Zpráva o bitvě


Playing with "Deaths heads"

Hráno v rámci systému bitev turnaje MMT mezi členy ...

The Blitzkrieg wargaming club
mezi:

Nikita
Matto S.

Bitva byla hrána od 16.května 2000 do 5.června 2000

Situace:

Jde o jednu z bitev téměř poslední německé ofenzívy na východní frontě - operace Konrád, kdy se elitní jednotky SS snažili prorazit obkličovací kruh kolem Budapešti a zachránit tamější posádku. Scénář je udělán jako částečný německý útok, ale silově jde spíš o setkání - rusové mají poměrně převahu v tancích, přestože jejich tanky jsou méně kvalitní (což sem si myslel, ale americké Shermany 76, které jsou také začleněny do ruské sestavy mě vyvedly z omylu). Nicméně scénář začíná na německé minortiní porážce a nutí tedy německou stranu k útoku a posléze k udržení získaného území. Německá sestava je na první pohled silná - skládá se z roty těžkých Tigerů, tří rot Pantherů, roty Pz IVH, několik oslabených rot PzGranátníků, roty Inženýrů a doprovodných zbraní. Mapa je značně veliká - já tady mám jen malý výřez - cca 1/10, kde se odehrály hlavní boje - zde leželo těžiště mého útoku.

Můj plán:

Jak už sem se zmínil, jako těžiště mého útoku sem stanovil severní část mapy, kde se dá Sarvizův Kanál překročit po několika mostech a hlavně se dá obejít přes planinu v okolí Hotelu. Počáteční rozestavení mi tedy vnutilo dva postupové proudy - jeden přes Szabatbatyan a druhý přes Tac. Celý zbytek mapy (mosty na jihu) měla zajišťovat jen rota PzGranátníků a rota průzkumníků - tady sem počítal pouze s obranou s tim, že v případě potřeby sem stáhnu síly od Tacu. Plán útoku spoléhal na to, že se mi podaří sevřít ruské jednotky na planině u Hotelu a způsobit jim maximální ztráty. Další vývoj se měl odvíjet od situace, která byla předem těžko odhadnutelná. Navíc sem musel počítat s tím, že proti mě stojí zkušený a nebezpečný protivník, jehož způsob boje vůbec neznám ...


První fáze - Postup na Hotel:

Postup směrem na Szabatbatyan a Tac byl prakticky bez problémů, jen v dálce se občas objevila tu a tam četa T-34/85, ale jinak jsem postupoval rychle, byť sem se obával útoku na moje naložené halftracky. Problémy začaly až po mém vstupu do Szabatbatyanu. Tady se mi postavily dvě roty T-34/85 a způsobyly ztráty mému průzkumu. Trošku sem doufal, že se mi podaří je tam pozdržet a zničit, ale Nikita mi pořád obratně unikal a vzhledem k tomu, že sem pořád musel postupovat Nikita vždycky jen někde počkal - tak abych ho neviděl, až mu vjedu do rány, vystřelil, způsobil my ztráty a zmizel. Nicméně Szabatbatyan sem hladce obsadil, Tac dokonce úplně bez boje. Tady sem urychlil svůj postup ve snaze odříznout ruské tanky na planině u Hotelu, ale ty už byly pryč. Past sklapla naprázdno a já už navíc nasbíral první nepříjemné ztráty. To sem ale netušil nejhorší. Ve východní části lesa Hg Forrest se usadila ruská pěchota, která ani nedutala a jen pěkně z bezpečí pozorovala celou planinu kolem Hotelu až k Szabatbatyanu a Sarvizovu kanalu. A tak zatímco mé jednotky vstoupily na planinu u Hotelu a chvátaly dál na východ, přesné salvy kaťuší decimovaly moji pěchotu a tanky ukryté za východní hranou planiny taktikou kuk-bum-bojim pomalu oslabovaly moje tankové jednotky. Nutno říct, že tady plně zklamal oportunity fire, kdy ani těžké tigry na vzdálenost několik hexů pravidelně nezasahovaly ruská Tčka a Shermany - tak sem pabou tří ruských tankových rot přišel o celu rotu PzIVH. To bylo zlé, Nikita měl stále minimální ztráty a má pozice v okolí Hotelu byla tímto způsobem neudržitelná. Za této situace sem se stáhl zpět k Szabatbatyanu a vsadil na útok přes les východně od Tacu. Rota panzergranátníků podporovaná inženýry tu narazila na dobře zakopanou ruskou pěchotu. Útok se přesto rozvíjel dobře a už sem chystal tanky, že jak projdu pěšákama skrz les a uvidím za planinu u Hotelu vyrazim do útoku přes hranu planiny. Pak ale přišla jedna šťastná slava z kaťuší a bylo po nadějích. Dvě čety ulehly a zbytek se musel stáhnout na západní okraj lesa. Nezbylo, než podniknout tankový útok na hranu a doufat, že ruské tanky se prozradí palbou a přitom mi nezpůsobí velké ztráty.

Druhá fáze - Tanková bitva:

Přes nevalné vyhlídky díky oslabení mých tankových jednotek se úvod útoku podařil. Většinu palby ruských tanků na svých pancéřích podržely těžké tigry a mým tankovým jednotkám se naskytl úchvatný pohled na plnou pláň tanků a samohybných těžkých děl před Fooney - pas. A to se mi ještě před útokem podařilo odlákat skoro dvě roty Tček na sever za cenu oběti 12ti halftracků. Moji Tigři a Pantheři pálili jak o závod a podařilo se jim rozstřílet skoro dvě roty tanků a ještě se stáhnout zpět k Hotelu. Pak se ale opět projevil ruský pozorovatel v lese a i přes zadýmení, které jak sem doufal ho odcloní navedl ruské rozzuřené tanky na mé. Nikitovi se s obrovským štěstím podařilo zlikvidovat skoro dvě roty Pantherů, ale nechal na pláni množství Tček, které se mi podařilo zlikvidovat v kole následujícím. Přestože naše ztráty byly v té době vyrovnané, Nikitovy dokonce větší a momentální stav představoval remízu nebyla má situace ideální. Na další útok na hranu planiny sem už nemohl ani pomyslet po té, co se ruské pěchotě, která se v mase vyvalila na Hotel a ve spolupráci s tanky mi zlikvidovala dve čety King Tigerů. Sice sem tento útok zlikvidoval útokem mých plamenometných halftracků, ale má obrněná páteř byla zlomena a vážky vítězství se posunuly na Nikitovu stranu. Zbyla mi četa King Tigerů a něco málo přes rotu Pantherů. Nikita sice už přišel celkem o dvě roty Shermanů 76, dvě roty T-34/85 a rotu IS-100, ale pořád měl tanků dost, jak se vzápětí ukázalo.


Třetí fáze - Ústup:

Nikita spustil svůj závěrečný útok překvapivým útokem dvou rot T-34/85 do týla mých jednotek u Hotelu koordinovaným s masovým útokem pěchoty a tanků přes hranu planiny od východu. Za této situace nezbylo, než vyklidit pole a bleskem se stáhnout do Szabatbatyanu. Nikita mi zlikvidoval pár plamenometných halftracků, ale hlavně obsadil VP v okolí Hotelu čímž zpečetil můj osud. Mé jednotky už byly příliš slabé a na protiútok nebylo ani pomyšlení. Nikita měl ještě pořád tři téměř kompletní roty tanků a rotu samohybných děl. Tak sem vychutnal hořkost porážky až do posledního tahu ... Zatím sem se nezmiňoval o tom, jak se situace vyvíjela na zbytku mapy. Na jihu sme oba nechali jen malé zajišťovací síly a boje se tu omezily jen na výměnu několika salev. Nikita pak vyhodil do vzduchu mosty a tím se fronta úplně oddělila. Nicméně i zde se mu povedlo několik dobrých zásahů kaťušema, čímž jen zvýšil svůj bodový náskok ...

Poučení z krizového vývoje:

Když si tu bitvu tak projíždím zpět, nejsem si úplně jist, co byla hlavní příčina mého debaklu. Tak to zkusím nějak rekapitulovat. Předně sem podcenil svého soupeře, jehož způsob vedení jednotek byl opravdu výborný a nedělal zbytečné chyby, které se mě občas nevyhly. Způsob s jakým ustupoval v první fázy bitvy, kdy mi stále působil ztráty a při tom z mé pasti hladce vyklouznul, byl obdivuhodný. Chybu naopak udělal při tankové bitvě kdy mě nejen nechal vyrovnat ztráty, které mi způsobil, ale dokonce na čas i zakolísal. Navíc kdyby mé tanky jen trošku líp reagovaly při oportunity fire, měl byz tráty daleko vyšší. Takhle ho zachránila početní převaha ruských tanků i pěchoty, která mu umožnila obklíčit a zničit moje King Tigery a ještě zároveň obejít mé severní křídlo. Nicméně hlavním momentem byl asi ten pozorovatel, který měl celou planinu jak na dlani a jehož sem já přes věškerou snahu nevyslídil. A tak sem vlastně prohrál díky nedostatečnému průzkumu, resp. díky perfektnímu průzkumu soupeře. Budiž mi to poučením do další bitky, ke které se schyluje ...