Kapitán Onozaki vypravuje : 22.8.1942 - ?

Úvod || 7.prosince 1941 - 15.ledna 1942 || 16.ledna 1942 - 12.března 1942 || 13.března 1942 - 21.sprna 1942

22. - 31.srpna 1942

Ráno jedu s kapitánem Banou na letiště, mají dorazit posily. Transportní letoun ze Singapuru dosedá měkce na runway a roluje k hlavní budově. Osmnáct nových pilotů, kromě dvou však mají jen základní výcvik na stařičkých dvouplošnících, nalétáno stěží dvanáct hodin. A střelby žádné. Organizujeme pro ně rychlokurz. Následující týden mají ráno tři hodiny letecké teorie, pak cvičný let nad letištěm a odpoledne je po šesti bereme na útočné akce proti zbytkům holandských jednotek v džungli. Večer pak opět teorie, hodina navigace a hodina teorie střelby. Na konci srpna už jsou plně schopni nasazení v boji, s jakým výsledkem to ovšem ukáže čas. Každý má alespoň za sebou dvě ostré akce.

1. - 30.září 1942

První zářijový týden je Sentai zařazena jako záložní jednotka paté Hikoshidan. Máme volno s osmačtyřicetihodinovou pohotovostí. Beru si jeden z průzkumných letounů a vydávám se do Singapuru, chci si tam nechat ušít novou uniformu s plukovnickými výložkami, Tai-sa Onozaki Akira, myslím že náš starosta by tomu nikdy nevěřil.
Boje na Jávě se nějak spožďují, Soerabaja je stále v holandských rukou. Po dvou týden jsme opět aktivováni jako bojová jednotka a přelétáme do Batavie. Budeme chránit konvoje s municí. Nepřátelské letouny ale mají plné ruce práce s útoky na vlastní letiště a tak jsou to poklidné akce. Dva konvoje dorazí ke Kragenu bez obtěžování. Velení pak posílá k Soerabaje na pomoc bitevní lodě. Protože je pravděpodobné, že je během dne napadnou nepřátelské bombardéry máme za úkol poskytnout ochranu během plavby. Společně se Sentai námořních stíhaček se nad svazem drží vždy jeden Shotai. Krátce před soumrakem vedu poslední hlídku, po nás se již o ochranu bude muset postarat tma.
"Tekki sekkin, yoji" - "Nepřátelé přilétají na čtyřech hodinách",
prořízne rádiové ticho vedoucí námořních stíhaček. Nakláním křídlo a už je vidím. Letí těsně nad hladinou, čtveřice torpédových bombardérů. Hledám doprovod, čtyři P-40 pětset metrů nad nimi a trochu vzadu. Dalších pět pak ve dvou kilometrech. Nemůžou nás proti zapadajícímu slunci vidět. Spouštíme se přímo na stíhačky blízké ochrany. Vedoucího mám pevně zarámovaného, není nutná oprava, krátká dávka a jde k zemi. Zbylé stíhačky se rozprchnuly. To je již starost námořních pilotů. Doháníme bombardéry. Zadní střelci po nás pálí ze svých 7.7mm kulometů, ale mají špatnou mušku. Nevydrží to psychicky a odhazují torpéda, pro bitevní loď Fuso není problém se jim vyhnout. Zbaveni zátěže a s forsáží naplno nám unikají. Nabíráme zpět výšku a hledám stíhače. Dva kilometry od nás a pár set metrů výše zuří boj. Najednou se zableskne a pak ještě jednou. Dvě ohnivé koule padají k zemi. Jsou to Warhawky. Zbylé se raději ukrývají v mracích, mise splněna, vracíme se domů.

1. - 31.října 1942

Pokračujeme v hlídkové službě. Další dva konvoje, tentokrát s jednou peší divizí a s dělostřeleckým plukem bez úhony připlouvají do Kragenu. Teď snad již ofenzíva neselže. Holanďané se snaží evakuovat tamní jednotky. Jsme vyzbrojeni průraznými bombami proti lodím, ale ani jednou se nám nepodaří na žádnou narazit. Konečně sedmnáctého října Soerabaja kapituluje. Přes dvanáct tisíc zajatců. Podařilo se i ukořistit nějake stroje, ale jen zastaralé holandské stíhačky. Zkouším v nich několik letů abych vypracoval pro velitelství posudek. Jsou snad ještě horší než armádni Otsu. Obdivuji se holandskýcm pilotům, že v nich proti nám startovali. Když s nimi pak odlétám do Singapuru je ve mě malá dušička, aby si mě některý z horlivých nováčků nespletl. Na konci října je letiště v Soerabaji sprovozněno. Hlídkujeme nad přístavem, je to sem ale daleko i pro americké bombardéry.

1. - 30.listopadu 1942

Dlouho jsme se na Soerabaje neohřáli a 4.listopadu opět balíme. Tentokrát je naším cílem Kendari. Američané se snaží vybudovat základnu na Kai Island a tak velitelství přesunuje stíhačky a bombardéry z Celebes na Amboinu, my máme převzít ochranu konvojů, které přívážejí zásoby.
Společně s námi jsou na základně i nové a rychlé armádní stíhačky Hien, závidíme jim jejich výzbroj. Pátého listopadu zakotvil v přístavu konvoj s protiletadlovým plukem, vzápětí byl vyfotografován americkým průzkumnýn letounem, pravděpodobně z Timoru. Ani okamžitá rekace stíhaček Kawasaki mu v tom nezabránila, takže se máme na co těšit. Mechanici rychle kontrolují všechny stroje, piloti sedí v kokpitech na okraji letiště a čekají na povel pozemní kontroly ke startu. Nervozita je obrovská. A je to tu, zelená raketa, řadíme se po dvou na začátek startovací dráhy a během pěti minut jsme všichni ve vzduchu. Stoupáme jako o život, nepřátelská formace se blíží ve třech kilometrech. Kompletní box 24 velkých čtyřmotorových bombardérů, létající pevnosti. Hien jsou již nad námi, Reiseny na naší úrovni. Útočíme jako první, cílíme na vedoucí bombardér. Letadlo polyká dlouhou dávku, ale moc škody naše kulomety nenadělají. Uhýbáme před odpovědí a necháváme pracovat kanóny. Těm se daří o mnoho lépe, čelní bombardér vypadává z formace, ostatní odhazují bomby. Pro nás pozdě, na kraji přístavu jsou zasaženy dvě prázdné nákladní lodě. Provádíme druhý nálet, opět bez výsledku. Rotmistr Itaya včas neuhýbá a je zasažen. Podařilo se mu vyskočit. Celkový výsledek nic moc. Další dva dny se nálety opakují. Nedokážeme je zastavit, spousta lodí je těžce poškozena. Naše Sentai ztráci ještě jeden letoun, ostatní pak další tři stroje. Máme potvrzeno devět sestřelených bombardérů, spousty dalších poškozeno. Já sám si připisuji jednu létající pevnost a jednu B-25.

B-25 Můj devátý sestřel
B-25 Můj devátý sestřel

Dalších čtrnáct dní je klid, občas se objeví průzkumný letoun a dříve než stihneme zasáhnout tak zmizí. Dvacáteho listopadu okamžitý poplach, zjištěna větší formace bombardérů. Do vzduchu jde třiatřicet Reisenu a osmnáct mých Hayabus. Tentokráte jen Mitchelly, zato mají doprovod. Nové americké dvoumotorové stíhačky, nejsou sice tak obratné, zato pekelně rychlé. Jsou jen tři, ale i tak se jim při čelním střetu podaří sestřelit jeden Reisen. Nemůžou nám ovšem zabránit v útoku na bombardéry. Čtyři jsoou sestřeleny, dělime se o ně rovnoměrně, já jsem vyšel na prázdno. Ve chvíli kdy dalších šestnáct bombardérů s hořícími motory či prostřilenými křídly je adepty na sestřelení, odhazují všichni bomby neškodně do moře a vracejí se. Druhý den se nálet opakuje. Stačilo když se Reiseny prohnaly kolem formace Mitchellů aby odhodily svůj náklad a urychleně zmizely. Otáčíme zpět na letiště a jakýsi instinkt mě najednou donutí strhnout řízení. Kolem mě prolétnou svítící korálky, dávka z dvoumotorové americké stíhačky. Podporučík Hidaka to štěstí neměl, s hořícím motorem klesá k zemi. Američan se s tím neche spokojit a vrhá se za ním. Vysunuji klapky do bojové polohy a utahuji zatáčku po křídle. Střemhlav nabírám rychlost. Nepřátelský stíhač je tak zabrán do své oběti, že o mě neví. Rychlý pohled do zrcátka, druhá stíhačka nikde a mé dvě čísla me vzorně následují. Plná dávka do jednoho z motorů, křídlo se tříští a pravý prodložený trupový nosník se láme. Kus směrovky pak prolétne těsně kolem mé kabiny. Můj desátý sestřel. Američan ani podporučík Hidaka nestihli vyskočit.

1. - 31.prosince 1942

Vracíme se na Soerabaju, dostaneme nová letadla. Vylepšenou verzi Hayabusy. Výkonější motory s 1150 koňskými silami, dva 12.7mm kulomety a opancéřované sedadlo pilota. Ještě jsme nestihli ani pořádné zaškolení a už přichází rozkaz k návratu na Palembang. Nepřítel využil přezbrojování i tamních letek a zaútočil z letadlových lodí na tankery. Samozřejmě jsme tam už pozdě, ale velení se bojí opakování útoku. Alespoň trénujeme s novými stroji. Bohužel při nácviku s 250kg ombami dva z nových pilotů udělali chybu při otáčkách se záporným G a zřítili se do moře, oba zahynuli. Mysleli jsme, že se poletíme na Kendari, odtamtud ovšem přišli nepříznivé zprávy. Masivní nálety čtyřmotorových bombardérů doslova přeorali základnu. Runwaye, hangáry, řídící věž i ubikace byly vymazány z povrchu. Proti tomuhle není obrany.

Úvod || 7.prosince 1941 - 15.ledna 1942 || 16.ledna 1942 - 12.března 1942 || 13.března 1942 - 21.sprna 1942