Zajcevovo 2
ze vzpomínek Generalleutenanta Matto von Bran
Bitva začala útokem ruských tanků a pěšáků od Zajcevova ve směru na Malý les, kde držel pozice Jalunda. To vypadalo nebezpečně, protože se zdálo, že Ivan se rozhodl udeřit na jihu fronty, čili asi nejnepříjemnější z variant našeho plánu. Naštěstí vzal svůj útok trošku příliš rychle a bez průzkumu a tak během několika minut zničily naše protitankové kanóny několik ruských strojů. A jakmile se do toho vložila četa Jalundových a Pupčových Tigerů a moje Panthery, bylo jasné, že první nápor byl zastaven. A protože moje tanky se už nechaly vidět, dal jsem hned rozkaz k přesunu na sever. Jižní frontu tedy opustilo mých 6 Pantherů, 12 tanků PzIVH a 108 granátníků. Kdybysme tenkrát tušili, že východně od našich pozic číhá Zdenkova ruská tanková skupina a že původní plán rusů skutečně byl útok na jihu, asi bych neodjižděl s lehkým srdcem. Ale zuřivý odpor a ztráty rusů při prvotním útoku je přesvědčily o tom, že na jihu máme alespoň dvě tankové skupiny. Přesto i tak trvalo víc než hodinu, než se ruští velitelé dohodli co dál a útok definitivně odvolali a zahájili přesuny na ohrožená místa, protože tou dobou jsme už měli iniciativu pevně v rukách my !!!
I přes rozkaz, že je potřeba počkat až soustředíme síly k útoku, vyrazil Reno s svými pěšáky nedočkavě vpřed. Rychle překonal planinu před sebou a dorazil k teréní vlně pod Nasvou. Na jeho boku tedy začal rychle potupovat vpřed Azazel a Panzer a za ním vyrazil kupředu i Kájik, ale nejhoršímu už se nedalo zabránit. Hned jak Renovi pěšáci překonali teréní zlom dostali se do soustředěné palby obránců Nasvy, kteří byli podporováni i několika obrněnci. To se nemělo stát. Naštěstí nebyla palba zas tak účinná, aby naše pěšáky zničila tak rychle, jak jsem se obával. Reno rychle stočil směr svého útoku a obsadil lesík vlevo od silnice. Na pomoc mu přišlo i veškeré naše dělostřelectvo, které zasypávalo Nasvu a okolí množstvím granátů. Úlevu mu přinesl i útok Azazela a Panzera podél silnice č.5 od Ostrohu, který začal nepřítele zatlačovat na východ. Skoro se zdálo, že Ivan zde bojuje jen na zdrženou, což mě zaskočilo, ale zároveň to bylo naše štěstí. A tak hned jak se k Renovi připojil Kájik, udeřili společně na Nasvu a Ivana z ní už bez větších problémů vytlačili. Panzerovy a Kájikovy tanky navíc zničili i několik obrněnců nepřítele a tak první část našeho útoku byla úspěšně završena. V době, kdy na scénu dorazily moje tanky, byla už Nasva v našich rukách a ruské jednotky se stahovaly do lesa východně od vesnice a tanky směrem ke kopci na severovýchodě.
){kind=link}
© Martin Smola, 1999-2017