Střet Gigantů

směr Potycz-Konary

Odpor mojí pěchoty v Potyczi se pomalu a jistě blížil ke konci. Soupeř konečně dopravil na místo pěchotu, která se s vervou pustila do mé opevněné fabriky. Nicméně závora na výjezdu z Potycze stále ještě odolávala a na tom sem založil svůj plán. Vzhledem k tomu, že na pláň mezi Konary a Potyczi nepřítel neměl výhled soustředil jsem tady rotu T-34/85. Proti Tigerům a Patherům postupujícím podél řeky jsem postavil rotu IS-2, se kterou jsem se jako ukázal a pak kousek couvnul k záloze v Konari - další rotě IS-2. A soupeř se nechal vylákat a vrhnul se s částí sil na cestu vedoucí tou štěrbinou mezi Konari a lesem. Zbytek jeho sil dál postupoval spodem podél řeky. Přestože tato skupina znamenala nebezpečí pro můj bok a hlavně týl - mosty přes Vislu, nechal jsem jí zatím na pokoji a soustředil se na na rotu Pantherů a rotu Tigerů postupujících po silnici nad lesem. Soupeř si dost věřil, když si myslel, že tato síla bude stačit na likvidaci roty IS-2, když nemohl vědět, jestli za nimi ještě nemám nějaké další síly. Risknul to a doplatil na to ...

Mé dvě roty IS-2 vyrazily čelně z Konary a u vjezdu do mezery mezi lesem a kopcem se střetly s Panthery a Tigery. Nepřátelské tanky měly už vyčerpanou část střelby k tahu protivníka a zbytek sem je nechal vystřílet na vzdálenější tanky - mé ztráty byly minimální. Pak už jsem se mohl bez obav přiblížit a pálit dle libosti. Tady jsem se soustředil ani ne tak na ničení nepřátelský tanků, ale na rozvrácení jejich sestavy. Kombinací střelby a assaultů jsem dosáhl toho, že většina tanků ustoupila - přičemž mi odhalila svá slabší pozadí, čehož jsem pochopitelně plně využíval ! Tento střet by sám osobě nebyl pro soupeře tak smrtelný - dobrou polovinu jednotek by mohl zachránit, ale pak sklapla past naplno, z druhé strany zútočila rota T-34/85. Téčka díky své pohyblivosti jsem mohl rychle přemístit a použít je nyní jako kladivo, přičemž perlíkem byla řada IS-2 na druhé straně. Natlačil jsem soupeře zpět a nakonec donutil zbylé tanky ke kapitulaci. Uniklo jen několik několik Tigerů směrem k řece, kam jsem se za nimi neodvažoval počítaje s hrozbou skupiny u řeky - a to už se pomalu stejnou cestou blížila rota King Tigerů ! Nicméně 30 Pantherů a asi 18 Tigerů zůstalo mezi mými tanky, přičemž mé ztráty zahrnovaly asi 6 IS-2 a 4 T-34/85. A to vše během dvou kol ...

směr Piekut-Zelechov

Tady se situalce vyvíjela pomaleji a v době mého úderu jižně od Konary soupeř zde teprve přeskupoval jednotky. Protože čelní útok bez podpory pěchoty na Zelechov se mu nadařil, rozhodl se prozatím počkat a vyslal mezitím rotu Pantherů a rotu Tigerů k malému obchvatu pozice Zelechov. Mé jednotky ho objevily až když už byl na silnici ze Zelechova k opěrnému bodu na severu. Mobilní posádku Zelechova ou dobou tvořila původní rota T-34/85 (už ne v plném stavu - pár ran jsem přece jen schytal) a pak rota T-34/85, kterou jsem bleskově přesunul po vítězství u Konary po silnici Konary - Zelechov. Opět jsem ocenil přednost téček v jejich rychlosti. Tyto dvě roty vytvořily jižní rameno kleští. Další posily do Zelechova jsem přesouval od severu. Resp. po střetu s průzkumníky, jsem poslal jednu rotu IS-2 přes Gosniewice a druhou cestou západně od opěrného bodu severně od Zelechova. A právě tato druhá rota tvořila druhé rameno kleští ze severu do kterých jsem bitvě u Konari podobným způsobem zmáčknul onu postupující skupinu Pantherů a Tigerů. A historie se opakovala - bleskovým a drtivým úderem, kdy nekoukám vpravo vlevo, jsem natlačil tanky soupeře mezi sebe a rozdrtil je. Sice tentokrát se mu podařilo utéci s více tanky, ale pouze na západ vstříc mé polední rotě IS-2, která se tou dbou blížila ke Konari od severu. V tomhle měl prostě soupeř smůlu ...

Pak přišlo další překvapení, ale tentokráte pro mě. V době, kdy jsem likvidoval tuto skupinu tanků, soupeř zcela správně znovu udeřil na Zelechov a podařilo se mu několikrát vlomit se do mé obrany s příslušnými ztrátami na mé straně. Jen díky tomu, že jsem bleskově stáhnul T-34/85 z akce severně od Zelechova (a tím umožnil únik z kotle tam obklíčeným tankům) se mi podařilo vlomené tanky nepřítele vystrnadit zase ven. Nicméně má do té doby pevná obrana Zelechova byla už značně narušena a pěchoty už mi tam moc nezbylo. Sice jsem posbíral všechny postradatelné pěší jednotky z Konari a okolí, kde už největší nebezpečí pominulo - alespoň na čas - a rychle je přesouval k Zelechovu, ale stále ještě byly moc daleko. A od Piekutu a brodu už postupovala německá pěchota. Navíc se náhle na křižovatce jižně od Gosniewic objevila rota Tigerů a bez větších obtíží převálcovala mou pěchotu v opěrném bodě severně od Zelechova ! To bylo hrozivé. Zelechov na kraji pádu a opěrný bod severně od něj plně v rukách nepřítele ! Naštěstí kotel mezi mými jednotkami už byl zlikvidován a tak stačilo jen otočit rotu IS-2 a zaútočit zpět. Navíc jak už jsem psal se přes Gosniewice valila další rota IS-2. Tím se Tigery ocitli zcela nečekaně v dalším kotli a byly postupně likvidvány ! Nutno říci, že tady mi přálo štěstí, kdyby tato skupina Tigerů dorazila o kolo dřív, ocitla by se v kleštích má rota IS-2 severně od Zelechova a ztráty by byly asi obrovské na obou stranách - navíc při důraznějším útoku na Zelechov, by tento padl - i proto, že bych se asi nestačil vrátit s T-34/85kami.

Celková situace:

Situace již nyní byla daleko lepší. Postup soupeře na Konari byl prozatím zastaven. Vetšina jeho jednotek čistila Potycz a konečně se mu už podařilo uvolnit závoru na výjezdu z Potycze. Hrozbou zůstavala rota Pantherů postupující podél Visly k mostům, které bránily jen tři čety pěchoty - ale po silnici z Konari tam nebylo daleko. King Tigery a zbytek Tigerů se mezitím stáhnul zpět do Potycze. Tento klid mi umožnil přesunout rotu T-34/85 do Zelechova, kde zachraňovaly situaci. Po bojích zde zůstala stát před Zelechovem rota King Tigerů a rota Tigrů, přičemž pěchota už byla nedaleko. I rota oblklíčených Tigerů v opěrném bodě severně od Zelechova se držela poměrně dlouho a vázala tak mé dvě roty IS-2. Stav mých jednotek tedy zhruba byl: tyto dvě roty IS-2, prořídlé dvě roty T-34/85 přímo v Zelechově a od západu k Zelechovu postupující rota IS-2 a zhruba rota pěchoty. Nyní tedy vše záleželo na rychlosti a dalších krocích soupeře - generální útok na Zelechov byl na spadnutí ...