Několik slov úvodem

Dnes již zcela chápu, proč se zájem fandů strategických kolových her přesunul z PG a AG na zcela jiný sortiment her a to CS. Nechci zde kritizovat nedokonalost citovaných programů, protože u CS her jde o výrobek minimálně o jednu třídu lepší. Zkrátka vývoj je vývoj a jde neustále vpřed. Nevždy je však to nové dobré ba dokonce i lepší. Určitě nelze říct, že bych na staré dobré PéGéčko nějak zanevřel. To nikoliv. Pravým důvodem, proč jsem ho odložil do jednoho ze zadních souborů mého Hdisku , je ten, že se mi na jeho hraní už nedostává času.

EF2, scénář: Fangs of the Tiger

od 19.07.2001 do 28.08.2001-08-28 (12 kol)

Jedná se o mou druhou (v podstatě třetí) bitvu v EF 2 PBEM. Druhá dle datumu odeslání prvního tahu, ale třetí protože byla v reálu dříve zahájena bitva se Zdeneckem (zvolil jsem paraelní bitvu, tedy také – Fangs of the Tiger). Ovšem byl jsem už v úvodu trošku opatrnější, protože Zdenec mi hned v prvním kole vyřadil plno AT děl naložených ještě v náklaďácích.

Po počátečních Alfredových problémech s počítačem se nám podařilo naladit se na stejnou frekvenci a spustit válečný stroj.

Již první setkání dávalo tušit nemalé problémy s těžce opancéřovanými Tigery a Jagertigery. Musel jsem na to jít od lesa, a tak jsem tedy vyrazil. Chtěl jsem využít lesnatého porostu ve východní částí k napadnutí seskupení obrněnců z co největší blízkosti a pokud to situace dovolí k jejich zatlačení a obchvatu směrem k planině, na které se Tigříkům vskutku líbilo. Jejich koncepce je na boj z dálky ideální, za to z blízka se s nimi (jak praví i historické prameny) má Téčka mohla klidně srovnávat. Je potřeba si vždy před útokem uvědomit , že Tigra zepředu jen stěží poškodíš. Zatímco z boku či dokonce zezadu jsou mnohem zranitelnější. Docela se mi osvědčila taktika disruptit jednoho Tigříka za druhým a po jednom je pak nahnat k tomu poslednímu, u kterého se všichni shromáždili. Potom disrupnout i toho posledního a hurá na assault! Doporučil bych dát tam toho raději víc, než míň. Tigři s veliteli jsou přece jen stále super jednotky.

Zde bych chtěl poděkovat Krejcukovi, který mi několik ukázkových assaultů v našem setkání na „Ambushatsal“ ukázal a také Zdeneckovi, který mě zase naučil natáčet tanky pancířem k nepříteli. Velmi se mi tyto zkušenosti hodily.

Postupným oslabováním (odchytáváním zbloudilých Tigrů) jsem Alfredovy jednotky zahnal na oblíbenou planinu a zde jsem shromáždil veškeré své síly k útoku. Bylo toho požehnaně, ale přesto jsem ještě váhal. Neustále jsem měl na paměti ty udivené okamžiky, když jsem při bitce s počítačem pálil Téčkem (SP 3) na vzdálenost jednoho hexu na zadek Tigera (SP 4) a s ním to ani nehlo! Ani po třech ranách!!! Hold kvalitka je kvalitka.

Díky vydatné pomoci letectva a koordinovaným útokům téček (ostatní zbraně zasahovaly do bojů velmi zřídka) zůstalo Alfredovi na planině posledních 7 Tigrů. Tři (SP 4) se mi podařilo disrupnout a zaassaultit a se zbytky se nedalo snad nic jiného, než se vzdát. Má Téčka mě opravdu překvapila tím, jak dobrý pancíř zepředu mají. Za to zezadu… mizí rychlostí blesku.

Asi měl Alfréd pravdu v tom, že možná to chtělo držet ty VP body a čekat, kde že se to ty Téčka vyloupnou. Nevím za Němce jsem to hrál pouze s PC a ten je velmi podprůměrným protivníkem.

V každém případě bych závěrem rád poděkovat Alfrédovi za príma fair play hru.

David