1756 - Podzimní tažení do Čech
Začátek září 1756 - plánování
Startovní pozice Pruska je poměrně jednoduchá. Je postavena jediná armáda, Elbe Armee, pod vedením samotného Friedricha II a většina jejích sborů stojí v Drážďanech na dohled od Pirmy. Pár dalších, už nezařazených sborů je pak v okolí. Zbytek jednotek (a už jich moc není) je zafixován a bude postupně uvolňován, jak se začnou probouzet jednotlivé koaliční státy. Prvním úkolem je zablokovat Rutowského a nepustit k Pirmě Rakušany, kteří jsou v úvodu války v Praze a v Hradci Králové. Následující obrázek popisuje úvodní úkol a je na něm vidět větší část Elbe Armee (ne obrázky jednotek dole, to jsou jednotky přímo podřízené Friedrichovi a jsou dobré jako záloha k obléhání, ale záložky nad tím, kde jsou jednotlivé sbory resp. kolony umístěné také v Drážďanech).
Nicméně mým první úkolem je trochu reorganizovat moje vojska. Mohl bych to minimálně na podzim 1756 nechat jak je, ale rád si v tom udělám pořádek hned. Následující přehled ukazuje můj velitelský sbor seřazený dle hodnotí a seniority. Důležité hodnoty jsou Strategic, Offensive a Defensive, což je takový základní pohled na schopnosti velitele.
Rozhodl jsem se, připravit si velitele jednotlivých armád, tak jak je budu potřebovat až se do války zapojí zbytek koalice a zároveň trochu upravit velení sborů Elbe Armee. Rozkazy jsou tedy následující:
Tímto jsem udělal první krok k reorganizaci svých jednotek. Sbory Elbe Armee budou časem přiděleny dle potřeby dalším armádám, nicméně počítám s tím, že Elbe Armee společně se Schlesien Armee budou hrát hlavní roli v bojích s Rakouskem, Preussen Armee se postaví Francii a Říšským vojskům, armáda Hanse von Lehwaldta bude čelit Rusům a konečně Koeniglische Armee se postaví asi hlavně Švédům a případně Říšským vojskům.
Dále bude nezbytné zařadit víc jezdectva do jednotlivých sborů. V tuto chvíli je jezdectvo buď u záložních sborů anebo zcela mimo strukturu, přičemž obzvláště těžká jízda bývá v bojích poměrně rozhodující. A v neposledné řadě jsem zjistil, že mám poměrně málo brigádních velitelů, hlavně pěchotních (využiji tedy dočasně nezařazené sborové velitele) a budu se tedy snažit přijímat velitele nové (což stojí EP body, což je jakýsi obdoba bodů politických známých z jiných her).
Dalším krokem je už běžné plánování pohybů armád a sborů. Posílám tedy jednotky Elbe Armee zablokovat Pirmu a obsadit obě silnice směrem na Rakouské území. Stejně tak vysílám husary (na obrázku je vidět výlet von Zietenových husarů přes Karlovy Vary ku Praze), abych si udělal obrázek o pohybu nepřítele. Schlesien Armee zatím vyčká v pozicích, váhám, jestli Kurta von Schwerina poslat směrem na Hradec Králové anebo Slezskem směrem na Ostravu. Vyslal jsem oběma směry průzkum a uvidíme, jak se rozhodne nepřítel.
Začátek září 1756 - události
První polovina září proběhla zcela v klidu. V Pirmě se nepohnula ani myš a přítomnost Rutowského armády se projevila jen tak, že sbor Ferdinanda von Brunswick (druhý nejsilnější sbor Elbe Armee) se obcházením opevněného tábora nepřítele zdržel natolik, že nestačil dorazit do plánovaných pozic, směrem na Prahu, kde se tak ocitl Sbor Heinricha von Preussen (nejsilnější sbor amrády) osamocen. Naštěstí se dle przůkumu husarů v Čechách nemanévrovalo a Brownova armáda je stále ve svém ležení v Praze. Na druhou stranu průzkum neobjevil žádné větší síly u Hradce Králové ani na Severní Moravě.
Konec září 1756 - plánování
Vzhledem ke klidu v Čechách jsem se tedy rozhodl postoupit až k Lovosicím, kde hodlám zaujmout ofensivní postavení v naději, že bych zde mohl snadněji zadržet očekávaný postup nepřítele. Musím jen doufat, že i přes zdržení tam dorazí oba hlavní sbory Elbe Armee včas (dle plánu by zde měl být Heinrichův sbor již 3 den, zatímco Ferdinandův až den 8, ale lze očekávat, že i pochod Rakušanů by trval alespoň týden a kdyby ne, budou dorážet postupně). Vzhledem k informaci od husarů, že u Hradce Králové je zatím klid, dostává Schlesien Armee rozkaz k postupu na Hradec. Je tu jisté riziko, že Brown využije středovou pozici a zaútočí postupně na Schlesien Armee a pak na oba sbory Elbe Armee, ale budu doufat, že se zaměří spíš na vyproštění Rutowského a Hradec by tak do zimy mohl padnout do mých rukou. Nicméně budu zde muset být velmi opatrný, Schlesien Armee je zatím velikostně rovna cca jednomu sboru a útok Brownovy armády by pro ni mohl znamenat velký problém. Na obrázku je vidět plánovaný postup na Lovosice a pak dvě husarské brigády sledující oba břehy Labe ve směru očekávaného postupu.
Krom rozkazů k pohybu jednotek má velitel každé strany vždy k dizpozici několik rozhodnutí a dále možnost verbuňku. Za obojí se platí různou měrou penězi, EP body a pro verbuňk musí být samozřejmě dost rekrutů a vojenského materiálu (vše se získává díky drženým městům, kontribucím na obsazenám území atd.). Vzhledem k nejisté zásobovací pozici v Čechách jsem tedy dal rozkaz k vybudování zásobovací kolony, která bude připravena v Berlíně koncem října. Dále jsem dal rozkaz, vhzledem k nedostatku brigádních velitelů, k náboru nového generála. Snad to bude někdo schopný ...
Konec září 1756 - události
Tak plán nakonec vyšel nad očekávání dobře. Nejprve jsem se lekl, když von Zietonovi husaři hlásili pohyb hned první den ve směru z Prahy na Lovosice. Podle průzkumu vyrazil Brown a s ním dva sbory (sbor Lucchese a Kollowrata), ale nepostupovali zcela koordinovaně a podle všeho i s různým nastavením ofenzivního postupu. Před Lovosice sice dorazil sbor Kollowrata už 5tý den, ale po zjištění, že v okolí už stojí Heinrichův sbor se rychle zase stáhnul. Mezitím dorazil Ferdinand a hned den na to se už oba Rakouské sbory pokusily o útok. Nebyl moc důrazný, ale díky přechodu přes řeku byl nakonec docela krvavý a Rakušané byli odraženi za cenu skoro dvojnásobných ztrát.
K další malé bitvě došlo u Hradce Králové, kde přicházející Schlesien Armee narazila na malé uskupení Rudolpha Gaisrucka. Po krátkém boji se nepřátelé stáhli směrem ke Kolínu a Schlesien Armee zahájila obléhání Hradce.
Přehled jednotlivých akcí spojených s manévry je vidět na následujícím přehledu. Důležité je hlavně vítězství u Lovosic, které asi určitě zarazí postup Rakušanů a zároveň zajistí morální převahu do dalších podzimních střetnutí.
Hlavní stan byl zároveň informován, že máme k dispozici nového brigádního velitele, Hans Graf Hessen-Kassel. Předchází ho dobrá doporučení a hned jak dorazí k Elbe Armee bude přidělen k některé pěší brigádě jednoho ze sborů.
Začátek října 1756 - plánování
I přes vítězství u Lovosic nehodlám pokračovat v postupu, ale budu pozici i nadále držet. Zásobovací situace obou sborů není ideální (nejbližší sklad je v Drážďanech a ceste jde kolem Pirmy) a tak nezbávý, než využít dvě zásobovací kolony u jednoho ze sborů a vybudovat sklad přímo v Lovosicích. Zároveň nechávám poslat dvě kolony od Friedricha do Lovosic, aby nahradily kolony použité pro stavbu depotu.
Dále je potřeba nechat doplnit zásoby moje husary, čili posílám zpět von Zietena a další oddíly a vysílám eskadry určené k jejich vystřídání. Toto je běžná činnost, kterou je potřeba dělat průběžně a tak ji již nadále nebudu zmiňovat. Jednu eskadru ale hodlám využít ofenzivně a to přepadením oddílu Rudolpha Gaisrucka mezi Hradcem a Kolínem. Když budu mít hodně štěstí, ukořistím zásobovací kolonu, když budu mít trochu štestí, naženu ho zpět před hlavně Schlesien Armee a když budu mít smůlu, tak těch mých 650 husarů rozseká do nudlí.
Trochu si zariskuji i se Schlesien Armee, která leží kolem Hradce. Běžně probíhá obléhání tak, že pokud se povede udělat průlom ve zdech (na což je ideální obléhací dělostřelectvo, které u Schlesien Armee mám), tak se na další tah dá rozkaz ke zteči a pokud se obráncům nepodaří průlom zacelit, dojde k boji a případnému pádu pevnosti. Proces lze ale urychlit a to když věříte, že se průlom podaří hned. Rozkaz ke zteči se prostě dá přestože průlom ještě není a bude se doufat, že k němu dojde a pevnost nedostane nějaké zásadní posily. Ale protože i třetí Rakouský sbor (Piccolomini) byl lokalizován v Praze, tak to zkusím, třeba se povede.
I nadále probíhá reorganizace v jednokách, které nejsou aktuálně nasazeny (čili hlavně záložní jezdectvo Karla von Katte a sbor Moritze von Anhalt-Dessau a prohazování pěších a jízdních velitelů, kteří jsou z počátku rozházeni poněkud náhodně). Nový velitel byl nakonec po úvaze vyslán přes Breslau k Schlesien Armee.
Začátek října 1756 - události
Tak jsem zcela zaskočen nečekaně dobrým průběhem. Hned první den přišla neuvěřitelná zpráva. Aniž by se bojovalo, pevnost Hradec Králové kapitulovala. Schlesien Armee tak získala 2200 zajatců plus zásoby a strategické město a to bez boje (pokud nepočítám srážku s Gaisruckem). Těžko říct, co způsobilo kapitulaci. Každé kolo na ni v případě obléhání probíhá test, ale pokud je k dispozici dost zásob a dělostřelectvo, tak pevnost málokdy kapituluje a když, tak určitě ně první kolo obléhání. Čili se mohu jen dohadovat, že pokles celkové morálky Rakušanů (po bitvě u Lovosic) a možná přítomnost části dezorganizovaných Gaisruckových vojáků, kteří v průběhu boje ustoupili do pevnosti, způsobila její rychlý pád. Každopádně nad Hradeckou pevností vlaje Pruský prapor a situace se tak stává velmi zajímavou.
K další skvělé události došlo tentýž den a to ve Slezku, kde se Rutowského armáda pokudila prorazit z obklíčení u Pirmy. Tedy nejprve to vypadalo dost zle, protože přímé obklíčení prováděl jen sbor Ferdinanda von Preussen o síle necelých 5500 mužů a 48 děl a záloha krále Friedricha v počtu necelých 2000 mužů a několik desítek děl, přičemž útočník nasadil vše co měl a získal tak v úvodu hodně velkou početní převahu. Naštěstí se za hlasem děl vydal Moritz von Anhalt-Dessause se svým záložním jezdeckým sborem a hlavně z druhého břehu Labe přispěchal početný Wedellův sbor, čímž se síly vyrovnaly a Rutowski byl poražen a donucen stáhnout se zpět. Byl jsem rád, že moje sbory reagovaly dostatečně rychle, protože samotný Fedinandův sbor byl po boji dost dezorganizován a sám by Rutowského nezadržel. Ten by se pak ocitl někde v Krušných horách v zádech mé pozice v Lovosicích ...
Třetí den už tak slavný nebyl, Weimarský husaři napadli Gaisruckovu kolonu, která se ale postavila na zuřivý odpor a husaři byli se ztrátou 174 mužů (z 850 celkem) odraženi.
Závěr pak už patřil jen dobrým zprávám. Bylo vybudováno zásobovací skladiště v Lovosicích, v pevnosti Minden na řece Weseře a ve Weselu na Rýnu byly aktivovány dva pěší pluky a hlavně ... Sasko pod dojmem porážek u Lovosic a Pirmy kapitulovalo !!!
Konec října 1756 - plán
Tak teď hodně záleží na počasí. Ideální by bylo porazit do zimy Browna a obsadit Prahu, ale težko říct, jestli je šance. Při troše štěstí bude hezky do konce listopadu, což mi už stejně moc času nedává. Nicméně zkusil bych ještě alespoň jednu bitvu s Brownem a pak uvidíme. Každopádně nejpve musím shromáždit v Lovosicích armádu a doplnit zásoby, čili dávám povel k pochodu Friedrichovi, jízdě Moritze von Anhalt-Dessause a hlavně Wedellově sboru. V týlu tak zůstává jen poničený sbor Ferdinanda von Preussen, který se musí vzpamatovat z boje se Sasy a bude krýt přesun posil a zásob z Drážďan.
Schlesien Armee se pokusí dorazit Gaisrucka, který stále operuje v okolí. Navíc musí vyčlenit nějaké síly k obraně Hradce. Tento úkol dostává Lestwitzova brigáda o kterou je tak armáda oslabena.
Vzhledem k nedostatku EP bodů a peněz nebudu toto kolo rekrutovat žádné posily ani nové jednotky. Doufám, že brzy dorazí subsidie ze spojenecké Británie ...
Konec října 1756 - události
Tak konec všeho štěstí. Napadl první sníh a zmrazil co mohl. Všem jednotkám v poli okamžitě začaly docházet zásoby, Lovosický sklad je stále prázdný (co dorazilo se okamžitě rodělilo mezi sbory Elbe Armee), Gaisrucka se polapit nepodařilo a stále bivakuje v okolí Hradce a co víc, můj rychlý postup urychlil nepřátelské posily a Rakušáci mobilizují, seč mohou ...
Začátek listopadu 1756 - plán
Sníh poněkud zkomplikoval mé plány, navíc mi konečně průzkum ukázal složení Brownovy armády a ukázalo se, že tam jsou všechny dostupné rakouské sbory, což by vzhledem k tomu, že moje Elbe Armee není ani tak silná a Brown stojí už třetí kolo na stejné pozici a je tím pádem dovedně opevněn, odsoudilo jakýkoliv útok k neúspěchu. A tak váhám mezi stažením do Saska k přezimování a ještě jedním ofenzivním pokusem, kdy bych využil obsazení Hradce. Nakonec jsem se rozhodnul, že to ještě zkusím, že se třeba ještě umoudří počasí a povede se mi Browna rozhýbat. Plán je jednoduchý, pošlu Schlesien Armee zrychleným pochodem ku Praze, kam by měla dorazit přesně za 14 dní (tedy během tohoto kola, kolo = 15 dní) a zároveň pošlu větší část Elbe Armee oklikou k Praze tak, aby dokázala Schlesien Armee případně pomoci.
Slibuji si od této akce to, že obléhání Prahy odřízne Browna v polním ležení od zásob a donutí ho k akci, kterou bude s největší pravděpodobností návrat do Prahy, kde bych se s ním mohl utkat se spojenou Elbe a Schlesien Armee za výhodných podmínek.
Co se verbování týká, verbuju doplňky pro elitní pěchotu a zároveň jeden pochodový prapor řadové pěchoty plus jeden nový pluk jízdních Carabinierů.
Začátek listopadu 1756 - události
Vše zatím běží hladce a dle očekávání, Schlesien Armee proběhla podél Labe a rozložila se u Prahy, Elbe Armee se krom Wedellova sboru, který jsem nechal k zajištění Lovosického skladu, posunula ku Praze též. Weddelův sbor bude moci vyrazit nyní, protože ho dorazil vystřídat nejslabší sbor Ferdinanda von Preussen. Brownova armáda na pohyb kolem sebe nijak nereagovala a nadále leží u Budína. Dobrou zprávou současně je, že sníh roztál a tím pádem nebudu tak rychle ztrácet zásoby. Poslední zprávou pak je rezignace Duke of Newcastle od které si lze slibovat lepší pomoc Anglie v nastávajícím konfliktu s Francií ...
Konec listopadu 1756 - plán
Plán na konec listopadu představuje dokončení mého manévru směrem ku Praze. Neočekávám, že by Schlesien Armee útočila na Prahu (a doufat v opakované štestí jako u Hradce Králové by byla bláhovost), ale protože předpokládám, že se Brown vydá zpět ku Praze (je teď rozmístěním mých armád odříznutý od zásob a nemůže zůstat kde je), hodlám tam poslat Elbe Armee a doufat v úspěšnou bitvu. Wedellův sbor zatím odběhne od Lovosic a zaujme místo na západním břehu Vltavy (kam ale dorazí až koncem listopadu, když už bude po předpokládané bitvě a bude tak spíš jen krýt operační linii).
Jediné čeho se obávám je útok Browna na Lovosice. Jsou tam sice teď moje dva sbory a než Wedellův sbor odpochoduje mohl by se ještě vrátit a pomoci, ale důrazný útok bych asi stejně neodrazil, Brown by získal něco málo zásob z Lovosic a zároveň by tak odříznul Elbe Armee od Saska. Ale o zásobování bych stejně nepřišel (to by šlo přes Hradec alespoň do doby, než zapadnou sněhem průsmyky z Kladska), jen bych se pak do Saska musel vracet po pravém břehu Labe, což by bylo zdlouhavější a v vzhledem k blížící se zimě i namáhavější. Nicméně spoléhám na AI a na logičtější postup, tedy pokus o vyproštění Prahy.
Aktuální stav EP bodů i pokladny mi dovoluje další verbování, čili nechávám trénovat doplňky pro těžkou jízdu plus verbuji jeden nový pěší prapor, který bude přes zimu vycvičen a na jaře připraven jako posila.
Konec listopadu 1756 - události
Jediná, ale klíčová událost. Bitva u Prahy. Přesně dle očekávání vyrazil Brown a celá jeho Česká armáda zpět ku Praze zahnat mé jednotky a zajistit si zásoby a zimní kvartýr. Friedrich byl ale jihozápadně od Prahy rychlejší a posílil Schwerinovu Schlesien Armee dřív, než Brown a jeho sbory zvládly koordinovaný postup ku Praze. A tak již při přechodu Vltavy severně od Prahy zaútočil nejsilnější sbor Elbe Armee, sbor Heinricha von Preussen, na Brownovy jednotky a dostal Rakušany do presu. V jednu chvíli bitvy sice získali taktickou výhodu, kdy zaskočili sbor Ferdinanda, ale ke zvratu již nedošlo.
Po osmihodinové bitvě byli za děsivého deštivého počasí Rakušané nakonec vrženi zpět a Brown ustoupil do ležení u Budína. Na bojišti zanechal víc jak 14000 mrtvých a těžce zraněných, do zajetí padlo 800 mužů, ukořistěna byla řada zásob a vyzbroje. Pruské ztráty čítají cca 6000 mužů. Řada velitelů, hlavně ze sboru Heinricha von Preussen poskočila v žebříčku seniority, jejich velitel byl navržen na povýšení ...
Co je nejdůležitější, bylo zničeno několik celých rakouských pluků (samé lehké pluky hraničárů, myslivců a lehké jízdy, které kryly přechod přes řeku), které budou v rakouské sestavě napříště jistě chybět.
Začátek prosince 1756 - plán
Je začátek prosince, v Čechách je sice ještě hezky, ale okolní hory už jsou pod sněhem a se zásobama to bude čim dál horší. Mám dvě možnosti, buď zaútočit na Browna, doufat že jej zničím a pak rychle do Lovosic, do Drážďan a do Hradce a přečkat zimu. Do toho se mi ale moc nechce, musel bych útočit přes řeku a i přestože jsem bitvu vyhrál, nejsem na tom se silami a zásobami zas tak výborně.
A tak zvolím druhou variantu. Zůstanu u Prahy a nařídím nejméně postiženému sboru (což je v tomto případě Schwerinova Schlesien Armee), aby zaútočil na pevnost, kde jak doufám prostřílí hromada děl, kterou tam teď mám, průlom. Tím bych mohl získat Prahu a Browna definitivně odříznout. Navíc předpokládám, že se pokusí o další přechod řeky, pokud tedy neuspořádá nějaký šílený průnik krajinou s rizikem zimního pochodu někam, kde by se našly alespoň nějaké zásoby. Pokud by došlo k nové bitvě opět za výhodných podmínek, mohlo by býy v Čechách na nějakou dobu rozhodnuto.
Navíc, jak je vidět, držím krom Prahy všechny regiony v okolí, čili Brown něco podniknout musí, jinak v Budíně pomřou jeho armády hlady. Samozřejmě je tu riziko útoku na Lovosice, kde je teď můj nejslabší sbor. Budu doufat, že toto nenastane ...
Vzhledem ke stavu mých doplňků a ztrátám utrpěným u Prahy je nezbytné naverbovat hlavně řadovou pěchotu a tak verbuji klasické posily plus zase jeden pochodový pluk (ty jsou vždu po sestavení, cca 90 dní, rozpuštěny do posil = tři prapory řadové pěchoty).
Začátek prosince 1756 - události
A je to tady, AI není zas tak hloupá, aby se na to člověk mohl spolehnout :o)
Brown se vykašlal na mé strategické úvahy a udělal co udělat musel, poslal svůj předpokládám nejbojeschopnější sbor a zaútočil na Lovosice. Ty, stejně jako před časem u Pirmy, držel nejslabší sbor Elbe Armee, sbor Ferdinanda von Preussen a přestože dokázal způsobit nepříteli značné ztráty, Lovosice neudržel (možná jsem ho měl stáhnout přímo do města, obléhání by snad chvilku ustál a nepřišel bych o zásoby). Rakušané tak ukořistili moje zásoby, kterých sice nebylo mnoho, ale jim jistě pomohou a mě budou chybět. Navíc jsem tak přišel o přímé spojení se Saskem.
A jako by toho nebylo dost, průlom se prostřílet nepodařilo, Praha se dál drží a zásoby rychle docházejí (byť jedna kolona, kterou jsem z Lovosic vyslal minulé kolo ještě stihla dorazit). Takže zbývá poslední kousek štěstí a naděje, Čechy stále ještě nezapadly sněhem ...
Konec prosince 1756 - plán
Situace se hodně komplikuje, ale rozhodl jsem se vytrvat ještě do konce prosince v naději, že Praha buď padne útokem anebo prostě kapituluje. Čili Elbe Armee i Schlesien Armee zůstávají na pozících a všem dávám rozkaz k útoku, pokud by došlo k průlomu v opevnění Prahy. Pořažený sbor Ferdinanda von Preussen dostal za úkol postupovat mimo Lovosice na Drážďany, abych alespoň něco postavil mezi Browna a Sasko (ne že bych očekával, že by se AI vrhla do nějaké šílenosti, ale jistota je jistota). Dále nechávám kolem Lovosic kroužit von Zietonovy husary a ke konci prosice je posílám do Lovosic. Při troše štěstí se Rakušáci stáhnou a v Lovosicích nechají jen malý oddíl, který bych zde mohl zablokovat a pak třeba zničit.
No a verbuňk ... vzhledem ke ztrátám pořizuji další doplňky v podobě řadové pěchoty.
Konec prosince 1756 - události
Tak bohužel, ani konec roku nepřinesl očekávaný pád (je mi to trochu divné, protože průlom prostřílen byl, ale k útoku nedošlo ... možná za to může Bohemian Armee hned vedle, díky čemuž se moje jednotky nepustí do útoku na město). Stav zásob je velmi špatný a navíc napadl definitivně sníh. Rakušani se nepohli a zůstat na pozicích prostě nemohu. Takže bude třeba ustoupit do zimních kvartýrů a takto zakončit podzímní tažení do Čech. Alespoň jedna dobrá zpráva, Rakušáci se stáhli z Lovosic (po patřičném vyplenění samozřejmě) a von Zietenovi husaři znovu obsadili sklad.
A ještě jedna dobrá zpráva (nicméně očekávaná, protože jde o historickou událost) přece jen přišla. Maršál Brown ve svém ležení západně od Prahy vážně onemocněn a ve vedení Bohemian Armee je vystřídán princem Charles od Lorraine, který je jako velitel poměrně dost neschopný.
Další dobrá zpráva říká, že dorazily Britské subsidie a bude tedy zase chvilku za co válčit. Hned začnu zvažovat, za co je utratím. Pak už jen drobnosti, jako že Briti znovuobsadili Calcattu, že Generál Daun byl povýšen do čela Bohemian Amree (čili Charles od Lorraine dostal nějakou malou týlovou armádu, aby se necítil ukřivděn, ale velení v poli bude mít Daun, což znamená, že mám proti spbě asi nejlepšího Rakouského generála) a že se někdo pokusil zavraždit Friedricha ...
No a na závěr roku, trocha té bilance. Nakonec jsem toho zas tak moc nepředvedl. Získal jsem Hradec, který ale nebude snadné udržet (už jen proto, že Schlesien Armee budu potřebovat ve Slezsku), vyhrál jsem sice dvě bitvy, ale Bohemian Armee zůstala bojeschopná. Prahu se mi obsadit nepodařilo, ale "držím" Lovosice. Celkově jsem nepříteli způsobil cca dvojnásobné ztráty a to včetně zničení několika jednotek, ale celkově to mohlo být lepší. Další rok už si nebudu moct dovolit komfort soustředit se jen na Čechy, protože mračna kolem Pruska se stahují ...
© Martin Smola, 1999-2017