Teď se už palba našich děl soustředí na okop na hřebenu, odkud vede palby četa americké pěchoty. Nějaký kulomet klepe i z pravé strany.
"Minomety, hoďte nám kouř na pravý křídlo".
Pěkně kryté se valí mé roty vpřed, je to krása. Skoro jako Ivani, bok po boku ... zavzpomínám na Východní frontu. A už je první četa na hřebenu ...
"Před námi polní opevnění na odvrácené straně hřebenu",
hlásí Hauptman Bauer, který samozdřejmě vedl tento útok. Tak to nás eště čekaj pěkný věci.
"Ty zatracený kopce nám dávaj zabrat !",
slyšim jak Flint nadává do rádia. Mrknu doprava a za nás, kde se zvedaj mračna prachu, který víří naše tanky. Zatim to vypadá dobře, Panzer už je docela daleko,
Azazel s Flintem jsou kousek za mnou a víc na sever. A podle posledního hlášení od 566344 se u něj rozpoutala zuřivá přestřelka s amíkama na jihu a postupně je
táhne dál a dál na jih. Ba i Alfréd se už ozval, Ivanov je v pořádku, ale třetí rota je na polovičním stavu. No ještě, že nás američtí dělostřelci našli tak pozdě, mohlo
to být daleko horší ...
"Nastupuju na vaše levé křídlo",
Alfréd to tam dal rychle do pořádku a dohání moje jednotky.
"Dobře, předáme ti pozici na hřebenu a zútočíme sedlem, je tam celá linie opevnění, která musí pryč, aby tanky mohly projet !"
Podle prachu, který se zvedá dole za sedlem severně od Kavčího hřebenu se zdá, že tam maj amíci tanky. A taky že jo ...
"Shermany ... pálej mi do boku !!!",
Panzer řve do rádia a už se zněj sypou rozkazy pro jeho tankové roty. Náměr, vzdálenost ... za sedlem se blýská a jsou slyšet výbuchy ... Měl by se na ně vykašlat a jet dál,
řikám si, ale snad ví co dělá. Terén je tam špatnej a o překvapení asi neni nouze.
![]() |
![]() |