1758 - na okraji porážky i vítězství
Začátek ledna 1758 - plánování
S novým rokem nové plány. Tak nejprve ty pochmurné. Je potřeba se smířit s pádem Královce, který se prostě musí dostavit. Pevnost je skoro vyjedená a do jara se neudrží. Tajně doufám, že z Lehwaldovy armády zachráním alespoň něco (na začátku bojů měla 24.000 mužů, na začátku úniku 8.000) a časem z ní udělám alespoň 15.000 sbor operující na východní hranici, kde se asi časem objeví i ruská armáda (která bude pochodovat přes Polsko počítám v průběhu léta). Budu jen doufat, že problémy se zásobováním neumožní AI mě masou ruských vojsk ohrazit nějak zásadně. Chtěl bych totiž poničit rakouská vojska aktuálně bivakující ve Slezku a hlavně vtrhnout s Moritzovou armádou na Moravu a obsadit Olomouc a Brno. Nicméně to znamená, že musím s Labskou armádou odrážet nadále nájezdy do Saska a s Ferdinandovou armádou (kterou se mi snad podaří sestavit) odrážet nájezdy u Rýna a východně od něj. Keith a Bavern se doufám postarají o Švédy a pokud je přímo nevyženou ze Štětína, tak je alespoň udrží na místě.
Každopádně bude tento rok výzvou pro moje zásobovače a verbíře, protože řada mých armád je na neúplných stavech a potřebuji doplnit ztracené prapory. O stavbě nových jednotek si asi mohu nechat jen zdát.
Začátek ledna 1758 - události
V Evropě je poměrně klid. Tedy pokud nepočítám Rakušany, kteří zatím marně obléhají moje slezké pevnosti (a jak doufám, trpí hlady a zimou) a Lehwalda, který se táhne Polskem směrem k Visle a vymírá.
Vymírající je i informace, že jsem přišel o jednoho ze schopných velitelů jízdy. Maršál von Gessler (velel jízdě ve Slezké armádě) se naposledny ukázal při pronásledování Ralušanů v severních Čechách. Na druhou stranu, zrovna velitelů jízdy mám poměrně hodně a jeho ztráta je spíš zajímavá, než bolestivá.
Konec ledna 1758 - plánování
Verbíří řádí po celé zemi a snaží se nabrat nováčky, kterých není nikdy dost. A tak mi velmi přišla vhod nabídka anglického spojence, že mi pošle nějaké jednotky (díky tomu, že jsem udržel Stade, tak mám stále přístup). 25EP je sice poměrně hodně, ale aktuálně mám EP bodů dost a tak neváhám ...
Konec ledna 1758 - události
Stále klid, mrzne až praští. Situace v Královci kritická, pevnostní jednotky jsou už téměř nebojeschopné. Začínám se podivovat, že pevnost ještě nekapitulovala a začínám chápat, že se Praha držela tak dlouho.
Dorazila anglická pomoc a je nečekaně kvalitní a docela silná. Je to poměrně silný sbor 11.700 mužů, asi třetina jízdy a 192 děl včetně obléhacích. Až k nim připojím Cumberlanda, bude z toho docela slušný sbor pro operace v severním Německu či proti Francouzům.
Začátek února 1758 - plánování
Konečně jsem přišel na to, proč nemohu sestavit z Ferdinanda novou armádu. Mám jich už moc. Takže je nezbytné, udělat trochu reorganizaci (a zároveň jsem lehce pozměnil své plány). Rozhodl jsem se dát větší důraz na ofenzívu směrem na Moravu a pošlu sem Friedricha, jemuž podřídím Moritze (jehož armádu tak ruším) a Ferdinanda von Preussen. Tak získám dostatečně silnou armádu k obléhání i bitvám a zároveň mi zbude slabší Ferdinandův sbor ke krytí operační základny a zásobovacích cest. Schwerinovu Schlesien Armee pošlu opravu do Slezka vyčistit jej od Rakušanů a pokud přežije něco z Lehwaldových sil, vytvořim z nich druhý sbor armády (tímto tedy ruším Východopruskou armádu, která je už jen stínem ... 5.500 mužů). Naopak novou armádu zřizuji v Sasku pod vedením velmi schopného Heinricha von Preussen a podle potřeby pod něj zařadím Hesenskou armádu Heinricha von Wutginau, která přezimuje v Magdeburgu. Keith zůstane na severu a společně s Angličany a Johannem von Wedell, kterého jsem poslal vystřídat méně schopného Baverna, si vezme na starost pacifikaci Hamburgu a snad i Štětína a postaví se případně rusům.
Začátek února 1758 - události
Lehwald táhne Polskem čim dál pomaleji a jeho armáda mizí před očima. Podle odhadu nedorazí k Odře dřív než na jaře a to už bude zcela bez mužů ... zbývá tedy jen kapitulace Královce, která sice ještě nenastala, ale pevnost už krom dělostřelců prakticky nikdo nebrání.
Rakušáci se stále drží ve Slezku, i když část sil se stáhla zpět na Moravu. Přece jen se zdá, že zima nesvědčí ani AI ...
Konec února 1758 - plán
V Evropě stále mrzne, sníh sice tu a tam v nížinách zmizí, ale armády jsou zalezlé (i když posledně jsem zahlédnul nějaký pohyb mezi Frankfurtem nad Mohanem a Dusseldorfem, jak se zdá, chystá se další jarní útok na Wedel). A tak jen dokončuji organizační změny, přeorganizovávám sbory a jejich brigády tak, abych nejvíce poničené brigády mohl nechat i na jaře trochu déle odpočívat a snažím se dobrat posily, kterých je pořád ukrutně málo.
Konec února 1758 - události
Zima skoro jako v Rusku, ale spojenci se rozhodli, že mi budou znepříjemňovat život a AI provedla jeden ze svých kouzelných tahů, který jsem pracovně pojmenoval Říšský gambit. Říšská armáda Friedricha Zweibruckena posílena o francouzské jednotky se rychlostí blesku přiřítila k Wedelu, ozvalo se pár ran a celá armáda následně ustoupila přes přítok Rýna na sever (viz. obrázek), kde to ještě stačila řádně vyplenit. Inu kdo umí umí. Bude mít asi trochu problém se zásobami, takže jsem zvědav, co tam bude dělat ...
Začátek března 1758 - plán
Nehodlám se nijak rozhodit ze zimního spánku a tak jediné co organizuji, jsou doplňky, zásoby, reorganizace sborů a divizí tak, abych získal co nejbojeschopnější uskupení.
Začátek března 1758 - události
První jarní tání uvolnilo cesty v nížinách a tak lze čekat začátek aktivity roku 1758. Z mých armád je na pochodu jen ta jediná, ta, která je již jen stínem armády původní. Nehostinné Polsko a okolní zima udělala z Lehwaldovy armády už jen vlastně divizi. 4670 mužů, 1728 koní a 52 děl se přiblížilo k Poznani. Do Slezka je ještě cesta dlouhá, ale pokud nezapadne znovu sněhem, mohl bych zachránit alespoň něco.
Další nemilá zpráva přišla z Francie, kde Sasové v emigraci sestavili armádu pod vedením prince Xaviera Saského a připojili se k francouzkým silám. Už se moc těším na spojeneckou jarní ofenzívu.
Konec března 1758 - plán
Tak dumám, jestli zahájit manévry s rizikem, že ještě napadne sníh anebo počkat. Nakonec jsem se rozhodnul na většině místech počkat, jen v Čechách pomalu zahájím pohyb. Znervózňuje mě zimní obléhání pevností ve Slezku, rakušáci sice nic nezískali, ale s jarem by se jim to už mohlo povést a tak nechci nic riskovat. Navíc se stala příznivá věc, minulé kolo všechny rakouské armády ze Slezka prchly (asi jim přece jen došly zásoby) a tak bych na Moravě nemusel narazit na velký odpor. Vydávám proto rozkaz Slezké armádě v Hradci, aby vyrazila směr Jihlava (potřebuji zde vybudovat sklad). Situace je vidět na následujícím obrázku. Podle dosahu průzkumu prchli Rakušani do Ostravy.
Konec března 1758 - události
Rakušani jsou jak vítr, sníh nenapadl a tak rychle zase šup do Slezka (je pravděpodobné, že jsem si vyklizeného Slezka všimnul o kolo později, než ho AI opravdu vyklidila, protože pochybuji, že by se armády zregenerovaly bez jednokolové zastávky). Každopádně to znamená zvýšit rychlost vpádu na Moravu, protože jarní a letní obléhání Slezka by mohlo znamenat, že o něj přijdu.
Další zajímavé události z konce března představují informaci, že Francie povolala další regimenty, Rakousko vyfasovalo nového generála a moji největší armádu zasáhly problémy s hygienou ... jako již tradičně na jaře. Budu muset v Prusku zavést hygienickou osvětu. Také se pohnula Říšská armáda bivakující nad Wedelem a vydala se k mému překvapení na východ, tedy na Munster. Musím tedy začít stahovat jednotlivé sbory na západě do houfu, abych mohl zahájit postup proti nepříteli.
Začátek dubna 1758 - plán
Na cestě k Jihlavě nechávám tedy budovat sklad zásob a z Prahy vyráží mé armády směr Jihlava a Morava. Rakušáci se mají nač těšit. Současně posílám Cumberlanda s jeho anglickou armádou na Hamburk, kde je potřeba zlikvidovat hnízdo říšských oddílů, které obtěžují mé državy v severním Německu a hlavně občas ohrožují mé spojení s Anglií.
Začátek dubna 1758 - události
Tak nejprve Cumberland. Anglická armáda o síle 12.700 mužů, 6.300 koní a 192 děl si snadno poradila s necelými dvěma tisíci říšských a rozprášila je. Špatná zpráva naopak přišla z Polska, kde se stále ještě pohybuje zbytek Východopruské armády vedená maršálem von Lehwaldtem. Lehwaldt se díky útrapám zimního pochodu roznemohl natolik, že byl nucen opustit vojsko a Prusko tak přišlo o jednoho ze schopných velitelů armád.
Další dobrou a špatnou zprávou současně je informace z Pobaltí, kde se na pruském území u Kolbergu objevily ruské jednotky. Rusové tedy nějak přečkali zimu ve Východním Prusku a v Polsku a nyní vyrazili na Kolberg, který je strategickým městem a nesmím o něj přijít. Dobrou částí zprávy je, že se stále drží vyjedená a skoro prázdná pevnost v Královci. Pokud se Rusové rychle nevzpamatují, zůstane jim v zadku docela nepříjemný trn.
Konec dubna 1758 - plán
Situace se vyhrocuje i v Porýní. Všude kam vidím se objevují nové armády Francie či Říšských vojsk a jak se zdá, čeká mě drtivý úder na skoro celé frontě od Rýna po Sasko. V mém týlu se navíc stále pohybuje říšská armáda Friedricha Zweibruckena, která dorazila k Munsteru a začíná mi docela nepříjemně blokovat týl. Nezbývá, než se tedy vydat na Munster a spojit zde své síly, abych mohl čelit blížící se invazi. Některé síly mám sice docela daleko (až u Labe, kam jsem je musel poslat na zimu), ale snad se mi spojení sil podaří včas ...
Konec dubna 1758 - události
Dle očekávání, jaro začíná všeobecnou ofenzívou spojenců. Hlavně mezi Rýnem a Saskem se na Prusko a spřátelené země žene záplava nepřátel. Nepřátelské armády táhnou od jihu na Wedel, Munster a Lippstadt (který je na mapě jihovýchodně od Munsteru), Kassel a Sasko a jen hrubým odhadem převyšují mé síly v oblasti víc jak 5ti násobně. Má nejvíc vysunutá armáda ustoupila od Dortmundu na sever na Munster a budu doufat, že zažene Zweibruckena.
Dobrou zprávou je, že i Prusko samotné si uvědomuje míru ohrožení takovým množstvím nepřátel a generuje posily bez zásahu do mých zdrojů. Freikorps nejsou sice závratně silné jednotky, ale každý muž s mušketou je dobrý ...
Špatná a velmi zneklidňující zpráva přišla ze Slezka, kde Rakušani oblehli pevnost Kosel a posádka nečekaně kapitulovala. Rakousku se tak pootevřela brána do Slezka, kde aktuálně nemám prakticky žádné síly, protože většina armád je soustředěna v Čechách a postupuje na Moravu (předvoj již dorazil k Brnu a zahnal rakouské jednotky do pevnosti) a druhá část se řítí na západ zastavit lavinu z Francie.
Začátek května 1758 - plán
Tak nejprve situace kolem Munsteru, Wangenheimův Hessenský sbor o síle 14.000 mužů, 6400 koní a 144 děl tu stojí proti Říšské armádě Friedricha Zweibruckena, která by neměla být o moc silnější a navíc bych čekal, že má problémy se zásobováním. Doufám tedy, že se Wangenheim pochlapí a uvolní blokovaný Munster a to i přesto, že není aktivovaný a střet tak není jistý. Pak se hodlám vypořádat s problémem Štětína (který teď získal na důležitosti, přestože Rusové postupují podél moře zatím poměrně vlažně). Přes zimu jsem dal trochu dohromady Keithův sbor, tak uvidíme, jak si se Švédy poradí.
Začátek května 1758 - události
Ne vše jde dle očekávání a jak se zdá, doby relativně snadných vítězství jsou pryč. Přecejen Hessenští hold nejsou Prusové. V první fázi to ještě vypadalo dobře, Wangenheim zaútočil i přes to, že nebyl aktivován, ale možná právě proto si počínal relativně vlažně a bitva skončila nerozhodně ...
Nerozhodná bitva ale pro útočníka znamená ústup a tak je Hessenský sbor ocitnul před další postupující armádou nepřítele, před armádou Karla Lotrinského u Lippstadtu.
Lepší zprávy dorazily od Štětína, kde se Keith utkal s mírnou přesilou Švédů, kteří překvapili hlavně množstvím děl a které porazil a zahnal do pevnosti. Škoda, že se nestáhli do pevnosti, byl by to skvělý úlovek ... Švédové každopádně neprojevili moc bojovnosti a ustoupili velmi brzy.
Konec května 1758 - plán
Tak nejprve informace, která vlastně patří do událostí předchozího kola, ale zaznamenal jsem ji až při plánování dalšího kola. Do civilizace (po dlouhém pochodu Polskem se civilizace = Slezko) dorazil zbytek Východopruské armády. Sice už bez maršála Lehwaldta, ale jinak v překvapivě dobrém stavu (na tu bídu, kdy jsem přišel cca o polovinu jednotek a zbytek je na mizivých stavech). Nakonec víc jak 5.000 mužů včetně 2.300 koní a 52 děl se zachránilo a bude ve Slezku, kam se hrnou Rakouské armády, doplněno a asi i rychle nasazeno.
Situace ve Slezku je vidět na následujícím obrázku. Kosel padl koncem dubna a Rakušani teď obléhají další dvě pevnosti, přičemž pochodem přes Náchod se sem blíží Schwerinova Schlesien Armee, aby udělala pořádek a zabránila dalším kapitulacím vystrašených posádek pevností. Snad dorazí včas ...
Konec května 1758 - události
Situace je těžká, kam se jen podívám. Minulé kolo dorazila ke Kasselu rakouská armáda maršála Dauna a posádka na začátku tohoto kola kapitulovala. Sice jsem ke Kasselu ihned poslal sbor Heinricha von Preussen, který by měl mít dost sil na zahnání nepřátel, ale ten nedorazil včas a nezabránil pádu města. Nicméně střetl se s Daunem a v krátké bitce zahnal Daunovu stejně silnou armádu na ústup. Tak teď jen aby se udržel na místě a Kassel rychle získal zpět ...
Podařilo se obsadit Lubeck, což je malé město ležící na pobřeží Baltu, západně od Švédského Pomořanska, patřící Říši a generující tu a tam nepřátelské jednotky obtěžující severní Německo. V rámci čištění záchytných bodů na pobřeží jsem tam tedy poslal malý sbor složený z landwehr jednotek a město dobyl. A aby byla vyvážena energie vesmíru, Keithovu armádu u Štětina postihl tyfus = mám po obléhání a budu muset zdrhat, kdyby se vrátila švédská armáda ...
Dobré zprávy přišly z Moravy a Slezka. Slezké pevnosti se zatím drží a naopak se zdá, že brzy získám Brno. Pevnost na Špilbergu je poškozena a tak zkusím další kolo zaútočit. Celkový stav klíčových měst je vidět na dalším obrázku. Trochu mi to pokazil pád Kasselu, ale snad ho získám brzy zpět. Pokud další kolo obsadím Brno a pak v dohledné době i Olomouc a pokud neztratím žádné další klíčové město, tak by mi pak k vítězství stačilo letní či podzimní tažení na Vídeň ...
Začátek června 1758 - plán
Fronta na západě se drolí. Hromada Francouzů, Rakušanů a jednotek Říše se pohybuje v rozmezí Munster - Lippstadt - Kassel a moje Ferdinandova armáda složená převážně z Hessenců na ně ne vždy stačí. Začínám tedy uvažovat o postupném ústupu z této oblasti směrem blíž k Prusku, kde bych si mohl vypomoct dalšími silami. Nicméně nehodlám pustit ze zřetele možnost porážky nepřítele a tak pokračuji v tažení na Moravě. Brněnská pevnost na Špilberku je připravená k finálnímu útoku ... tak to snad vyjde.
Začátek června 1758 - události
Tak nejprve Morava. Brno se sklonilo před Moritzovým sborem a pevnost padla. Moritz krom pevnosti získal i docela slušné množství zásob, což je od Rakouska milé ...
Všechny další zprávy už jsou ze západní fronty, kde se nejprve utkala Heinrichova armáda s rakouskou vedenou Picolominim (24.500 mužů z toho cca 10.000 jízdy a 132 děl vs 25.500 mužů z toho cca 10.000 jízdy a 350 děl) a po relativně vyrovnané bitvě ji zahnala na ústup. Na bojišti zůstalo přes 6.000 padlých. K dalšímu střetnutí pak došlo u Munsteru, kde se Ferdinand (29.500 mužů, z toho 5.000 jízdy a 240 děl) utkal s Francouzi markýze d'Armenticres (28.500, z toho 2.000 jízdy a 96 děl) a bez problému je porazil (ztráty cca 800x2000), ale nedostavil se tak k další bitvě, která se souběžně odehrála u Lippstadtu, kde obrovská masa spojenců pod vedením Charlese de Lorraine (naštěstí) o síle celých 119.300 mužů z toho cca 25.000 jízdy a 380 děl napadla mixovaný sbor Hanoveřanů a Angličanů vedený Georgem Wangenheimem (14.100, 5.000, 144), který ale velmi překvapivě po střetu s předním vojem nepřítele vyhrál a zahnal tu masu na ústup. Zachránil ho lesnatý terén, takže bojoval jen s úzkým čelem a protože nepřítel neútočil nijak důrazně, zvítězil.
Konec června 1758 - plán
Situaci kolem Lippstadtu ilustruje následující obrázek (Munster se severně hned za okrajem obrázku) a Kasselu. Je vidět, že hned za Lorrainem táhnou další síly nepřítele a dřív anebo později mě tu utlučou čepicemi, nicméně zatím bych zkusil využít obtíženého terénu a nepřítele zde zdržovat ... ale bude nezbytné spojit síly, co zde mám, přece jen ta masa vypadá hrozivě.
Do Slezka konečně z Hradce Králové dorazila Schwerinova Schlesien Armee a spěchá pomocí k pevnosti Brieg, kterou už přes měsíc obléhají Rakušané. Snad dorazí včas ...
Konec června 1758 - události
Tak nejprve několik informací k probíhajícímu obléhání měst a pevností po celé mapě. Rusové stále blokují (o obléhání se nedá mluvit) Královec, s početnými silami obléhají Kolberg, což je bohužel klíčové město a jeho pád by byl pro mě kritický, protože na cestě k němu leží Štětín, který zase neúspěšně obléhám já. Dále obléhám Kassel, který je také klíčovým městem.
A teď už západní fronta. Francouzi úspěšně zakončili obležení Dortmundu, kde zůstalo asi 5.000 mužů posádky. A opět došlo ke střetu u Lippstadtu, resp. ke dvěma střetům. Nejprve Wangenheim tak tak odrazil další nápor Lorraina, pak se k němu připojil konečně Ferdinand a týden na to společně odrazili další nápor (30.000, 6.000, 240 vs. 108.000, 25.000, 382). Nepřítel sice neztratil moc mužů v boji, zato hodně v panice ústupu ...
Nicméně k daleko krvavější bitvě došlo ve Slezku, kde Schwerin napadl obléhatele pevnosti Brieg vedené Josephem Lucchesem. Ten se ale nehodlal jen tak dát a došlo k velmi dramatické bitvě. Schwerin využil předvoje složeného převážně z jednotek ustoupivších v zimě z Královce a vylákal nepřítele do útoku. Utrpěl tak sice nepříjemné ztráty, ale daleko větší způsobil nepříteli, který na bojišti nechal skoro 1/3 sil včetně jednoho z velících generálů (Bilberstein) ...
Poslední je informace z novin a britském nájezdu na Cherbourg. Ne že by na bojišti byla nějaká snaha britů o zadržení francouzských sil mimo západní frontu vidět ...
Začátek července 1758 - plán
Plán na další měsíc představuje manévr mezi Lippstadtem a Munsterem, protože masa nepřátel byla porážkou vržena na Munster a tak doufám, že je dokážu, dokud jsou v rozkladu, zahnat i odtud. Na Moravě dělím Friedrichovu armádu, protože široko daleko není žádné větší nepřátelské uskupení a není se tak čeho bát. Friedricha samotného posílám směrem na Vídeň, Moritze s většinou obléhacího dělostřelectva na Olomouc a malý odřad Ferdinanda von Preussen na Kamenici, kterou obléhá malý rakouský oddíl, ale nechci o ni přijít. Co je horší, na jihu Saska se objevila dvě nepřátelská, zdá se docela silná, uskupení a v Sasku aktuálně není nikdo, kdo by se jim mohl postavit ...
Začátek července 1758 - události
První dobrá zpráva přišla z Kasselu, Heinrich von Preussen vzal město útokem a obsadil ho. Teď ho jen nepustit. Pak mě zaskočilo, že se strhla další bitva u pevnosti Brieg, kam se čtvrtý červencový den vrátila už jednou poražená Luccheseho armáda. Bitva byla opět poměrně krvavá a s podobným výsledkem jako před dvěma týdny ...
Následovalo několik šarvátek. Ke Kamenici dorazil odřad Ferdinanda von Preussen a s přehledem rozprášil pouhých 800 Rakušanů rozložených u města, stejně tak smetl z cesty u Křemže Fridrich jeden prapor pěchoty, který se mu připletl pod nohy (při pochodu na Vídeň). Naopak špatné zprávy přišly ze Saska a to dokonce až z Lipska, kam bleskově dorazil Xavier de Saxe Prince de Lusace s menším sborem (7300, 3500, 48) a z chodu rozprášil posádku města (1670,0,48) a Lipsko obsadil!
K rozsáhlým, ale ne moc krvavým bojům, došlo i na západní frontě, kde nejprve sedmý den Ferdinand odrazil další nápor nepřítele u Lippstadtu (opět Lorraine a jeho stotisícový houf) a čtyři dny na to opět vítězně bojoval u Munsteru se sborem Charlese Prince de Soubise (27.000, 8.500, 48) ...
Konec července 1758 - plán
Tak nejprve moje želízko v ohni, resp. na Moravě. Část Friedrichovy armády zahájila obléhání Olomouce, druhá část s Fridrichem samotným kráčí přes hranice a Vídeň je na dohled. Trochu mě děsí vzpomínka na roční obléhání Prahy ...
Na následujícím obrázku je vidět celá moje západní a saská fronta či jak to nazvat. Jsou zde vidět detekované armády nepřítele u Lippstadtu a zahnaný Charlese Prince de Soubise jižně od Munsteru, potom sbor obléhající už přes měsíc Wedel (zapomněl jsem ho zmínit i popsat, je na Rýně zcela vlevo), dále pak sbor číhající jižně od Kasselu, až odtáhnu s Heinrichem a nahradím ho Hessenci a pak lavina malých sborů valících se do Saska (je vidět, že postupují tak rychle, že ani nemají zajištěné zásobování = jsou nebezpečné jen chvilku, ale musím na ně něco poslat). Pro mě je nezbytné v této oblasti držet: Kassel, Hannover, Magdeburg a Drážďany, se zbytkem lze obchodovat za čas a prostor ...
Konec července 1758 - události
Tak nejprve události v Sasku. Létající kolony nepřátel se rozeběhly po celém Sasku a šíří paniku a zmatek (nemluvě o narušeném zásobování směrem do Čech). Aktuálně si nejodhodlaněji počínal sbor Aenease Picolominiho (6.600, 5.200, 16 ... skoro samá jízda a zbytek hlavně lehká pěchota), který čtvrtý den zlikvidoval posádku Halle (1.500, 0, 48) a město obsadil a ještě stačil zaskočit čtrnáctý den jeden z pluků strážících Magdeburg na švestkách a z města jej vyhnal. Naštěstí zbytek posádky se uzavřel v pevnosti a město je tak stále Pruské ... Každopádně to je velmi znepokojivé, Magdeburg je podobně jako Drážďany, kam míří další lítající kolna nepřátel, klíčové město a navíc přes něj, podobně jako přes Drážďany, proudí zásoby k bojujícím vojskům. Pravda není to jediná cesta, ale je nejlepší ...
V mohutné bitvě došlo u Munsteru, kam se už dohrabala Lorrainova armáda a v pořádné seči se utkala s Ferdinandem. Ten sice ještě dokázal nad dvojnásobnou přesilou vyhrát, ale je vidět, že už mu docházejí síly (navíc poměr ztrát nebyl 2:1 a to pro mě znamená postupnou porážku).
Ostatně porážka se dostavila hned poté, protože Lorraine zastihl jeden ze sborů spěchající na pomoc Ferdinandovi a napadl jej. Osamocení Hannoveřané neměli proti drtivé přesile šanci a můžu být rád, že jsem zachránil alespoň něco ...
K dalšímu boji došlo u Štětína, kam se stahují švédské a ruské síly (ignorující sice dobře opevněný a posádkou nacpaný, ale zoufale odříznutý Kolberg, jehož osud se začíná podobat Královci v počátcích jeho obléhání). Štětín dlouhodobě obléhá James Keith a jeho sbor, ale jde opravdu spíš jen o pozorovací obležení, protože Keith nemá moc vhodného dělostřelectva a zásoby se do Štětína dostávají po moři. Nicméně první přitáhl menší švédský sbor a byl s přehledem zahnán.
Začátek srpna 1758 - plán
Prioritu určitě dostane situace v Sasku. Nepřátelské síly zde nejdou velké, ale jsou nebezpečné možnostmi, které mají. Jak je vidět na následujícím obrázku, síly sem již stahuji. Část přichází z Čech a část ze západu (Heinrich pochoduje od Kasselu a pomašíruje rychle vyprosit Magdeburg) a budu doufat, že rychle zamezím řádění nepřátel dřív, než napáchají větších škod a dřív, než se stažení části sil projeví na dalších frontách.
Na Moravě to vypadá velmi nadějně před Olomoucí a tak doufám, že se podaří prorazit další otvor v opevnění a zkusím vzít město útokem. Bylo by to milé překvapení, že se Brno i Olomouc podařilo získat poměrně rychle (inu poučil jsem se po Praze a na jaře letošního roku sestavil speciální obléhací sbor z většiny obléhacích děl a speciálních ženijních oddílů co mám k dispozici) a naděje na oblehnutí a obsazení Vídně do zimy by tam významně vzrostla.
Začátek srpna 1758 - události
Tak nejprve důležitá úspěch. Olomouc padla a je obsazena a opět, získal jsem i docela slušné množství zásob a munice, což mi pomůže hned se vrhnout dál, skvělé.
Následují méně dobré zprávy. Ve snaze posílit svou západní frontu, sestavil jsem sbor z anglických jednotek, která se vyskytovaly na území Hannoveru, dal jim za velitele Cumberlanda a vyslal je k Munsteru posílit Ferdinandovu armádu. Bohužel nějak selhala koordinace a sbor sám se ocitl v boji s přesilou Lorainových sil. Na první pohled nevypadá výsledek ještě tak špatně, ale jednotky jsou v dost špatném stavu (asi jim frantíci sebrali zásoby čaje) a místo posil jsem tak dostal bandu otrhaných a hladových angličanů ...
Poslední zpráva už je zase dobrá, patnáctého dorazil k Magdeburgu hodně rozhněvaný Heinrich von Preussen se svou armádou a rozehnal dav Picolominiho Rakušanů demonstrujících před hradbami města. Doufejme, že zbytek Rakušanů pomře cestou na ústupu.
Konec srpna 1758 - plán
Plán se začíná řídit jasnou instrukcí, vyhrát do zimy. Takže v prvé řadě posílám obléhací síly směrem za Fridrichem k Vídni. Zbytek sboru vyráží zpět do Čech s cílem posílit pozici v Sasku, kde je sice už Heinrich von Preussen, ale stahují se sem jak mouchy další a další síly nepřítele. Další část plánu je ústup od Munsteru, kde je pozice už neudržitelná. Město je ve volném terénu a přesila Francouzů je tak příliš veliká. Cílem je odpoutat se tedy a za minimálních ztrát se stáhnout k Mindenu a pak případně na Hannover (který už ale musím bezpodmínečně udržet). Ve Slezku hodlám vyrazit se Schwerinem a postupně vytlačit Rakušany z obsazené části země. Čili prvním cílem bude pevnost Kosel, kterou mi sebrali na jaře. Slibuji si od toho i to, že je ve Slezku zaměstnám a nemusím tak držet početné síly na Moravě. Další problém se čim dál ostřeji rýsuje na severu u ústí Odry. Rusové, Rakušané a Švédi se mi rojí kolem Štětína (když se Rusové přes tím vykašlali na obléhání Kolbergu) a aktuálně mi odřízli mé jednotky u města. Situace je vidět na obrázku. Jen Rusů jsem napočítal cca na 70 tisíc, což je dost hrozivé.
Konec srpna 1758 - události
Je na čase přestat protivníka podceňovat. Loraina jsem bral jak ideálního velitele velké tlupy Francouzů a říšských oddílů, ale ukázalo se, že umí také překvapit. Nejprve využil stahování mých vojsk od Munsteru a zaskočil zde zadní voj (2000 mužů posádky), který bez problémů zlikvidoval a město obsadil. Následně zde ponechal cca 40.000 mužů a s 60.000 armádou vyrazil na Minden, kam dorazil již devátý den (a cestou předběhl Ferdinanda) a porazil zde sbor, složený z vyčerpaných jednotek, které jsem k Mindenu poslal již minulý měsíc a které akorát dorazily. Výsledek je katastrofální. Sbor je prakticky rozprášen a Minden je obležen.
Aby toho nebylo dost, tak Říšská armáda obsadila i Lippstadt, čímž se dvě moje strategická města (Kassel a Hannover) ocitají velmi blízko fronty. Budu muset zvážit přesun více sil na západ ...
A jedeme dál, osmý den se odehrála jediná úspěšná bitvička tento měsíc a to srážka v Sasku, kde malý sbor Ferdinanda von Preussen (13.500, 5.000 a 60 děl) těsně porazil rakousko-saský sbor Adolfa Buckowa (11.000, 5.000 a 240 děl). Bohužel tentýž den došlo k překvapení ve Slezku, kde se u pevnosti Kosel postavil Lucchese na odhodlaný odpor a zhruba stejně silnou Schlesien Armee zahnal na ústup, na což nejsem u Schwerina rozhodně zvyklý!!!
Začátek září 1758 - plán
Zásadní problém je samozřejmě situace na západní frontě. Ferdinandova armáda se společně s Cumberlandovým sborem musí dostat rychle z Grevenu severně od Munsteru k Mindenu, buď aby ho vyprostila anebo aby se alespoň dostala na východní břeh Wesery. Uvidíme, jak si 35.000 Prusů, Angličanů a Hannoveřanů dokáže poradit se zhruba 110.000 Francouzi v okolí.
Začátek září 1758 - události
Tak září bylo plné bitev se slušnými ztrátami na obou stranách, na které jsem doposud nebyl moc zvyklý (mimochodem i proto, že vyšel nový patch, který lépe zohledňuje ztráty přímo do výpisu ztrát z bitvy ... dřív to byly ztráty až po bitvě a do přehledu se tak nedostaly). Série bitev začala hned třetí den v měsíci, kdy ještě severně od Munsteru napadl francouzský sbor, který Loraine nechal v Munsteru, postupujícího Ferdinanda s Cumberlandem. Francouzi pod vedením prince de Soubise měli značnou převahu, ale byli odraženi. Nicméně i Ferdinandova armáda utrpěla značné ztráty, resp. Cumberlandův sbor, který se do boje dostal první a angličani to ošklivě odskákali.
Co je ale důležité, Ferdinandova armáda si podržela bojeschopnost a když se 5tý den střetla u Bielefeldu, jižně od Mindenu, s Lorainem, který jí vyrazil vstříc, dokázala ho na hlavu porazit, přestože přišla prakticky o celý zbytek Cumberlandova sboru. Lorraine ale utrpěl značné ztráty a bojeschopnost jeho armády je tak značně narušena, naštěstí, protože i moji muži si musí oddechnout ...
A protože jsem zastavil ústup Schlesien Armee, pokračovalo i zápolení Schwerina s Luccheseem u pevnosti Kosel, které ale opět skončilo pruskou porážkou, což už je opravdu neuvěřitelné. Každopádně Schwerin se opět vydal na ústup ...
K další srážce došlo jižně od Štětína, kde se Keith pokusil získat zase spojení s se zásobováním a zahnat Rusy jižně od města. Ti bohužel stačili povolat posily a tak Keith moudře usoudil, že proti několikanásobné přesile nemá cenu útočit a stáhl se po pár výstřelech zpět.
Konec září 1758 - plán
Friedrich u Vídně konečně, po posílení obléhacím sborem, dosáhl úspěchu a prorazil první průlom do opevnění, což dává nečekaně rychle naději na úspěch u Vídně. Okamžitě nařizuji útok !!!
Konec září 1758 - události
Tak nejpve Vídeň, další průlom se nepodařil a obránci naopak zacelili průlom stávající, což je velmi špatná zpráva. Další špatná zpráva přišla ze Saska, kde Rakousko-Saská armáda obsadila Drážďany, což je strategické město !!! Pravda Ferdinand von Preussen získal zpět Lipsko, ale ztráta Drážďan je hodně nepříjemná, nepřítel tak navíc získal množství zásob, kterých se mu jinak v Sasku moc nedostávalo.
Poslední událostí je pak krátký boj u Hannoveru, který sice skončil totálním vítězstvím Ferdinandovy armády (kterou jsem nechal přejít u Minden přes Weseru a poslal do Hannoveru, kde by se měla setkat s Heinrichovou armádou), ale velmi mě zaskočil. K Hannoveru totiž dorazil malý odřad švédských sil z Pomořan z čehož plyne, že moje severní fronta, dosud se omezující na boje kolem Štětína, se dává do pohybu a hlavně je děravá až hanba ...
Začátek října 1758 - plán
Situace je komplikovaná, nikoliv však kritická. Předně nehodlám zrušit obléhání Vídně. Široko daleko není žádná síla, která by Vídni spěchala na pomoc a do zimy ještě trocha času zbývá. Dále je potřeba vyrvat Sasům a Rakušanům Drážďany. Od Lipska táhne malý sbor Ferdinanda von Preussen, který na to ale asi stačit nebude. Nicméně v Praze už je sbor Moritze von Anhalt-Dessau, který sem spěchá od Olomouce. Za dvě kola bude u Drážďan také a pak už by to neměl být problém.
Další problém je na severu, kde je Keith odříznut a zásoby dochází. Prorazit na jih se nedaří, čili nezbývá, než to vzít oklikou. Nicméně to znamená, že u Štětína má nepřítel volno a co si budeme povídat, Berlin je co by kamenem dohodil. Takže mobilizuji zálohy a svolávám k hlavnímu městu co jde. K tomu se rýsuje ohrožení dalšího strategického města přívalem Francouzů (Hannover). To doufám vyřešit, jak už jsem psal, kooperací Ferdinandovy a Henrichovy armády. Z dalších strategickým měst, která jsou potenciálně ohrožena zbývá: Kolberg, kde ale Rusové na obléhání zatím rezignovali, nepustit nikoho dál do Saska (Magdeburg), dát si pozor ve Slezku (Breslau) a samozřejmě udržet Kassel, kam se zase hrnou Frantíci ... zbytek je snad v bezpečí (Olomouc, Brno, Praha).
Začátek října 1758 - události
Nejprve potěšující zpráva, Lucchese se vydal od Koselu pryč a nechal zde jen zadní voj vedený Emmerichem Moroczem. Toho zaskočila zuřivost Schlesien Armee, která zaútočila z plna sil a vzala pevnost z chodu. Lucchese má jak se ukázalo při plánování dalšího kola problémy se zásobováním a ty dvě bitvy se Schlesien Armee ho dost vyčerpaly. LZe tedy říct, že Slezko je tak zabezpečeno a malý sbor střežící severní Moravu bude zcela postačovat.
Do trablů se ale dostal Keith, kterého švédi a rusové zuřivě pronásledují a zahánějí jej do lesů a bažin severozápadně od Štětína. Přesila je zde veliká a tak nezbývá, než prchat ...
Neúspěch se dle očekávání dostavil i u Drážďan, kam jsem zkusmo poslal Ferdinanda. Nepřítel ho sice odrazil, ale utrpěl ztráty dost nepříjemné a tak si nebojím, že by ho blížící se Moritzův sbor nezvládnul z města vyhnat.
Konec října 1758 - plán
Vzhledem k tomu, že Moritz už je těsně před Drážďanami, otáčím Ferdinanda zpět, aby pomohl (přišel za zvukem děl) a srazil vetřelce do Labe anebo alespoň do hor (blokuji cesty na obě strany, čili nepřítel může ustoupit jen do hor anebo přes Labe). Dále posílám Ferdinanda a Heinricha zpět na Minden v naději, že tu porazím část Francouzské armády. Keith chvátá dostat se nějak na jih, protože v Pobaltí napadl první letošní sníh, což mi dost komplikuje situaci ...
Konec října 1758 - události
S blížící se zimou se spojenci nějak zpomalují a tak hlavním strůjcem událostí byly mnou naplánované akce. Nejprve tedy střetnutí u Drážďan, kde Moritz sám, bez pomoci Ferdinanda, porazil už pocuchaný sbor Adolfa Buckowa a získal město zpět do pruských rukou. Sláva Moritzovi!
Následovalo společně Moritzovo-Ferdinandovo (32.000, 10.000, 108) drcení malého saského sboru Friedricha Rutowského (4000, 2000, 0), který zjevně spěchal Drážďanům na pomoc, ale dorazil pozdě a dostal na pamětnou. Obě poražené jednotky se stáhly do hor na Sasko-Českých hranicích, kde už leží sníh ...
Co je horší je situace u Berlína. Od Štětína se vydali rusové (naštěstí ne všichni, zbytek honí Keitha po lesích v Pomořanech) a dorazili před Berlín. Naštěstí se mi od Keitha podařilo oddělit Wedelův sbor a s posilami, které k městu dorazily, tu mám docela slušnou sílu. Dobrá zpráva pak dorazila od Vídně, Fridrich opět prorazil opevnění a je tu další šance na útok ...
Začátek listopadu 1758 - plán
Tak v prvé řadě Vídeň, samozřejmě zkusím štěstí a to i s rizikem, že se útok nepodaří a Fridrich se stáhne = musel bych začít obléhat znovu, resp. asi by to znamenalo ústup na Moravu do Brna, kde bych přečkal zimu a k Vídni bych se asi vrátil na jaře.
Dále je potřeba zajistit Berlín, máme zde díky Wedelovi a jednotkám, které zde shromáždil Wilhelm von Preussen cca 25 tisíc bojeschopných mužů, čili zkusím Rusy zahnat.
Začátek listopadu 1758 - události
První zpráva, ne dobrá, ale naštěstí ani ne špatná. Další průlom ve Vídeňských hradbách se nekonal, ale díky tomu se nekonal ani útok a situace se tedy může opakovat další měsíc. Hraniční hory jsou sice již pod sněhem, ale Morava i okolí Vídně je zatím volné a protože jsem zvažoval i celozimní obléhání, dovezl jsem Fridrichovi hromadu zásob, tak snad vydrží.
Dále přišla dobrá zpráva od Berlína, kde vojsko pod vedením ne moc schopného Wilhelm von Preussen a se sborovým velitelem podobných vlastností Wedelem dokázalo porazit ruský sbor Villima Villimoviche Fermora a zahnat ho na ústup. Berlín je tak prozatím zachráněn, Rusové by musel přitáhnout v plné síle, aby mě zahnali do hradeb a mohli začít obléhání.
Poslední zpráva je ze západní fronty, kde Ferdinand s Heinrichem zahnali po malé šarvátce Lorraina do Mindenu, což by bylo super, kdyby se jihu neblížila další armáda neznámé velikosti směřující pravděpodobně k Hannoveru (na následujícím obrázku není vidět, je ale o ještě jedno území jižněji na cestě jižně od Hannoveru).
Konec listopadu 1758 - plán
Tak v prvé řadě, další pokus u Vídně, železo se musí kout, dokud je žhavé. Ostatně je s podivem, že se k městu od Bavor anebo z Uher už dávno nepřihnala nějaká ta pomoc. Pravda Fridrich tu má asi 17 tisíc mužů a hlavně hromadu děl, ale i podobně silný sbor by ho mohl porazit, protože jsem u něj nechal jen asi 10 tisíc mužů v bojových jednotkách a jízdy, zbytek jsou zásobovací kolony a ženijní a sapérské jednotky obléhacího sboru.
Dále je potřeba řešit situaci u Mindenu a Hannoveru. Pokušení udržet Lorraina ve městě, vyhladovět ho a zničit je veliké, ale stejně tak je veliké riziko, že armáda postupující na Hannover je dost silná na to, aby město rychle získala, přestože to je pevnost a já bych tak i s případným obsazením Vídně utřel nos. A tak nakonec rozhoduji o polovičatém řešení a doufám, že vyjde obojí. Posílám Heinricha zpět k Hannoveru a u Mindenu nechávám Ferdinanda ...
Konec listopadu 1758 - události
Tak nejprve dvojitá bitva u Mindenu a Hannoveru. Dle nejčernějších očekávání došlo k obojímu. Nejprve se z Mindenu vyhrnula 50ti tisícová armáda Francouzů a bohužel porazila Friedrichovy Hanoveřany. Cenu sice zaplatila nemalou, ale prolomila tak obklíčení a naděje na kapitulaci a získání 50ti tisíc zajatců tak padly. Fridrich ustoupil přes řeku a mohu mluvit o štěstí, že neměl žádné katastrofální ztráty.
Čtyři dny na to dorazil mixovaný Říšský sbor Grafa von Baaden, neboť to byl on, koho našel můj průzkum v lesích jižně od Hannoveru, k Hannoveru a docela jsem zatrnul, když se ukázalo, že dorazil dřív než má armáda a útočit tedy budu já. Naštěstí Heinrich to zvládnul dobře a přestože jeho unavená armáda zaplatila, bitvu vyhrál a Hannover byl zachráněn ... naštěstí.
Naštěstí proto, že konečně došlo k bitvě u Vídně. Fridrich se prostřílel skrz opevnění a dal rozkaz k závěrečnému útoku. Velení se na Rakouské straně ujala sama Marie-Terezie a tak bitva dostala punc vskutku rozhodujícího západu. Obránců nebylo zrovna málo a se všemi výhodami, které bránící se armáda v pevnosti má jsem se docela hodně obával. Naštěstí to vyšlo, Fridrich se zakousnul do nabídnuté příležitosti a vytrval. Vídeň padla!!!
A tak vzhledem k tomu, že jsem na konci listopadu držel všechna potřebná strategická města a protože poslední porážky srazily spojeneckou morálku až na dno ... a protože celá Evropa zapadla sněhem, který milosrdně ukryl ty hromady mrtvých ... spojenci kapitulovali a Sedmiletá válka, navzdory svému jménu, skončila po dvou letech a třech měsících vítězstvím Pruska ...
Tady vidíte aktuální stav držených měst, finální stav morálky a hlavně ztrát. Pozor, pořád platí, že zde jsou vidět jen ztráty utrpěné přímo v bitvách, přičemž ztráty vzniklé ústupem po prohrané bitvě, ztráty nedostatkem zásob, ztráty v důsledku kapitulace města či pevnosti apod. se sem nedostanou, čili celkově bych řekl, že k původní poměr cca 175 x 311 tisíc by se změnil na odhadovaných 200 x 450-500 tisíc.
Kdyby válka pokračovala ...
Na závěr jsem si nechal jednu malou úvahu a to jak by vypadal minimálně další rok v případě, že bych teď nevyhrál. Řekněme, že by Vídeň odolala a Fridrich by musel někdy v zimě pro nedostatek zásob ustoupit zpět na Moravu. Řekněme, aby to byla tutovka, že Rusové by se místo na marný výpad k Berlínu vrátili ke Kolbergu, oblehli ho a nakonec jeho cca 12ti tisícovou posádku zajali a pevnost a město obsadili. Nepříteli by v ruce zůstala Vídeň, pravda na jaře potenciálně opět oblehnutelná, ale hlavně Kolberg krytý obsazeným Štětínem, čili město, kam bych se přes hromady Rusů a Švédů všude kolem jen tak nedostal. Jak by vypadala obrana Pruska bez momentální šance na rychlé vítězství?
Zásadní by bylo poučit se z chyb, které jsem tento rok udělal. Přesila nepřátel už je taková, že spoléhat se na menší armády a sbory a operovat na všech frontách současně už prostě není možné. Bylo to krásně vidět od léta tohoto roku, kdy jsem sice bitvy vyhrával, ale jen tak tak a stejně jsem byl postupně drcen a vytlačován. Na západě jsem byl zahnán defakto za půl roku od Rýna až k Hannoveru, na severu se fronta zcela rozložila, Keith se potuloval v Pomořanských lesích a zbytek držel zuby nehty Berlín. Do Saska se hrnula jedna nepřátelská kolona za druhou a jen hasičské nasazení mých jednotek zabránilo katastrofě. I ve Slezku jsem měl potíže a boje mě stály zcela zbytečně moc sil.
Čili recept by byl jasný, vykašlat se na periférie, města i pevnosti, nechat zde jen posádky a zásoby, aby dokázaly odolávat, ale hlavní armáda by se musela stáhnout někam do trojúhelníku Hannover - Berlín - Drážďany a odtud pořádat masivní údery s cílem nepřítele ne jen zahnat či alespoň zastavit, ale zničit. Musel bych pořádat masivní a na koordinaci náročné manévry tak, abych nepřítele nejen porážel ve vyrovnaných bitvách, ale abych ho obkličoval a ničil. Znamenalo by to ohrožení a jistě i pád řady měst, ale možná bych za rok či dva vybojoval takový poměr, abych si mohl dovolit se zase vrátit do útoku. A také tu je šance spolehnout na historické události, např. smrt carevny Kateřiny a následné vystoupení Ruska z války ...
© Martin Smola, 1999-2017