Zpráva KG Bayer

V dopoledních hodinách probíhaly těžké boje s postupujícími ruskými jednotkami směrem od Majoktina. Přestože se naše oddíly postupně stahovaly, jednotky 627.tankové a 11.gardové brigády tvrdě dotíraly a obě strany utrpěly značné ztráty. Nezbylo než se pokusit urychlit ústup, tím spíš, že na západě se k severu nezadržitelně draly jednotky 117.pěší brigády, kterým stálo v cestě jen několik našich jednotek, a na východě byly naše pozice obejety skrzl les a pěchota 11.gardové brigády se náhle objevila v Denezhnoe. Pozice severně od Mjakotina se tak ocitla velmi vysunutá vpřed a hrozilo obklíčení, což pochopil i nepřítel a zahájil útok na Praslovo s cílem naše jednotky zcela odříznout. To se mu sice nepodařilo, ale došlo k velmi tvrdému boji u Praslova a o městečko samotné. Obě strany utrpěly značné ztráty na obrněné technice a bohužel i velká část našich pěších jednotek, dosud se úspěšně stahujících, byla zaskočena nahromaděním nepřátelských tanků a z velké části zajata či pobita.

Odhadované ztráty
ruské:8 lehkých a 18 středních tanků, 5 děl a minometů, 390 mužů
německé:13 lehkých a 6 středních tanků, 15 samohybných děl, 3 děla a minomety, 840 mužů


Bojový denník 11.gardové brigády podplukovníka Jalundy

…„a já Ti říkám jeď! Jeď a nezastavuj se“. Řval na mě Ivan Sergejevič, až mi jeho sliny lítaly na blůzu. Pokusil jsem se namítnout, že je to riskantní, vyrazit s nechráněnou kolonou bez pořádného průzkumu přes německé linie, ale jeho řev mě zase přerušil dřív, než jsem to stačil dokončit. „Nařizuji Ti jet a nekoukat nalevo ani napravo. Šlápni na plyn a nechci o Tobě slyšet, dokud nebudeš v Děnežném“. Už zase rudnul. Jen jsem pokrčil rameny. Přitakal, že rozumím, pozdravil a dal si odchod. Nu što..rozkaz je rozkaz. Skočil jsem do gaziku, kývl na Aljošu a rozjel se zpět k rotě…

Na základě plánu, již v průběhu odpolední likvidace zbytků německého odporu v Myakotinu, byla vyčleněna posílená motorizovaná rota na obchvat německých linií. Oddíl se přesunul maximální rychlostí po silnici přes Korshikovo a N.Ustinovo, kde proběhla jediná zastávka Ještě v noci oddíl vyrazil dál.

…za okny se míhala noční krajina. Les po obou stranách silnice byl tmavý jak jednolitá stěna. Světla jsme se neodvažovali rozsvítit a i kouření bylo zakázáno. Jediným světlem byl měsíc na nebi, který občas vykukoval přes roztrhané černé mraky. Motory aut jednotvárně vrčí a my co chvíli nadskakujeme ,jak náklaďáky vjížděj do výmolů na cestě. Už míjíme vesnici Krasnyj Pakchar. I tuhle vesnici, stejně jako mnoho jiných, fašisti vypálili. Však my jim to splatíme. I s úroky! Děnežnoe už je nedaleko. Naše nervy jsou napnuty k prasknutí. Podařilo se nám projet? Nepadneme do léčky?…

V součinnosti s 627.ta Brigádou, která se přesunula od Dobrina směrem k Myakotinu, zaútočila 11.gardová na německé linie nad Myakotinem. Zde došlo od rána k prvnímu většímu střetu. Boj byl krátký, ale zuřivý a obě strany utrpěli ztráty na lidech i technice. Nepřítel se stáhnul k Burtsevu.

Zároveň pěší jednotky 11.gardové obsazují pouze lehce bráněné Ur´evskoe a vytlačují Němce do lesů. Mezi tím se překvapivým úderem části 11.gardové podařilo obsadit Děnežnoe. Je škoda , že z důvodu nedostatku sil, nebyl s pěchotou vyslán současně i tankový oddíl. Takhle si zajistil rychlým přesunem roty středních tanků německý velitel otevřené dveře z utahující se smyčky kolem jeho jednotek. Nicméně i tak se podařilo část jeho jednotek v kotli pod vesnicí Děnežnoe skřípnout. Bylo zničeno zhruba půl praporu pěchoty a rota tanků a samohybných děl. Bohužel do dveří jsme si skřípli prsty i my, když při ničení prchajících nepřátel se rota tanků T-34 z 627.ta Brigády příliš nechala unést bojem a odpoutala se od týlových složek. Po té, co jí došlo palivo , byla obklíčena a po zuřivé přestřelce zajata. Až další průběh bojů ukáže, která strana v kotli u Děnežného vlastně zvítězila.

Bojový denník 117.pěší brigády majora Mvq

Po presunu jednotek do vychozich pozic pro utok se HQ. 117. pesi brigady muselo rozhodnout zda provede celni utok a pokusi se vytlacit nepritele z Nlinskoye nebo bude opet proveden levy obchvat a tim donucen nepritel k ustupu. Vysledkem bylo provedeni obou planu a postupujici jednotky se nezadrzitelne draly smerem na Akulino a Praslovo. Nasledkem teto strategie bylo zajmuto a zniceno nekolik cet pechoty a tezke techniky nepritele. Tyto uspechy jsou vsak zaplaceny unavou, hladem a ubytkem na muzstu i tancich. Jedine co neochabuje, ale naopak vzrusta za podpory nasich politickych komisaru, je vira v konecne vitzstvi Rude armady.