To, že dá hrát i starší hra a může to být zábavné, dokazuje povídání Jaroslava Krejčího o průchodu novou kampaní v Panzer Genrálovi. Navíc to na mou radu zkusil s kamarádem na půl proti počítači a posuďte, jaký to bylo ...
Panzer general multiplayer campaign
Ještě před vypuknutím prvních bojů bylo nejprve nutné rozdělit divize (i když o tomto pojmenování základních jednotek můžeme polemizovat) připravené k útoku. Vzhledem k startovnímu rozložení jsem si vzal jednotky na jihu, Tomsa dostal jednotky severněji.
Gen. Krejcuk : 3 x Tank (lehké Pz I, Pz II, Pz 35), 2 x Artilerie, 2 x Pěchota (normal + engineers), 1x Recon, 2 x AA (flak + Sdkfz ...), 2 x Stihači, 1 x Bombardér (Hs51) Gen. Tomsa : 3 x Tank (Pz 38, Pz IVC, Pz IIIE), 2 x Artilerie, 4 x Pěchota (jízda, 2 x normal, Sturmpioniere), 1 x AT gun, 1 x Stíhač, 1 x Bombardér (Stuka), 1 x hloubkový bombardér
V dalším textu to již často neuvádím, ale naše armády se automaticky rozšiřovaly. Většinou to bylo na principu já jednotku - kolega jednotku, ale střídáme to se systémem 2 x stejná jednotka, pro každého jedna.
1. Září 1939 : Útok na Polsko
Už to přišlo - Poláci napadli naše území! Byla to nemístná provokace - musíme jim to samozřejmě oplatit! Provedeme menší preventivní úder.
Operační plán :
Hlavní postup do hloubi Polského území rozdělíme na tři směry. Kampfgruppe Süd je tvořená mými jednotkami a její směr postupu je jasný - překročit hraniční říčku a dobýt přilehlé město, a dále pokračovat na východ k dalšímu městu. Kampfgruppe Mitte je tvořena Tomsovými divizemi a jejich cílem je dobýt město ve středu mapy a pak podle potřeby pomoci buď ne sever či mě na jihu. Kampfgruppe Nord je tvořena pomocnými oddíly v misi (včetně části sil na východní polovině) a jejich cílem bylo dobýt přístavní město na severu. Loďstvo rozdrtí polské kocábky a bude podporovat dobývání přístavů. Výsadkáři dobijí vzdálené východní město. Vzhledem k tomu, že Tomsa nemá s touto hrou větší zkušenosti přebírám velení nad skupinou Nord já.
Průběh bojů :
Do konce třetího kola jsme získali absolutní vzdušnou převahu. Rovněž Polské loďstvo se stalo minulostí. Mé oddíly za pomoci letectva bez vážnějších problémů dobyli první cíl. Tomsa měl menší problémy při přeskupování sil a při bojích o střední město ztratil hned v první tahu tankovou divizi z Pz IVC (ty směšný polský plecháči se vytáhli) ! Pak svůj postup zpomalil a za vydatné pomoci letectva nakonec dobyl svůj cíl. Já však měl při dobývání druhého cíle problémy a ztratil jsem jednu pěchotní divizi (díky rugged defence nepřátelské jednotky) . Záškodnická divize výsadkářů bez problémů dobyla východní město. Severní skupina po lítých bojích dobyla poslední cíl - oba přístavy (ztráty dvě lehlé tankové divize, dvě kavalerie).
Celkový výsledek : Majoritní vítězství s rezervou cca. 7 tahů.
17. Září 1939 : Bitva o Waršavu
Vzhledem k tomu, že se nám v předešlé bitvě podařilo přesvědčivě zvítězit, panuje ve štábu optimistická nálada. Od východu se k Varšavě blíží rudá armáda a od západu my. Vítězství na východě je na dosah.
Operační plán :
Náš postup rozvrhneme znovu do tří směrů. Nejdůležitější je skupina armád Střed s mými jednotkami. Jejím cílem je zaútočit přímo na těžce opevněnou Varšavu. Tomsovi je přidělena jižní fronta - po překročení řeky dobude bezejmenné město a po silnici se dostane ke vzdálenějšímu, které rovněž dobude. Na severu je velké množství podpůrných jednotek, jejichž cílem je překročit řeku, prorazit opevněním a stočit se na jih. Zde se nachází další z měst, které je třeba dobít. Tyto jednotky zároveň skřípnou Varšavu z východní strany. Postup rudé armády je rozvržen do dvou proudů - jižní proud musí dobýt dvě města, na severu čeká pouze jediné. Po splnění svých cílů navíc mohou ruské bombardéry pomoci na jiných problémových místech.
Průběh bojů :
Do několika tahů jsme získali letecko převahu. I když už to dalo více zabrat a polští bombers zle poškodili několik jednotek. Ovšem za pomoci podpůrného letectva neměli šanci. Už musím občas předat velení nad podpůrnými jednotkami Tomsovi, neboť si stěžuje, že třeba podpůrní stíhači poskytují ochranu jen mým jednotkám (to je samozřejmě lež, tyto stíhači si úplně náhodou vybírali pouze moje jednotky). Boje rudé armády byly procházkou růžovým sadem. Jejich cílová města byla bez flaků a polské letectvo bojovalo pouze s Němci. Tyto cíle byly tedy dobyty bez problémů. S těmito boji ostře kontrastovala naše fronta. Mým jednotkám se příliš nedařilo. Podařilo se nám sice přiblížit až k Varšavě, ale byla chráněna větším množstvím AT děl a mě se nedostávalo pěchotních jednotek (a Tomsa samozřejmě nechtěl své převelet). Navíc měla těžkou dělostřeleckou podporu a za děly strategicky umístěný flak. Oblehl jsem tedy město a zabýval se pouze dělostřelbou. Na jihu měl však Tomsa mnohem větší problémy. Nemohl bez problémů překročit řeku a polské tanky v zuřivých protiútocích způsobovali jeho jednotkám těžké ztráty (=> odčerpával velké množství financí na opravy). Jednotky na severu byly také ve svízelné situaci - zakopané oddíly, dělostřelectvo a ty protivné flaky. Tu se však stalo něco neuvěřitelného - Polské velení odvolalo všechny severní oddíly k obraně Varšavy. V praxi se tedy rozpoutal masakr flaku a děl v přepravnících mými bombardéry. Tanky na severu pak konečně překročili řeku a valily se nezadržitelně vpřed. Jedině díky jejich pomoci se mi konečně podařilo zničit flak chránící Varšavu (předtím jsem zkoušel i přímý útok vycvičené Stuky - samozřejmě jsem o ni přišel, naštěstí to byla podpůrná). Město bez protiletecké ochrany nemohlo dlouho vydržet. Asi po pěti kolech krvavých bojů tedy padly části Varšavy na obou březích řeky - společně s městem ve středu mapy. Mezitím se konečně Tomsovi na jihu podařilo pořádně skřípnout první město. A po delší dělostřelecké přípravě i dobýt (Zde si musím postěžovat na Tomsův panický strach z útoků na jednotky kryté dělostřelectvem). Nyní jsme se však ocitly v menší časové tísni a nastal zběsilý úprk k poslednímu městu. Samozřejmě bylo kryté flakem takže bylo nutné jej rychle zničit. Zde jsme konečně použili propůjčené ruské mašiny - budiž jim země lehká. Nakonec jsme ten flak zničili pozemními jednotkami a dobyli i poslední město.
Celkový výsledek : Minoritní vítězství s rezervou 1 tah.
10. Květen 1940 : Low Countries
Po úspěchu předešlých misí jsme byly povoláni i k útoku na západ. Fikaně se vyhneme obávané Mažinotce - obejdeme ji ze severu přes Benelux. Naše blitzkrieg excelentně pokračuje.
Operační plán :
V této bitvě rovněž rozvrhneme postup do tří směrů. Podpůrné jednotky půjdou severním koridorem a postupně dobijí dvě belgická anonymní města, dále pak Liege a nakonec Namur. Střed je přidělen Tomsovi. Jeho cíle jsou poměrně jednoduché - musí dobýt jedno belgické město a dále dvě Francouzská letiště, z kterých bude operovat jistě mnoho letadel. Dále pak poskytne své vzdušné síly k útokům na nejvzdálenější města. Moje armádní skupina půjde při jižním okraji mapy a dobude vzdálené město držené britským kontingentem a na konec francouzský Givet.
Průběh bojů :
Prvních několik kol nás přesvědčilo, že opět musíme rozšířit řady našich stíhačů. V přetěžké letecké bitvě jsme museli získat převahu nejprve nad belgickým a francouzským letectvem, po chvíli zasáhly do bojů i britské stroje. Nakonec se nám sice podařilo všechny jejich stroje zničit, ale bez podpůrných stíhačů - nevím, nevím. Navíc Tomsa vůbec neútočil na nepřátelské stíhače (pokud jsem mu je nenačal), aby o nějaký vlastní stroj náhodou nepřišel. Po získání vzdušné převahy se naplno rozhořely pozemní boje. Na jihu čekalo mé oddíly nemilé překvapení - velké množství francouzských tankových divizí, mezi nimi i těžké Ch B1 Bis. Po hutném leteckém bombardování se však podařilo mým strojům nejdříve obklíčit a následně i zlikvidovat skoro všechny nepřátelské stroje. Zbytky unikly k Tomsovo letištím. Jedna z prvních masových tankových bitev. Mé ztráty byly pouze jeden JzJager IB. Dále jsem pokračoval západně a dobyl město hájené Brity. Menší problémy mě tu však způsobovala jistá tanková divize - prokleté Matildy II s pancířem 14! Zbývající město Givet jsem dobyl bez problémů, i díky pomoci záškodnické výsadkové divize Brandenburger, která poškodila zdejší AA obranu. Ve středu šlo zpočátku vše velmi hladce. Tomsa dobyl cílové střední město bez problémů, ale pak narazil na řeku, za kterou byly umístěny pevnosti, několik děl a AT děl. Navíc se zde objevili ony tankové divize, které jsem nezlikvidoval. Při pokusech o překonání řeky přišel o jednu tankovou divizi PzIVD jeho letecké síly držel v šachu jeden vtipně umístěný flak, který jsem nakonec musel já dělostřelectvem trochu poškodit. Zbytek zařídila elitní Tomsovo Stuka. Zbývající jednotky poté nemohly vydržet cílený nápor našich bombardérů. Pozemní jednotky se pak ujaly očisťovacích prací. Na severu šlo všechno docela hladce. Podpůrné jednotky dobyly bez problémů všechny cíle, akorát u posledního města dělala určitý čas problémy flak. Jinak žádné problémy, ke konci mise jsme dokonce věnovali několik kol na elitní povyšování.
Celkový výsledek : Majoritní vítězství s nějakou rezervou, kterou jsem již bohužel zapomněl.
5.Červen 1940 : Dunkirque
Nepřátelé se v panice stahují. Podařilo se nám obklíčit zbylé oddíly, které se snaží evakuovat přes kanál do Anglie. Tomu musíme rozhodně zabránit!!!
Operační plán :
Západní skupin armád se skládá z mých jednotek a jejich cílem je dobýt těžce chráněný francouzský přístav Calais. Tomsa velí střední skupině, která má za úkol dobýt hned od začátku obklíčené vnitrozemské město a dále se přes planiny proniknout k Dunkirque a to rovněž dobýt. Podpůrné oddíly se nacházejí převážně na východě a jejich cílem je jednak eliminovat roztroušené a poškozené oddíly nepřítele a dále dobýt belgické přístavní město.
Průběh bojů :
Od začátku se rozhořely tvrdé letecké bitvy. Bohužel se však nacházely nacházeli moje jednotky blíže k nepřátelským letištím, schytal jsem většinu ran já. Hlavně britské Spitfiry a vycvičené Hurricane dělaly problémy. Tomsa se mým problémům smál je do té doby, něž skupina belgických předpotopních stíhaček obklíčila a zničila jeho elitní 12-ti bodovou Stuku. Hlavně díky mým stíhačům a díky 88mm flakům jsme nakonec dosáhly i v této misi vzdušné převahy. Můj dík si jistě zaslouží i podpůrné letectvo. Postup mých armád na Calais byl vcelku bez problémů, jen jsem musel všechny jednotky přeskupit hlouběji do vnitrozemí, protože britské loďstvo nepříjemně dotíralo. Ovšem jen do té doby, než se jim začaly věnovat hloubkové bombardéry Ju88. S velikou časovou rezervou jsem Calais dobyl a měl sem tedy dost času na elitní povyšování. Tomsovo oddíly bez problémů dobyly obklíčené jižní městečko a velikou rychlostí směřovali s Dunkirque. Zde však narazil na vycvičenou divizi Matyld II. Jeho Stuky při přímém náletu na ni selhaly a tak v praxi vydala bitva tak, že Matylda byla obklíčena ze všech stran tankovými divizemi a pomalu likvidována dělostřelectvem. Pak však již bez problémů oblehl Dunkirque a po několik a kolech perného dělostřeleckého bombardování přístav dobyl. Na východě šlo vše bez problémů. Desorganizované divize byly zničeny a nakonec padl i belgický přístav. Zde bych rád opět vyzdvihl hrdinství výsadkové divize Brandenburger, která nehledíc na dělostřeleckou palbu eliminovala protileteckou obranu u tohoto města a následný postup tím velmi urychlila. Zde jsme nyní udělaly jednu chybku. Místo abychom misi hned dokončili, asi dvě kola jsme se věnovali dalšímu povyšování, protože invaze do Anglie měla být náročná.
Celkový výsledek : Minoritní vítězství s rezervou 10 kol! Určitě nám ty dva tahy chyběli k majoritnímu vítězství. Takže z invaze do Anglie z časových důvodů sešlo. Škoda.
10. Záři 1940 : Gibraltar
Ve štábu se konala velká porada - bylo nutné rozhodnou jestli se máme vrhnou do tažení v Africe či pokračovat jiným směrem (cosi se šušká o východě - ale ode mne to nevíte). Po zkušeností s britským loďstvem a letectvem raději přenecháme písečné plahočení jakémusi Rommelovi a vrháme se na cíl naší další mise. Je potreba dobýt Britský Gibraltar, jenž kontroluje přístup do Středozemního more. Takže Britské loďstvo a obávané letectvo - sakra práce...
Operační plán :
Útok po souši si vezme na starost Tomsa. Jeho primárním úkolem je proražení obranné linie a oblehnutí města. Má dobýt převážně severní čtvrti a zničit prevážnou část tankových sil nepřítele. Já velim obojživelnému útoku - bohužel je však omezen pouze na tři divize. Vybírám tedy elitní tankovou, pěchotní a dělostřeleckou divizi. Vylodim se u jižního cípu a zahájim zdrcující pochod na sever. Italští výsadkáři a divize Brandenburger bude vysazena v týlu nepřítele a bude záškodničit. Italští spojenci dále posílají několik divizí pro vylodění, tři bombardéry a dále samozřejmě loďstvo, které bude hlavně poskytovat podporu vysazeným jednotkám a odrážet případně výpady britského loďstva. Mé sekundární jednotky budou poskytovat Tomsovi podporu. Na severu se nachází rovnež část německého loďstva. Jsme ve velké časové tísni - máme pouze 15 kol na perfektně vybudovanou obranu.
Průběh bojů :
Neprátelské letectvo pusobí veliké problémy. Preventivní prelety neprátelského mesta ukázaly vetší množství flaku a tak se nemužeme pouštet do pronásledování poškozených stroju. Urcitou výhodu nám však již poskytuje nový druh stíhacek FW190A. Prvních pár kol nebyl Tomsuv pozemní postup prakticky žádný. Opevnená pechota, dobrá dela a hlavne flak byly prícinou zdržení. Když se však podarilo získat jakousi vzdušnou prevahu a delostrelectvem zlikvidovat flak, tak se postup na jih viditelne zrychlil. Naše severní lodstvo se skládalo z nekolika destroyeru a križníku a snažilo se zlikvidovat Britské lodstvo, které vyplulo z Gibraltarského kotvište. Proti perfektním bitevním lodím nemely mnoho šancí… Avšak zamestnaly je na tak dlouho, že hloubkové bombardéry vyrešili vše za ne. Presto se zbytkum podarilo doplout až k našim pozicím a nekolik jednotek poškodit. Na jihu vykonali výsadkári velký kus práce. Divizi Brandenburger se podarilo za pomoci Italu zlikvidovat AA obranu a následne celé mesto dobyly a ocekávali príjezd posil. Obojživelný útok nezacal príliš štastne - italské vylodovací oddíly se dostaly pod palbu pobrežních baterií a s težkými ztrátami se jim museli vyhnout. Výsadkári sice dobyly mestecko, ale do vylodovacího prostoru se nejak dostal jedna tanková divize Matyld II. Nyní nastoupilo italské lodstvo a tuto jednotku tak poškodilo, že si s ní poradili italští výsadkári!!! Pak se vylodily jednak poškození Italové, ale hlavne moji elitnáci - tank, mobilní artilerie a pechota. Lodstvo z dálky nicí flaky a moje jednotky za mohutné letecké podpory postupují na nezadržitelne sever. Na Tomsovu duraznou žádost jsem však musel vyslat lodstvo do prostoru bývalého kotvište britského lodstva. Pri prujezdu vstupní úžlabinou však prekvapili další pobrežní dela a úplne u mesta se skrýval ješte nejaký zbytek neprátelských lodí. I když bylo Italové docela poškozeni, svými dely pomohli ješte znicit nekolik flaku a del. Mezitím Tomsa na severu : drtive prorazil obrannou linii, ale pri postupu dále narazil na Matyldy II. Jako vždy - jeho Stuky nic neubíraly a mely ztráty, takže Matyldu oblehl ze všech stran a postupne nacínal. Bohužel jsem na chvíli ztratil prehled nad pomíchanými divizemi, tak me ani neprekvapuje, že k prvním útokum na obklícenou divizi použil DVE MÉ elitní PzIVD (každá dvanáctibodová). Nakonec mužu jen dekovat bohu že vubec prežili. No nakonec byla Matylda rozdrcena a Tomsa se konecne dostal na dostrel cílových severních cástí mesta. V tuto chvíli jsme na tom byly stejne, na jihu jsem se dostal taký na dostrel vlastnímu Gibraltaru. Tak práve v tento okamžiky vypršel casový limit. Možná tak 2-3 kola a mohlo být rozhodnuto.
Celkový výsledek : Vítězství spojenců.
2. Srpen 1941 : Barbarossa
Neúspěch v Gibraltaru musí být odčiněn! Chystá se vojenská operace nemající v dějinách obdoby. Stalin začíná představovat pro naši Říši nebezpečí a jsou dokonce kusé indicie, že můžeme být i napadnuti (toho bych se tak nebál, co jsem viděl Finsko...). Zkrátka musíme udělat s bolševikem krátký a rozhodný proces. V první fáze invaze do Sovětského svazu započala!
Operační plán :
Nepřítel má v celé oblasti velký počet jednotek, podle průzkumných zpráv však nevalné kvality . Je potřeba prorazit jeho postavení a dezorganizované jednotky zničit. Postup je rozdělen do dvou proudů. Jižní proud si vezme na starost Tomsa. Jeho cílem je dobýt jihovýchodní město. Moje divize jsou dislokovány na severu. Můj cíl je však mnohem těžší - dobytí třech severovýchodních měst. Moji cestu by mělo usnadnit město umístěné v hloubi území nepřítele - Konigsberg. Je obsazeno našimi jednotkami a bude poutat větší množstvím nepřátelských sil. Naše loďstvo na otevřeném moři zničí námořní síly protivníka a dále bude podporovat pozemní operace. Po celé délce fronty lze očekávat zuřivé protiútoky.
Průběh bojů :
Začátek bitvy byl pro nás menším šokem. Nepřítel měl velikou převahu, avšak hlavně v tankových silách. Bohužel se však nepotvrdily zprávy, že jejich kvalita je "nevalná". Měl sice mnoho lehkých tanků, ale mezi nimi nenápadně roztroušeny těžké KV-1 a KV-2! V letadlech nás nepřítel převyšoval poměrem 4:1, ale ty zastaralé stroje se nemohly s našimi měřit. Tak zatímco vzdušné souboje byly procházkou růžovým sadem, na zemi zuřilo hotové peklo. Po celé délce fronty jsme pod velkým tlakem. Na několika místech se musíme dokonce stáhnout z opěrných bodů na linie hraničních řek. Dokonce i moji elitní 14bodový PzIIIH unikly obklíčení a totální destrukci jen zázrakem. V námořní bitvě však slavíme drtivý úspěch. Ovšem za jakou cenu - můj vycvičený hloubkový bombardér(12bodů), který vydatně pomáhal, byl napadnut dvěma ruskými stíhači. Ačkoli sám měl vzdušný útok větší než oba zmíněné stoje, nevydržel. Grrrrrr. Mezitím Tomsa v poklidu tím samým bombardérem lítá a ten odráží útoky Rusů beze ztrát!!! Celková letecká situace se začíná po pár kolech pomalu otáčet, z nepochopitelných důvodů se poškozené ruské stroje většinou nevrací na domovská letiště, ale shlukují se v Tomsově týlu. Ten je ze všech stran stíhači obklíčí a pak ze země flakem "vyzobává". Asi v 6 kole se stala nemilá věc - Konigsberg padl a oddíly umístěné v něm byly zmasakrovány a zčásti zajaty. Jednotky účastnící se jeho obležení tak mohou postupovat přímo na moje pozice - jsem v totální defenzívě. V pozemní fázi však přichází nečekané vysvobození - flak 88mm*. Několik kusů jsme dostaly v podpůrných jednotkách a nebýt jich, bylo by zle. Takto se v hlavní míře přičinily s likvidací těžkých tankových sil protivníka. Za pár kole už do bojů zasáhly milované Stuky a nastává totální kolaps sil nepřítele. Jednotky v přepravnících jsou nemilosrdně ničeny a naše tanky znovu vyrážejí do akce. Hloubkové bombardéry už směřují nad cílová města a jejich obránci jsou pod neustálým tlakem. Naštěstí nemají žádnou leteckou obranu. Mé oddíly dorazily k Konigsbergu, oblehly ho a nastal nový masakr - pro změnu však ruských obránců. Naše průzkumné oddíly hlásí, že nepřítel nemá žádné zálohy - naše armáda se rozdělila na několik směrů a v pohodě obsazuje každičké městečko či letiště - a prestiž přibývá. Po několika kolech konečně dorazíme ke vzdáleným městům - boje o ně netrvají dlouho. Menší problémy dělaly akorát pevnůstky na severu, ale nic, na co by moji inženýři nestačili.
Celkový výsledek : Majoritní vítězství!!!
*Technická poznámka : narozdíl od původního Panzera, je tento kanón mírně "poupraven". Všechny parametry zůstaly shodné, až na jediný - range. Tato jednotka má nyní dostřel 2 a proti tankům je nepřekonatelná! Prostě jako ve skutečnosti. Škoda že jsem to nezjistil dříve, mohl jsem s Matyldama zatočit raz-dva, totiž ein-zwei.
16. Září 1941 : Leningrad
Naše územní zisky jsou nepředstavitelné, stejně tak jako ztráty Rudé armády. Přesto však pokračuje v předem marném odporu. Naše síly nezadržitelně pokračují, nyní je třeba dobýt Leningrad a další města, aby byla uvolněna cesta k hlavnímu městu nepřítele. Přesto však postihla naše řady menší katastrofa : vzhledem k déletrvajícím zdravotním problémům byl generál Tomsa odvelen do Berlína na rekonvalescenci a na jeho místo nastoupil generál Maroš. Mám trochu obavy, jestli tento velitel (podle přízvuku odněkud z východního Pruska) zvládne svoji první akci…
Operační plán :
Primárním cílem je pochopitelně Leningrad. Ze severu je už prakticky na dosah našich finských spojenců. Z druhé strany přispěchají moje jednotky a společně město obklíčíme. Uvidíme jak dlouho pak dokáže vzdorovat. Generál Maroš povede souběžně útok s cílem obsadit zbývající jižní lokace. Velký podíl tamních bojů bude ležet hlavně na podpůrných jednotkách, své síly nasadí hlavně při dobýváni posledního města, u nějž budou vysazeni Brandenburgerší záškodníci. Navíc iniciativně přišel s návrhem na větší výsadek sil v jeho operačním prostoru, který má za cíl jednak obsadit letiště a tím částečně ochromit letecké síly protivníka v daném sektoru a dále poutat pozemní síly protivníka. V případě malého odporu výsadek dobude město ležící severně od letiště. Poslední zprávy se dále zmiňují o silném nepřátelském loďstvu umístěném v zátoce u Leningradu. Už jsem vydal příslušné rozkazy, ponorky jsou na cestě.
Průběh bojů armádní skupiny generála Krejčuka:
Hned na začátku bojů čeká mé jednotky menší šok. Několik nepřátelských lodí je zakotveno u mé startovní lokace a pár kol nepříjemně ostřelovalo mé pozice, ovšem jen do té doby, než jim štuky vysvětlily, kdo je tady pánem. Ponorky bohužel nebyly v této fázi k dispozici, neboť spěchaly na pomoci statečným Finům. Ti jsou sice takříkajíc jednou nohou v Leningradu, ale nepřátelské loďstvo s dlouhým dostřelem je drží v šachu a nedovoluje jim žádný postup vpřed. Mé jednotky rázně zaútočily na pozice nepřítele, ale postup jde velmi pomalu. Jsou proti nám rovněž nasazeno větší množství těžkých tanků, ale ty již nepředstavují takové nebezpečí. Disponujeme již totiž tanky PzIIIJ, které sice pořád nedosahují nepřátelských kvalit, ale se svojí zkušeností se jim mohou směle postavit. Po obsazení prvního města již nic nestálo mým oddílům v cestě a během dvou kol byl Leningrad oblehnut. Byl zde však stále problém s nepřátelským loďstvem, neboť disponovalo mnoha torpédoborci, kteří sice s velkými ztrátami, ale přesto zadrželi naše podmořské čluny. Nasazení hloubkových bombardérů a štuk tak bylo naší jedinou záchranou. Souběžně s tím byla vyřazena z provozu protiletadlová obrana Leningradu a vlastní město napadeno ze vzduchu prakticky všemi použitelnými stroji. Následoval útok mých jednotek podporovaným skvěle vycvičenými finskými jednotkami. Pod tímto náporem město příští kolo padlo.
Priebeh bojov armádnej skupiny Maroš:
Moja skupina nastúpila do útoku 14.septembra 1941 spolu so skupinou generál Krejčuka. Útok môjho severného krídla bol hneď na začiatku spomaľovaný ťažkými protiútokmi ruských tankov. V celku hladko postupovalo južné krídlo mojich armád. Po prekonaní a zničení ruských tankových vojsk sa postup severného krídla zrýchlil a hladko obsadili mesto, ktoré bolo na línii ich postupu. Potom už nič nebránilo aby sa skupina rýchle presunula na pomoc divízii Brandenburger (viz níže). Mesto a komplex letísk bolo obsadene bez väčších problémov. Južne krídlo po ťažkých bojoch obsadilo dôležité mosty na prechode cez rieku a vybudovali malé predmostie na druhom brehu. Výsadkové operácie zabezpečili odľahčenie predmostia a moje jednotky ho rýchle zväčšovali. Vďaka ťažkým útokom na pozície výsadkárov nebol možný postup a museli sme čakať na spojenie s jednotkami južného krídla. Musím vysloviť pochvalu nášmu letectvu, ktoré sa vyznamenalo v týchto fázach boja. Nepriateľ nasadil v priestore južného krídla do protiútokov svoje tankové divízie aby zlikvidoval moje predmostie a obkľúčil a zničil výsadok. Sily, ktoré nasadil boli bez leteckého krytia a moje Stuky si s nimi poradili veľmi jednoducho. Keď sa jednotky južného krídla prebojovali až k výsadku spoločnými silami zaútočili na posledne dve mesta a dobyli ich.
Operácia záškodníckej divízie Brandenburger:
Prvý útok na delostrelecké postavenie na letisku pri meste (pravdepodobne Novgorod) dopadol neúspechom a bol za ťažkých strát na nasej strane odrazený. Na neúspechu tejto operácie mala najväčší podiel druha delostrelecká batéria ukrytá južne od letištného komplexu. Po tomto útoku sa musela zdecimovaná divízia Brandenburger stiahnuť späť do výchozej pozície, lebo mohol byt očakávaný protiútok tankov za podpory delostrelectva. Tento útok by pravdepodobne statočná divízia neprežila a mal som s ňou v pláne zaútočiť na to iste postavenie po doplneni strát. Na delestrelecké postavenie mali zaútočiť znovu keď sa priblížia moje útočné jednotky k mestu. Zamestnali tak delostrelectvo nepriateľa, ktorý by ináč spôsoboval ťažké straty útočiacim jednotkám. Až na nešťastný prvý útok splnili svoje úlohy výborne a bol by som rád, kdeby bolo ich nasadenie schválené i pre ďalšie operácie.
Celkový výsledek : Majoritní vítězství, rezerva 9 tahů do konce mise. Ztráty na "core" jednotkách: 1xJu87D (Maroš).
1. Říjen 1941 : Moskva
Před námi leží poslední cíl našeho snažení, Moskva. Hlavní město Sovětského svazu, které musí být bezpodmínečně pokořeno!!! Dá se očekávat, že proti nám budou nasazeny všechny rezervy, které ještě Sověti mají. Vzhledem k naší síle nepředpokládám, že se vyskytnou nějaké problémy.
Operační plán :
Bitevní prostor je rozdělen na dvě části. Severní oblast je pod mým velením, jednotky umístěné na jižněji od Moskvy podléhají generálu Marošovi. Plán bitvy je velmi jednoduchý, udeříme přímo na Moskvu maximální silou, ta ihned padne, zajmeme Stalina a potom bude velká přehlídka na Rudém náměstí.
Průběh bojů armádní skupiny generála Krejčuka:
Podle očekávání nepřítel nehodlá povolit naším jednotkám postup k Moskvě. Velký tankový klín složený ze skvěle vycvičených těžkých tanků ihned udeřil na mé pozice. Naštěstí si jako svůj hlavní cíl vybral špatné místo - přímo na obranou linii, skládají se z pěchoty, AT děl, děl a flaků, umístěnou v kopcovitém terénu. Nepřítel byl s děsivými ztrátami odražen. Další část tanků zaútočila přímo na mé "Panzers" postupující na Moskvu, zde se jim sice podařilo několik jednotek vážněji poškodit, ale cílený útoku skvělých flaků 88mm, podporovaný útočnými děly a tanky zahnal zbytky nepřátel na útěk. Tyto síly se soustředily v lesíku a menším městečku, ze kterého původní útok vycházel. Tento prostor byl obklíčen od jihu mými jednotkami, od západu pomocnými tanky a konečně od severu Brandenburgeri a Finy. Žádná z jednotek z tohoto kotle neunikla… Mezitím hlavní síly dorazily na dohled k Moskvě. Letecký průzkum ukázal pečlivě vybudovanou obranu. V první linii prstenec pevnůstek a opevnění, u města zákopy obsazené pěchotou a ve městě mnoho děl a flaků. Zdolat první linii nebyl problém, ale při přiblížení k vlastnímu městu se jednotky ocitly pod zuřivou dělostřeleckou palbou obránců (nepříjemné těžké dělostřelectvo s dostřelem 4) a hlavně pěchota byla nucena ustoupit. Další postup se zastavil a bylo rozhodnuto vynutit si vítězství leteckými silami. (Od počátku bitvy probíhali letecké souboje našich stíhačů a masou nepřátel, utrpěli jsme zanedbatelné ztráty a celá obloha po pár kolech patřila jenom nám.) Letecká ofenzíva skončila neúspěchem a bitva o Moskvu musela být svedena pozemními prostředky. Vydatně nám však pomohlo zhoršující se počasí a deště, který umožnily přisunout dělostřelectvo a ostatní jednotky nepozorovaně co nejblíže, něž zahájily zdrcující palbu a finální útok, koordinovaný navíc s útokem generála Maroše od jihu. Po rozdrcení linie pěchoty vjely do vlastního města tanky a zničily poslední zbytky děl a flaků. Vydatně se také osvědčil klamný finský útok z východu, který upoutal pozornost nepřítele a ten kvůli němu oslabil hlavní linii obrany. Bohužel však byla v boji o východní komplex letišť doslova zmasakrována záškodnická divize Brandenburger, což je takový menší kaz této jinak velice úspěšné operace.
Letecké ofenzíva "Bitvy o Moskvu":
Cílem bylo oslabit nebo ještě lépe zničit maximální množství jednotek nepřítele v prostoru Moskvy, hlavně dělostřelecva. První fáze byla vyřazení protiletecké obrany. Vlastní střed města byl osazen třemi bateriemi flaků, které si navzájem poskytovali podporu. Další dvojce flaků byla umístěna v komplexu letišť východně. Tuto dvojici se podařilo vyřadit z provozu bez problémů Finům a diverzantům útočícím od severu. Trojce flaků uvnitř města měla být cílem útoku třech perutí hloubkových bombardérů, kteří je měli zbavit veškeré zásoby munice. Bohužel však došlo k nasazení pouze dvou perutí, což se ukázalo jako nedostatečné. Nejen že se nepodařilo baterie vyřadit, navíc byly bombardéry jejich palbou tak poškozeny, že byly z dalších bojů prakticky vyřazeny. A na vlastní nasazení taktických bombardérů ani nedošlo. A navíc se začalo zhoršovat počasí. Z těchto důvodů byla letecké operace odvolána a příčiny neúspěchu budou odhaleny v následném vyšetřování. (No abych vás moc nenapínal, může za to Maroš, protože neuposlechl rozkaz a nenasadil svůj elitní taktický bombardér, který měl být oním třetím strojem…)
Priebeh bojov armádnej skupiny Maroš:
Moja skupina bola rozmiestnená podľa smerníc generála Krejčuka a pripravená vyraziť podľa rozkazu. Po záhájení útoku na Moskvu ma čakalo nepríjemné prekvapenie. Ako vždy musím blahoželat letectvu, zvlášť prieskumu, ktorý včas odhalil veľkú formáciu ruských tankov a letectva v oblasti okolo Kalugi a Serpukhova Pripravovali sa zaútočit na moje slabo chranené južné krídlo. V rýchlosti som presunul tanky a protitankové dela do tejto oblasti a vybudoval provizornú obrannú líniu, ktorá mala zastavit ruský útok. Bolo vidieť, že sa Rus ponaučil zo situacie pri Leningrade, kde nasadil k protiútoku na moje jednotky tanky, ale bez lietadiel. Zatial čo sa južné krídlo zakopávalo a opevnovalo, severné krídlo sa hneď od začiatku vrhlo do útoku. Bez väčších problémov dobili mesto, ktoré im stálo v ceste. Rýchlo sa priblízili k prvému pásmu obrannej linie Moskvy, tvorenému sériou bunkrov. Moje útočne oddieli pechoti okamžite zautočili a prekvapeného nepriateľa zdolali. Museli sa však zastaviť, počkať na ťažké delostrelectvo (zvlášť vynikajúce bolo 210mm delo s dostrelom 4) a preskupiť sa k novému útoku. Celé sa to skomplikovalo keď na tieto jednotky (boly vysunute ďaleko dopredu) zautočily dalšie ruské tanky, ktoré som v tejto oblasti nepredpokladal. Po tažkých bojoch sa podarilo tento útok odraziť. Tu sa ešte musím zmieniť o jednej udalosti, ktorá sa prihodila.General Krejčuk dal príkaz na leteckú ofenzívu proti Moskve za použita mojich ťažkých bombardérov. Poslal som tam dve perute ale skončilo to ich neúspechom. (podrobnosti sú v prílohe ). Južné krídlo medzi tým odrazilo nepríjemný útok a dávalo sa do pohybu smerom na Kalugu a Serpukhov. Kaluga bola dobitá skoro bez boja. Horšie to už bolo v Serpukhove. Mesto a okololité letiská boli obsadené tažkými tankami a elitnou pechotou. Priľahlé letiská niekolko krát zmenily majitela kým sa mi ich konečne podarilo dobiť. Cielom dalšieho útoku sa stalo samotné mesto, ktoré po dlhom ostrelovaní padlo do mojich rúk. Severné jednotky sa zatial preskupili a začali útok na Moskvu. Celé sa to začalo delostreleckou prípravou. Zhruba osem baterií delostrelectva búšilo do postavenia nepriatela po dve kolá. Po tejto príprave nasledoval útok pechoty spolu s útočnými delami. Hladko prekonali prve obrane linie narušéné predchádzajúcou palbou a následne vstupili do Moskvy. Nasledovali pouličné boje v ktorých sa bojovalo o každý dom, ale ani odhodlanie ruských vojakov nemohlo zabrániť obsadeniu mesta.
Letecké ofenzíva "Bitvy o Moskvu":
Výpoveď Generála Maroša: 7.oktobra 1941 mi prišiel rozkaz od Generál Krejčuka, aby zaútočili všetky dostupné ťažke bombardéry na Moskvu s cielom vyčerpať z nich muníciu následne by na ne zaútočili naše štuky. Priamo v Moskve boli v tej dobe umiestnené tri batérie flaku a jedna z nich bola ešte zosílená. Ďalšie dve batérie boli východne od Moskvy, umiestnené tak aby kryli letiská a časť Moskvy. Za týchto okolnosti som nepovažoval za správene pustiť do tejto oblasti akékoľvek letectvo. Podľa rozkazu som tam poslal dve skupiny, keď som dostal hlásenie, ako dopadli nepovažoval som za správne poslať tam aj môj elitný Ju-88. Podotikam že jednotky, ktoré tam zaútočili boli kvalitne vycvičé a mali zhruba rovnaké šance ako Ju-88. V tomto prípade som bol zastancom delostreleckeho útoku, ktorý prebehol hladko a so zanedbateľnými stratami.(a to som velký zástanca letectva)
Dodatek od Krejčuka: Ja si ho neodpustím. Elitní 15-ti bodový Ju88 měl o hodně větší šanci na úspěch než nějaký zpola vycvičený desetibodový Do17 (či co to bylo).
Celkový výsledek :
Majoritní vítězství, rezerva 7 tahů do konce mise. Ztráty na "core" jednotkách: žádné (nebo už jsou zapomenuty)
© Martin Smola, 1999-2017