PvP

Invasion to America




bitvavýsledekbody
24.12.41 Sunset BeachMajV431
25.12.41 We March To VictoryMajV395
26.12.41 AberdeenMinV536
30.12.41 MontesanoMinV371
2.1.42 MaloneMinV421
5.1.42 TeninoMajD117
7.1.42 OlympiaMinV716
13.1.42 Fort LewisDraw466
15.1.42 TacomaDraw285
16.1.42 PuyallupMinV484



24.12.41 Sunset Beach

Ztráty 21:5

Naše vrchní velení využilo slabosti amerického námořnictva po útoku na Pearl Harbor a rozhodlo o invazi do USA. Jednotky pod mým velením dostaly za úkol vylodit se v oblasti města Copalis.
Na základě zjištěných postavemí AA děl byla položena lodními děly mlha, která zabránila větším ztrátám a vylodění na Copalis Beach proběhlo bez problémů. Velkým nebezbečím mohla být letadla, ale protiletadlová palba jediný útok odrazila a dosáhla sestřelu nepřátelského letadla.
Jediným problémem se tak staly zátarasy na Route 9C, které nemohly být odstraněny pro zdržení inženýrů.
Poté co opustily útočící jednotky pobřeží a postoupily hluboko do vnitrozemí, objevily se u města Copalis americké jednotky. Obranu města tvořila jedna četa pěchoty. Naštěstí pomohly Daihatsu, které nepřátelské jednotky zahnaly.



25.12.41 We March To Victory

Ztráty 30:1

Dalším městem, které jsme měli dobýt byl Tulips. Po vniknutí do města a zajetí tamních obránců bylo město opevněno a útok byl pozastaven. Opět jako v případě Copalisu se později z lesů v okolí Tulipsu vynořily americké polovojenské jednotky ale společným úsilím japonské pěchoty a tanků byly zajaty nebo zahnány zpět do lesa.

26.12.41 Aberdeen

Ztráty 96:47

Vzhledem k minimálním ztrátám a posilám nastupovaly jednotky pod mým vedením do obsazení měst Hoquianu a Aberdeenu moje jednotky s plnými stavy a já očekával další snadné vítězství. Bohužel americké jednotky již vybudovali silnější obrannou linii a také jednotky byly vybaveny těžkými děly, které naváděné pozorovateli z vyvýšeniny nad Aberdeenem způsobily mojí pěchotě těžké ztráty.
Útok začal bez větších problémů a za minimálních ztrát byl dobyt Hoquian. Bohužel při dalším postupu získala americká dělostřelba na přesnosti a ztráty i přes minimální odpor prudce narůstaly. Objevila se i americká letadla, která zničila všechna jízdní kola jedné japonské čety. Postup byl ukončen na okraji Aberdeenu pro těžké ztráty (5 čet pěchoty + 2 čet MG). Vyznamenala se též japonská letadla, která zničila baterii AT děl a velitelství.

30.12.41 Montesano

Ztráty 60:28

Montesano - další cíl japonského postupu, podle všeho snadný. Bohužel jak se ukázalo nebylo tomu tak. Po úspěších našich císařských orlů se vyznamenaly americké letouny, ketré zničily 6 lehkých tanků HA-GO. Jinak postup probíhal bez problémů až do okamžiku obsazení Montesana. Zde se objevily 3 dosud skryté čety inženýrů, které se ve stylu našich bansai útoků vrhly do středu našich středních tanků CHI-RO a 5 z nich zničily. Po zajetí této skupiny inženýrů následovalo zabezbečení Montesana. Ke konci bojů jak se stává pravidlem se objevily z okolních lesů polovojenské jednotky, kterým se podařilo dobýt strategický most (VP50) v mém týlu. Naštěstí jsme byli informováni o jejich pohybu a tak byla důležitá spojnice s Montesanou opětovně zajištěna.
Bohužel cyklistickému oddílu "Bansai" ukradli partyzáni jízdní kola Shimano pro celou další četu.

2.1.42 Malone

Ztráty 66:15

Útok v okolí Malone byl veden velmi zkušeně dvěma směry. Jižní křídlo vedlo přes Saginaw a Romy a až na pár pěších jednotek s AT jednotky na nic nenarazily. Přesto boje zabrali mnoho času a ke konečnému místu z oblasti Malone se dostaly včas jen 2 čety
Severní útok probíhal bez větších problémů, které nevznikly ani když se objevily 3 čety amerických lehkých tanků. Bez vlastní ztráty byly zlikvidovány a jednotky se ocitly na okraji Malone. Zde svedly těžký a dlouhý boj, který ukončily obsazením radnice na hlavním náměstí.

5.1.42 Tenino

Ztráty 22:15

Postup na Tenino byl zpočátku velmi pomalý, protože jednotky přicházely postupně a tak se hlavních bojů účastnily pouze tanky, které zajaly několik amerických čet. Zatímco se tanky zabývaly americkou pěchotou naši pěšáci dorazily po asfaltové cestě k údolí kudy vedla cesta do Teninu. Společně s tanky se probily údolím až k Teninu, které začali ostřelovat. Podařilo se jim zničit několik lehkých tanků a vnést do řad nepřítele zmatek. Bohužel byl japonský velitel zabrán do útoku tak, že si nevšiml ubíhajícího času a když vydal rozkaz zajměte to tam všechno, vypršel čas daný na tuto operaci.
Bohužel u Tenina byl poprvé nespkněn rozkaz z hlavního štábu a až čas ukáže jaké problémy nám toto zdržení způsobí ...
Na základě odposlechu ostatních japonských velitelů slyším jejich prosebné volání o posily a ač jsem se domníval, že mojí jednotku toto nepotká, od ukončení boků u Tenina můj radista telegrafuje :
-.-.-//.--./---/-/.-././-.../..-/.---/..//.--./---/.../../.-../-.--//...-.-
Bohužel zatím nikdo neodpovídá, odcházím si před další bitvou naostřit svůj meč ...

7.1.42 Olympia

Ztráty 66:15

Noc ze 7. na 8. ledna roky 42 měla být nocí klidnou. Moje jednotky potřebovaly oddych jako sůl. Bohužel přišel rozkaz a zdecimované jednotky musely vyrazit dobýt v noci město Olympia. Protože hlavní dominantou této oblasti je vodní plocha a do Olympie je nejlepší dostat se po 3 mostech, útočné jednotky opět postupovaly ve dvou hrotech. První postupoval po levém břehu, kde narážel na odpor amerických jednotek podporovaných AA děly ze všech možných míst. Američané střílely na slepo a záblesky z hlavní AA děl se objevovaly na všech stranách, naštěstí nepůsobili větších ztrát, Druhý hrot pak postupoval po druhém břehu s cílem napadnou obranná postavení, bránící nájezdy na mosty na pravém břehu. Objevily se i americké tanky. Naštěstí byl nepřítel celkem slabý a postup postupoval bez problémů. Byly zajištěny dva mosty a město se ocitlo bezpečně v mých rukou. Musím říci, že dobytí Olympie bylo vcelku snadné. Dle mého vojenského názoru způsobeno skvělým výcvikem japonského vojáka pro noční boj, který jak vyplývá z výslechů zajatých američanů je v jejich armádě opomíjen. Musím však i prošetřit míru zavinění jednotlivých důstojníků podpůrných 75 mm děl, protože jejich podpora začala až v době kdy jsem útočil na poslední most, čili v době kdy už jsem je nepotřeboval.

13.1.42 Fort Lewis

Ztráty 75:60

Jako obvykle během dnů odpočinku dorazilo pár posil, což umožnilo aby se pár čet doplnilo aspoň na poloviční tabulkové stavy. 12. ledna 42 mě můj nadřízený upozornil, že se mám další den na co těšit a předal mě obálku s plány na další den. Po svolání porady mých důstojníků a otevření obálky s úkoly jsme podlehly silnému pesimismu. Fort Lewis !! Stará pevnost a poblíž stojící federální vězení. Kdybych měl plné stavy dobyl bych Fort Lewis bez problémů, ale můj regiment byl s bídou na polovině. Snad budou amíci na tom stejně.
Jak se nám osvědčilo byl veden útok veden dvěma hroty jejiž bod střetnutí byl ve Fort Lewis. Již po pár metrech jsme byly napadeni američany ukrytými v lesech, takže náš tajný postup byl hned zpočátku prozrazen. V lese naštěstí byla naše převaha obrovská a tak se postup nezpomalil. Bohužel hlavní silnice byl zaminována a byly postaveny zátarasy takže útok byl veden ke třem postavením amíků, Po krátkém a těžkém boji byly pozice dobyty a amíci zajati. Velmi se nám zde osvědčil kouř, který blokoval výhled amíků.
Druhý hrot narazil na těžký odpor a velmi těžkých ztrátách se stáhl k druhému útočnému hrotu směrem k hlavní silnici. Po konsolidaci sil zaútočil tento hrot na Fort Lewis a k překvapení jej poměrně rychle dobyl, byť za velmi těžkých ztrát.
Díky těmto úspěchům zůstala na kopci nad hlavní silnici u zátarasů skupina dvou čet americké pěchoty, která pak obklíčená ze všech stran 90 % mých jednotek odolával neuvěřitelných 25 minut a nepomohla ani přímá palba 70 mm děl. Zbytek jednotek mezitím navštívil federální věznici (po vězních ani památky) a v okolí Fort Lewis zničil spousty dělostřeleckých postavení.
Po zajetí vzdorující skupiny amíků pokračoval postup tanků do lesa nad Fort Lewis, kde již byl odpor amíků nepatrný, naprosto zdecimovaná pěchota se opevnila ve Fort Lewis. Přes tyto úspěchy skončila bitva neradostně - utrpěl jsem největší ztráty od vylodění - ještě jedna taková bitva a budu na amíky útočit sám.

15.1.42 Tacoma

Ztráty 40:16

Před dalším útokem přišly opět posily - 5 % ztrát z Fort Lewis. Vyvolaný nástup ukázal naprosto přesně stav mého regiementu - jedna četa pěchoty se 4 SP, tři se 3 SP a zbytek 1-2 SP čety. Máme i několik naprosto zničených čet a tak nás už netrápí nedostatek kol, ba právě naopak je jich velký přebytek. Jediné co udělalo radost byla přehlídka tanků. Několik celých čet a zbytek ještě slušně vybaven (totálně zničeny byly pouze 3 čety). Bohužel stávající boje ukázaly jak nedostatečně jsou naše tanky odolné proti pěchotě a proti americkým tankům též méně pohyblivé, což se projevuje zejména na sněhu.
Útok byl zahájen z Muellen Howkins Airport směrem do centra Tacomy. Již brzy se ukázalo, že ani americké jednotky nejsou zcela fit, ale objevil se prvek zcela nečekaný. Američané místo držení svých pozic spořádaně ustupovaly. Naštěstí se všichni amíci stahovaly od mých jednotek a neprojevovaly velkou aktivitu. Zato se opět po delší době objevilo větší množství amerických letadel, které způsobily většinu mých ztrát. Odpor v Tacomě byl minimální a protože na pomoc nepřijely dokonce ani tankové jednotky, ketré se pohybovaly jižně od města bylo obsazení města příjemnou procházkou.

16.1.42 Puyallup

Ztráty 48:28

Ráno přišla z velitelství velmi špatná zpráva :
Vážení velitelé v noci došlo k těžké námořní bitvě a tři naše těžké letadlové lodi byly potopeny. Další dvě jsou těžce poškozeny a plují zpět do Japonska. Pravděpodobně jsme potopily dvě americké letadlové lodi. Bohužel tyto ztráty způsobily, že jsme až na pár letadel na letišti Montesana bez letecké podpory. Situace je vážná a vrchní velitel připravuje jednání s americkými úřady. Je na vás abyste dobyl město Puyallup a tím se spojil s 36. sborem a dokončil tak obklíčení Seattlu, čímž by se naše vyjednávací podmínky výrazně zlepšily. Vím, že vaše jednotky jsou těžce zdecimované, ale nepřítel je na tom stejně.
Osud této operace a možná národ je na vašich ramenech.
Hodně štěstí veliteli
Útok na Puyallupu byl zahájen z kopce nad městem. Bez problémů jsme se dostaly k prvním strážním stanovištím a bez problémů zajaly nepřátele včetně roty lehkých tanků. Jak se o chvíli později ukázalo objevily se minimálně další dvě roty lehkých tanků, které se zapojily do boje s mými AT jednotkami. Hlavní síly včetně všech tanků pokračovali v dobývání města a nakonec jej až na jednu okrajovou část zcela obsadily. Bohužel bylo poblíž nějaké letiště a tak se objevilo mnoho amerických letadel, která zničila několik tanků. Vítězství bylo moje a Seattle byl zcela obklíčen.

Na závěr tohoto válečného deníky bych vzpomněl na padlé důstojníky :
Major Kaya - velitel 1. pěšího praporu
Kapitán Oqawa - velitel 1. roty 1. pěšího praporu
Kapitán Imai - velitel 3. roty 1. pěšího praporu

Stav mého pluku 16.1.42 večer po dobytí Puyallupy :
1. pěší prapor
1. rota 3 SP
2. rota 3 SP
3. rota 0 SP
4. rota 4 SP
1. MG rota 0 SP
1. děl. rota 3 SP
1. AT rota 4 SP
4. tankový prapor
1. rota 2 SP
2. rota 6 SP
3. rota 4 SP
3. inženýrská rota 7 SP
1. dělostřelecká rota 12 SP

Tímto se deník uzavírá a až čas ukáže co te situace zde v USA vyplyne.
Ať žije císař !!!