V památníku je umístěno muzeum věnované ostravské operaci. Na prostranství před památníkem každoročně skládají vojáci svojí přísahu. Vpravo od památníku se nachází lipová alej s vojenskou technikou. Muzeum mělo otevřeno každý den kromě pondělí. V tom jsme tedy měli smůlu. Avšak vše jsme si vynahradili v aleji. Technika byla udržovaná a některá děla dokonce ve funkčním stavu. Nejvíce nám však přišel vhod obrněný transportér československé výroby OT-810, který jsme zvolili pro místo k odpočinku. Později jsme ho využili také jako cíl útoků zápalných lahví, které představovala nedopitá limonáda. Jeden z nás vždy ležel na haklu zamaskován větvemi a ostatní dva útočili. Sledování reakcí kolemjdoucích byla stejná zábava jako hra sama.
Blížil se, ale večer a s ním i náš odjezd do Ostravy. Autobusem jsme se tedy dostali až na vlakové nádraží Ostrava-Svinov. Odtud jsme se vydali vlakem do nádraží Ostrava-Vítkovice. Sem měl ve dvě v noci dorazit rychlík kterým jsme se měli dostat přímo až do dalšího cíle naší cesty slovenské Bánské Bystrice. Paní u pokladny kde jsme si chtěli lístek koupit byla velice příjemná. Sdělila nám, že přímo do Bánské Bystrice jede jen jeden vůz a to lůžkový a místenky se již po odjezdu vlaku neprodávají. Další možností bylo pokračovat tímto vlakem v normálním voze a pak dvakrát přestupovat. I tak to byla v dané situaci pro nás nejschůdnější cesta. Paní v okénku pro nás měla schované ještě jedno překvapení.Ona nám lístky ani místenky vydat nemůže i když je tohle jediné nádraží kterým náš vlak v Ostravě projíždí. Vydat nám je mohou jen v Ostravě-Svinov, tedy tam odkud jsme přijeli. Přemluvili jsme ji tedy aby nám lísky vytelefonovala a napsala nám je. To tedy šlo a dostali jsme naše lístky. Vyloupit banku by snad bylo lehčí. Zbytek času do odjezdu vlaku jsme odpočívali v parku u nádraží. Tak se tedy skončila první část naší expedice v okolí Ostravy. Zatím šlo všechno podle plánu a mi jsme byli více než spokojeni. Co za dobrodružství a překvapení nás čeká na Slovensku o tom jsme zatím nevěděli…………
Slovensko 2001
autor: Panzer
Druhý den ráno nás probudil zvuk motorové pily. Místní dřevorubec si jako naschvál plnil plán hned vedle našich stanu. Zjistili jsme také kdo, nebo co mělo na svědomí večerní "přepad". Byli to mladí jeleni, kteří měli poblíž krmelec. Nasnídali jsme se a vydali se směrem k Hrabyni. Cestou jsme se ještě zastavovali u jednotlivých objektů tvrze, ale ani jedním se nám nepodařilo dostat do podzemí. Do Hrabyně jsme se dostali před polednem. Této malé vesničce dominuje obrovská betonová stavba. Památník obětem druhé světové války.
V památníku je umístěno muzeum věnované ostravské operaci. Na prostranství před památníkem každoročně skládají vojáci svojí přísahu. Vpravo od památníku se nachází lipová alej s vojenskou technikou. Muzeum mělo otevřeno každý den kromě pondělí. V tom jsme tedy měli smůlu. Avšak vše jsme si vynahradili v aleji. Technika byla udržovaná a některá děla dokonce ve funkčním stavu. Nejvíce nám však přišel vhod obrněný transportér československé výroby OT-810, který jsme zvolili pro místo k odpočinku. Později jsme ho využili také jako cíl útoků zápalných lahví, které představovala nedopitá limonáda. Jeden z nás vždy ležel na haklu zamaskován větvemi a ostatní dva útočili. Sledování reakcí kolemjdoucích byla stejná zábava jako hra sama.
Blížil se, ale večer a s ním i náš odjezd do Ostravy. Autobusem jsme se tedy dostali až na vlakové nádraží Ostrava-Svinov. Odtud jsme se vydali vlakem do nádraží Ostrava-Vítkovice. Sem měl ve dvě v noci dorazit rychlík kterým jsme se měli dostat přímo až do dalšího cíle naší cesty slovenské Bánské Bystrice. Paní u pokladny kde jsme si chtěli lístek koupit byla velice příjemná. Sdělila nám, že přímo do Bánské Bystrice jede jen jeden vůz a to lůžkový a místenky se již po odjezdu vlaku neprodávají. Další možností bylo pokračovat tímto vlakem v normálním voze a pak dvakrát přestupovat. I tak to byla v dané situaci pro nás nejschůdnější cesta. Paní v okénku pro nás měla schované ještě jedno překvapení.Ona nám lístky ani místenky vydat nemůže i když je tohle jediné nádraží kterým náš vlak v Ostravě projíždí. Vydat nám je mohou jen v Ostravě-Svinov, tedy tam odkud jsme přijeli. Přemluvili jsme ji tedy aby nám lísky vytelefonovala a napsala nám je. To tedy šlo a dostali jsme naše lístky. Vyloupit banku by snad bylo lehčí. Zbytek času do odjezdu vlaku jsme odpočívali v parku u nádraží. Tak se tedy skončila první část naší expedice v okolí Ostravy. Zatím šlo všechno podle plánu a mi jsme byli více než spokojeni. Co za dobrodružství a překvapení nás čeká na Slovensku o tom jsme zatím nevěděli…………
Předchozí 
stránka
© Martin Smola, 1999-2017