Carpiquet

Po problematickém úspěchu operace k zajištění mostů u Orne, kde vykrvácely prapory parašutistů, kluzákové pěchoty a zčásti i pěší jednotky kanadské 1. armády, bylo rozhodnuto pokusit se obejít Caen ze severu a prorazit obranou německých divizí, která, jak věřili zpravodajci kanadské 1. armády, bude díky předchozím těžkým bojům velmi řídká. Cílem operace bylo obsazení letiště Carpiquet a severního předměstí Caen. Naplno se nicméně začala projevovat krize na vyloďovacích plážích, neboť Spojencům stále chybí kvalitní přístav, který by dokázal rozhojnit potůček zásob tekoucí od písků Normandie na řeku mužů a materiálu nutnou k vyhnání nacistů z Francie. U 1. kanadské armády se to projevilo v omezení přísunu posil a zásob a v promíchání a zpoždění jednotek přidělených brigadýru Hanyzovi pro operaci Carpiquet.

Z pamětí generála Hanyze, DSO, DFC, VC

K dispozici bylo přibližně 10 čet obrněných automobilů pro průzkum, dále můj oblíbený tankový prapor se Shermany Firefly a stíhači tanků Achilles a několik čet naložených na obrněné transportéry bren carrier včetně doprovodných zbraní (kulomety, PIATy). V Anglii vládlo jasné počasí, takže tentokrát jsme měli silnou leteckou podporu jednotek taktické letecké armády (letka osmi P47), bohužel jsme však přišli o podporu námořních děl, vzhledem k větší vzdálenosti od pobřeží a momentálním problémům Royal Navy s pokusy německých ponorek a ponorných torpéd o průnik k invazním plážím. Škoda, pokoušel jsem se u vrchního velení orodovat alespoň za jednu-dvě bitevní lodi, ale ten prdlej anglán Mattontgomery prohlásil, že to by bylo proti Němcům už moc nefér a nabídnul mi čaj.

Vrchní velení alespoň slíbilo mohutné posily plně motorizovaných pěších praporů, tankových praporů vybavených Shermany se 75mm dělem a tanky Churchill. Dělostřelecká podpora měla být zajištěna samohybnými houfnicemi, osvědčenými 4,5 palcovými kusy královského dělostřelectva a 4,2 palcovými minomety. Nenápadní pánové od OSS mi před začátkem operace sdělili, že kdesi kolem Carpiquetu se nachází jednotky francouzských partyzánů, které s námi při útoku budou spolupracovat.
Pohled na mapu oblasti nevěstil nic dobrého – Němci mají dostatek prostoru pro vybudování několika obranných linií v řetezci vesnic, městeček a typické krajiny typu bocage, táhnoucí se po mírně zvlněných kopcích kolem Caen. Na několika místech nám sice terén umožní přiblížit se relativně blízko k linii obrany, ale stejně bude průzkum pracovat naslepo a o němcích se dozví až v momentě, kdy po nich začnou pálit. Instruoval jsem velitele průzkumných aut, aby se zbytečně nehnali do rizika a jakmile vyprovokují palbu nepřítele, mají se stáhnout a jen monitorovat objevené pozice.

Animovaný průběh boje – vývoj spojenecké ofenzívy – modře spojenci, červeně němci – „hrábě“ statická obrana, červené šipky jsou významnější protiútoky mobilních sil.

1.- 2. kolo

Vyrážíme! Z mapy nebylo jasné, kde se přesně bude nacházet první německá obranná linie a protože od rozvědky nepřišly žádné zprávy a s partyzány se styčný důstojník marně snaží spojit (drží Francouzi nějaké svátky? Dovolenou?), přikázal jsem průzkumným vozům postupovat po celé čáře fronty kupředu – nepřítel alespoň nebude vědět, kde bude těžiště našeho útoku. Velitelé mne ve své horlivosti bohužel asi neposlouchali pozorně, protože namísto, aby obcházeli vesnice, projížděli nimi a obsazovali je, čímž dali v mnoha případech nepříteli najevo pozice našich pochodových proudů.
Bohužel ze slibovaných posil jsme toho zatím moc neviděli, protože k dispozici je zatím jen jeden prapor Shermanů 75mm (16 vozidel). Momentální rozložení sil je následující: průzkumná auta Staghound se snaží detekovat nepřítele po celé šíři fronty, zatímco tankový prapor s Firefly a Achilly pod mým velením spolu s částí pěchoty postupuje západněji na Chateau de St. Louis. Prapor Shermanů 75mm postupuje na jihovýchod k St. Contest, odkud je nejblíže k obsazení Caen a přilehlých VP.

3.- 4. kolo

Průzkumná auta narazila na západě na nějaká AT děla – 75-88mm – dva Staghoundi hoří na silnici. Zkouším obsadit pomocí obrněných aut vesnice na kopcích s výhledem na soupeřovy předpokládané pozice. Na východě byly detekovány pěší jednotky SS v obranných postaveních přibližně 4km severně od Caen. pozorujeme také německou dělostřelbu, podle kráterů ráže asi 150mm, která dopadá nepříjemně blízko mých jednotek. Přicházím o další Staghoundy (celkem již 9 SP!!!), protože německá pěchota schovaná kolem vesnic zadržela palbu, dokud naše vozy nepřijely až na dosah a pak je granáty a panzerfausty zničila. Pár našich, co přežili, bylo zajato. Objevili jsme další baterii 88mm děl, kterou se podařilo palbou tanků zpanikařit a následně zničit. Nehodlám pouštět svoje tanky do nepřehledného terénu bocage, kde jim disciplinovaná a fanatická pěchota nepřítele může zatopit stejně jako průzkumákům. Nechávám je vždy jen vyjet mezi domy na naší straně, jednou vystřelit na zjištěné AT a flakové baterie a zase hajdy do krytu. Pokud by si německé pancéře troufly vjet za domy a nachytat moje tankisty na švestkách, v záloze číhá připravená četa Achillů, kterou neukazuji před nepřítelem vůbec – jejich tenoučký pancíř by nemusel vydržet ani zásah z dvacítky.
Ještě dále na západě vyhání můj Staghound četu nepřítele z vesnice – vypadá to, že německá pěchota není všude tak odolná, mrtví němci mají na ramenou nášivky, jaké jsme ještě nikdy neviděli – vypadá to, že tady proti nám stály prapory sestavené ze zajatců ruské národnosti z východní fronty. Objevuje se také několik německých samohybek, které vždy jen vystřelí, zničí naše průzkumné auto a hned zase zajedou mezi domy, nebo do úkrytů mezi živými ploty a zídkami, kterých je tu plno.
Na východě před Caen se podařilo objevit další četu SS pěchoty, zatímco ta první ztratila 50% stavu a v panice ustoupila, tato se zatím drží opevněná v jakémsi zámku – je to každopádně překážka v našem postupu, takže jakmile dorazí dělostřelci, nechám zaměřit palbu na zámek, pochybuji, že se shermanům podaří oslabit a vyhnat tuhle pěchotu jen s jejich slabými 75mm děly.
Letouny taktického letectva provedly dva útoky, v jednom případě se pilot namísto zničení AT baterie nechal zlákat na německé polopásové tahače a tři zničil – pěkný výsledek, ale pro mě celkem k ničemu. Druhý nálet snad ani nezpůsobil žádné škody. Zbytek letounů si nechávám na případné německé těžké tanky – ač doufám, že na ně nenarazím.
Konečně se podařilo spojit se s francouzskými partyzány – jejich velitel prohlásil, že se samozřejmě podřizuje mému velení, ale až si to vyřídí s nepřítelem – na mou poznámku, že s Němci snad bude lepší bojovat společně a koordinovaně odpověděl, že nepřítelem č. jedna jsou pro něj komunističtí partyzáni a konkurence od roajalistů. Až si to vyřeší, dá mi vědět. No tak fajn. Vážně přemýšlím, že nechám zaměřit houfnice na ten les, kde se schovávají, mohli bychom se s německým velitelem možná domluvit i na společné ofenzívě, určitě je ti Francouzi štvou stejně jako mě.
Konečně dorazily další posily – hlavně pěchoty máme málo, tak teď už to snad půjde. Přijely také další dva prapory Shermanů a dva prapory Churchillů – uvidíme, jak se osvědčí, měl bych ale radši naše „světlušky“ - proti německým tankům se umí prosadit jako jediné.
Polovinu posil posílám na východ (připadá mi podezřelé, že tam má protivník jen dvě čety SS pěchoty), polovinu si nechávám pro průlom u Chateau de St. Louis. Další dva prapory pěchoty dorazily, ale po svých!!!??? Bez nákladních aut jsou mi celkem na nic, než se vůbec dobelhají na frontu, tak snad bude po válce, no nic, posílám pro ně náklaďáky. U mrtvých esesáků v zákopech před Caen byly nalezeny insignie 1. tankové armády SS, takže to tu brání naši staří známí od Orne pod velením zavilého prušáka von MPMV, doufám, že tentokrát jim to oplatíme i s úroky.
Frantíci se konečně rozhodli podpořit spojenecké úsilí, takže je zkusím použít jako průzkum a navádění pro děla a leteckou podporu. Jejich objevení se na okraji lesa nedaleko letiště (a několika 200VP bodů) vyvolalo silnou reakci nepřítele, ihned se kolem lesa začaly rojit obrněné transportéry a čety SS pěchoty – na to, že těch partyzánů je jen pár, motá se kolem nich nejméně 6 obrn. transportérů vybavených děly a kulomety a asi 4 lehké průzkumné tanky + nějakých 8 čet pěchoty – snad je zaměstnají dost dlouho, aby němci nemohli včas posílit kamarády v hlavní obranné pozici na linii Rots a Chateau de St. Louis. Mezi Bretteville a Rots směřuji další kolonu Churchillů, pěchoty a několika Shermanů z posil. Vypadá to, že tady protivník nemá obranu tak silnou. Po zahnání jedné čety „ost“ pěchoty a postupuji pomalu k jihu a zároveň přesunuji větší část tanků a pěchoty k napadení Rots ze západu. Pokusím se ho vzít do kleští zároveň ze severu – pokud by se ho podařilo obsadit, tak kromě 100VP by to znamenalo otevření cesty směrem k la Villoneuve, kde je další 100VP a o pár set metrů dále k jihu za železniční tratí je les, kde jsou francouzští partyzáni.

5.-6. kolo

Tak odveta za Orne se jaksi odkládá, v tuto chvíli mají spojenci o třetinu vyšší ztráty (cca 300 Alied : 200 Axis, celkový stav je Axis minor victory) – je to způsobeno hlavně vývojem situace na východě před Caen, kde se původně bezproblémový postup silně zkomplikoval – přišel jsem tam o nějakých 15 shermanů + průzkumná vozidla a pár čet pěchoty díky protiútokům německých Pz IV (cca 8 tanků). Shermany se soustředily na eliminaci SS pěchoty v zákopech, čehož využili němečtí tankisté. Němce to stálo jen 1 zničený tank + pár čet pěchoty. Mám tam nicméně přesunuty další pěší jednotky a posily s tanky Churchill, takže si myslím, že prorazím – otázka je, za jakou cenu.
Naopak na západě a uprostřed mapy pomalu ale jistě postupuji a zatlačuji němce na jih. „Kupodivu“ se německé tanky neodvažují podpořit pěchotu a zasáhnout proti mým Shermanům 75mm ve středu mapy – zřejmě si všimly, že proti nim stojí na vyvýšeném pahorku připraveny všechny mé Firefly a Achilles – jejich palbu jsem se rozhodl zaměřovat osobně – takže tři čety německých samohybek (zřejmě Stug IIIG) zůstávají zaparkovány bezpečně za frontou. Škoda, že v Anglii padá mlha a další podpora letouny 9. taktické letecké armády je zrušena. Ani v posledním náletu se piloti nepředvedli a zničili jen 3 prázdné obrněné transportéry (bohužel jen ty s kulomety) a jednu četu pěchoty – vedle jedoucích naložených polopásů a panthera si ani nevšimli.
Souboje kanadské pěchoty s německými SS pro naše pěšáky končívají mizerně – po první ráně z německé strany obvykle zbytek čety ustoupí, naopak naše střelba z pěchotních zbraní je zcela neúčinná – postupuji jen díky celkem přesné střelbě z Shermanů a Churchillů, která přece jen dokáže ničit zákopy a zahánět němce z obranných postavení..
Snad jediná dobrá zpráva je, že podpůrná dělostřelba Němců začíná polevovat – asi jim už docházejí náboje (nám bohužel u samohybných priestů rovněž).

7. kolo

SS pěchota je zdá se naprosto nezničitelná – z boku se jedna rota přiblížila k mým Firefly a jeden zničila – palba několika tanků a pěchoty ji pak jen zahnala pod kopec beze ztrát a zpanikaření!!!
Partyzánů v lese u letiště nám trochu ubylo, ale alespoň stále váží nikoliv nepodstatné množství německé pěchoty a polopásů. Jejich velitel navíc přestal otravovat s tím, kdy už konečně prorazíme k nim (nakonec jsem na něj do vysílačky zařval, že jeho poznámky typu „příliš vzdálený les“ si vyprošuju a nechal jsem přeladit frekvenci).
Pomalu postupujeme na západě i ve středu, kde Achilles a Firefly zničily asi dva STUGy a zbylá dvě vozidla zahnali. Bohužel nepříteli dorazily posily, objevilo se nejméně 9 Tigerů, které se zatím zabývají střelbou na moje Shermany a Staghoundy pronikající k la Villoneuve ze západu a v první linii u Rots se tím pádem Tigery minimálně dvě kola neobjeví (zaplaťpánbu). Vůbec netuším, jak proti těmhle kolosům budeme bojovat, uvidíme, co umí 17liberní AT děla, která mi před dvěma tahy dorazila. Zkusil jsem čtyřmi shermany pálit do boku Tigera, ale jediné, čeho jsem dosáhl poslední ranou bylo zahnání těžkých tanků (ani nezpanikařily) – pravděpodobně se osádky jen rozhodly opravit nátěr lehce oprýsknutý našimi protipancéřovými střelami :-(

U postavení samohybných děl Priest se zničeho nic vyloupla celá četa německé pěchoty – ani nevím, zda se chtěli vzdát, nebo zda to byl sebevražedný průzkum, po třech ranách byla kompletně vyhlazena – bohužel nešlo o SS ale o „Ost“ formaci.
Na východe je situace stále velmi vážná – německé tanky způsobily opět nějaké ztráty, byť tentokrát relativně malé a němci museli odepsat další PzIV, v mém tahu jsem doničil baterii AT 75mm a dále oslabil SS pěchotu – nepříteli nepomohlo ani zadýmování, jedna četa utekla, zbylé dvě jsou zpanikařené, bohužel assault mé čety s šesti SP na německou četu oslabenou na 2 SP bránící se v jakémsi zámku (nyní již v ruinách zámku) nevyšel, nakonec ji zahnala až střelba z tanků, ale naše pěchota už nestihla postoupit a obsadit těžce dobyté území – snad už němcům dochází živá síla a příští kolo konečně ty zákopy obsadím – pošlu tam jen pěšáky a tankoborníky s piaty, protivník má stále ještě dvě kompletní čety Pz IV a jednu oslabenou, proti tomu nemají Shermany a Churchilly při čelním střetu šanci.

8. kolo

Přišel jsem o 2-3 Shermany před la Villoneuve díky Tigerům a Pantherovi a dále o nějakou pěchotu a pár brencarrierů v postaveních před německými zákopy S od Caen – opět německé Pz IV. STUGy u Chateau de St. Louis se pokoušely trefit do mých Firefly, ale dosáhly jen zpanikaření jedné čety. Pokus o zahnání kanadské pěchoty před Rots nepříteli moc nevyšel, ztratil jsem sice cca 1 SP pěchoty a 1 družstvo s PIATem, ale jinak to naši ustáli velmi dobře.
Bohužel jsem přišel o dva Shermany na pláni před Rots, kterým se nepodařilo předchozí kolo stáhnout za terénní vlnu – pravděpodobně je zničila palba z Panthera. Protivník vyslal proti mé pěchotě a na pláň u Rots obrněné polopásy, z nichž část zničil další Sherman, část protitankové družstvo s PIATem – celkem šlo asi o 6 obrněnců – škoda, že si takhle nevyrazil na výlet s Pantherem nebo Tigerem ;-)
Kupodivu se objevil zatoulaný P47, jehož pilot, jak je u taktického letectva zvykem, ignoroval jasně viditelný Panther a zničil místo toho několik obrněných polopásů, které doteď zatápěly partyzánům – alespoň něco, i když partyzoši to už mají sečtené – jsou zpanikaření a obklíčení. skoro ze všech stran.
Firefly se podařilo u St. Louis rozstřílet další dva STUGy a jednu četu zahnat, zatímco mým inženýrům u vesnice východně od Gruch se podařilo zničit čtyři průzkumné lehké tanky.
Na pláni před Rots mimo přímý výhled Panthera čeká připravená protitanková 17ti liberka a další dva shermany, Přímo v Rots byly dělostřelbou a útoky oslabené a disruptnuté čtyři čety SS pěchoty – bohužel atak našich tří čerstvých čet s velitelem proti jedné oslabené disruptlé četě SS nevyšel – dost bylo humanismu, příští kolo pokládám na centrum vesnice palbu ze všeho, co mám. Ztráty po tomto kole v jednotkách cca 600 : 320 ve prospěch Axis. Projevuje se v nich hlavně několikakolový zbytečný masakr Shermanů před Caen. Počet zničených tanků a samohybek (bez polopásů a lehkých průzkumných tanků) je cca 25:6 v náš neprospěch!!!

9. kolo

Tlačím se na Norrey-en-Bessin (100VP) na západním konci mapy – četa německé pěchoty je disruptlá, ale zatím se, byť obklíčená ze tří stran, drží. Dvě čety německých STUGů zničily východně od města 4 brencarriery - dostaly se při tom do palebného pole 2 baterií 57mm AT děl a dvou baterií 17ti liberních AT děl – ani jedna baterie nevystřelila, tak nevím, co si o tom mám myslet.
Doufal jsem, že vyženu z vesnice Rots zpanikařené jednotky německé pěchoty, ale bohužel se jich část oddisruptla, část ustoupila a na jejich místo dorazily čerstvé síly – chvilku předtím dopadl na pozice mé pěchoty v lese před vesnicí děsivý uragán dělostřelecké palby a raket, následovala přesná střelba esesáků a těžké ztráty na mé pěchotě, která zčásti zpanikařila a ustoupila (možná přesnější by byl výraz „vzala nohy na ramena“). Na planině u Rots pozoruje moje baterie čtyř sedmnáctiliberních AT děl nevídané – jak na střelnici se před nimi vyhouplo šest německých tanků (4x tiger, 2x panther) s velitelským kübelwagenem... zkušeným dělostřelcům stačí jeden povel a z šesti německých tanků zbývají dva. Budu muset stáhnout ta děla pryč, protože na ně nepřítel určitě zaměří své dělostřelectvo. Zjistil jsem, že říčku lemující západní okraj Rots nemohu přebrodit ani s pěchotou(?!), takže povolávám ženisty s Baileyho mostem, uvidíme, jestli se jim to povede přemostit do příštího kola – dokázal bych tím pádem zaútočit pěchotou i tanky ze západu přímo do vesnice.
Partyzáni v lese se už brání jen na dvou hexech uprostřed, ale vážou stále nejméně 6 čet elitní německé pěchoty, dvě čety obrněných transportérů a dva Tigery – skoro bych řekl, že ty Tigříky by protivník mohl využít i lépe. U St. Louis trpí naše pěchota zahrabaná ve městě (zajímavé, že když naši pálí na německou četu v postavení s concealment -3, nikdy nic netrefí ani z blízka, kdežto německá pěchota na tři-čtyři hexy nikdy nemine a to se můžu schovávat ve vesnici jak chci. Přišel jsem o 1 Firefly palbou 88 flaku.
Před Caen pokračuje masakr, palba esesmanů ničí další čtyři brencarriery a přicházím cca o další 4 SP pěchoty. Protivník zkouší protiútok STUGy a čtyřmi četami pěchoty, ale 57mm protitanková děla jsou v pohotovosti a všech 5 samohybek nepřítele zahání v panice zpět.
Využívám toho a nejprve obracím se ztrátami na útěk dvě čety němců z hrany planiny, odkud měly výhled na mé zázemí a pak se snažím taktikou kuk, bum, bojim uškodit samohybkám – protivník má štěstí, přichází jen o jednu, zbylé jsou demoralizované. Dvě baterie Priestů ostřelují přímou palbou esesáky v zákopech, nepřítel ztrácí dvě družstva, ale stále se drží.
Ztráty tanků 28 : 11, celkové ztráty 750 : 350

10.-13. kolo

Pro příval důležitých velitelských činností jsem nemohl vést bojový deník do podrobností, nicméně alespoň telegraficky.
Norrey-en-Bessin (VP) obsazeno a zajištěno, na ústupu zmasakrována četa německé „ost“ pěchoty – obecně tihle toho moc nevydrží, bohužel je to vyrovnáno neskutečnou odolností SS jednotek na jiných místech bojiště. Pomalu pronikám kombinovanými pěšími a tankovými jednotkami jižně od města, na hřebeni dále na jihovýchodě mě ostřelují na dálku německé PzIV – umisťuji do palebných postavení 57mm a 17lb AT děla, třeba jim připravím stejné překvápko, jako u Rots. Rots zčásti obsazeno(VP), za těžkých ztrát mojí pěchoty – nepřítel se perfektně brání a pružně ustupuje a decimuje mé pěšáky raketomety i palbou kulometů. AT baterie 17lb děl je nakonec po hrdinném boji s nepřátelskými tanky zničena, ale v konečném součtu přišel protivník na tomto bojišti o nejméně 3 panthery a 3-4 Tigery a cca 10 SP polopásových transportérů, kdežto v našich pozicích kromě zmiňované baterie hoří dva Shermany.
Uprostřed bojiště u St. Louis (VP) jsem přišel o několik Achillů palbou Tigerů na dálku – Firefly na stejném hexu s Achilly nereagovaly, ovšem když poté přijely německé polopásy, ihned je rozstřílely... Pěchota postoupila a obsadila zákopy těsně před St. Louis a ustála německý protiútok – upřímně divím se, že němci v těch zákopech neposílili, těžko bych je vyháněl.
Na východě před Caen stále pokračuje masakr mé pěchoty, nakonec jsem vytlačil němce ze zákopů, ale zatím tam máme jen slabé síly, doslova jsem obložil těch pár našich pěšáků v německých zákopech dělostřeleckou baráží, tak snad se udrží a bude to k něčemu. Znovu musím zmínit neskutečnou odolnost SSmanů – ani v terénu s concealment 0 až -1 při palbě ze dvou hexů nejsou mé tanky se 75mm děly schopny je ani zpanikařit, jen sem tam zničí jedno družstvo, ale to je jen kapka v moři. Výkony kanadské pěchoty ani popisovat nebudu – mohou se jakžtakž měřit jen s německou „ost“ pěchotou. SS je zcela odolná vůči dělostřelecké a minometné palbě ráží 4-5 palců.
Překvapení nastává západně od Lasson, tedy hluboko v mém zázemí – objevuje se zde několik čet německé „ost“ pěchoty s velitelem – původně jsem myslel, že se jdou vzdát, ale zahajují znenadání palbu na mé zajišťovací jednotky a obě strany mají ztráty. Naštěstí postupují na Cairon a ne lesem na východ – jednak bych měl ztíženou jejich detekci, jednak by se tím dostali přímo k dělostřelckým bateriím 4,5 palcových kanonů. Situace je nicméně nepříjemná, neboť jsem musel proti nim stáhnout 5 pěších a jednu kulometnou četu.

Situace Spojenců ve 13. kole – postup před St. Louis a Caen zastaven za těžkých ztrát, pomalu se daří útočit jen v Rots a jižně od Norrey-en-Bessin

14. kolo

Po obsazení a průniku na jih od Norrey-en-Bessin je kanadská pěchota ostřelována německými tanky a samohybkami, četa inženýrů zredukována o dva SP a zahnána do hustého lesa, na druhou stranu v mém tahu postupuji pěchotou a tanky na jih k hraně náhorní planiny, likviduji baterii 20mm tažených flaků a umisťuji AT sedmnáctiliberku do ideální pozice – německé tanky se budou divit, jestli se objeví v palebném poli. Další dvě baterie 57mm AT děl ji budou krýt z boků a na podporu přesunuji tři čety Churchillů. Myslím, že tahle formace má slušnou šanci probít se na jih k St. Mauvieu (100VP) a pak zamířit na východ k letišti.
U Rots jako obvykle těžká raketometná palba němců na naši pěchotu a objevily se tanky a nějaké polopásy, to vše doplněno přesnou střelbou německých kulometů umístěných v hustém lese cca půlkilometr východně od Rots. Panthery i s velitelským kübelwagenem se vynořily z dýmu ze zničené techniky, vystřelili a zase ujeli – protivník se asi bojí, že druhá 17ti liberní AT baterie je poblíž té první:-). Nicméně kanadská pěchota opět postoupila kupředu a krok za krokem zatlačujeme němce z města Rots k jihu, kde leží další postupný cíl, la Villoneuve. Západně od la Villoneuve je již několik kol umístěna třetí baterie 17ti liberních AT děl, spolu s dvěma Shermany, několika brencarriery a třemi četami pěchoty a ženistů. Nyní dostaly osádky Shermanů doslova fantastickou příležitost – dým z hořících vozidel odvál vítr stranou a najednou viděly na kopci nad la Villoneuve oba německé panthery i s velitelským osobákem, jak stojí otočené směrem na sever, tzn. levým bokem k našim tankům. Stačilo jen vyjet, vypálit několik ran a rychle utéci zpět pod ochranu sedmnáctiliberky. Z obou Pantherů je šrot a z velitelského osobáku jsou vidět dalekohledem jen zmačkané plechy. Nikdo nepřežil.
U St. Louis (VP) jsem přišel o Firefly opět palbou Tigerů na dálku – moje OF byla zcela neúčinná, přesunuji proto tanky z vyvýšeniny do vesnice na úpatí kopce, kde snad budou lépe chráněny. Pěchota je těsně před St. Louis těžce decimována jak dělostřelectvem, tak palbou samohybných děl a německé pěchoty. Co je fascinující, že palba našich kulometů i ručních zbraní z dobytých zákopů (concealment -3) na pár set metrů vzdálenou německou četu na otevřeném povrchu (conc 0) je zcela bezvýsledná, zatímco německá střelba z dotyčné jednotky znamená okamžitě ztrátu cca 3 SP pěchoty – nějak nechápu, jak jsme se při téhle výkonnosti německých zbraní dokázali vylodit v Normandii...
Před Caen obsazuji německé zákopy, ale i v nich mi německá palba způsobuje další ztráty zejména na živé síle a na transportérech, bohužel PzIV schované na další obranné linii si připsaly dva Shermany, které nedbajíc mých pokynů vyjely do zákopů při pronásledování německé ustupující SS pěchoty.
U Lasson pokračuje boj s německou „partyzánskou“ jednotkou, dvě čety mají ztráty a naši je zahání na ústup – odhaduji boj ještě na max. tři kola, pak snad bude konec, těch pět čet na plných stavech mi při dobývání německých postavení hodně chybí.

15. – 19. kolo

Nelítostná řež po celé délce fronty pokračuje, radost mohu mít však jedině z postupu k St. Mauvieu, v tuto chvíli jsou kanadské jednotky těsně před městem, které brání dvě čety pěchoty s velitelem – v obranných postaveních byla zničena četa pěchoty a baterie 75mm AT.
Při obraně Němci přišli také o nějaké lehké průzkumné tanky a polopásy s dělem. Rots je definitivně vyčištěno, německé jednotky se stáhli k La Villoneuve a do lesa východně od něj - VP v La Villoneuve je sice obsazen, ale jeho držení nás stojí mnoho obětí a zda se v něm udržíme do konce je nejisté – němci jsou ve druhé polovině vesnice. Ženisté se snaží opravit poškozený most pro vozidla, bohužel se jim to stále nedaří.
Rezignuji na pokus o obsazení St. Louis – ani v dýmové cloně v sadu (concealmentr -1) se našim jednotkám nepodařilo vyhnat němce z VP. Naopak co německá salva, to ztráty na naší straně. K tomu se bohužel podařilo německým tigrům zničit dalších několik Shermanů Firefly, odpovědí na to byly jen dvě zničené německé samohybky.
Před Caen jsem za tuto dobu přišel o cca 6 dalších tanků (vč. 2 Firefly) a několik čet pěchoty a tankoborníků – klasický obrázek – nedisruptnutá četa kanadské pěchoty přijde do zákopů, vystřelí na němce (2 SP na otevřeném prostoru), němci vrátí palbu a naše pěchota uteče.
Německá „partyzánská“ formace u Lasson je zničena, padly dvě čety pěchoty i s velitelem, poslední četě zbývají 2 SP a ustupuje.

20. kolo

Porážku nešlo odvrátit – sice jsem obsadil St. Mauvieu a vyhnal z něj asi čtyři oslabené zpanikařené čety německé pěchoty, ale konečný výsledek se zvrátit nepodařilo. Pokus mého brencarrieru proniknout k VP Cariquet (hodnota 200-300 bodů) se nezdařil, takže Němci zaslouženě vyhráli na major. I přes moje výhrady k výkonům kanadských jednotek (viz níže) se ukázalo, že velitel německé obrany Carpiquetu MPMV projevil mnohem vyšší schopnosti, než já. Hodně jsem mu v tom pomohl rozmělněním útočících jednotek do tří proudů – v západní části (ve směru Bretteville - Norrey-en-Bessin – St. Mauvieu) jsem útočil nejslabšími silami a ukázalo se, že tento úsek je chráněn relativně slabě.

Moje představa z plánovací fáze mise o opatrném proražení obrany východně od St. Contest směrem ke Caen a u St. Louis tedy nepřežila praktickou zkoušku:-). Hodnocení boje: ani smrt velitele německé pancéřové divize neubrala jeho vojákům bojové schopnosti, kterým se na naší straně mohlo rovnat jen několik jednotek, jako celek jsme bohužel neobstáli. Z kanadské strany bych bojové výkony jednotlivých zbraní zhodnotil takto:
Letectvo: zcela neúčinné, na jeho konto připadlo pár prázdných tahačů a polopásů Pěchota: ani při ideálních podmínkách se zdaleka nevyrovná německým SS, velmi podprůměrný výkon, prostě netuším, kde byla chyba.
Dělostřelectvo: lehce nadprůměrné, bylo ho velmi málo, splnilo palebné úkoly, pokud se nepřítel nacházel v lese nebo otevřeném terénu. V městech a proti zákopům zcela neúčinné.
Tanky: Churchilly projevily mnohem větší odolnost než Shermany, nicméně se stávající výzbrojí jsou proti středním a těžkým tankům protivníka téměř bezbranné, Firefly si umí poradit s německými PzIV a samohybkami a pouze v ideálních případech na menší vzdálenost i s panthery a tigry, ale zůstává jim základní nevýhoda původních Shermanů – proti tankům německým velmi slabá odolnost, ale celkově byl výkon spojeneckých tanků dobrý.
AT děla: šestiliberky (57mm) mohou i zepředu na 5 hexů ohrozit StugIII, ale vzhledem k malému dostřelu jsou extrémně zranitelné pěchotou. Sedmnáctiliberky bez problémů zničí z jakékoliv strany Tigra nebo Panthera i na vzdálenost kolem 7 a více hexů. Jednoznačně nejúspěšnější spojenecká zbraň na bojišti. Měl jsem silný dojem, že tažené 17lb AT je mnohem účinnější, než Firefly, ale je to možná jen můj pocit.