Úvod aneb Co to vlastně je

      Microsoftí hra Close Combat je realtime strategie - vlastně taktická hra - to je, ale většina her na těchto stránkách. Druhý díl, A Bridge Too Far mapuje jednu ne moc vydařenou spojeneckou operaci z konce druhé světové války - operace Market-Garden. V Anglii oblíbený, ale jinak drobet arogantní a samolibý generál Montgomery vymyslel geniální operaci jak ukončit válku do vánoc 1944. Plán nebyl špatný, od operace v Normandii zahálející výsadkové divize spojenců měli být vysazeny v Nizozemí, podél hlavní silnice na sever Eindhoven - Nijmegen - Arnhem, obsadit mosty přes mnoho zdejších řek a kanálů a udžet je - to byl plán Market. Druhá část operace - Garden - byl útok XXX. britského obrněného sboru z předmostí v Nieperltu, proražení zdejší, jak se předpokládalo, slabé obrany a bleskový postup po zmiňované silnici na sever přes mosty obsazené výsadkáři. Po překročení posledního mostu v Arnhemu, by měl XXX. sbor volnou cestu do Porůří - průmyslového srdce Německa a případně i na Berlín. Jak snadné, podle zpravodajské služby spojenců byli Němci všude na ústupu, dezorganizováni a poraženi, stačil poslední úder. Jaké pak bylo překvapení výsadkářů, když u Arnhemu narazili na dvě tankové divize SS, které se zde zotavovaly z bojů, když místo slabého nebo žádného zajištění mostů narazily na pevnou obranu - most v Sonu dokonce vyletěl z větší části do vzduchu a když na ně začali z obou stran "ostrovní" dálnice útočit oddíly, které měli být zničené. A jaké bylo překvapení XXX. sboru, když proražení z předmostí netrvalo předpokládané dvě hodiny, ale celý den, když se ukázalo, že postup na frontě šířky jednoho tanku je prakticky nemožný - z dálnice se na mnoha místech nedalo sjet a pokud dalo, okolní terén byl pro tanky absolutně nevhodný a že zásobování a průjezd žádaných vozidel po jedné, navíc stále z boků napadané silnici je velmi obtížný. Zkrátka to nevyšlo, 1.výsadková divize byla u Arnhemu zdecimována a donucena k evakuaci, ale operace skončila, jak prohlásil generál Montgomery, "úspěšně z 80 procent" ...

Na začátek

Průběh hry aneb Co se děje

      Hra Close Combat vám umožní velet skupince vojáků a doprovodných zbraní na obou stranách fronty - čili hrát můžete jak za spojence a pokusit se uspět a nebo za němce a odrazit útok daleko krvavěji. Zkusil jsem obojí na obtížnost veterán, ale nejprve se zmíním, jak vlastně hra vypadá. Celá Grand kampaň je rozdělěna na tři oblasti - severně od Eidhovenu (Son a Weghel) - Nijmegen - Arnhem. Každá z těchto oblastí je pak rozdělěna na podoblasti - jednotlivé operace - a každá a těchto operací na několik bitev - to už jsou jednotlivé mapy. Pro každou operaci máte zhruba jednu skupinu jednotek což zhruba zahrnuje několik družstev pěchoty, kulomety, AT děla a případně i tanky. Pro každou skupinu musíte udžovat zásobovací spojení, což zahrnuje v případě výsadkářů přistávací zóny a v případě pozemního vojska silnici z Eidhovenu. Hrajete-li za němce tato starost odpadá, ale zase oproti spojencům bojujete občas bez možnosti rychlého posílení - např. obrana mostu u Nijmegenu - chcete-li být posíleni tanky a těžkými děly, musíte uvolnit Arnhemský most apod. Před každou bitvou tedy vyberete svoje jednotky z momentálně dostupných a dle možnosti zásobování a doplňování, rozmístíte je vhodně na mapě - což v této hře je velmi důležité - a spustíte bitvu. Jak už jsem se zmiňoval, hra běží realtime, ale dá se kykoliv zastavit a můžete si rozmyslet co dál. Jakmile bitva skončí, což se stane buď tak, že některý z protivníků je kompletně vyhlazen či zajat nebo jeden z protivníků ustoupí na další mapu operace a nebo obě strany přijmou příměří, bitva se vyhodnotí, doplníte stav z případných rezerv a vše se opakuje - dokud není splněn úkol té které operace. Jednotlivé bitvy jdou za sebou samozdřejmě v závisloti na času, čili nejprve dojde k výsadkům paragánů, pak postupujete k mostům a snažíte se je zajistit / zdržujete výsadkáře a snažíte se získat čas dokud nedorazí posily, pak odrážíte první německé protiútoky / snažíte se vytlačit výsadkáře z dobytých území a přistávacích ploch, postupujete s pozemními silami a spojujete se s paragány / snažíte se zastavit spojenecký postup a zabránit spojení atd. Mé zkušenosti? Hra je výborná a poměrně těžká - hlavně za spojence není lehké uspět. Za spojence jsem nejprve hrál na nejlehčí úroveň abych se naučil principům hry. Vyhrál jsem na plné čáře = udžel jsem most v Arnhemu a probil se k němu pozemními vojsky, ale nebylo to zas tak lehké, zvítězil jsem hlavně díky početní převaze dané touto obtížností. Pak jsem hrál za němce na veterána, to už je lepší. Síly jsou zhruba vyrovnané, ale počítač přece jen neútočí tak obratně a vy se hlavně bráníte. Podařilo se mi spojence zastavit na dlouho u Sonu a Veghelu, mezitím jsem zlikvidoval skupinu u Arnhemského mostu a obklíčil zbytek na břehu Rýna, díky uvolněnému mostu v Arnhemu pak nebyl probém vytlačit paragány z Nijmegenu a když spojenci nakonec prorazili z Veghelu a spojili se s paragány u Nijmegenu, do města už jsem je nepustil. Naposledy jsem dal grand kampaň za spojence na obtížnost veterán a to byl teprve ten požitek - obrana počítači docela jde a navíc útoky tam, kde jsou němci poměrně silní mu taky nedělá zas tak velké problémy. Zkrátka, průběh velmi připomínal historii. Most u Sonu vyletěl do povětří, tomu se snad na tuto obtížnost zabránit nedá - pokud se vám to podařilo, přijměte mé gratulace. Jinak první oblast byla docela bezproblémová, všechny útoky na silnici jsem dříve nebo později odrazil, cesta zůstala nepřerušená. Díky tomu jsem byl docela rychle v Nijmegenu s hlavními silami - jediné zdržení byla oprava mostu u Sonu - kde si moji paragáni docela dobře počínali - sice jsem byl vytlačen z výsadkové plochy, ale chvilku nato už jsem měl spojení po silnici. Nejhorší - stejně jako ve skutečnosti byly boje u Arnhemu. Železniční most byl zničen a k dálničnímu mostu jsem se propracoval až druhý den ráno, což bylo o poznání těžší - němci už proti slabě vyzbrojeným paragánům nasadily první tanky - má úleva, když jsem posledním nábojem PIAT odstřelil posledního Panthera, byla veliká. Přístupovou cestu k mostu mi ale němci stejně nakonec odřízli a tak zůstala skupinka u mostu obklíčená - jako ve skutečnosti. Oproti skutečnosti jsem se tam udržel o den déle, vydržet ještě 5 hodin - tolik zbývalo po kapitulaci u mostu ke spojení s Poláky na druhé straně - bylo to v pohodě. Takhle jsem jen udžel předmostí v okolí Osterbeeku odkud jsem se nakonec nemusel evakuovat = vítězství, ale byla to dřina. Hra se dá hrát i po síti, což může být super, bohužel to jsem ještě nevyzkoušel, ale obávám se, že hrát za spojence moc nadějí nedává.

Na začátek