Na konec
Rising Sun - obecně
Rising Sun je další hrou v řadě ze série Campaign Series jak název napovídá, děj nás zavede do Tichomoří kde se v křížku ocitly síly japonského císařství na jedné straně a spojené síly zemí Britského Commonwealthu a Spojených států amerických na straně druhé. Hra si za svůj základ vzala systém nám už známý z West Frontu a East Frontu II, přidala grafiku tichomořských ostrovů, jungle, pobřeží, rýžových polí ... prostě vše, s čím se v takové oblasti můžeme setkat.Protože boje v tichomoří byly především boji pěchotními, všechny úpravy pravidel od minulých dílů se týkají právě pěšího boje. Jen tak namátkou mě třeba napadá rozdíl ve výsledcích assaultu, kdy v RS nemusí být napadená jednotka plně obklíčena (což je s méně mobilní pěchotou obtížná věc) a přesto se po assaultu vzdá. No a pak přichází na řadu specifika japonské armády, díky čemuž se RS tak odlišuje od WF i EF a není jen odvarem omezeným na pěchotní boje. Japonská armáda totiž nadevše vyniká v boji na malou vzdálenost a v nočním boji (ten je v RS také novinkou). Na druhou stranu, japíci byli mistři ve využíváni terénu pro obranu a jejich systémy jeskyň a opevněných postavení byly tvrdým oříškem pro každého útočníka. Tak se v RS setkáme se speciálním módem BANZAI určeným pro assaulty japonskou pěchotou, s jeskyněmi z kterých jsou japíci téměř nevyhnatelný a v kterých se dokážou rychle přesouvat. Na straně spojenců zase dominuje způsob boje vedený palebnou silou a za výrazné pomoci technických prostředků. Tak se setkáme s různými plamenometnými tanky, spoustou vyloďovacích prostředků a další techniky. Na obou stranách samozdřejmě existuje možnost přivolat si palebnou podporu lodí či útok letadel, což už ovšem bylo i v předchozích dílech.
Ani herní systém nepřinesl nic moc nového. Kampaně se, jak už je zvykem, rozdělují na dynamické (generované) a tzv. linkované, což je vlastně sestava předpřipravených scénářů kterou hráč prochází s corovými jednotkami. Dynamických kampaní, které poměrně preferuji pro svou opakovatelnost, je v RS málo a bohužel jsou poměrně krátké. Na druhou stranu téměř poprvé jsem propad kampaním linkovaným, které jsou zde opravdu zajímavé a dobře provedené. Dokonce i samomstatné scénáře, které jsem v předchozích dílech proti počítači prakticky nehrál jsou zde poměrně hratelné - hlavně za americkou útočící stranu. Mrzelo mě, že v dynamických kampaních nedošlo k žádnému výraznému pokroku co se týká rozmisťování počítačového protivníka, což je velkou a zbytečnou slabinou (hold je vidět, že hráči mají víc v oblibě linkované kampaně a dynamické se tudiž nerozvíjejí). Na druhou stranu bych řek, že umělá inteligence počítače poměrně stoupla a tak se některé bitvy stávají i proti počítači poměrně těžkými.
Na začátekMé zkušenosti
Ačkoliv jsem původně ze začátku ani nechtěl RS pořídit nakonec sem to udělal a sem moc rád, protože je výborný a chytnul mě stejně jako předchozí díly. Protože jsem právě v té době dočítal knížku od pana Hubáčka o bojích na Guadalcanalu a jedna z linkovaných kampaní v RS mapuje právě toto slavné období, pustil jsem se právě do této kampaně. Corovou jednotkou, která vás provází celou kampaní je prapor námořní pěchoty a začínáte překvapivým vyloděním na pobřeží ostrova. Mapa poměrně věrně odpovídá skutečnosti a děj také. Po obsazení a zajištění Hendersonova letiště nésledují střídavě průzkumné hlídky podél pobřeží, odrážení nočních útoků japonců (tyto noční boje jsou obzvláště obtížné), boj o Krvavý křeben, boje v okolí řeky Matanikau ... prostě paráda. Opravdu mě to i proti počítači bavilo. Další z kampaní jsem zkusil dynamickou za mé oblíbené brity, kdy se potýkáte s japíky v Burmě. Tady máte oproti japoncům obrovskou výhodu v dosttatečném množství nákladních aut a tak jsou vaše jednotky o hodně víc mobilní - na druhou stranu se mi také několikrát podařilo s pěchotou na náklaďácích najet do japícké léčky. Ani tady počítač nehrál úplně špatně a překvapil mě pokusy o koordinované útoky z více stran, snahou obcházet dobře hájená místa a dokonce i assaulty, které v předchozích dílech používal skutečně vyjímečně. Další ztestovaných kampaní byla linkovaná kampaň za japíky - útok na Luzon. Tady sem si konečně vyzkoušel jak účinný je BANZAI mód a jak je úžasná japonská pěchota se svou vysokou morálkou co se týká oddisrupnutí. Poslední kampaní, do které jsem se prozatím pustil je fiktivní vyloděni spojenců v samotném Japonsku. Tuto kampaň považuji za nejlépe zpracovanou a značně obtížnou. Přestože jsou amíci vybaveni výbornou technikou je postup v horském, jeskyněmi a bunkry posetém terénu opravdu namáhavý a počítač mi mnohokrát zatopil, když sem vyčistil nepřátelský obranný systém, postoupil dál a má druhá vlna pak narazila na znovu obsazený systém a musela ho dobývat znovu - nemluvě o tom, že ve stejnou dobu na můj první sled většinou japíci zaútočili.
No a samostanou kapitolou jsou pak PBEM boje. Bohužel mezi originálními scénáři je poměrně málo vybalancovaných scénářů pro dva, nicméně hra proti lidskému protivníkovy je tradičně to nejlepší a nutno říci, že rozdíl mezi způsobem boje obou stran vytváří tentokrát opravdové specialisty a bojových variací je opravdu mnoho. Vrcholem všeho pak bylo online klání, které jsme odehráli v pěti - dva na japonské straně a tři na straně americké. O tom ale už jinde ...
Na začátekScreenshoty a odkazy
Z odkazů bych tradičně vybral odkaz na Talonsoft a dále pak odkaz na Battlefront Gamers Netu, kde se dají sehnat scénáře a případně i různé addony atd.
Na začátek
© Martin Smola, 1999-2017