Debakl u Tomarovky

	Charlie 'Kajik' Kuska
	Matto S.

Situace:

Německá postavení na perimetu kolem Tomarovky zajišťují cca 3 roty zafixované pěchoty, plus rota inženýrů, dvě baterie 88mm protitankových děl a jako mobilní záloha jsou k dispozici dvě roty PzIVF2. Navíc v průběhu boje dorazí jako posila rota Tigerů a další rota PzIVF2. Něměcké postavení má jednu velkou nevýhodu, a to že je vně samotné Tomarovky - na křižovatkách a ve vesničkách před městem, kde se výrazně hůř mohou bránit a ve stažení na lepší a kratší obrannou linii jim brání právě ona fixace. Další výrazný hendikep obranné pozice kolem Tomarovky je, že ji lze snadno obejít přes Balku Platvu, dostat se perimetru do zad a zničit zde umístěné jediné dělostřelectvo němců.

Ruské jednotky jsou soustředěné na třech místech - většina pěchoty JV od Tomarovky, velká kolona tanků a další pěchota V od Tomarovky a konečně poslední kolona složená pouze z tanků S od Tomarovky. Rusové mají značnou výhodu v početní převaze a navíc Kajik už se mnou tento scénář hrál s prohozenými stranami a tak přesně znal rozmístění a hlavně slabiny německé obrany.

Za této pro mě poměrně pochmurné situace jsme vstupovali do bitvy o které jsem věřil, že se dá za německou stranu s vynaložením patřičného úsilí vyhrát ...

První nápor:

Kájik začal s drtivým úderem přesně dle rozložení sil - pěchota se vyvalila přes kopeček V od Tomarovky a vtrhla do zákopů v lese a na křižovatce silnic. Má pěchota ji sice z počáku držela v uctivé vzdálenosti a rusové utrpěli značné ztráty, ale jakmile so hry vložily tanky a samohybná děla SU 122 bylo vymalováno. Navíc Kájik využil znalost situace a obešel s tanky z jihu má postavení. Sice jsem ho zde očekával s několika tanky a způsobil mu značné ztráty, nakonec prorazil. Zlikvidoval mi dělostřelecká postavení a pomohl pěchotě uzavřít obklíčení kolem mé pěchoty v lese. Přes tu se pak ruské hordy převalily jak přílivová vlna - jen několika málo četám se podařilo stáhnout na okraj Tomarovky.

Vešina mých tanků byla zaměstnána odrážením útoků hlavní ruské útočné skupiny postupující z V na Tomarovku. Má předsunutá postavení byla snadno zlikvidována, ale jakmile se ruské tanky přiblížili k okraji Tomarovky začal sem důsledně uplatňovat oblíbenou obrannou taktiku kuk-bum-bojim kdy tanky využívají opevněné linie pěchoty ze které ostřelují postupujícího nepřítele a zároveň sou během tahu protivníka schovány za ní. Tímto způsobem se mi podařilo za děsivých ztrát mezi ruskými tanky úplně rozvrátit, zastavit a vrhnout zpět celou hlavní útočnou skupinu. Zbytky tanků a pěchota se ale přesto úspěšně zachytila na SV okraji Tomarovky odkud sem už neměl sil je vyhnat - v té době se už totiž Tomarovkou valila vlna rudé pěchoty ...

Poslední ruská útočná skupina postupovala poměrně váhavě - sice obsadila pozici severně od Tomarovky - budoucí 'Alamo', ale pak mi zmizela z očí - Kájik ji poslal obchvatem na Z od města odkud měla přijít posilová rota Tigerů. Měl ale smůlu a já štěstí - Tigři dorazili velmi brzo a postupující Tčka překvapily a z větší části zlikvidovali - zbytek se stáhnul zpět k Alamu.

Operace 'Pant':

Kritická se ukázala situace na jihu - moje tanky i zde sice zničili mnoho nepřátelských Téček, ale pěchota byla zlikvidována a ty zbytky co ustoupily nebyly s to udžet okraj Tomarovky. Jakmile ruská pěchota vnikla do města, bylo pro mě ztracené - tanky v zástavbě neměli šanci a já ztratil prvních pár kousků. Kájik pak důsledně uplatňovat osvědčenou taktiku hromadných assaultů pěchoty - má pěchota tála jak jarní sníh a mé jednotky pomalu ustupovali k severnímu okraji Tomarovky - hrozilo totální obklíčení a likvidace mých stále ještě silných tankových jednotek ...

Za této kritické situace jsem zahájil operaci 'Pant' která představovala složitý ústupový manévr celé německé skupiny. Obranná linie se měla stočit z původního S-J směru kolem pantu umístěného na SV okraji Tomarovky do nové linie V-Z a tu chvíli udžet. Tankové jednotky mezitím využily značnou oslabenost tankových jednotek Kájika na sever od Tomarovky a zahájily útok ve směru na Alamo, které bylo určeno, jako nová obranná linie.

Tento obtížný manévr prováděný pod silným tlakem nepřítele od jihu a částečně i od východu se samozdřejmě neobešel beze ztrát - navíc část stále ještě zafixovaných jednotek pěchoty na severu Tomarovky byla obklíčena a zničena. I tanky, které kryly ústup slabších jednotek do už dobytého Alama utpěly ztráty - naštěstí Kájikovi tankové jednotky už byly jen stínem počátečních stavů a tak i mé ztráty nebyly tak hrozivé. Nakonec se mi tedy podařilo přemístit obrannou linii do Alama, otočit ji o 180 stupňů a připravit se na závěrečný ruský nápor, který na sebe nenechal dlouho čekat ...

Alamo:

Rojení ruské pěchoty na severním okaji Tomarovky dávalo tušit, že Kájik ještě stále není spokojen s vítězstvím, kterého už dosáhl a chce vyhrát major victory. Jak mě mrzelo, že nemám žádné dělostřelectvo. Ruská pěchota se začala valit přes pláň a tanky palbou z Tomarovky jim vydatně pomáhaly. Mé tanky, zaměstané odrážením pěchoty popojížděly z jednoho kritického místa na druhé a drtily rusy po četách - ztráty pěchoty na obou stranách byly hrozivé a rusové se navíc nakonec úspěšně probyly až do Alama - mé poslední dvě čety (!!!) pěchoty byly zahnány a tanky v těžkém pressu okolo. Debakl se zdál být dokončen ...

Nicméně sem se zmohl na poslední úder mých stále ještě poměrně zachovaných tankových jednotek po východním okraji pláně J od Alama. Mé tanky obklíčily ruskou pěchotu a natlačily jí na kovadlinu ze zbytků mých jednotek v Alamu - a světe div se, ty davy ruské pěchoty byly rozdrceny a Alamo dobyto zpět. Zapatil sem sice ztrátou několika dalších tanků, na které Kájik mohl střílet z Tomarovy prakticky beztrestně, ale poslední útok uspěl ...

Závěr:

Většina Kájikových tanků byla zničena během první půlky bitvy - naopak mé ztráty pocházejí hlavně z operace 'Pant' a závěrečného boje o Alamo ...