Po porážce linie na rollbahnu do Izjumu ustoupily zbytky sovětských vojsk až na malé předmostí před Izjumem, kde byla připravena linie prozatimně držená
583. hoskym pěšim plukem pod vedením Majora Kondryukhova. Po jeho levici zaujala postavení doplněná a částečně přezbrojená BS Matto - nevyhovující
lehké tanky T-60 byly nahrazeny nově vyrobenými T-34M41. Navíc maršál Timošenko slíbil vrhnout na frontovou linii v záloze postavenou 461. Tankovou
Brigádu Plukovníka Bakunina. Předmostí na Donetci a hlavně mosty v Izjumu a Donetskiy musí být udženy za každou cenu ...
KG Kajik a KG Alfred po úspěšném prolomení linie u Krasnaje vyrazily k pronásledování ustupující BS Matto. 19. května ale byly donuceny zastavit pro
nedostatek paliva. Nucená přestávka byla využita k doplnění ztrát z předchozí bitvy. Navíc byly obě kampfgruppe posíleny o další Panzer Gruppe čímž
byla jejich úderná síla téměř zdvojnásobena ! 20. května opět vyrazily na rollbahn na Izjum a bez kontaktu s nepřítelem dorazily do vzdálenosti asi 15km
od Izjumu, kde průzkumné roty navázaly kontakt s posledními jednotkami BS Matto. Dalším průzkumem oblasti a z hlášení leteckého průzkumu, vyplynulo,
že maršál Timošenko hodlá bránit i jižní břeh Donětcu a mosty přes něj. Zdá se, že maršál se ještě nevzdal myšlenky na spojení s téměř už obklíčenými silami
jeho ofenzívy ve směru na Charkov ... Obrněný hrot 16. tankové divize se tedy přichystal na další útok s úkolem zajistit přístupy k mostům v Donetskiy a k Izjumu ...
Je 21. května 1942, na východním obzoru svítá, mlha halící údolí Donětcu se pomalu rozpouští v paprscích ranního slunce. Řev motorů přehluší ranní klid a
klapot tankových pásů vyburcuje ze spánku i ty nejzarputilejší spáče v ruské linii - němci přicházejí ...
Kapitán Matto
Ranní kuropění 21.5.1942 mě zastihlo na návštěvě štábu velitele 583. horského praporu Majora Kondryukhova. Měli jsme domluvit koordinaci jeho praporu
zakopaného v perimetru na okraji Donetskiy a mé bojové skupiny rozložené v Topalskiy. Vzhledem k tomu, že tanky disponuji pouze já, bylo domluveno, že
hlídkování na silnici do Izjumu bude mou starostí - tedy alespoň do příjezdu 461.Tankové Brigády, která ještě v noci dorazila do Izjumu a nyní je na cestě na
předmostí. Ranní šálek vodky jsme ani nestačili dopít, když přišla zpráva od mé průzkumné roty držící předsunuté postavení o nastupujícím nepříteli. Krátce
na to, bylo spojení přerušeno a rota byla odříznuta a obklíčena v bažinách jižně od Topalskiy. Neváhal jsem ani chvilku a vyhlásil poplach, zároveň do týlu
spěchal posel k veliteli 461. Tankové Brigády ...
Velitel nastupující 461.Tankové Brigády plukovník Bakunin byl postaven před rozhodnutí, jak správně posílit předmostí na Donětci. Musel zajistit Kamenku, která
byla dosud neobsazena, zároveň mu ale byla jasná důležitost mostů v Donetskiy. Poslal tedy prapor tanků podpořit obránce Donětskiy. Druhý prapor tanků a
prapor motorizované pěchoty vstoupil do Kamenky začal obsazovat částečně připravená obranná postavení.
K prvnímu kontaktu s KG Kajik došlo jihozápadně od Donetskiy, kdy byla objevena a zlikvidována většina průzkumných vozidel kampfgruppy. Zbytek KG se začal
rozmisťovat na kopci nad řekou s jasným cílem, vzít Donetskiy útokem. Předsunuté tanky 461.Tankové Brigády byly brzo donuceny stáhnout se za obranná
postavení pěchoty a vyčkat přiblížení nepřítele. Ten se jako lavina spustil z kopce a nezastavitelně pokračuje k perimetru obrany Donetskiy.
KG Alfréd je opět postavena před složitější úkol, její útočný pás je rozdělen lesy a bažinami - první část KG se tedy vrhla na Topalskiy a postupně přes značné
ztráty pěších jednotek zatlačila BS Matto až do těsného okolí vesnice. Stejně jako v Donetskiy se i zde schyluje k pouličním bojům na nejbližší vzdálenost ...
Nejdramatičtěji se zatím vyvýjí situace v nejvýchodnějším sektoru - před Kamenkou. Zde byla nejprve zaskočena rota pancéřových granátníků rotou T-34, která
byla vzápěti zlikvidována soustředěným útokem Panzer Gruppe KG Alfred, s kterou jsem nějak nepočítal. V zoufalství sem tedy povolal letectvo k náletu
na rozloženou skupinu na volném prostranství před kamenkou. Šturmoviky si ale jako cíl vybrali pěchotu, která se už propracovala až k zákopům na okraji
Kamenky. Náletu sem využil a poslal do útoku vlastní pěchotu, přičemž se podařilo zajmou a zneškodnit velitele Panzer Gruppy. Před Kamenkou tedy nyní stojí
velká skupina tanků, ale téměř bez podpory pěchoty. Obránci Kamenky naopak nedisponují větším množstvím obrněné techniky. Zbývá otázka, zda se
Hauptman Alfred rozhodne vrhnout se do pouličních bojů jen s tanky, či sem přesune pěchotu od Topalskiy ...
Hauptman Kajik
Z deničku militantniho poetisty:
Ta ruská krajina okolo nás dýchá takovým klidem a mírem, že je až člověku stydno svírat v rukou smrtící zbraň. Právě se zdvihá mlha a její zbytky ulpívají jako jemný chvějivý závoj na hranatých pancířích našich PzIVF2 a probuzené slunce s v odrazech chvěje na hlavních našich světově proslulých kulometů MG - 43. V hlubokém a téměř posvátném tichu, které vládne kolkolem se melodicky rozléhá brumlání motorů Maybach našich obrněnců a zpocená ruka pěšáka pevně svírá pažbu svého samopalu schmeisser MP-40, který jediný mu možná zaručí přežít v nastávajícím krvavém dramatu…
Doufám, že mi štáb 16.divize promine tenhle netradiční začátek mého situačního hlášení z linie Donetskiy - Kamenka, ale uvažoval jsem tak, že se tento deníček dá zpravodajsky využít a vyvrátit tak za jeho malého přispění světový mýtus o Německu jako o národu barbarů, vrahů a ničitelů - ať všichni vědí, že jsme vlastně poetičtí, mírumilovní a jemní lidé. O tom se za pár okamžiků má na vlastní kůži přesvědčit ruská obranná linie. Felwebela Helmuta Kugela navrhuji tímto na vyznamenání - Goetheova poezijního kříže-vím, že takový řád zatím neexistuje a proto si touto cestou dovoluji vůdci navrhnout jeho vytvoření.
A teď vážně. 21.5.1942 jsme se po krátké zastávce potřebné k doplnění mužstva, paliva a střeliva ocitly před nelehkým úkolem obsadit mosty přes řeku Doněc. Má KG je nyní posílena o další Panzergruppe a má myslím dostatečnou sílu k vynucení si přístupu k mostům. Jako již tradičně se do prvního kontaktu s nepřítelem dostaly vozy průzkumné roty a jako již tradičně byly zničeny-avšak svůj úkol zjistit postavení nepřítele bezezbytku splnily. Po snadném obsazení prvních VP, je moje KG sešikována a připravena k drtivému frontálnímu útoku na nepřítele zakopaného na obraném perimetru města … Boj zatím probíhá bez větších ztrát na naší straně, kromě již zmiňovaných průzkumných jednotek a čety 88mm AA děl. Před námi se soustřeďují tankové jednotky nepřítele a já jsem právě teď vydal rozkaz k útoku na město … O dalším vývoji situace budu informovat.
Hauptman Alfred
Do štábu 16.divize byl hlídkami dovlečen těžce raněný posel s černými
umouněnými tvářemi od oleje a prachu cest. Těsně po tom co s posledních sil
zasalutoval zemřel. Z ruky mu vypadl užmoulaný a špinavý dopis s hlášením z
fronty. Generál jej zvedl ze země, otevřel a četl:
"Přes veškeré úsilí se nepodařilo prorazit obranné linie Rusů. Pěchota leží
v lesích a polích přibita k zemi nepřátelskou palbou, tanky uvázly v
bažinách a bloudí v nepřehledném lesním terénu. Částečný úspěch zaznamenal
náš nový Oblt.Rico když se mu z nezkušenosti podařilo dostat i se štábem pod
pásy ruských tanků, které se mu sice podařilo zničit, aby se pak nechal záhy
zajmout a rozstřílet i s většinou svých pěších jednotek. V čestné sebevraždě
zastřelením mi zabránil pouze můj věrný a vždy optimistický štáb ... "
Jako důstojník odpovědný za obranu linie Donetskij-Kamenka jsem po porážce našich vojsk shromáždil zprávy obou důstojníků, kteří se na obraně
společně se mnou zúčastnili. Major Kondryukhov, velitel 583.pěšího horského praporu při obraně Donetskij padl za svou vlast, zde je část zprávy jeho
štábu:
... tanky se vracejí zpět do našeho obranného perimetru, zdá se, že v pokusu zastavit nepřítele nespěly. Ten se na nás valí jak lavina a zdá se, že hodlá
vzít naší obrannou linii v Donetskij frontálním útokem. Obranu tvoří dvě linie - první nesouvislá linie na okraji města složená z několika zákopů a bráněná
čtyřma rotama pěchoty, druhá v centru města, kolem nájezdu na most, bráněná dalšíma dvěma rotama plus rotou inženýrů. Nepřítel narazil čelně
na první obrannou linii a hned se začal valit mezerama za ní. Část jeho sil postupuje i po silnici a útočí na obranu města odtud. Ztráty na obou stranách
rostou a intezita bojů roste. Naší pšchotě vydatně pomáhá dělostřelestvo a tanky, které způsobují nepřátelským tankům citelné ztráty. Pak ale do města
vstupuje německá pěchota, první obranná linie jihozápadně od města je proražena a němci se hrnou do centra, které se jim podaří nečekaně prudkým
úderem obsadit. Tato úderná skupina je zde sice obklíčena ale udží se a naše statečná pěchota je likvidována. I mnoho našich tanků je už zničeno a naše
zbývající jednotky jsou vytlačovány na severní okraj Donetskij. Naštestí se na poslední chvíli podaří velitelství praporu za osobního vedení majora
Kondryukhova odpálit most v Donetskij a zabránit tak jeho obsazení nepřítelem. Statečný velitel ale při této akci umírá na svém velitelském postu ...
Donetskij po tvrdém pouličním boji padlo do rukou nepřítele. Zbytky sil praporu a zhruba 10 tanků T-34 ustupují na sever přes druhý most, který je vzápětí
také zničen ...
Plukovník Bakunin píše:
Po krátkém boji před Kamenkou, kdy byla zničena rota T-34 druhého praporu zůstala k obraně Kamenky pouze četa KV-1 a T-40. Nepřítel ale také utrpěl
značné ztráty, ale hlavně na pěchotě. Jeho tanky tedy nerozhodně popojíždí před Kamenkou a jsou ostřelovány AT děly a tanky KV-1 z bezpečí opevněné Kamenky.
K rozhodnému útoku se nepřítel nedostal, pouze slabý pokus o obchvat z východu zahrozil, ale byl úspěšně odražen za pomoci obratného manévrování
naší pěchoty a předstírání větší síly než byla skutečná. Kamenka tedy nebyla obsazena bojem, ale protože vývoj u zbývajících dvou obranných bodů je
kritický, předpokládám brzký ústup na kratší obrannou linii na předměstí Izjumu.
No a konečně moje zpráva o boji v okolí Topalsky:
Po návratu z Donteskij jsem urychleně omrkl situaci. Průzkumná rota již byla obklíčena kdesy v bažinách jihovýchodně od Topalskyj a od jiho západu se po
planině hnal pěší útok proti mé obranné linii v Topalskij. Ten mi velké starosti nedělal, obrana byla n tento směr připravena a německou pěchotu sme
utopili ve vlastní krvy ještě před Topalskij. Daleko větší nebezpečí představoval průnik protivníka jižně a jiho východně od vesnice, kde se prodírajíc přes
lesy a bažiny dostal do boku a týlu obrany v Topalkyj. To bylo kritické. Na pěchotu značně chudá BS Matto nemohla držet celou obrannou linii zde a tanky
proti pěchotě v pouličních bojích mnoho nezmůžou. Po krátkém ale zuřivém boji, kdy obě strany urpěly ztráty na tancích a na pěchotě jsem byl nucen dát
rozkaz k ústupu s Topalkyj - jinak mé skupině hrozilo obklíčení a totální likvidace. Té neunikla pěchota v obranné linii ne okraji vesnice ... čest jejich
památce. Zhruba dvě třetiny mých přeživších tanků se úspěšně stáhla do Kamenky, kde jich ale už nebylo poytřeba, protože Hauptman Alfred zanechal
pokusů o útok na Kamenku ...
Hlášení o vývoji situace ve směru postupu KG Kajik
Po rozmístění všech svých sil na dohled od města Donetskiy a zahnání předsunutých tankových sil protivníka zpět za obranný perimetr,se moje jednotky vrhly do prudkého protiútoku s jasným cílem zmocnit se rychle Donetskiy a mostů přes řeku Doněts….Za prudkého nepřátelského ostřelování a zatím jen s nevelkými ztrátami se mým hrdinným jednotkám podařilo zmocnit se předsunutých stanovišť nepřítele…..pak začalo Peklo!!!!!!
Narazily jsme na další pásmo obrany,které se táhlo přes celý prostor města a bylo hustě obsazeno přímo fanaticky se bránící ruskou pěchotou.Nepřítel také začal uplatňovat se svými tankovými silami taktiku,kterou sem cvičně nazval "KUK,BUM,BOJÍM".V podstatě se jedná o to,že vysoce pohyblivé T-34 vyjedou do,nebo před vlastní obrannou linii tvořenou pěchotou,z bezprostřední blízkosti vypálí do mých tanků-většinou se zdrcujícím účinkem,a pak se zase stáhnou za svou obrannou linii.Tato nepřátelská taktika,stála mou KG nejeden zničený tank a mnoho mrtvých……Boje se zvrhly v lítou řež muže proti muži,s obrovskými ztrátami na obou stranách…..opravdu jen s vypětím všech sil,jsem dokázal postupovat dál do blízkosti mostu…….Pak přišel zlomový bod…..Prudký boj o centrum Donětskiy vyzněl v náš prospěch a nepřítel jakoby ochaboval v obraně.Většina Ruských jednotek zpanikařila a ustupovala…..také tankové síly Sovětů ochabovaly a naší pěchotě se podařilo několik čet úplně zničit nebo zajmout.Tento ruský ústup však neznamenal úplný konec boje o Donětskiy a izolované skupinky pěchoty se nadále tvrdošíjně bránily ve svých okopech…..Za pomoci těžkého dělostřelectva a přímých útoků pěchoty a tanků jsem tyto ohniska postupně likvidoval.O to smutnější bylo zjištění,že po dosažení mostu přes Doněts,jeho překročení mými jednotkami,a likvidaci několika nepřátelských štábů i s jejich veliteli se sovětským inženýrům podařilo tento most zničit………
Závěrem chci říci že tyto boje,které moji muži absolvovali při dobíjení města Donětskiy byly zatím nejtěžší v mé krátké vojenské kariéře a i když stály naši stranu mnoho mrtvých mužů a spoustu zničené techniky,přinesly také mnoho ponaučení pro mě samotného i pro mé jednotky do dalších bojů.
Unavený hauptman Kajik…..
PzAbt.Schnitzel Oblt.Rico byl vyslán na východ k op.bodu 37,62(50). Jihozápadně od op.bodu 35,51(50) došlo k malé potyčce s ruskými průzkumnými BA-10, které nakonec zahnaly naše tanky palbou. PSW 222 z průzkumu obsadily op.bod 35,51(50), aby ve vesnici u něj zjistily ruskou pěchotu. Stáhly se okamžitě zpět ven z vesnice. Motocyklová četa obsadila bez odporu op.bod 37,62(50). U Topalskiy byla eliminována průzkumná četa PSW 222. Jižně od Topalskiy a přímo v městě zjištěny ruské tanky.
Oblt.Rico byl se svou rotou obrněné pěchoty zaskočen jižně od Kamenky 2 rotami ruských tanků. Velitelství praporu a 12 halftracků bylo zničeno. Rico okamžitě povolal na pomoc své tanky a společně s pěchotou obklíčil rusy a téměř 15 tanků zlikvidoval. Četa těžkých tanků KV se stáhla do Kamenky a na pěchotu postupující ke kraji města se spustila zběsilá střelba zakopané ruské pěchoty.
Odřadem dvou čet Pz IIF a motocyklové čety byl obsazen op.bod 35,51(50). Mezitím byl nezkušený Oblt.Rico s 2 četami pěchoty u Kamenky obklíčen a donucen kapitulovat !!! Jižně od Kamenky se tak stala situace kritickou.
Zbytek mých jednotek zatím pomalu a s obtížemi postupoval k Topalskiy. Jednotky pěchoty se zastavily před západním okrajem města a za příšerných ztrát se snažily alespoň udržet své pozice, než se větší část jednotek včetně tanků proplete lesy a bažinami k útoku od jihu.
Soustředěným útokem všech jednotek se podařilo konečně téměř v závěru bitvy dobýt nejdříve jižní část Topalskiy a záhy vytlačit silný ruský kontingent (včetně mnoha tanků) úplně.
U Kamenky se naše tanky pokusily ještě o jeden útok při němž zničily další 2 KV tanky, ale když bylo zjištěno silné soustředění ruské pěchoty ve městě, stáhly se zase zpět na jih.
Po celou dobu bitvy část našich sil poutaly ruští pěšáci v našem týlu.