27.trestný prapor na akci

Hůrky 2001

autor: Panzer

Jednou když zase Cyberspace prožíval jednu ze slabších chvil a náš klub se přesunul na AX systém přišel Flint s návrhem jestli by se někdo nechtěl zúčastnit akce v Hůrkách na Jindřichohradecku.I přesto,že jsem pomalu ani nevěděl kde Hůrky leží odpověděl jsem kladně. Několik dní jsme se domlouvali a jelikož se již nikdo nepřidal zůstala reprezentace 27.trestného praporu na nás.

23.června v 7:00 odjížděl autobus směr Jindřichův Hradec z autobusového nádraží Praha Florenc. Po chvilce hledání jsem ho našel a zařadil jsem se do fronty. Vedle fronty stáli dvě “kouzelné“ babičky, potichu se usmívali a jedna prohlašovala: „My ve frontě stát nemusíme máme místenky“. Takové lidi nesnáším, měli by být v autobuse první a ne pak vyhazovat lidi z místa!!!!! Koupil jsem si jízdenku a strategicky jsem se posadil uprostřed autobusu a pozoroval jak se pomalu plní. Mezi posledními nastoupili i ony “kouzelné“babičky.A přímo ke mně. Po chvilkové hádce uznali, že když v autobuse nejsou čísla nemají jejich místenky cenu. Jelikož na světě existuje spravedlnost a tentokrát přišla opravdu v čas babičky brzy zjistili, že jedou špatným autobusem. Cestou se již nic dalšího nepřihodilo a tak došlo ke šťastnému shledání s Flintem v Jindřichově Hradci. Odtud pak úzkorozchodnou železnicí do stanice Hůrky. Krásný vláček se kodrcal pomalu krajinou a tak bylo spousta času na prohlížení knih a na hovor.

Ve 11.30 se náš vláček dokodrcal do stanice Hůrky. Zde má dojít k boji mezi našimi legionáři a rakousko-uherskými vojsky. Kromě nás zde vůbec nikdo nevystoupil a tak jsme v Hůrkách byli my, nádražní personál a hlavně vojáci. Krásná příležitost si vše prohlédnout a vyfotit. Nádraží představovala kůlna, kde se také podávalo občerstvení. Před ní stála atrapa kulometu, který měl být hlavní oporou při obraně nádraží. Byl zde i železniční vagón s dělem obložený pískem. Ve dvanáct hodin přisupěl speciální parní vláček plný lidí. Zaujali jsme proto výhodné místo v první řadě a čekali na ukázku. Následovaly vtipné vložky jako například pokusy o nabiti pušky a další. V půl jedné akce začala několik legionářů pospávalo u kulometu, když tu přišel útok. Legionáři byli vytlačeni z nádraží bez jediného výstřelu z kulometu a bez jediného mrtvého. Rakušané zaujali pozice k obraně a čekali na protiútok.Ten přišel za nedlouho. Podporovaní železničním dělem šlo asi dvacet vojáků do útoku. Bohužel ani zde se akce neobešla bez technických komplikací. Tentokráte šlo o zásadní problém a to o nefunkčnost kulometu. O ten měla být opřena obrana nádraží jeho nefunkčnost znamenala brzké ukončení boje a kapitulaci rakouských vojáků. Přes pár problémů se akce velice vydařila zvláště musím vyzdvihnout nápadité použití petard jako granátů zvláště v rakouských řadách se našlo pár vojáků kteří těmito granáty nepříteli dost “zatápěli“.

Celkově se akce vydařila a společně s Flintem jsme se vydali za dalším dobrodružstvím, lehkým opevněním. Ale o tom až příště.

Panzer