18. května 1942 narazil obrněný hrot 16. tankové divize postupující na Izjum - KG Alfred a KG Kajik - na první souvislou linii obrany částí 9.armády. Severně od
Kanotopsi je na linii Slatina - Krasnaja - kóta 265 zakopána Bojová skupina Majora Shopika ve slozeni dva prapory pěchoty, prapor středních a lehkých tanků a
dva prapory dělostřelectva. V záloze je dále umístěna Bojová skupina Kapitána Matto. Jejich úkolem je zastavit postup 16. tankové divize po silnici Kanotopsi -
Mattovo - Lozovatka - Izjum a zabránit tak pravému úderu 1. Tankové Armády v odříznutí základny Timošenkovy ofenzivy. Fronta Bojové Skupiny Majora Shopika
je ale značně natažena a sestává se vlastně z izolovaných opevněných bodů. Bude těžké zabránit průlomu dvou plně vyzbrojených KG ...
Kapitán Matto
Necelou hodinu po svítání 18. května 1942 se před liníí Bojové Skupiny Majora Shopika vynořily první útočící jednotky 16. tankové divize. Z oblasti Kanotopsi
obtížným terénem směrem na Slatinu a Krasnaju začala postupovat KG Alfred, z lesa jihozápadně od kóty 265 otevřeným terénem KG Kajik. K prvnímu
kontaktu došlo u můstku ve Slatině - průzkumná rota KG Alfréd byla přepadena rotou hájící Slatinu a donucena zastavit svůj postup. Podobně průzkumná
rota KG Kajik se dostala do problémů před kótou 265. Jedna proniknuvší četa obrněných aut byla zlikvidována mobilní zálohou Majora Shopika - rotou lehkých
tanků T-70. Pak ale nastaly horké chvíle pro celou linii vyjma postavení v Krasnaja. KG Alfred zlikvidovala a z části zahnala rotu hájící cestu do Slatiny od
západu. Navíc do boje o můstek ve Slatině nasadil útočná děla, proti kterým se lehké tanky T-70 neprosadily. Obě roty byly postupně zatlačovány ze svých
obranných postavení směrem ke křižovatce severně od Slatiny. KG Alfred utrpěla ztráty hlavně díky palbě dělostřelectva, které ustupujícím rotám
vydatně pomáhalo. Jinak se vyvýjela situace před kótou 265, kde útočila KG Kajik takřka v plné síle. Obránci na kótě byli po krátkém boji doslova převálcováni
přesilou tanků a pěchoty. Nic nezmohly statečné protiútoky roty T-70 posílenými o jednu četu T-34. Většina obránců byla zlikvidována palbou a útoky,
uprchnout přes planinu severně od kóty se podařilo jen hrstce. Ale ani KG Kajik se neobešla beze ztrát. Palbou lehkých tanků a hlavně dělostřelectva bylo
dosaženo nejednoho zásahu.
Z obranné linie Majora Shopika nyní zbývá už jen zbytek obránců Slatiny natlačených ke křižovatce, opevněná vesnička Krasnaja o kterou právě začíná boj
a nejzápadnější opěrný bod, na který se stáčí část KG Kajik. Poslední nadějí Majora Shopika v pozastavení průlomu 16. tankové divize je Bojová Skupina
Kapitána Matta, jehož jednotky právě posilují frontu nebo to, co z ní zbylo ...
Hauptman Kajik
Situační hlášení směřované ke štábu 16.tankové divize o průběhu bojů Kampfgruppe Kajik v prostoru Kanotopsi:
V brzkých ranních hodinách se průzkumné jednotky přiblížily před kótu 265 za účelem zjištění síly a dislokace jednotek nepřítele. Za nimi následoval konvoj vozidel a tanků, který jsem směroval na výchozí pozice k útoku ve směru kota 265-Krasnaja. Zároveň se jednotky motorizované pěchoty pod velením oberleutnanta Hassela přesouvaly lesem k pozicím rudé armády a jejímu opevněnému bodu obrany západně od kóty 265-(jak je ostatně velmi dobře vidět z přiložené mapy)Vpravo od mých jednotek postupovala Kampfgruppe Alfréd a obě skupiny si tak zároveň kryly křídelní prostory útoku. První kontakt s nepřítelem hlásily průzkumné jednotky z prostoru kóta 265. Západně od ní pak bylo objeveno seskupení nepřátelských tanků-bohužel zde byly také první ztráty, protože obrněná vozidla PSW 222 podlehla v nerovném boji s obrněnými silami nepřítele. Také nepřátelské těžké dělostřelectvo mělo zřejmě jeden ze svých šťastnějších dní, neboť byla na přesunu zasažena a zničena četa 88mm AT děl a několik nákladních vozů (naštěstí již prázdných) bylo těžce poškozeno.
I přes tyto počáteční problémy se mi podařilo rozhodně udeřit na opevněnou kótu 265 a palbou mých 105mm houfnic rozvráceného nepřítele srazit z jeho pozic-zároveň se mi také podařilo zničit nebo těžce poškodit tankové uskupení nepřítele západně od kóty-jeho roztříštěné a demoralizované zbytky se nyní stahují zpět přes planinu. Zde bych chtěl vyzdvihnout výtečnou bojovou připravenost osádek tanků Pz IVF2, jejichž přesně mířené střely trhali nepřátelské tanky doslova na kusy. Nyní se chystám částí svých jednotek podpořit KG Alfréd v jeho těžkých pozičních bojích o vesnici Krasnaja a o obsazení opevněného postavení nepřítele západně od kóty 265.
Hauptman Alfred
Spěšná depeše pro štáb 16.tankové divize od velitele Kampfgruppe Alfred (Přísně tajné!!!):
Dle dispozic štábu divize zahájila moje skupina dnes, 18.května, za svítání postup z prostoru Kanotopsi proti ruským pozicím v oblasti Slatina a Krasnaja. Pro postup a útok těžkým terénem směrem na Slatinu byl určen motorizovaný prapor Obrlt.Teicherta posílený baterií útočných děl rozdělený do dvou útočných proudů sledujících jediné komunikace nacházející se v daném prostoru. Obrněný prapor Obrlt.Weidnera byl vyčleněn pro útok na Krasnaja.
K prvnímu kontaktu s nepřítelem došlo u Slatiny, kde zakopaná ruská pěchota tvrdě odrazila pokus průzkumných jednotek o přechod říčky před vesnicí (ztraceny 2 PSW222). Zde se také rozpoutaly první tvrdé boje. Teprve soustředěným útokem roty pěchoty a oddílu StuGIIIG se podařilo nepřítele vytlačit z jeho postavení , situaci u Slatiny stabilizovat a za neustálých bojů postoupit až ke křižovatce severně od vesnice (op.bod 47/126). Levý sled mot.praporu posílen jednou četou tanků PzIIIJ mezitím rozhodným útokem donutil k ústupu ruské jednotky blokující silnici od západu a také dosáhl pozic před křižovatkou op.bodu 47/126. V těchto tvrdých bojích v nepřehledném lesnatém a bažinatém terénu padl Obrlt.Teichert, který byl neustále v první linii svých jednotek - jeho vozidlo bylo zasaženo dělostřeleckým granátem.
Obrněný prapor Obrlt.Weidnera současně s boji probíhajícími u Slatiny opatrně postupoval ke Krasnaja a svedl několik nevýznamných šarvátek s nepříliš houževnatou ruskou pěchotou. V těchto chvílích nastupuje přímo pod mým velením k útoku na dobře opevněná postavení Rusů podporovaná silným uskupením tanků T-34.
Nepříteli byly způsobeny velmi citelné ztráty avšak za cenu velkých ztrát i mých jednotek. Velký podíl na našich ztrátách má velmi dobře mířená dělostřelecká palba Ruských houfnic.
Kapitán Matto
Situace je kritická. Obranná linie Majora Shopika je na kótě 265 prolomena a jednotky KG Kajik nerušeně proudí do našeho týlu. Pravý okraj obranné
linie opírající se o les na západě je obklíčen a rota pěchoty z části zlikvidována a z části zahnána do lesa. Do boje o Krasnaju jsem nasadil rotu T-34 z
BS Matto, což pro čelně atakující KG Alfred znamenalo vážné ohrožení. Na pomoc mu ale rychle přispěchaly tanky KG Kajik a já musel se svou skupinou
ustoupit zpět k linii, kterou budovala pěchota. Velké naděje jsem vkládal do boje severně od křižovatky o Slatiny. Nasadil jsem tady těžké tanky BS Matto
a průzkumnou rotu BS Matto. Mé jednotky ale byly převálcovány pěchotou, tanky a útočnými děly KG Alfred a donuceny k ústupu. Z pěti tanků KV-1 ustoupil
pouze jeden ! To ovšem znamenalo konec odporu - obranná linie Majora Shopika byla rozprášena a BS Matto začíná krýt ústup na další obranno linii. Maršál
Timošenko slíbil poslat na frontu před Izjum výrazné posily ... !!!
Hauptman Kajik
Po rozdrcení nepřítele na kótě 265 se moje bojová skupina rozdělila na 3 skupiny, z nichž jedna pod velením Obrl.Hassela a s podporou útočných děl StuG IIIG měla za úkol dobýt postavení nepřítele západně od kóty 265, druhá skupina směřovala západně od Krasnaja s jasným úkolem podpořit KG Alfréd v jejích těžkých bojích o tuto vesnici a třetí proud vojska postupoval přes planinu směrem na Strmilovak. Všechny vojskové části se rychle přesouvali týlem nepřítele.Ruská obrana stanoviště západně od kóty 265 byla rozdrcena a pacifikována. Silnější odpor byl zaznamenán pouze u obce Krasnaja, kde se nepřítel pokoušel zaútočit na KG Alfréd a mé tankové jednotky za použití kouřové clony.
Bohužel pro něj si to nějak špatně vypočítal a místo aby kouř zahalil jeho útočící T-34 tak vydatně pomohl mým tankistům neboť kouř dopadl přímo na ně. Byly tudíž před nepřítelem skryti a sami měli perfektní výhled-sovětský protiútok byl rozbit v samém počátku při našich minimálních ztrátách. Po tomto nepodařeném protiútoku se rudá armáda dala na rychlý ústup a naše jednotky mohly v klidu obsadit některé zbývající VP. Celkově shrnuto většinu ztrát jsem utrpěl na samém začátku bitvy po přesných zásazích nepřátelského dělostřelectva mých přesouvajících se jednotek. Jsem připraven pokračovat v útoku a čekám od štábu divize příslušné rozkazy.
Hauptman Alfred
Obrlt.Weidner v čele svých jednotek po razantním útoku dobyl Krasnaja a dokázal odrazit veškeré Ruské pokusy získat ji zpět. Záhy se mu podařilo část sil protivníka (téměř rota pěchoty) severovýchodně od vesnice obklíčit a zničit. Ruské tanky, kryty umělou mlhou, se pak rychle stáhly na sever k op.bodu 30/116, mimo jiné i díky vydatné hrozbě tanků KG Kájík dotírajících na ně od západu. Tím v podstatě operace naší skupiny na tomto směru skončily.
Motorizovaný prapor přes zuřivý odpor Rusů obsadil významnou křižovatku hlavních silnic op.bodu 47/126 a způsobujíc nepříteli citelné ztráty postupoval podél silnice dál na sever. Rusové na tomto směru nasadili rotu tanků T-70 a dokonce i 5 těžkých tanků KV. Tyto jednotky byly za spolupráce pěchoty, čety tankú Pz IIIJ a hlavně díky útočným dělům, zcela zničeny. Nejsložitější boje nastaly v lesích na západ od silnice, kde naše pěchota sváděla urputné boje s ustupující Ruskou pěchotou. Nakonec se však podařilo i zde Rusy vytlačit a téměř rozprášit. V momentě, kdy jsem k praporu dorazil abych osobně vedl připravovaný útok na poslední významný opěrný bod Ruské obrany křižovatku hl.silnic na op.bodu 47/118, začal všeobecný Ruský ústup.