Strategická situace
Po oznámení vlády, že Japonsko vyhlásilo válku USA a Číně byla vyhlášena pohotovost všem pozemním, námořním i leteckým jednotkám v Pacifiku a na Západním pobřeží. Válečná nálada nicméně zatím obyvatelstvo nezasáhla, přece jen přetrvávají negativní vzpomínky na Velkou válku v Evropě 1914-18, navíc řada obyvatel dle průzkumu veřejného mínění ani netuší, kde to zatracené Japonsko leží ...
Během měsíce to už ví každý. Japonci zaútočili plnou silou a udeřili na mnnoha místech. Během měsíce si získali nadvládu ve vodách kolem Filipín a ve Žlutém moři a vyhráli v bitvě u Wake, kde rozprášili hrdé americké bitevní loďstvo ...
Pozemní boje na Filipínách
První válečné akce začaly v okolí Filipín. 1.června se japonci vylodili na ostrově Batan, severně od Filipín, a smetli zdejší posádku čítající 2.500 mužů. Den na to začalo hlavní vylodění v Lingayenském zálivu na Luzonu. Zde bylo vylodění očekáváno a bylo zde rychle zřízeno minové pole, na kterém se pak potopilo několik transportních lodí. Navíc se zde zakopaly pozemní jednotky a tak se japonci vyloďovali pod palbou a za těžkých ztrát. Z patové situace japonce nakonec zachránilo druhé vylodění na jihu, kde již 4.června obsadili nebráněné město Naga. Nicméně do Manily dorazili až v druhé polovině měsíce a po tuhém boji ji obsadili 24.června. Díky tomu se pak americká vojska stáhla z Lingayenského zálivu směrem na Clark Field, kde byla zřízena další linie obrany.
Další vylodění japonců pak proběhlo na jihu Filipín, kde bylo 13.června obsazeno Davao a do konce měsíce i většina ostrova. Zbytky amerických pozemních sil byly evakuovány.
Válka v Číně
Japonci ihned po vyhlášení války začali obsazovat nebráněnou Manchurii, kde obsadili několik měst a pak zamířili k Pekingu o který se začalo koncem měsíce bojovat. Spojenecké jednotky se naopak pokusily oblehnout a dobít japonskou základnu na čínském území, Tsingtao. Útok nejprve probíhal slibně, ale protože japonské námořnictvo ovládá Žluté moře, byla posádka posílena a naděje na obsazení základny se tak rozplynuly.
Námořní akce v okolí Filipín
Od počátku nepřátelství operovala v okolí Filipín Asijská eskadra US Navy. Ta v noci ze 4. na 5.června poprvé zabodovala, když zastihla severně od Lingayenského zálivu dvě poškozené transportní lodi vracející se na Formosu a promptně je potopila. Po objevení Asijské eskadry zamířily do oblasti japonské lodě ze širokého okolí. Už v noci na 6.června se střetl svaz japonských bitevních lodí s eskadrou torpédoborců a těžká děla japonských bitevních lodí velmi těžce poškodila torpédoborce Baker. Díky tomu se však japonské bitevní lodě zdržely a umožnily americkým křižníkům napadnout přes den japonský konvoj o několik desítek mil dál a těžce poškodit jeden a středně tři torpédoborce, které statečně bránily transportní lodě. Pak se Asijská eskadra stáhla k doplnění munice a opravám.
Námořní akce ve Žlutém moři
Na námořní základně v Shanghai se na začátku války nacházela eskadra Čínského námořnictva a svaz US torpédoborců. Ty v průběhu 6-8.června potopily tři japonské minonosky snažící se zaminovat přístav v Shanghai. Podobně se dařilo Čínské eskadře, která potopila 8.června další z minonosek a 9.června poškodila japonskou depotní loď torpdédoborců. Pak se ale setkala s japonskými řadovými loděmi Aki a Setsuma. Byly potopeny dva čínské křižníky a jeden torpédoborec, zbytek byl těžce poškozen a je nebojeschopný.
Pacifik
I v Pacifiku šly japonské akce jako po másle. Dřív než se vůbec začalo uvažovat o posílení amerických základen, byl obsazen 5.června Guam a 8.června Wake. Americké bitevní loďstvo se mezitím přemístilo ze Západního pobřeží do Pearl Harboru a pak vyrazilo k Wake, kde se 30.června střetlo s eskadrou bitevních křižníků japonského námořnictva.
Bitva u Wake
Koncem června se americké bitevní loďstvo tvořené devíti bitevními loďmi ve dvou divizích vydalo k ostrovu Wake ve snaze napadnout buď japonské síly, které se zde vylodily nebo válečné lodě. A měly štěstí, průzkum identifikoval svaz japonských bitevních křižníků a svaz pancéřových křižníků, nic co by americké bitevní lodě nezvládly. Bohužel vše se odehrálo jinak, než bylo naplánováno. Nedočkaví velitelé obou divizí hnali své lodě příliš rychle a ke střetu došlo ještě za tmy brzy ráno 30.června. Boj se tak místo dělostřeleckého souboje na velkou vzdálenost, kde by americké bitevní lodě měly jednoznačnou převahu, odehrál za velkého zmatku a na velmi malou vzdálenost. Nepřítele se sice nejprve podařilo překvapit, ale rychle se vzpamatoval. Pak se naopak dařilo překvapovat spíš zmatené americké velitele a výsledek tomu odpovídá. V úvodním střetnutí 1.divize a japonských bitevních křižníků byl výsledek více méně nerozhodný a na obou stranách byly jen lehce poškozené lodě. Pak se oba svazy setkaly znovu, těžce poškozena byla bitevní loď Idaho a středně Mississippi a Tennessee, na japonské straně byl potopen torpédoborec Momi a středně poškozeny bitevní křižníky Hiei a Haruna. Pak se v noční tmě setkala druhá divize s japonským svazem pancéřových křižníků. V krátkém souboji byl totálně rozstřílen pancéřový křižník Yakumo a těžce poškozen torpédoborec Tsuta. Pak se ale druhá divize nečekaně setkala s japonskými bitevními křižníky a ty, přestože už značně poškozeny dokázaly zasadit drtivou ránu. Hned třetí salva bitevního křižníku Kongo prorazila pancíř muničního skladiště na bitevní lodi New York a loď vyletěla do vzduchu. Zbývající bitevní lodě sice opět opakovaně zasáhly Harunu a těžce poškodily další dva torpédoborce, ale pak se stáhly z boje.
Výsledek bitvy tak je zatím následující: byla potopena americká bitevní loď New York, těžce poškozena bitevní loď Idaho a středně poškozeny další dvě, japonci mají těžce poškozený křižník Haruna a středně poškozeny další dva a potopen byl jeden pancéřový křižník a jeden torpédoborec, další dva byly těžce poškozeny.
Ponorková válka
Po hrůzostrašné neomezené ponorkové válce z dob Velké války jsou obě strany opatrné s útoky ponorek na obchodní a transportní lodě nepřítele. Cílem tak jsou především válečné lodě a hlavním bojištěm bylo okolí Filipín. Už 2.června byla zasažena řadová loď Settsu torpédem ponorky S-2, druhé torpédo z S-2 loď zasáhlo 11.června. Settsu byla pravděpodobně jen lehce či středně poškozena. Další zásah zaznamenala ponorka S-9, která 8.června zasáhla jedním torpédem pancéřový křižník Aso, S-6, která 10.června zasáhla jedním torpédem řadovou loď Suwo a S-4, která 15.června zasáhla jedním torpédem řadovou loď Katori, nicméně ve všech případech byly lodě jen lehce poškozeny a zůstaly bojeschopné. To se ale nedá říct o torpédoborci Mikazuki, který byl 23.června zasažen torpédem ponorky S-6 a byl těžce poškozen. V odvetách eskort byly středně či těžce poškozeny dvě americké ponorky.
Japonské ponorky se zatím na bojišti téměř neobjevily, tedy krom několika kontaktů v okolí Pearl Harboru.
Diplomacie
Přestože Francie, Britské impérium a Holandsko vyhlásily v konfliktu neutralitu,postupně roste jejich odpor k japonské expanzi a přiklání se na stranu USA a Číny. Díky obsazování Manchurie vzrostla pravděpodobnost vstupu neutrálů do války, nicméně zatím se do konfliktu zapojit nehodlají.
Diplomatické nóty
Aktuální pozemní ztráty:
Japonci: 36,000 mužů, 496 děl a 22 tanků
Spojenci: 22.400 mužů, 272 děl a 9 tanků
Aktuální námořní ztráty:
Japonci: 1x CA, 3x DD, 3x ML, 1x AP, 3x AK, 1x TK
Spojenci: 1x BB, 2x CL, 2x DD