Panzer Campaigns (dále jen PzC) nejsou ve světě strategických válečných her žádnou novinkou. Přesto se jim ze strany "hardcore" hráčů nedostalo žádané podpory a pro mnohé zůstávají velkou neznámou. Rád bych jim tedy napravil reputaci, už jen proto, že i mě samotnému trvalo poměrně dlouho, než jsem se jim dostal pod kůži a pochopil, jaké v sobě skrývají možnosti. PzC jsou poměrně podobné našim známým Campaign Series (dále jen CS) a proto budu srovnávat právě s nimi.
Začal bych hned tím, co odradí na první pohled většinu hráčů, grafikou. Oproti CS, které mají slušivý 3D kabátek a drtivá většina hráčů válčí právě v tomto pěkném 3D módu a 2D mód používá jen velmi okrajově, v PzC je to přesně naopak. Nebo ještě lépe, na 3D mód v PzC prostě zapomeňte. Je nehezký v kterékoliv formě a hra se dá hrát (a dokonce to je vřele doporučováno) jen ve 2D módu, který je pro ni jak šitý. Sice jsem na jednom fóru četl, že „experten“ používají i 3D mód aby si lépe prohlídli terén, ale mě osobně se to neosvědčilo a většinou mě takové „prohlídnutí“ jenom zmátlo. Takže zpět ke 2D módu. Narozdíl od CS jsou PzC v trošku rozdílném měřítku. Pokud máte v CS k dispozici celou divizi, tak je to scénář nejvyšší komplexity.V PzC se naopak u jedné divize začíná a běžně budete hrát s několika sbory či dokonce armádami. Měřítko mapy pak bývá poněkud větší a taktika se pomalu přesouvá ke strategii, tedy z 3D na 2D „štábní mapu“. A o tom to celé je. Pokud vám v CS chybí onen větší náhled štábu armády či sboru na situaci na frontě, pokud rádi řešíte strategické situace na úrovni divizí a sborů a pokud vůbec trošku radši plánujete, je přesně PzC to, co vám muselo chybět v CS. Obě hry se tak vlastně docela pěkně doplňují a tak bych s nadšením přivítal, kdyby se PzC mezi námi staly stejnou samozřejmostí jako CS.
Dalším argumentem „proti“ je složitost PzC. S tím musím nesouhlasit. Kdo ovládá CS, nebude mít nejmenší problém proniknout do PzC. Ovládání je velmi podobné (i když mám dojem, že CS se ovládají o chlup lépe). Pravidla jsou opět velmi podobná a těch několik rozšíření či změn člověku za chvilku ani nepřijde. Obzvláště pokud s sebou nesou vylepšení hry v podobě rozšířených možností. Jen tak namátkou, rychlé přesuny po silnici či železnicí, ničení mostů, AT překážek či minových polí nebo naopak stavba mostů, přeprava v gumových člunech, pokládání minových polí či stavba opevnění, skutečně a logicky fungující zásobování se všemi důsledky v jeho případném odříznutí (na rozdíl od CS, kde obklíčená jednotka zásobována perfektně, je-li v dosahu svého nehybného velitelství). Co změna počasí a s tím související viditelnost, přechody den a noc. Zlobí vás, že disrupnutá obklíčená jednotka je v CS ztracena hned prvním assaultem ? V PzC dokáže odolávat i několika útokům, než je celá zničena či pozajímána. A tak dále, není toho zas tolik, aby se to nedalo snadno zapamatovat a naučit. Vzpomeňme si, jak dlouho jsme se učili CS a jak moc jsme u toho kolikrát nadávali. Chce to jen vydržet :o)
Nutno říci, že jsem k PzC také přistupoval skepticky, ale vlnka nadšení touto hrou zasáhla i mě a tak bych z ní rád udělal vlnu. Bitvy v PzC jsou většinou delší než v CS, ale jsou určitě zajímavé a hlavně daleko více ovlivnitelné vaší činností. Máte zde prostě víc volnosti. A to už vůbec nemluvím o hudbě budoucnosti, že stejně jak hrajeme na srazech CS, by se daly hrát i PzC … každý má pod svým velením divizi dvě, už před srazem se dá plánovat a rozmisťovat … prostě vše co známe z CS o kapánek posunuté, ale rozhodně stejně zábavné. Takže je to na vás, abyste se PzC naučili a poznali jejich přednosti. A je to na mě a ostatních PzC hráčích, abysme vám s tím pomohli a udělali to pokud možno zábavnou formou … a tak prosím berte i tento „reklamní“ úvod :o)))