Už se stává zvykem, že naše Panzer srazy se pořádají jednou za tři měsíce a tento tedy neměl být vyjímkou. Sešli sme se tedy v pátek 22.září 2000 a tentokrát se místo konání přesunulo do Prahy. Alfred se uvolil a nastěhoval si nás do bytu, což s sebou neslo mnoho výhod a několik nevýhod. Výhodou byl fakt, že většina nás je z Prahy a okolí a tedy jsme to neměli daleko a pak ta nezanedbatélná skutečnost, že Alfred mohl donutit svou ženu, aby pro nás připravila nejen "Alfrédovo řízky" ale i kotel plnej guláše. No a nevýhoda spočívala ve faktu, že Alfréd mohl použít svou širokou domácí HW základnu na kterou se spolehl a tím pádem se nám příslušný počet počítačů podařilo rozchodit a spojit do sítě až o půlnoci ...
Sestava praporu |
Kajik MPMV Panzer Matto Alfred Zdenec |
Hlavní náplní srazu byl tentokrát Western Front, pro který jsem nám připravil dva scénáře. První byl určený pro rozjezd a "zahřátí". Šlo o scénář z Afriky, kde tři brigády německého Afrika Corpsu útočí na dvě brigády britů bránících přístupy k Tobruku. Vzhledem k tomu, že tento scénář byl původně dělaný jen pro pět lidí, nebylo úplně snadné rozdělit síly britů na tři kusy. Rozdělení nakonec dopadlo tak, že MPMV a Zdeněc dostali každý po jedné brigádě a já si vzal na starost dvě roty tanků původně určené jako posily. K prvnímu kontaktu došlo na pobřežní silnici, kde se Alfréd vrhnul na obrannou linii MPMV. Vhledem k tomu, že ale hned na začátku přišel o velitelství, nedařilo se mu tak jak by chtěl a pokus o průlom se změnil v težkou bitku. MPMV byl donucen stáhnout k silnici většinu svých sil a i já jsem nasměřoval své posily do této oblasti. Přesto se Alfrédovy po těžkých bojích podařilo prorazit.
Kajik, který se nechal dlouho vázat bojem s pravým křídlem Zdeněcovy brigády, ztratil s Alfrédem kontakt a jeho postup na Alfrédově křídle byl pomalý. Naštěstí nevyužil mezery mezi oběma brigádami k průlomu do našeho týlu. Na pravém kraji mapy pak postupoval Panzer, ten ale zvolil náročný přesun přes poušť směrem ke Kájikovi a do bojů až na malé šarvátky se Zděnecem nezasáhl. Situace krátce před okamžikem, kdy sme tento scénář opustili byla z našeho pohledu taková:
V sobotu v poledne sme se pak vrhli na druhý scénář, od kterého jsem si sliboval větší variabilnost a že bude všechny víc bavit. Šlo o scénář opírající se o známou historickou operaci, o spojenecký výsadek v Holandsku, o operaci Market-Garden. Drobet sem ji zkrátil a postavil tak, aby byla hratelná právě pro šest lidí. Síly byly opět rozděleny takto: u Arnhemu seskakující brity dostal na starost MPMV, SS jednotkám proti němu velel Panzer; Nijmegenskou posádku a posily z Reichswaldu dostal Kájik do jehož sektoru jako velitel amerických paragánů seskočil Zdeněc; no a na mě zbyl úkol prorazit linii fronty Alfrédových paragánů, obsadit most v Grave a jet na pomoct spojeneckým výsadkářům.
Operace začala slibně, když se mým jednotkám podařilo poměrně rychle prorazit obrannou linii na Vilémově kanálu a moje tanky se hnaly k jedinému přechodu přes Másu, do Grave. Tam mi z druhé strany postupoval naproti Zdeněc, který tím pádem musel zastavit útok na Nijmegen, protože zbytek jeho paragánů na Kájikovy MGčka prostě nestačil. Situace vypadala nejvážněji v Arnhemu, kde se MPMV nepodařilo hned obsadit most a musel se s Panzerem pustit do zdlouhavých pouličních bojů.
Problémem se ukázal být výsadek z kluzáků. Hodně kluzáků přistávalo jen s prázdnými jeepy, místo kulometů a minometů, které měly mít naložené. Přesto jsem ale na síle paragánů při tvorbě scénáře nešetřil a situace se začala pomalu lepšit. Německé posily se opožďovaly a MPMV se přiblížil k mostu v Arnhemu. Já se snažil co nejrychleji prodrat ke Grave a díku tomu jsem sice utrpěl ztráty na naložené pěchotě a dělech, nicméně jsem tam dorazil akorát v okamžiku, kdy z druhé strany útočil Zdeněc. A protože Alfréd tam nestáhnul své přeživší jednotky, podařilo se nám už v šestém kole spojit naše síly, tanky byly za Másou ...
Jakmile sem se připojil ke Zdeněcovi a jeho teď už kompletním paragánům, šel už útok na Nijmegen poměrně snadno. Postupně sme zatlačovali Kájika až do pevnosti nad řekou, kde byl nakonec obklíčen. To už ale byly na cestě německé posily. Do mých jednotek u Grave se nejprve opřely stíhače tanků jedoucí po jižním břehu Másy a krátce nato i německá pěchota útočící po břehu severním. Na Zdeněce se vyhrnuly Kájikovy posily z Reichsealdu a začaly ho postupně vytlačovat z přistávací zóny. Naštěstí druhá vlna výsadku přistála včas a přestože někteří paragáni seskakovali přímo do první linie, většina byla zachráněna. Stejně tak i druhá vlna britů pomohla vyztužit obranu v Arnhemu, do které se Panzer zakousnul s konečně dorazivšími tanky a samohybnými děly. A tak se situace němců stala téměř neudržitelnou. Alfréd sice u Grave tlačil a nebylo by úplně snadné ho na severním břehu odrazit, nicméně poté, co byl obsazen Nijmegenský most a odeslány posily k Arnhemu, zbylo tu dost sil k posílení spojenců u Grave. Kájik byl v Nijmegenu úplně zničen a i jeho posily uvízly v bojích na seskokové zóně Zdeněce u Groesbeeku. Nepoučitelným optimistou zůstal jako vždy Panzer, který věřil, že ještě dobyje zpět Arnhemský most, ale vzhledem k tomu, že MPMV už měl na jižním konci tanky to bylo velmi nepravděpodobné ...
Tak tedy končilo sobotní klání. V mezidobí a pak v sobotu pozdě večer se opět létal European Air War, kde Kájik opět potvrdil svou převahu morálky RAF a nezdolných Tempestů. Já to po několika sestřelech vzdal, nicméně MPMV, Panzer a Zdeněc mu vytrvale dělali kachničky s terčem na zadnici. MPMV věčně toužil po převelení k ponorkářům a snažil se se svým Mustangem alespoň částečně zapojit do bojů pod hladinou. Naproti tomu Panzer si rychle vysloužil bojové jméno, které jasně ukazovalo jeho hlavní kvalitu a které vlévalo děs do žil všem ostatním pilotům, "Oberleutenant Krteček" ...
Na neděli pak přišla změna programu. Rozhodli sme se uspořádat malý turnaj s nějakým malým a krátkým scénářem. Našel jsem tedy scénář complexity 4 "Zachraňte vojína Ryana" a dali sme se do losování stran a oponentů. To vyšlo poměrně zajímavě a tak sme se pustili do 3x online klání 1x1. A protože se nám tento způsob zalíbil, na příštím srazu se pravděpodobně do něčeho takového vrhneme hned od začátku. Přece jen je jednodušší vyladit scénář complexity 4 než scénář complexity 9, jako byl Market-Garden.
Sytém turnaje byl a asi bude následující: Rozdělil sem nás na dvě skupiny, přičemž první kolo měla každá skupina vždy hrát za jednu stranu a druhá za stranu druhou s tim, že by se změnili oponenti, ale scénář by zůstal stejný. V třetím kole pak měl hrát první s druhým, třetí se čtvrtým a pátý se šestým v bodovém pořadí, přičemž výsledek měl být opět přičten k již získaným bodům, čímž by se získal celkový výsledek (a což také umožňovalo dostat se na první místa i poslednímu). Bohužel jsme stačili odehrát jen první kolo, než jsme museli začít rozpouštět naší Panzer party. V duelu Panzer x Zdeněc (za spojence) zvítězil díky velké chybě Zdeněce Panzer a to dokonce na Major victory, v dlouho nerozhodném duelu Kájik x Alfréd (za spojence) nakonec zvítězil Alfréd, ale jen na Minor victory a naopak v také dlouho nerozhodném duelu Matto x MPMV (za spojence) sem zvítězil já, ale také pouze na Minor victory. Tím náš Panzer Sraz v září zkončil. Příště nás pravděpodobně čeká turnaj v tomto duchu s několika malými scénáři hranými online 1x1. Uvidíme ...
Bohužel jsem pod nátlakem donucen uvést tu na pravou míru některé "nepravosti", které jsem v předcházejícím reportu zmínil. Tak tedy, pokud si dobře pamatuji, první nesouhlas byl s mým hodnocením turnaje. Panzer vyhrál major victory nad Zdeněcem a já zmínil, že díky velké chybě Zdeněce. Nicméně Panzer mě upozornil, že to řekl každý z nás, ale NIKDO neřekl jaké chybě. Čili opravuju znění. V duelu Panzer x Zdeněc (za spojence) zvítězil díky zásahu jakéhos nadpřirozena Panzer a to dokonce na Major victory ... V podobném duchu musím opravit tvrzení o MPMV, který jako jeden z nováčků hrál přímo úžasně (a doufám, že tato zmínka bude jím velmi kladně ohodnocena v jistém vztahu k mojí osobě) a mého vítězství v turnaji sem nad ním dosáhl jen díky zasahu jakéhos nadpřirozena, kdy sem v posledním tahu čtyřmi salvami dělostřelectva zlikvidoval pěšáky za cca 60 bodů ... :o)