Hráno v rámci systému bitev mezi členy ...

mezi:

	Matto S.
	Bryan McDonald

Bitva byla hrána od 27.října 1999 do listopadu 1999


Kliknutím na obrázek získáte velkou mapu - 450 kB

Situace:

6. Srpen 1944 - nedaleko Warky - 50km jižně od Varšavy: Německý wermacht připravil malé překvapení Rudé Armádě na jejím předmostí na Visle. Německá elitní divize Hermann Goering byla přisunuta z Varšavy a právě na 6.srpna byl připraven útok na sovětské předmostí. Tankový pluk divize vybaven nejtěžšími tanky Wermachtu - včetně King Tigerů - udeřil na řídkou linii AT děl a zajišťovacích postavení 8. Gardové Armády. Naštestí byl nedaleko předmostí v záloze umístěn těžkými tanky IS-2 vybavený 34. Gardový tankový pluk, který byl okamžitě vyslán napadenému předmostí na pomoc. Střet Gigantů ...

Takový je tedy historický úvod ke scénáři. Bitva začíná útokem němců (2 roty King Tigerů, 3 roty Tigerů a 4 roty Pantherů podporované 3 rotami pancéřových granátníků na obrněných transportérech, rotou inženýrů a značným množstvím průzkumných jednotek) na řidkou linii pěchoty a AT děl, jemně zajištěnou minovými poli. Rusům postupně od horního a levého okraje mapy přijíždějí posily v podobě těžkých tanků IS-2 a IS-2m (cca 6 rot - rota = 15 tanků) a několika středních tanků T-34/85 (2 roty).

Mapa je poměrně dost rozsáhlá a množství victory pointů (VP) umožňuje útočníkovi vybrat si nejvhodnější strategii. Můj oponent - jak se ukázalo později ne moc zkušený - zvolil cestu, která se nabízí poměrně na první pohled (a kterou sem ostatně volil kdysi i já, ovšem s úplně jiným výsledkem - budu se na mé zkušenosti z této bitvy ještě odvolávat). Rozdělil tedy své jednotky na dva útočné proudy. Jedna skupina ve složení rota King Tigerů, 2 roty Pantherů, rota Tigrů, rota pancéřových granátníků a rota inženýrů měla pravděpodobně postupovat po trase křižovatka VP50 jihovýchodně od Potycze - Potycz - Konary. Druhá skupina ve složení rota King Tigerů, rota Pantherů, 3 roty Tigerů a dvě roty pancéřových granátníků měla za úkol obsadit Piekut, vesničku a brod jihozápadě od Piekutu a pak udeřit na Zelechov. Mé pochodové trasy tenkrát byly stejné, ale rozložení jednotek značně jiné - většinu obrněné síly jsem vrhnul přes Potycz na Konary a po obsazení Konaru společně s druhou skupinou obklíčil jednotky v Zelechově.

Strategie pro hráče hrajícího za Rusy je jednoduchá a asi jediná - bohatá na ztráty. Než se němcům podaří zničit předsunuté jednotky, zdržovat co nejdéle čelo náporu, než se dostaví posily. Potom je vhodně rozmístit a střetnout se s protivníkem. Já se rozhodl v prvé řadě posílit Konary, protože jsou centrem obrany a lze z nich rozesílat posily všemi směry. Navíc postup protivníka mi brzo přibližně úkázal jeho úmysly. Doufal jsem, že se mi podaří utkat se s ním za pro mě výhodných podmínek a co nejrychleji zničit jednu z jeho bojových skupin - jak jsem doufal, tu směřující na Konary. V obranu Zelechova jsem měl značnou důvěru a navíc přijíždějící jednotky postupují právě po severo-jižní slinici západně od něj, není tedy problém jeho posádku pružně posilovat. Tento scénář se v BLITZu považuje pro Rusy za poměrně obtížný a proto jsem si nedělal moc naděje na udžení některých VP před linií Konary-Zelechov. Nicméně jsem doufal, že má oblíbená taktika na kterou se prozatím vždy spoléhám bude úspěšná i v tomto případě. To sem ovšem ještě netušil, jak moc !!!

Další strana