1757 - Krvavý rok
Začátek ledna 1757 - plánování
Tak nejprve trocha celkového plánování do nového roku. V Čechách jsem nijak zásadně neuspěl a tento rok se na mě sesypou všichni kolem. Lze očekávat nápor Rusů na Východní Prusko (a vzhledem k tomu, že Královec je sice strategické město, ale není pro mě klíčové, tak možná mohu uvažovat o jeho vyklizení a nechat Rusy pořádně natáhnout zásobovací linie), do Saska se z jihu pohrnou Říšské armády, od Rýna mě vytlačí Francouzi a pak lze očekávat jejich vpád do Hanoverska a Bádenska a konečně na severu lze očekávat Švédský tlak z Pomořan. Nicméně než všechno toto nastane, mám šanci ještě jednou zkusit zatočit s Rakušanama v Čechách, obsadit Prahu a zajistit si tak lid na zdejší frontě (protože jak dorazí všechny rakouské posily a nedejbože se spojí, tak Prusko končí).
Rozkazem na první polovinu ledna tedy je stáhnout se do zimních kvartýrů a doplnit síly, ale ne moc daleko od Čech, přičemž bych rád na jaře ještě jednou udeřil na Prahu a její okolí (prostě směřuji historicky k porážce u Kolína :o)).
Posílám tedy Schlesien Armee do Hradce, kde snad zimu přečká i přes mizerné zásobování z Horního Slezska a Elbe Armee do Lovosic, odkud budu muset část poslat do Drážďan, protože v Lovosicích by se všichni neuživili. Navíc budu muset vyčlenit některé předem zvolené velitele a poslat je na sever a západ, aby podpořili tamní armády, až se začnou formovat.
První armádičkou, která se uvolňuje a kterou mohu tedy připravit k akci, je sbor ve Štětíně, který zařadím pod Wilhelm von Pressen a jeho Koeniglische Armee. Na Švédy by měl s nějakou tou posilou stačit. K jeho velení jsem uvolnil Baverna, který ihned odcestuje do Štětína.
Začátek ledna 1757 - události
Tak ústup proběhl spořádaně a bez narušování nepřítelem, který stále bivakuje v ležení západně od Prahy (jen armádu už tedy převzal maršál Daun). Jen s tím zásobováním a tím pádem i doplňováním to je zatím bída. Dobré je, že v Sasku se pomalu organizují malé prapory pěchoty, která asi nebudu zařazovat do pravidelné armády, ale využiju je ke strážní službě v obsazených městech a nebudu tak muset na tuto činnost nasazovat mé bojovné Prusy :o)
Nicméně evropská diplomacie se dle očekávání začíná roztáčet a mám tu první dvě vyhlášení války:
Konec ledna 1757 - plánování
Je zima, bude klid. Abych trochu polevil zásobovacím problémům, posílám spěšným pochodem sbor Ferdinanda von Preussen do Drážďan. Jinak Bavern dorazil do Štetína a tak je sformován sbor, zatím spíš pozorovací, k hlídání Švédů v Pomořanech.
Rozhlížím se jak naložit s penězi a rozhodl jsem se udělat nábor a vycvičit ještě jednu gardovou jednotku. Nepřátelům se nevyrovnám kvantitou, tak budu muset jít po kvalitě.
Konec ledna 1757 - události
Mrzne až praští, je klid. Co je potěšující, že se mi pěkně doplňují ztráty a to i v Lovosicích i v Hradci. Na jaře budu zase pln síly. Jen zásoby v Čechách moc nepřibývají, stačí sotva na přežití armád.
Začátek února 1757 - plánování
Není moc co plánovat. Po celé Evropě je hromada sněhu, doplňků mám dost a tak snad jen pořizuji nový dělostřelecký pluk. Děl není nikdy dost.
Začátek února 1757 - události
Tak zima maličko polevila v Hanoversku a v okolí Rýna, ale jinak se z pecí nikomu dolů nechce. Dobré zprávy jsou, že Briti budou platit Hanoverskou armádu, která se tak aktivuje (i když je zatím fixnutá bez možnosti pohybu). Není sice nic moc a hlavně nemá pořádné velitele, ale to už nějak vyřeším.
Konec února 1757 - plánování
V Čechách a na severu stále mrzne až praští a v Hanoversku mám zase vše zafixováno. Co je znepokojující, že stále v Lososicích nepřibývají zásoby a tím pádem budu muset stejně alespoň jedno kolo na jaře počkat, než se sklady začnou zase trochu plnit. Vyrážet s poloprázdnýma zásobovacíma kolonama a s prázdným skladem na zády by asi nebylo zcela štastné.
Konec února 1757 - události
A je to tady, nepřítel občas překvapí nečekanou aktivitou. V Čechách stále vesele mrzne, ale dva sbory Daunovy armády se zvedly z ležení a vyrazily po silnici na Plzeň, až mi u Rakovníka zmizely z dosahu průzkumu. Těžko říct, co tím AI zamýšlí. Variant je několik: chce překročit Krušné Hory někde u Karlových Varů a vpadnout do Saska (to bych chápal, kdyby nebyla zima, ale táhnout přes zamrzlé průzmyky ani pořádně nejde ... leda by měla AI spolehlivé správy, že v březnu přijde obleva), další varianta je vyrazit podél severního břehu Ohře a napadnout mě v Lovosicích z boku (taky se mi moc nezdá, dalo by se to udělat kratší cestou bez rizika zimních ztrát, navíc dva sbory na to nestačí a ani kombinovaný útok přes Ohři se zbytkem Daunových sil by podle mě neuspěl) a poslední co mě napadlo, je prostě vylákat mě k protiakci a vybojovat bitvu někde na pláních západně od Prahy (ale i v tomto případě mi přijde rozdělení armády na dvě poloviny umístěné tak daleko od sebe jako zbytečný a velký hazard). Nu mám o čem dumat ...
Začátek března 1757 - plán
Váhal jsem váhal. Oslabená Daunova armáda v Budýně by mohla být snadným soustem, ale protože je dobře zakopána, nelze útočit rovnou od Lovosic, ale musel bych to obejít a zaútočit z jihu. Když jsem zkoušel jak by časově vyšel koordinovaný postup Elbe Armee, tak v nejlepším případě to znamenalo 17 dní, čili bych to nestihl do dalšího plánovacího kola. Navíc brodit se sněhem a pak útočit ... a ještě s tím prázdným skladem za zády. No nakonec jsem se rozhodl, že zkusím kolo vyčkat. Buď se zatoulané sbory zase vrátí, anebo dorazí k Lovosicím anebo je objevím někde na Saské straně Krušných hor (vyslal jsem tam pro jistotu husary, abych nebyl zaskočen). Jen jsem musel obnovit pohotovost sborů, čili se bude pomaleji doplňovat. A začal jsem budovat další zásobovací kolony. Vhledem k očekávaným bojům mě čekají rychlé a daleké přesuny a bude potřeba mít jednak kolony k doplnění a jednak k vybudování skladišť (každé skladiště spolkne dvě kolony).
Začátek března 1757 - události
Asi jsem nakonec zvolil dobře. Zásoby se docela pěkně doplnily a navíc roztál sníh. Postihla mě ale jiná pohroma. Sbor Moritze von Anhalt-Dessau z Elbe Armee byl postižen událostí "Špatné hygienické zabezpečení" (nechám na fantasii představit si, co to asi znamená) a jeho bojeschopnost padla cca na polovinu. Jo, časy jsou zlé. Co se Rakušáků týká, dějou se podivné věci. Daun zvednul svou armádu a odtáhnul ku Praze a na silnici od Rakovníka se objevil jeden z rakouských sborů, zjevně pochodující zpět ...
Konec března 1757 - plán
Situace v Čechách tedy už volá po řešení. Budu tedy doufat, že tání je definitivní a že sbor Moritze von Anhalt-Dessau se rychle vyhrabe ze ... problémů, do kterých se dostal. Vydávám tedy rozkaz v pohybu směrem ku Praze s tím, že sílím na onen zatoulaný sbor. Pokud potáhne na Prahu, mohl bych ho chytit ještě na západním břehu Vltavy a rozbít anebo alespoň pozdržet a udržet tak oddělený od Dauna. Z Hradce vyráží tradičně Schlesien Armee, ze které jsem ale oddělil část jízdy a poslal ji k Říčanům, abych zajistil alespoň průzkumem jih od Prahy. A z Lovosic tedy vyráží Friedrich II s Elbe Armee bez onoho nešťastného sboru (pokluše za armádou další kolo). Současně nařizuji další související pohyby (průzkum husarů, přesun části sil z Drážďan do Lovosic atd.)
Navíc se mi postupně uvolňují armády v dalších oblastech. Mohu tak konečně zformovat armádu v Královci pod velením Hanse von Lehwaldt. Nakonec jsem se rozhodl, že zde není jednotek dost, abych operoval se dvěma sbory a vše jsem podřídil přímo vrchnímu veliteli a uvolnil si tak Christopha von Dohna, který je poslán šupem do Berlína a dán k dispozici jako velitel pro některý ze sborů ostatních armád. Z Východopruské armády pak uvolňuji Malachowského husary a vysílám je hlídat východní hranici, odkud lze očekávat ruské hordy ...
Konec března 1757 - události
Tak Daun na pohyby kolem Prahy zatím nijak neregoval a rakouský sbor couvnul před Elbe Armee k Sedlčanům (ach jak dobrý jsem měl nápad poslat jízdu na severní břeh Sázavy). Jinak řečeno, jihozápadně od Prahy je Elbe Armee, jižně je jezdectvo, která hlídá přechody přes Sázavu, východně je Schlesien Armee, sbor Moritze von Anhalt-Dessau je připraven k pochodu (a do Lovosic dorazily síly z Drážďan) a uprostřed sedí oslabený Daun a pevnost Praha ...
Pruský generální štáb poučen zkušenostmi z bojů proti Rakousku organizuje nové typy lehkých jednotek. Pro mě to znamená nového brigádního velitele a brigádu lehké pěchoty. Hned je pošlu do ohně v Čechách ...
A na závěr tu máme několik zajímavých událostí. Jednak mě čeká strategické rozhodnutí, jestli evakuovat anebo posílit Wesel na Rýně (kam se valí Francouzi, kteří začali mobilizovat). William Pitt byl zase odvolán, tak doufám, že dotace budou chodit i dál a ve finále byla posílena Švédská armáda na Stralsundu. Čekají mě pěkné věci.
Začátek dubna 1757 - plán
Tak v prvé řadě Prussian Armee aneb "západní fronta" a Hannoversko. Konečně se uvolnily všechny hannoverské jednotky a mám tak možnost zorganizovat armády a sbory pokud možno tak, aby byly použitelné a zároveň se eliminoval nepříznivý vliv některých jejich málo schopných velitelů. Nicméně nejpve je potřeba svolat Open Air party u Hannoveru, kde se mi to vše sejde a budu to tam moci utřídit.
Další je tedy strategické rozhodnutí, jestli posílit, evakuovat či ponechat Wesel jak je. Vzhledem k tomu, že plánuji boje v Čechách a rozhodnutí bude ovlivňovat morálku, tak volím jednoznačně, Wesel se evakuovat nebude a hold budu doufat, že ho dokážu chvilku udržet. Pokud se nebudou Francouzi příliš hnát vpřed, mohl bych tam poslat i nekterý ze sborů a trochu nepřítele potrápit.
A konečně Čechy. Rozhodnutí je jasné, Daun je téměř obklíčen a všechny mé sbory a armády v okolí Prahy (krom jízdy střežící Sázavu) jsou schopné se u Prahy koncentrovat čtvrtý den. Dávám tedy rozkaz k útoku a doufám, že Daun bude rozdrcen a zahnán buď do Prahy anebo severně od Labe. Kdyby neměl štestí a nestačil by upláchnout první dvě kola samotné bitvy, tak by mohl být rozdrcen zcela, což by byla přímo nádhera ...
Začátek dubna 1757 - události
Tak nejpve to nejdůležitější, bitva u Prahy čtvrtý den. Dle plánu se armády vypravily ku Praze, ale k mému překvapení se do boje nejprve zapojil Friedrich a sbor Heinricha von Preussen, což znamenalo boj cca 30.000 Prusů proti cca 38.000 Rakušanům. Další sbor ani Schlesien Armee se do první fáze boje nezapojily a vzhledem k tomu, že Elbe Armee musela při útoku překračovat řeku, dost jsem se obával, že to dopadne zle. Naštěstí se hned druhé kolo boje na scéně objevila Schlesien Armee a Daun zatroubil k ústupu, který se mu bohužel vydařil a tak na konci druhého kola boje pláchnul, aniý utpěl zásadní ztráty. Sbor von Vedela dorazil až po boji a je tak sice započten v celkových počtech, ale neutrpěl žádné ztráty a zůstal i plně bojeschopný. Takže Daun byl poražen, co je jistě příjemné vítězství a zahnán na severní břeh Labe, ale rozhodující bitva to ještě pořád nebyla a to jsem měl v ruce snad všechny trumfy ... škoda. Potěší alespoň zničení jedné eskadry těžké jízdy.
Další zprávy už jsou nezajímavé. Snad jen oznámení o mobilizaci Pomořan, což znamená, že jsem dostal k ruce hromadu jednotek landwehru, dvě eskadrony husarů a pár děl. Budu muset zvážit, jak s nimi naložit, ideálně je asi použiji na obranu větších měst a pevností.
Konec dubna 1757 - plán
Zvažuji co dál. Daun se pravděpodobně vydá po severním břehu Labe buď na západ anebo na východ, ale nepůjde mu to asi moc rychle a já bych rád využil koncentrace vojsk u Prahy a zkusil jí získat ztečí. Nařizuji tedy generální útok a budu doufat, že prostřílím díru do hradeb a lavina Prusů smete obránce. Na Dauna vysílám jen husary, aby ho střežili a trochu blokovali jeho postup. A zapomněl jsem zmínit, že rakouský sbor jižně od Sázavy minulé kolo zmizel na jih, čili i zde se přestávám obávat překvapení.
Dále jsem se rozhodl udělat pořádek na festivalu v Hannoveru, kde se sešli krom Hanoveřanů také Brunšvičtí, Hesenští a samozřejmě i trocha Prusů. Sestavil jsem tedy kolonu vrchního velitele Preussen Armee Jamese Keitha, pod kterého jsem zařadil celou Brunšvickou armádu a část Prusů (celkem 14.400 mužů, 3.000 koní a 48 děl), dále pak nejsilnější sbor nejchopnějšího velitele v oblasti Prince Ferinanda von Brunswick (27.000 mužů, 7.200 koní a 144 děl) složený výhradně z Hesenců (u sboru jsem ponechal i původního ne moc schopného hesenského velitele Ludwiga von Zastrow a to pro případ, kdy bych potřeboval sbor dočasně rozdělit), dále pak sbor Heinricha von Wutginau, velitele Hesenské armády (14.300 mužů, 5.300 koní a 144 děl) a konečně sbor prince Williama Augusta Duke of Cumberland, který byl vyslán z Anglie velet dalšímu sboru Hanoveřanů (12.000 mužů, 6.200 koní a 96 děl). Celkem docela slušná síla ... pokud tedy nemyslím na to, že nepřátel se už tento rok v oblasti objeví asi tak 2x až 3x tolik ...
Konec dubna 1757 - události
Tak bohužel, teprve nyní jsem pochopil, proč jsem Prahu nezískal už v zimě. Je to totiž pevnost levelu 3 a tam tedy musím prostřílet díry dvě, abych mohl vůbec zaútočit. Čili toto kolo jsem prostřílel díru jen jednu (lze jen jednu za kolo a pořád je tu riziko, že ji obránci zase zacelí) a útok se tak nekonal. Nicméně alespoň jsem způsobil nějaké ztráty obráncům Prahy (děl se kolem města sešlo opravdu hodně) a armády si odpočinuly. Daun se vydal podél Labe na východ a tlačil před sebou moje husary, kteří úspěšně couvali. Aktuální situace kolem Prahy tedy vypadá takto (střežím stále Sázavu a to nejen jízdou, ale i sborem Moritzovým, v Lovosicích organizuji poslední sbor Elbe Armee a posily, které jsem vybudoval v průběhu zimy a teď je přesouvám k bojujícím armádám):
Další informace přichází z diplomatických kruhů a oznamuje mi podmínky zahrnuté ve druhé spojenecké smlouvě z Versailles. Už se na mě sbíhají ... a na těch slibovaných 129.000 Francouzů se opravdu těším.
... ostatně první předvoje jsou již zde. Úplně na konci dubna se u Rýna nedaleko Weselu zjevila Říšská armáda (velikost zatím neznám) a začala se připravovat na přechod přes Rýn se zjevným cílem oblehnout Wesel. A u Dorthmundu se objevila slabý předvoj Francouzů, který oblehl město. Nu, očekávané je pomalu tady.
Začátek května 1757 - plán
V Čechách už nemohu váhat a je potřeba začít stíhat a pokud možno dorazit Dauna. Zároveň pořád myslím a toužím po pádu Prahy, což jsou bohužel protichůdné cíle. Takže nastavuji Schlesien Armee útok na Prahu, pokud by se prostřílela hradbami a Elbe Armee vysílám na běh proti proudu Labe tak, aby zachytila očekávaný přechod řeky a únik Dauna na jih. Problém je, že neznám místo přechodu a tak musím síly rozdělit a pokrýt Hradec, Pardubice i Kolín (ten je asi nejvíce pravděpodobný), přičemž se hold musím spolehnout, že až dojde k přechodu, ostatní sbory Elbe Armee přijdou za hlasem děl. Nicméně dělám alespoň jednu změnu, spojil jsem Friedrichovu kolonu (kde byla jen jedna brigáda stráže, obléhací dělostřeelctvo a ženijní jednotky) se sborem von Vedella, abych tak neriskoval boj jen samotné Friedrichovy kolony proti nepříteli. Husary nechávám tradičně kroužit kolem, Sázavu budu ještě pro jistotu střežit.
Druhý plánovaný posun směrem k bitvě je pochod Keithovy kolony a úderného sboru prince Ferinanda von Brunswick směrem na Munster, kde se pak dělí cesta buď na Wesel či na Dorthmund. Na jednom z těchto směrů bych pak mohl další kolo zazlobit nepřítele ...
Poslední pak je posílení jednotek ve Štětíně, ke kterému se ze severu blíží převoj Švédské armády. Toho jsem si nevšimnul a teď koukám na mapu, co se to tam děje ...
Začátek května 1757 - události
Toto kolo bylo plné překvapení a šoků. Začalo nevinně a to útokem Francouzů na Dorthmund. První den Francouzi "zvítězili", ale jen tak, že dosáhli lepšího poměru ztrát. Nicméně útok na město byl odražen. Druhý den pak v útoku pokračovali a i když byl výsledek jen remíza, byli donuceni od města odtáhnout a zmizeli v lesích na jihu. Ztráty jsem měl sice nemalé, ale to že byl nepřítel donucen zrušit obléhání mi dává šanci posádku buď posílit anebo stáhnout a město vydat.
Pak už přišla očekávaná akce v Čechách. K mému překvapení se Daun o přechod pokusil až u Pardubic, kde narazil 8mý den na Friedrichovu kolonu, kterou jsem naštěstí minulé kolo posílil. I tak vypadala bitva v prvním okamžiku nedobře, protože na cca 15.000 Prusů se vrhlo 31.000 Rakušanů snažících se vynutit si průchod. Naštěstí Heinrichův sbor vyslyšel hlas děl a přispěchal rychle na pomoc (čímž vzrostl počet Prusů na 41.500). Zde Daun rychle pochopil marnost svého snažení a rychle se zase stáhl na severní břeh. Pokus byl tedy odražen, ztráty byly sice malé na obou stranách (1.500 vs 2.300), ale jak se zdá, bojechopnost Daunovy armády rychle klesá a je odříznuta od zásob a čekal bych, že jak dojdou zásoby v kolonách, co má jistě s sebou, tak na tom bude i v tomto ohledu dost bídně.
Pak přišel již avizovaný šok. Jižně od Parbubic se hned po bitvě náhle objevilo na první pohled silné sukupení Rakouské armády, o kterém jsem doposud neměl ani ponětí. A co hůř, 12tý den se vrhlo opět na Friedricha u Pardubic. Tady už byla situace o poznání horší, nepřátel bylo 54.000 a mých teď už jen cca 14.000 Prusů vypadalo na odpis. Naštěstí Heinrich sotva dorazil zpět do Kolína, vyslyšel opět hlas děl, otočil a mašíroval zpět, čímž poměrně rychle srovnal poměr sil na 40.500 Prusů vs 54.000 Rakušanů (vedených novou postavou na Českém bojišti Salomonem Sprecherem). I tak vypadala bitva ne moc dobře (přece jen jsem měl už jednu za sebou a Heinrich zase pár desítek kilometrů v nochách), ale jak se v průběhu ukázalo, šlo hlavně o mohutné uskupení sil, ale bez dobře sestavené organizační struktury (a tím pádem se spoustou postihů ... to je obecný problém Rakouské armády, nemá moc sborových = dvouhvězdičkových velitelů krom těch, kteří jsou u původní Brownovy armády a pár nových, co postupně dorazí do Vídně) a navíc prakticky bez podpory děl. I tak boj byl dost urputný, ale k mé úlevě se postupně klonil v můj prospěch až nakonec Rakušáci odtáhli s nepořízenou. Na bojišti zanechali skoro 10.000 mrtvých a zraněných, bylo rozdrceno šest pěších praporů, získal jsem 2.000 zajatců a docela dost výzbroje a zásob. Vlastní ztráty 3.500 mužů jsou oproti výsledku zanedbatelné.
Poslední šok pak přišel na konci tahu a to když v půlce května zapadly Čechy sněhem. Bůh se asi nechtěl koukat na to bojiště u Pardubic plné mrtvol a zasypal zem bílou peřinou ...
Konec května 1757 - plán
Situace v Čechách není tak dobrá, jak jsem doufal. Praha opravila průlom, čili obléhání je zase na začátku, Daun byl sice odražen a posily také, ale dvojitá bitva u Pradubic moje armády taky značně vyčerpala a hon na Dauna tak nebude snadný. Navíc se u Hradce objevil malý rakouský sbor složený hlavně z jízdy. Těžko říct, jestli to je prchající jízda od Dauna anebo (a to je asi pravděpodobnější), jestli to je jízda, která vyrazila Daunovi na pomoc. Každopádně moje linie na Labi je děravá jako ústa staré ženy a zadržet a zničit Dauna asi nebude nic snaného. Takže posouvám síly směrem k Hradci a budu doufat, že pokusy o spojení opět odrazím. Schlesien Armee nechám u Prahy a budu ji nadále obléhat.
Vzhledem k nedávným úspěchům prince Heinricha von Preussen, který po několika bitvách, kde zasáhl rozhodujícím způsobem do jejich průběhu, postoupil opakovaně na žebříčku seniority mých generálů, jsem se rozhoídl povýšit jej na tříhvězdičkového generála, čili mám v něm případného velitele armády. Nicméně zatím zůstane ve velení jednoho z klíčových sborů Elbe Armee.
U Rýna jsem se nakonec rozhodl, že armády rozdělím. Nepřátel tu zatím není mnoho a tak jsem vyslal Keithovu kolonu směrem na Dorthmund, kam by mohla dorazit opět ten předvoj Francouzů a mohl tak být nemile překvapen. Úderný sbor prince Ferinanda von Brunswick pak bud epochodovat od Munsteru na Wedel s tím, že na konci května bude poblíž města a další tah uvidíme, jestli bych zkusil zaútočit na obléhající Říšskou armádu.
Na severu honem organizuji sbor Augusta von Brunschweig-Bavern, aby mohl čelit očekávanému postupu Švédů. Nestačil jsem povolat sem víc řadoivých jednotek a tak víc jak polovinu sboru tvoří špatně vycvičení vojáci landwehru, snad budou na Švédy stačit ...
Konec května 1757 - události
Květen vrcholí a je pln aktivity obou stran. Čili nejprve řinčení kovu v Čechách. Vyslal jsem z Pardubic Friedricha směrem k Hradci, abych zabránil spojení Dauna s onou jízdou, která se zde nečekaně zjevila. Přestože pochod měl trvat několik dní, nepřítele jsem zde šestý den zastihl a došlo ke krátké šarvátce, po které nepřátelská jízda ustoupila východně od Hradce (se ztrátou cca 500 mužů a koní, moje ztráty byly méně než poloviční). Jak se ukázalo, šlo asi o posily pro Dauna a to včetně zásobovací kolony (celkem necelých 5.000 kavaléristů).
Daun, přestože nezískal posily, se pokusil o další průlom na jih a to opět přes Pardubice, kde tak došlo 9 den k další bitvě. Výsledek byl překvapivě velmi na vážkách a přestože bitva skončila poměrně rychle další rakouskou pořážkou, utrpěl jsem i já dost nepříjemné ztráty. Co je důležité, jak se zdá Daun má pořád dost zásob a přestože překračuje řeku sem a tam je na tom s bojechopností skoro lépe, než moje sbory pendlující podél Labe mezi Kolínem a Hradcem (navíc aktuálně se brodicí sněhem).
K další bitvě pak došlo na severu, kde desátý den dorazil ke Štětínu předvoj Švédské armády pod vedením Johana Versona. Naštěstí většina Bavernových sil už dorazila a tak i přes slabou kvalitu jeho oddílů se Švédy podařilo odrazit.
V přehledu událostí pod předchozím obrázkem je vidět i situace u Dorthmundu, kam opět dorazil předvoj francouzských sil, ale když se třináctý den přiblížila na dohled početná kolona Keithova, vzal rychle do zaječích, aniž by došlo k bitvě ... škoda. Nicméně k dašlímu překvapení došlo v Sasku, kde se objevila ne moc početná armáda Charlese de Lorraine (to byl tedy ten druhý sbor, který jsem viděl odcházet od Dauna a který jsem zatím neměl lokalizován). Charles přešel Krušné hory a zahájil obléhání Chemnitze.
Zjevení Charlese de Lorraine v Sasku je dost nepříjemné, už jen proto, že zde nemám žádné rozumné síly. Nejbližší sbor je nejslabší sbor Elbe Armee pod vedením Ferdinanda von Preussen v Lovosicích, které ale toto kolo postihla epidemie tyfu a sbor je tak zcela nebojechopný.
No a na závěr několik potěšujících zpráv, jednak se daří neustále verbovat a posilovat, čili i přes ztráty, které jsem utrpěl, nemám obavy o sílu svých armád. A jednak jsem naverboval dva pruské velitele brigád (kterých mám neustále nedostatek) a jednoho velitele Hesenských, pro kterého nemám aktuálně zařazení.
Začátek června 1757 - plán
Provedl jsem inspekci Elbe Armee a co se bojeschopnosti týká, není na tom opravu už moc dobře. Nezbývá než doufat, že nepřítel je na tom hůř. Nicméně provedl jsem reorganizaci tak, aby u Heinrichova sboru, který zůstane u Hradce a bude se doplňovat, byly ty nejvíce poškozené a rozvrácené jednotky. Friedrich dostal to lepší z obou a bude se držet u Pardubic. Moritzův sbor, který je zatím čerstvý, posílám ke Kolínu a doufám, že Daun vyrazí zase buď na Pardubice anebo sem a Moritz se tak dostane do boje. Dále jsem spojil onu jízdní hlídku s posilami, které od Lovosic přivedl Karl von Katte a vznikl tak malý sbor, který posílám od Sázavy k Českému Brodu. Schlesien Armee zůstává u Prahy a opět se pokouší prostřílet díru a vzít Prahu útokem. Celkově tak mám pokrytou celou linii Labe od Prahy až do Hradce a Daun by tak měl zůstat v pasti.
U Rýna jsem se rozhodl ke složitému manévru obou kolon, které tu teď mám k dispozici. Cílem je vzít další kolo do kleští Ríšskou armádu, která obléhá Wesel. Keithova kolona se tedy vydá z Dorthmundu k Rýnu a měla by být 14tý den jižně od Weselu. Podobně Ferdinandův sbor bude připraven severně od Weselu. Doufám, že to celé klapne dřív, než dorazí další francouzské síly (o kterých už díky průzkumu vím).
Na severu držím dále Štětín a číhám, jak Švédům případně uškodit. Zatím je nejlepší obranou obrana ... A jak mi oznámil průzkum, na území Východního Pruska se začlay pohybovat kozácké jednotky, neklamná známka blížící se Ruské armády.
Začátek června 1757 - události
U Rýna proběhlo vše hladce a bez narušování nepřítelem a mé jednotky jsou rozestavěné kolem Wesel dle předpokladu. Na severu byl klid, protože Švédové se vydali obléhat pevnůstky u ústí Odry a Štetín zatím nechávají v klidu. A i ve Východním Prusku se zatím krom jedné provincie východně od Memelu obsazené kozáky nic neděje.
Nicméně hlavní události se samozřejmě odehrály v Čechách. Moje linie na Labi naštěstí zareagovala dle očekávání, i když i zde nebyla nouze o překvapení. První se do boje dostal Daun, který to tentokrát zkusil přes Kolín a narazil na čerstvého Moritze, kterému navíc přispěchal na pomoc z jedné strany Friedrich a z druhé Katte. Výsledek je pak už dost fatální porážka Daunova (i když podle ztrát to zas tolik nevypadá, ale klíčová je ztráta tolika jednotek, 1200 zajatců a hlavně hromada výzbroje ... a současně je vidět, že se Daun nedá zadarmo a platím i já).
Jak se ukázalo, pohyb Dauna měl být asi koordinován s pohybem Luccheseho sboru (jeden z těch dvou oddělených), který vyrazil z jihu, ale k Českému Brodu dorazil až den po bitvě a to byl už Daun zpět za Labem. Nicméně Lucchese zahnal na útěk von Katteho a pokračoval dál na Prahu, stále ještě obleženou Schlesien Armee. Nicméně Kurt von Schwerin se nenechal zaskočit a Rakousko tak utrpělo další porážku.
Nicméně Luccheseho sbor ustoupil zpět k Brodu a narušil tak mou linii a pootevřel tak Daunovi vrátka k záchraně. Jižně od Pardubic se navíc objevil nějaký další sbor (sice ne moc silný), se kterým budu muset počítat (další důrazné varování, že musím pořídit víc husarů a dělat průzkum hlouběji do nepřátelského území). Situace ve finále a pohyby nepřítele jsou vidět na následujícím obrázku:
Konec června 1757 - plán
U Weselu je vše připraveno, Keit udeří z jedné strany, Ferdinand z druhé. Jediná potíž je v tom, že Ferdinand není toto kolo aktivován, čili jeho zapojení do bitvy bude obtížnější, ale budu věřit v jeho velitelské schopnosti.
V Čechách dumám jak dál, útočit na Dauna přes Labe se mi nechce, budu doufat, že se bude dál likvidovat v zoufalých útocích. Nicméně je tu teď riziko, že mi upláchne přes Český Brod, kde stojí Luccheseho sbor. Problém je, že i moje sbory nejsou v dobré kondici a nutně bych potřeboval jedno kolo bez bojů na doplnění, reorganizaci a hlavně zvýšení bojeschopnosti / soudržnosti (cohesion - klíčový ukazatel u každé jednotky v armádě / sboru / brigádě ... jednotka může být klidně na plných stavech, ale pokud má cohesion nula, je zcela nebojeschopná a buď je v boji zničena anebo se vzdá). Nehledě na to, že stále pokukuji po Praze, která se bohužel stále drží (jedním z důvodů je i to, že většina obléhacího dělostřelectva je u Elbe Armee a obléhat jsem nechat Schwerina a s Elbe Armee táhnul podél Labe aniž bych si vzpoměl, že mu tam ty těžký kvéry mám nechat).
A tak se věnuji administrativě, což je v tomto případě povyšování brigadýrů na jednohvězdičkové generály. Řada bitev je už posunula v senioritě a mám tak možnost je povýšit (pokud ho pak povýším podruhé, mám dvouhvězdičkového generála aneb generál-majora a mohu mu svěřit sbor).
Zajímavá je situace u Štětína, kde se Švédská armáda rozložila před opevněním na Oder Munde a v bažinách severozápadně od města. Nebudu je tam zatím moc obtěžovat, jen jsem vyslal oderskou flotilu, aby přerušila spojení a zásobování přes vodu ...
Konec června 1757 - události
Není kola, kdy by AI neudělala něco zajímavého. V Čechách se tentokrát neodehrála žádná bitva (což jsem sice chtěl, ale i tak jsem velmi překvapen). Daun se nevydal k Českému Brodu, jak jsem očekával (popravdě měl jsem v záloze navazující plán, kdy bych se ho pokusil v Brodu obklíčit i s Lucchessem a zcela zničit), ale vyrazil zcela záhadně někam na sever. K mému překvapení se na scéně objevil zase Sprecher a dopochodoval až k Brodu, kde na něj počkal Lucchesse. Čili teď mám u Brodu cca 50.000 Rakušanů a jsem vážně zvědav, co s nimi budu dělat. Co je ještě zajímavější je situace u Krušných hor. Severozápadně od Karlových Varů se ojevila další formace, dle velitele další z říšských armád a východně od Varů další sbor, podle všeho saský (z těch Sasů, co prchli před okupací a připojili se k Rakušanům). A to nepočítám Charlese, který mi někam zmizel, předpokládám zase k Varům. Celková situace je zde:
K jediné bitvě toto kolo došlo dle očekávání u Weselu, ale průběh nebyl tak dobrý, jak jsem si představoval. Zavinila to neaktivita Ferdinanda, který se sice vydal za hlasem děl, ale dorazil dost pozdě a tak cca 14.500 mužů Keithovy kolony mělo safra problém s 36.700 muži Říšské armády (kterou jsem hrubě podcenil počítaje s max 20.000). Naštěstí dorazil nakonec včas na to, aby hrozící porážku strhnul ve vítěství, byť dost těsné. Důležité ale je, že ustupující armáda z bitvy utrpí ještě docela dost dodatečných ztrát (plus zajatci, kterých bylo přes 2.000).
Poslední ze zajímavých událostí je pohyb ve Východním Prusku, kde jakýsi kozácký sbor dorazil k Memelu a další sbory a armády se valí z východu. Pořád si ještě nejsem jist, jestli nenechat Východní Prusko padnout, ať si Rusové zhynou na zásobovací problémy ...
Začátek července 1757 - plán
Nejprve na mě padla dvě strategická rozhodnutí. Naštěstí jsem měl našetřené EP body, takže jsem nemusel rozhodovat podle ceny. První rozhodnutí se týkalo Gdaňska. Pokud bych zaplatil za jeho neutralitu (krom EP bodů i docela slušná finanční částka), tak ho Rusové nebudou moci využívat k zásobování a tím pádem by překročení Polska mohlo být pro Ruskou armádu dost hladové (čili pokud zvažuji možnost nebránit Východní Prusko anebo se z něj časem stáhnout, je toto dobrá varianta). Čili tady je rozhodnutí jasné a budu doufat, že mě Ivani nepřeplatí.
Další rozhodnutí se týká Ferdinanda von Brunswick, mého sborového velitele u Weselu. Mám na výběr několik možností, kdy by se z něj stal velitel Hannoverské armády (kterého teď dělá Keith), což by se jistě hodilo. Nicméně znamenalo by to ztrátu morálky, kterou bych teď nerad riskoval. Počítá se v každé bitvě a díky převaze, kterou teď mám, chci vybojovat a získat co půjde. Takže budu spíš doufat, že ho časem povýším a udělám z něj velitele místo Keitha, který je sice schopný, ale hlavně když velí Prusům (Ferdinand má vlastnost velení bez postihu, pokud velí jiným národům).
U Rýna se pokusím znovu zaútočit na Říšskou armádu, která ustoupila na východ a ocitla se tak v nepříjemném postavení. Pošlu na ní sbor sbor prince Williama Augusta Duke of Cumberland a budu doufata v případnou pomoc Ferdinadovu či Keithovu. Situace je následující:
Nejdůležitější jsou samozřejmě Čechy ... jak jinak :o) Český Brod je plný Rakušáků, Daun je na severu. Takže posunu Friedricha do Kolína a synchronizovaným pohybem se sborem von Katteho a Moritzovým na ně udeřím (čili odhad cca 40.000 na 50.000, ale Lucchesse je doufám v nedobrém stavu po předchozí bitvě a Sprecher je neorganizovaná tlupa). Budu doufat, že mi případně přijde Schwerin na pomoc (a bude to 60.000 na 50.000). Heinricha posílám na východ, aby napadl tu malou jezdeckou partu u Hradce (protože mám podezření, že se Daun pokusí prchat tudy). Co se Saska týká, zde mám sbor Ferdinanda von Preussen a von Dohnův pidi sbor plný landwehru. To bude muset zatím stačit.
Začátek července 1757 - události
Nedobrá zpráva přišla hned na začátku měsíce. Rusové dorazili k Memelu ve Východním Prusko, vzali ho útokem a obsadili bez ztráty květinky. Posádka se nezmohla ani na symbolický odpor.
Bitva u Českého Brodu se strhla hned třetí den a byla velmi krvavá. Do boje se nečekaně rychle zapojil sbor von Katteho a v jezdeckém útoku byl téměř vyhlazen (a většina jeho velitelů byla zraněna a transportována do Hradce Králové). Naštěstí pak už na bojiště dorazil Friedrich a Moritzův sbor a přestože Rakušáků bylo víc než jsem předpokládal, byli na hlavu poraženi. V boji nechali 14 pěších praporů s celkovou ztrátou 11.000 mužů a cca 540 zajatců. Navíc při pronásledování utrpěli další ztráty u Kostelce. Nebyli sice ani zdaleka zničeni a pořád jim zůstává cca 50.000 mužů, ale jsou zcela dezorganizováni.
Co se rozhodně nezadařilo, byl útok na Říšskou armádu. Zjevně jsem přecenil její potíže a velitelské schopnosti Cumberlandovy. Ztráty byly sice vyrovány, ale útok byl odražen.
Nicméně i Říšskou armádu čekala porážka a to když se pokusila spojit se u Weselu se svým druhým sborem. Friedrich Zweibrucken zde narazil na armádu Jamese Keitha a rychle zjistil, že bude poražen a raději ustoupil po ztrátě necelých 3.000 mužů.
Krom Rusů, kteří vpadli do Východního Pruska jako velká voda a valí se ke Královci, musím řešit obdobný problém i v Sasku. Od jihu do něj padlo několik jednotek Říšské armády (vypadá to na Bavory), Saské jednotky a podle všeho i část Francouzské armády, což vypadá docela vážně. Saské vojsko hlavně prosprintovalo až k Labi a rozložilo se kolem Torgau. Naštěstí sbor Ferdinanda von Preussen je v Drážďanech a na Sasy by měl stačit ...
Konec července 1757 - plán
Vzhledem k tomu, že v tuto chvíli report dopisuji už s několikatahovým zpožděním, tak zkrátím části s plánem, protože už zpravidla vím, jak to dopadlo.
Plán pro Čechy byl jasný, urvat co jde u Českého Brodu aneb pokračovat v drcení Lucchesse dokud to lze. Dauna zatím hold ponechám jeho osudu na severním břehu Labe. Ve Východním Prusku se stahuji ke Královci (jízdu už mám vlastně za liniemi a musím prorazit), v Sasku vytáhnu rychle k Torgau. U Rýna držím pozici u Weselu ...
Konec července 1757 - události
V Čechách došlo v průběhu druhé polovině července k úplněmu infernu. Vzhledem k tomu, že se mi povedlo spojit Labskou armádu a poslat ji ustupujícímu Lucchessemu do cesty, došlo ještě pořád u Českého Brodu k celkem šesti (!) bitvám, kde byli Rakušané opakovaně drceni, jak se snažili uprchnout přes Český Brod na jih. Bohužel i Labská armáda zaplatila, aneb nebylo to vítězství zcela levné. Jak ukázku dávám obrázek z první a poslední bitvy. Celkové ztráty za šest bitev u Českého Brodu (nepočítám bitvu z minulého kola): Prusko cca 8.300 mužů (19 praporů), Rakousko 28.700 a 147 děl (179 praporů !!!). Teprve po šesté bitvě (třináctý den kola) se Rakušanům povedlo odpoutat a dostali se k Sázavě.
K bitvě došlo dle očekávání šestý den i u Torgau v Sasku, kde sbor Ferdinanda von Preussen napadl Saský sbor pod vedením Graf von Spitznaz, který se ani moc nesnažil a po krátké bitvě ustoupil na jih.
Nicméně vítězný sbor nedostal šanci na odpočinek, protože za týden dorazil k Torgau druhý saský sbor Graf von Roedera a zaútočil. Nicméně situace se opakovala a Sasové byly zahnáni.
K nepříjemné události pak došlo v Čechách u Litoměřic, kam se vydal Daun s cílem překročit Labe západně od Prahy. U Litoměřic bohužel zaskočil moje husary a zcela je rozprášil. Nicméně alespoň jsem si zjistil, že má stále k dispozici 20.000 mužů z čehož je skoro polovina jízdy a celkem 238 děl! A bohužel podle všeho nijak zvlášť netrpí problémy se zásobováním (zatracená AI :o)).
Ve Východním Prusku se moje jízda prodrala ke Královci, ale co viděla cestou, mi radost neudělalo. Rusové se podle všeho docela pěkně soustředili a odrazit s cca 20.000 muži Východopruské armády tuhle lidskou lavinu asi nebude snadné ...
Začátek srpna 1757 - plán
Klíčové jsou pro mě toto kolo Čechy a Východní Prusko. V Čechách jsem dlouho váhal, jestli dál mořit Lucchesse anebo ne a protože bojeschopnost mé armády už není zrovna ideální a vzhledem k tomu, že jednak se Daun zdá být nebezpečnější než jsem si myslel a jednak jsem stále ještě nedokázal obsadit Prahu, rozhodl jsem se ke stažení většiny sil ku Praze a reorganizaci. Na Lucchesse jsem poslal jen Heinricha, který se bojů u Českého Brodu nezúčastnil a je tak docela při síle. Situace v Čechách je vidět zde:
Ve Východním Prusku pokračuje ústup průzkumné jízdy směrem na Královec. Budu doufat, že projedu a že se Rusové za mnou poženou alespoň částečně rozděleni. Hlavní armáda se mi tu sice pěkně zakopává, ale stejně si nedělám iluze ...
Začátek srpna 1757 - události
Hned první událost tohoto kola mě zdrtila. Už měsíc stojí Švédská armáda kolem Štětína (zapomněl jsem to zmínit) a minulé kolo se jí podařilo prorazit jednu díru v opevnění. Ale vzhledem ke zkušenostem z Prahy jsem si nedělal starosti. Navíc nedaleko stojí Bavernova armáda, která se posiluje jižně od města s tím, že jsem chtěl na Švédy zaútočit, až budu mít dost sil. Jenže Štětín zcela neočekávaně kapituloval po krátkém švédském útoku!!!
To je bohužel dost nepříjemné, protože Štětín patří ke strategickým městům a bude mi podstatně chybět. Musím tedy rychle zvážit, jak posílit dostatečně Baverna, aby mohl vzít město útokem a získat ho zpět.
Dobrá zpráva dorazila z Východního Pruska, kde armáda Hanse von Lehwalda odrazila první ruský nápor George Browna. Pokud budou rusové útočit postupně, mám šanci je udržet na distanc.
K další bitvě došlo dle očekávání u Sázavy, kde Heinrich zaútočil na Lucchesse. Udělal jsem bohužel chybu a nezměnil nastavení reakcí a aktivity pro zbytek Labské armády a tak se do bitvy nechala zatáhnout postupně celá (čímž vzalo moje plánované soustředění u Prahy za své). Každopádně Lucchesse byl opět podrcen i když opět jsem zaplatil nemalými ztrátami (díky malé bojeschopnosti některých sborů Labské armády).
K další bitvě došlo na jihu Saska u Erfurtu, kam jsem zrychleným pochodem poslal Hesenskou armádu Heinricha von Wutginau, který byl snad poprvé za tento rok aktivován. Boční úder na jednotky pronikající z Bavor do Saska se vydařil a to když jsem u Erfurtu načapal podivné uskupení nepřátelských sil. Celková síla byla pouhých 1.100 mužů, ale celkem 37 praporů. Nepřítel byl rozdrcen ...
Poslední, schovanou, ale o to drtivější zprávu jsem objevil až při plánování dalšího kola. Východopruskou armádu postihla po vítězství u Gross-Jagersdorffu epidemie tyfu a armáda je zcela nebojeschopná (z původního power asi 1150 se ocitla na asi 27). Což znamená, vzhledem k tomu, že další ruské armády stojí hned vedle, katastrofu, která přijde hned další kolo ...
Konec srpna 1757 - plán
Plán v Čechách vlastně opakuje plán z předechozího kola. Tentokrát už definitivně vše do Prahy. Daun se navíc propracoval až do Lovosic a z jihu mu dorazila posila v podobě Bavorských sil, čili se budu muset postavit této hrozbě. Naštěstí v Lovosicích mám teď silnou posádku (celá jedna brigáda), čili okamžitého pádu se nebojím. Nicméně potřebuji udržet volnou cestu do Drážďan, kde operují nepřátelšstí husaři a tak vysílám Zietena.
Konec srpna 1757 - události
První bitvou konce srpna byl útok sboru Ferdinanda von Pruessen, který se z nejmenšího sboru Labské armády stal klíčovou silou pro obranu Saska. Tentokrát, při pronásledování Sasů, narazil na čistě francouzský sbor vedený Duc d'Orleans. Rád vidím mohutné francouzské síly takhle rozdrobené. Vítězství sice bylo na hraně, ale bylo.
A jak tak byl Ferdinand rozjetý, nabral u Lipska i ty prchající Sasy, kterým přidal na hrb další porážku.
Nemilé překvapení mi ale připravil Daun, který se vykašlal na Lovosice a dorazil až k Drážďanům, kde načapal zaskočeného Zietena, kterého hladce zahnal na úprk za dost nepříjemných ztrát na lehké jízdě. To navíc ještě víc komplikuje situaci v Sasku a potažmo i v Čechách, které by po pádu Drážďan byly závislé jen na zásobování ze Slezka, což není zrovna ideální.
No a nejhorší zprávy přicházely postupně celý tah a to z Východního Pruska. Dle očekávání se Rusové vrhli na zcela nebojeschopnou Východopruskou armádu, kterou jsem sice poslal ustupovat do Královce, ale uprchnout se jí nepodařilo. Byla tak asi čtyřikrát napadena neuvěřitelnou přesilou nepřátel, kteří se už u Královce dokázali soustředit, ztratila skoro 40% svého stavu a byla nakonec zahnána do pevnosti. To je opravdu moc zlé, protože tolik hladových krků pevnost moc dlouho neuživí a probít se ven teď rozhodně nedokáže ...
Začátek září 1757 - plán
Zapomněl jsem zmínit jednu epizodku, která se odehrává u Rýna. Vzhledem k pasivitě nepřítele v oblasti jsem vyslal směrem na Dusseldorf Hanoverský sbor Georga Wangenheima. Sbor dorazil minulé kolo do k městu a oblehl ho.
Nicméně klíčová je teď situace v Sasku, kde se Daun rozložil u Drážďan a kolem Lipska se motají Sasové, Francouzi a Bavoři. Provádím tedy reogranizaci. Slezská armáda se vrátí k Hradci, kde se pořád ještě putulují bandy rakouských jednotek, Moritzův sbor jsem povýšil na armádu (sice jsem rozlobil pár tříhvězdičkových generálů služebně starších, ale na to tgeď kašlu), vybavil jsem ho veškerým obéhacím dělostřelectvem, ženisty a zákopníky a jeho jediným úkolem je obsadit Prahu do zimy. Labskou armádu, nyní tedy složenou ze tří sború (Friedrich a Heinrich v Praze a Ferdinand v Lipsku) velím směr Drážďany. Navíc se v jižním Sasku pohybuje i Hessenská armáda. Je potřeba skoncovat s Daunem.
Začátek září 1757 - události
U Dusseldorfu se povedlo prostřílet první díru do pevnosti a Francouzi a Říšská armáda tak mají o čem přemýšlet. Mě naopak leží v hlavě nešťastná Východopruská armáda, která je částečně v pevnosti a částečně v předpolí, kde je neustále atakována Rusy a stále ztrácí další a další síly.
Nicméně s napětím jsem sledoval především Dauna, který zůstal u Drážďan a prostřílel první otvor do hradeb. Vzhledem k tomu, že Drážďany jsou pevnost level 2, mohl by je vzít další kolo útokem (pokud by prostřílel i druhou díru) a tím pádem nelze vyčkávat. Labská armáda je u Lovosic, čili se dává na pochod a Ferdinand, hned co dorazí Sasy u Lipska, vyrazí také ...
Konec září 1757 - plán
Takže Labská armáda vyráží směr Drážďany, jen to nestihne toho kolo, tak musím doufat, že pevnost zatím vydrží. Pronásledovat Sasy jsem poslal Hesence a budou doufat, že si tak uvolním Ferdinanda u Lipska. K Dusseldorfu se blíží Francouzská armáda neznámé velikosti, tak uvidíme, co dokáže. Malý Říšský sbor navíc začal obléhat Stade v Pomořanech, čímž se mi otvírá další fronta, tentokrát zcela na severu. Pošlu sem asi něco od Rýna, kde mám sil aktuálně docela dost.
Konec září 1757 - události
Hned první den přišla studená sprcha u Dusseldorfu. Z Francouzského sboru se vyklubala celá armáda vedená vrchním velitelem Luisem Duc de Richellieu v počtu 27.000 mužů, která Hanoverskému sboru George Wangenheima s 11.000 muži vyprášila kožich. Naštěstí se Wangenheim nepokusil o zbytečný odpor a rychle vyklidil bojiště (i když pronásledován).
Nedobré zprávy přišly i od Královce, kde došlo k dalšímu boji a k další ztrátě Lehwaldtových sil. Naopak dobrá zpráva přišla z Prahy, kde Moritz prostřílel první díru do opevnění. Hora děl, kterou má k dispozici tak snad konečně zaručí pád pevnosti. Stejně tak potěšil u Hradce Schwerin, když zahnal a poničil Bilbersteinovův rakouský sbor, který sem dorazil z Moravy a trochu mě zase postrašil. Stejně tak uspěli i Hesenci, kteří se také zapojili do likvidace Saského sboru jižně od Lipska. Další dobrou zprávou je další bitva u Weselu, kde se opět pokusila Říšská armáda s podporou francouzských sil překročit Rýn a opět byla odražena.
Začátek října 1757 - plán
Tak v prvé řadě Sasko. Labská armáda se skoro jako jeden muž vrhne na Dauna u Drážďan. Nebude to samozřejmě zas tak snadné, neb Ferdinand se zdržel u Lipska a tak jen zablokuje ústup na sever, Heinrich se zase opozodil za Friedrichem a zapojí se do boje tím pádem o chlup později. Navíc se tam motá již jednou poražený Duc d'Orleans ... viz. situační plán.
Od Dusseldorfu pak ustupuji směrem na Dortmund a budu doufat, že mi dají Francouzi pokoj ...
Začátek října 1757 - události
Tak nejprve drobnosti kolem. U Stade jsem poslal jízdu, aby trochu obtěžovala říšské vojáky, byla zahnána beze ztrát. Horší to je u Dortmundu, kam přitáhla Francouzská armáda. Hanoverský sbor opět ustoupil a bohužel s sebou vzal i posádku města, které tak bez odporu kapitulovalo. A hned mám zase co řešit. Nění to sice nijak významné město, ale cesta z něj vede na sever do týla mých jednotek u Weselu a nerad bych, aby se mi tu zjevila početná Francouzská armáda.
Nicméně hlavní událostí je samozřejmě bitva u Drážďan, která se strhla hned třetí den. I samotný Friedrich by na Dauna asi stačil a když se pak do boje připojil Heinrich, bylo rozhodnuto. 27.000 (!) Daunových mužů nemohlo přesile 54.700 mužů Labské armády odolávat dlouho. Přímé ztráty v bitvě sice představují jen 4.400 vs 8.400 mužů, ale důležité je, že nepřítel ztratil řadu jednotek na ústupu, získal jsem 1.800 zajatců a byla zničena řada praporů (bohužel i dva mé) ...
Konec října 1757 - plán
Daun se stáhnul od Drážďan na jih do hor, nicméně rozhodl jsem se, že vyšlu alespoň Heinrichův sbor, aby jej pronásledoval. Francouzi Dortmundem zdá se jen prošli a tak posílám zahnanou posádku zpět a pokusím se město zase obsadit, to by potěšilo. Na sever ke Stade posílám Keitha (následně bych ho asi poslal na pomoc ke Štětínu, jestli se to před zimou ještě stihne). No a se situací ve Východním Prusku se nedá nic moc dělat. Královec je obklíčen a Lehwaldt je uzavřen s polovinou svých sil v pevnosti a jejím těsném okolí ... horší, že se začínají ztrácet zásoby ...
Konec října 1757 - události
Konec října byl po krvavém létě něčekaně klidný. U Královce byl tentokrát klid. Moritz opět prostřílel díru do Pražské pevnosti (zapomněl jsem zmínit, že mi jí minulé kolo Rakušáci ucpali). Nepříjemná událost dorazila z Lovosic, které zase postihnul tyfus. Tentokrát zde byla jen posádka (ona silná brigáda), které ale díky tyfu přišla o velitele a je zase na chvilku zcela nebojeschopná. Tak jen budu doufat že Daun, který upláchl Heinrichovi a ustupuje po západní straně Krušných hor na jih, se nevrátí do Čech a nezajde se tam podívat.
Jedinou bitvou byla šarvátka u Dortmundu, kde Francouzi přece jen něco nechali (dokonce pod velením vrchního velitele) ...
Začátek listopadu 1757 - plán
Musím začít plánovat s ohledem na blížící se zimu. Na některých horách už je sníh (např. Krušné hory zapadly) a je jen otázka času, kdy napadne i ve zbytku Evropy. Nicméně zkouším ještě rychle nějaké akce, než zima zastaví všechny operace. Jednak vysílám Baverna před Štětín. chci zkusit sílu a připravenost Švédských sil. Potom je potřeba pronásledovat zatoulanou rakouskou jízdu, která ustupuje od Hradce ve starých Daunových stopách (čili severně od Labe směrem na západ). Odděluji tedy od Schwerinovy Schlesien Armee Gesslerovu jízdu a posílám ji do útoku. Dále pak posílám Hanoverský sbor George Wangenheima zpět k Dortmundu, třeba se podaří ten francouzský odřad zahnat. Nicméně většinu hlavních sil pomalu stahuji do velkých měst či dobře zásobených pevností ...
Začátek listopadu 1757 - události
První dobrou zprávou je další úspěch při obléhání Prahy. Je prostřílena druhá díra, čili dám povel k útoku a pokud se zadaří i další kolo, dojde k boji a Praha je moje!
Méně dobrá zpráva přišla od Štětína. Bavern sice v prvním kole porazil přesilu Švédů, ale sedmý den se bitva odehrála znovu a přestože poměr ztrát byl podobný (jen celkové ztráty byly asi o 2/3 menší), Bavern zavelel k ústupu. Budu hold muset počkat na jaro a posily.
Potěšil Gessler, který vzal rakušany útokem nedaleko Turnova a pěkně je prohnal. Potěší hlavně zničené prapory nepřátelské těžké jízdy (rakouská jízda je vedle hraničářů nejlepší nepřátelská jednotka).
Poslední poněkud úsměvná je zpráva z tisku o odvolání a zatčení vrchního velitele ruských sil maršála Apraksina za neúspěch v tažení, resp. v neschopnosti dotáhnout úspěch do konce. Pro mě by to mohlo znamenat zmírnění tlaku, což bych potřeboval jako sůl, zásoby se tenčí pomalu, ale jistě ...
Konec listopadu 1757 - plán
Plán na konec listopadu je jasný, zalezeme do nor, jen u Prahy a Dortmundu zkusím štěstí. Dortmund se zdá skoro prázdný a Praha je zralá k utržení ... je to asi poslední chvíle, v Čechách už je taky sníh.
Konec listopadu 1757 - Události
Událostí dne, měsíce a skoro i roku je pád Prahy. Po dlouhém, prakticky ročním obléhání je Praha konečně v pruských pařátech !!! Obrana nebyla sice nijak slabá, ale odhodlaný sbor Moritzův ji vzal rychlou ztečí (jen ta ztráta jezdectva mě hodně mrzí)!
Jak je vidět na výpisu, získal jsem krom slušné kořisti výzbroje i docela slušně plný sklad. Uspěl jsem i u Dortmundu, který padl prakticky bez boje. V nepřátelských rukách tak zůstává vlastně jen Štětín.
Poslední zpráva už není zas tak dobrá. Minimálně dva rakouské sbory se protáhly Moravskou branou a vtrhly do Slezka. Zatím jen táhnou krajem a budu doufat, že je zima donutí vrátit se domů dřív, než nějaký poplašený velitel některých z pevností vyvěsí bílý prapor a zkomplikuje mi tak situaci. Schlesien Armee přes zamrzlé hory určitě hnát nebudu ...
Začátek prosince 1757 - Plán
Plán je jednoduchý, nikam nechodit, odpočívat, doplňovat síly, nezmrznout. Celá mapa je prakticky pod sněhem a tak není radno se o něco moc snažit. Smutně jen koukám do Královce, kde se mi pomalu, ale jistě začínají rozpouštět jednotky bez zásob. Budu doufat, že to bude pomalý proces.
Rozhodně zatím budu ignorovat Rakouské snahy ve Slezku, zima je snad dostatečně oslabí aby nedokázali získat žádnou z mých pevností a na jaře je prostě jen smetu. A tak zbývá jen kolonizovat Prahu, vybudovat zde obranu a umožnit na jaře Moritzovi a Ferdinandovi, jehož sbor jsem pod Moritze začlenil, tažení na Moravu se zabezečeným týlem.
Začátek prosince 1757 - Události
Všude je klid, jen na Rýnu si Francouzi a Říšská vojska nedají pokoj (není tu ještě sníh). A tak se odehrály hned dvě velké bitvy, osmý a třináctý den prosincový. Nejprve na pozice Ferdinanda von Brunswick (síla 33.000 mužů z toho cca 8.000 jízdy a 264 děl) zaútočil sbor Victora de Broglie (23.000 z toho cca 6.000 jízdy a 144 děl). Útok byl odražen, Ferdinand ztratil 2.000 mužů, nepřítel cca 2.900. Druhá bitva už byla krvavější neb přitáhla Říšská armáda s mohutnou podporou francouzů pod vedením Friedricha Zweibruckena (celkem 56.500 mužů z čehož cca 13.000 jízdy a 144 děl). Naštěstí i tentokrát Ferdinand nezklamal, ztratil sice dalších 3.700 mužů, ale nepřítel nechal na bojišti 8.800 mužů plus cca 1.300 zajatců a další ztráty utrpěl na přechodu Rýna zpět do Francie ...
Konec prosince 1757 - Plán
Vzhledem ke svým úspěchům je Ferdinand von Brunswick navržen na povýšení na tříhvězdičkového generála. Čili bych z něj mohl udělat velitele na Rýnu, což by se hodilo vzhledem k tomu, že Keith, velitel Preussen Armee do které byl doposud zařazen i Ferdinandův sbor, je momentálně u Hamburgu a snaží se tu pacifikovat říšské oddíly obtěžující u Stade.
Další nečekaná nabídka přišla od Rusů. Většina ruských armád se stáhla z přímého kontaktu s Královcem a vzhledem k tomu, že u Baltu roztál sníh, dostal jsem šanci zachránit z Východopruské armády alespoň něco. V Královci docházejí zásoby a číst jednotek se už rozpustila a tak šance, že něco přejde přes Polsko a zachrání se za to asi stojí. Čili dávám rozkaz k úniku všech ještě mobilních jednotek. Polsko sice zase jistě zapadne sněhem a bude to ústup vskutku katastrofální, pořád je to lepší, než se nechat kompletně zničit v Královci ...
Konec prosince 1757 - Události
Nejprve jediná vánoční bitva. Keith zahnal říšské oddíly k Hamburgu a zde je je porazil před pevností. Zbytek vojska se stáhl do pevnosti, kterou v zimě rozhodně obléhat nebudu. Ale Stade je tak zabezpečeno a možnost přísunu posil z Anglie je tak stále otevřená.
Co se týká Lehwaldovy Východopruské armády, tak únik se podařil, i když jen o fous, neb rusové se vrátili před pevnost (AI pravděpodobně potřebovala doplnit zásoby ze skladu u hranic). Nicméně jednotky tajou (stejně jako sníh) a zásob je jen na jedno kolo. Čili je možné, že než za měsíc a půl přejde armáda Polsko, tak z ní nic nezbude ...
Objevil se problém s povýšením Ferdinanda von Brunswick. Byl sice úspěšně povýšen, ale nedaří se mi založit ho jako armádu a nevím proč. Ve finále to znamená, že jsem musel nejprve rozpustit jeho sbor a pak jsem chtěl založit armádu, což se nepovedlo. A protože Keith je daleko, nemohu sbor založit zpět a tak z organizovaného sboru se stala velká tlupa mého vojska a budu jen doufat, že nepřítel u Weselu nezaútočí dřív, než se mi to podaří vyřešit ...
No a na konec roku, trocha té bilance. Byl to hodně krvavý rok a přestože jsem většinu bitev vyhrával a morálku má moje armáda na výši, žádný zásadní úspěch se nedostavil. Obsazení Prahy, která je jednou z klíčových měst na cestě za vítězstvím, je sice důležité, ale vzhledem k tomu, že padla po roce obléhání to za úspěch prohlašovat nemohu. Rakouská armáda je rozptýlena od Frankfurtu nad Mohanem (kde jsem naposledy zaznamenal Dauna) až po Slezko, nicméně všude je s ní potřeba počítat a i když nájezdy vždy odrazím, lítají moje armády sem a tam a na nějaký postup vpřed není moc kdy. Co mě těší, je situace na Rýnu a východně od něj, kde se podařilo s vynaložením relativně malých sil zadržet mohutnou Francouzskou armádu. Stejně tak se podařilo vyhnat nepřítele ze Saska. Problém se naopak rýsuje na severu. Padl Štětín, což sice není nijak zásadní ztráta, ale je to brána směrem na Berlín a hlavně se mi tu shromažďuje nepříjemné množství Švédů. Ještě horší je situace ve Východním Prusku. Po první úspěšné bitvě se dostavil tyfus a s ním katastrofa. Armáda je téměř zničena a plouží se přes Polsko domů a pevnost sama je vyjedená a do jara pravděpodobně padne.
Přehled ztrát za tento rok: Prusko a jeho spojenci ztratili cca 78.000 mužů, nepřátelská koalice pak přes 146.000 mužů a 14.000 zajatců. Ztráty jsou samozřejmě ještě větší, protože do přehledu se počítají jen bitvy, ale už ne ztráty díky nedostatku zásobování anebo ztráty utrpěné na ústupu.
© Martin Smola, 1999-2017