Scénář 26 zobrazuje první část tažení Německa na sever, obsazení Dánska, středního a jižního Norska, tedy přibližně polovinu celého severského tažení. Nepředpokládá útok jiným směrem. Obdobně obranné operace spojenců musí toto respektovat a soustředit dostupné síly k boji o výše definované cíle. Začíná 8.4.1940 a končí 7.5.1940.
Začíná vždy strana axis, a to průběhem přednastaveného vylodění.
Letecké jednotky Dánska a Norska mají přednastavenou operační činnost již od začátku, ostatní je nutno nastavit v průběhu dalšího tahu.
Úvodní část operace Weserubung je zpracována velmi podrobně a v souladu s historií, a to až do 3 dne průběhu. Všechny svazy určené k vylodění mají urychlení pohybu možné jen pro zahájení bojů, není tedy vhodné, aby hráč toto měnil, změna nastavení vede ke ztrátě tohoto bonusu.
Jiná je situace s leteckým vysadkem. Jednotky německých parašutistů (FsJgr) dokázaly již v úvodu tažení obsadit tři vyznamné cíle, letiště Sola u Stavangeru, letiště Fornebu u Osla a Aalborg v Dánsku.
To vše v síle 3 samostaných rot (1. prapor 1. Para pluku).
Nutno přiznat, že to je v poměrech AE těžko dosažitelné. Tyto síly ve hře umožní obsadit (s dávkou štěstí) max. 2 cíle z tohoto, případně cíle jiné.
Proto sem ponechal možnost leteckého výsadku zcela na hráči a jeho rozhodnutí. Jedná se o rozhodnutí poměrně zásadní, celá operace musí probíhat ve velmi vysokém tempu a úvodní výsadek (a následná vzdušná přeprava dalších jednotek) je rozhodující.
Jen si zde dovolím připomenout, že transportní letouny v AE provádějí vzdušný transport v rámci běžného doletu (nižší hodnota).
V modu nelze uplatnit první historický tah, proto se musí rozehrát zcela klasickým způsobem.
Proto spojenec nesmí první kolo vytvářet nové námořní svazy a nastavovat útoky leteckých jednotek.
Může ovládat pozemní jednotky, již existující námořní a ponorkové svazy a upravit záležitosti kolem výcviku leteckých jednotek.
V tomto scénáři lze za vítězství axis považovat obsazení Dánska, a to zcela kompletně a bez vyjímky. Dále obsazení jižního a části středního Norska, kde je nutné obsadit tyto místa: Oslo , Larvik , Kristiandsand , Stavanger , Bergen , Andalnes , Trondheim , Kongsberg and Narvik.
V tomto scénáři lze za vítězství allies považovat ubránění kteréhokoliv bodu v Dánsku a dále Ubránění některého z těchto míst: Oslo , Stavanger , Bergen , Trondheim , Narvik Stanovení cílů bylo reálně ověřeno na testovacích scénářích.
Specificky nelze:
Za spojence využívat báze v Holandsku a Belgii až do 9.5.1940 v žádném případě (ani námořně, ani letecky)
Za axis tyto státy napadat, a to žádným způsobem, až do 9.5.1940, včetně.
Za spojence bojově používat báze ve Francii, a to letecky v žádné podobě až do 1.5.1940, námořně jen v nezbytně nutné míře.
Za axis Francii napadat, a to žádným způsobem, až do 1.5.1940.
Za spojence přezbrojovat malé státy jinými typy, než jsou pro ně určeny , mají vždy před názvem označení Nor, Dut, Bel, Dan a nebo jiný typ , které nabízí upgradový patch, který je vždy v rámci možností historický.
Za axis bombardovat letiště Lesja v Norsku před 21.4.1940
Za spojence užívat katapultovací Hurricany (Hurricat) a Fulmary na jiných lodích než k tomu určených - jsou vždy označeny CAMs
Za axis bombardovat Scapa Flow letecky před 25.4.1940, po tomto datu nastoupí stíhací obrana Scapa Flow. (Obdobný přístup lze doporučit i za spojence, týká se jen britských středních bombardérů při útocích na německé přístavy)
Za spojence neměnit počty námořních letounů FAA u jednotlivých squadron, jedinou výjimkou jsou malé eskortní CVE, kde je určitá úprava (prakticky vždy snížení) možná a nutná.
Za axis provádět invazní útoky v oblasti Islandu a Grónska před 10.5.1940, viz úvodní obecná ustanovení.