Vládci Sibiře |
Úvod |
1918 - Ovládnout Sibiř |
o úroveň výš |
tanciky.cz |
o úroveň výš |
tanciky.cz |
Na začátku to bude chtít získat trochu přehled a silách, které mám aktuálně k dispozici. Na přehledu je vidět, že mám řadu bílých divizí, které jsou bohužel ale vázány na místo svého působení (např. jen na Ural, Východní Sibiř atd.) a pak ČS Legii, která je buď v samostatných divizích či jako součást divizí bílých. Samozřejmě hodlám provést reorganizaci, čili přehled se po prvních několika kolech změní.
Moje jednotky jsou roztažené od Penzy na západě až po Vladivostok a toto území není spojité, protože řadu měst na Magistrále drží bolševici. Na západě v Penze je Čečkova divize, pak je trochu jednotek českých v okolí Samary. Jihovýchodně a jižně od Samary je poměrně silné uskupení Uralských kozáků. Pak jsou jednotky bílých v okolí Chelyabinska, jejichž součástí je Vojcechovsjého divize (aktuálně jako 2.pěší divize bílých). Generál Syrový a trochu našich plus část sil bílých je pak v hlavním městě, v Omsku. Další silný československý kontingent je Gajdova divize v Novonikolaievesku na Magistrále a dál na východ pak silný československý kontingent obléhající Irkutsk. Další izolovaný ostrov je divize bílých dál na východ a zbytek sil je ve Vladivostoku. Poslední síly jsou jednotky bílých na jihu v oblasti Samarkandu.
Na ukázku dávám např. pozici Čečkovy divize v Penze. Penza je odříznutá a z mého hlediska neudržitelná, čili se vypravím po železnici na východ směrem na Samaru s tím, že plánuji stočit se na Simbirsk, který je důležitý z hlediska dalšího vývoje.
Dalším plánovaným tahem v úvodu je pokus o obklíčení Ekaterinburgu, kde by měl být car a jeho rodina a pokus o jeho osvobození. Posílám tedy jednotky z Chelyabinska (mimojiné i Vojcechovského 2.divize) a z Omska s cílem město obklíčit.
Dále vysílám jednotky po Magistrále tak, abych zajistil spojení Omsk - Vladivostok. Prvním bojem bude pokus o získání již obleženého Irkutsku ...
Začínám pozvolna, žádné velké akce, dokud se v tom neudělá trochu pořádek. Čili snažím se obsazovat města na Magistrále, propojovat území, aby začalo fungovat zásobování a shromažďovat síly. Obsazen byl Troisk na železnici kousek od Samary (je tam most přes Volhu), Kuznetsk mezi Samarou a Penzou (průjezdem Čečkovy divize ... ale ten nehodlám držet), Buzuluk JV od Samary, čechoslováci obsadili Boguruslan mezi Samarou a Ufou a jižně od Ufy jednotky Orenburgské armády generála Martynova obsadily Sterlimak. Došlo jen k jednomu očekávanému boji a to u Irkutska, kde čechoslováci úspěšně obsadili Irkutsk.
V plánovací fázi pak budu muset začít řešit loajalitu obyvatel. Celá mapa je rozdělená na oblasti a v každé je více či méně loajální obyvatelstvo a podle toho může dojít ke vzpourám či rovnou k odtržení oblasti. Nezanedbatelná je samozřejmě i produkce každého města, obzvláště těch, kde jsou zbrojní továrny. Čili teď mám například v Irkutsku loajalitu kolem 43% a tím pádem vyšlu politiky, aby slíbili pozemkovou reformu a získali tak obyvatelstvo na svou stranu.
Co se Ekaterinburgu týká, město jsem obklíčil, ale ještě že jsem neposlal nikoho do útoku, protože ve městě je podle všeho hodně silná bolševická jednotka (odhad kolem 20.000 chlapů).
Další informace z první poloviny června je zpráva o Komučském povstání v okolí Samary. Vygenerovalo mi řadu jednotek, které budu moci využít v bojích v okolí Samary a Volhy.
Další zajímavá zpráva je o ruském zlatém pokladu, který je aktuálně zadržován v Kazani, která je bohužel hodně daleko na sever a dokud nebudu držet Ekaterinburg, Simbirsk, Ufu a další města v okolí nemá ani cenu se o Kazaň pokoušet. Na druhou stranu, financí není nikdy dost a hlavně sebrat ho bolševikům by pomohlo jednak morálce vlastních vojsk a jednak by omezilo zdroje nepřítele (já sám zas tak velké problémy s penězi mít nebudu, spíš s lidským potenciálem).
Tak nejprve oblast Samary a Simbirska. Hodlám rychle využít Komučských sil a tak společně s Čečkovou divizí vyrážím na Irkutsk. Zkusím podobně jako u Ekaterinburgu město obklíčit a bolševické síly uvnitř zničit. Ze Samarské flotily se oddělily čtyři dělové čluny, které se připojily k bolševikům, ale větší část flotily se přidala ke Komučským jednotkám. Čili se pokusím zadržet prchající bolševiky a lodě jim potopit. Dále posílám čechoslovácké obrněné vlaky dál směrem na Ufu, kam z jihu míří i Martynov.
Vzhledem k situaci kolem Ekaterinburgu je nezbytné posílit obkličovací kruh kolem města a pak teprve zahájit útok. Vysílám tam tedy po železnici čerstvě sestavené dvě divize bílých z Omska a hodlám spojit legionářské síly Syrového a Vojcechovského.
Dále pokračuji v čištění Magistrály. Cílem je Chita, kterou obléhá plukovník bílých Semenov a jeho mobilní skupina, Kharabovsk, kde je Diterikhs (mimochodem jeden z nejlepších velitelů bílých co mám) a pak Gajdova divize s obrněným vlakem Orlík postupující na Krasnoyarsk.
Nicméně musím se začít zabývat zásobováním a doplňováním jednotek. V RuS to funguje zase trochu jinak než v RoP, k dispozici je obecně pool povolanců a z nich lze buď doplňovat již existující jednotky, což bude případ hlavně legionářů anebo stavět jednotky nové. Na vše samozřejmě potřebuji i továrny, které lze navíc přistavět, což asi brzy provedu, jen co se rozhodnu kde (zatím je na výběr Vladivostok, čerstvě obsazený Irkutsk a Omsk).
Tak nejprve očekávané bitvy. Hned první den došlo k boji u Chity i Kharabovska a obě města a významné stanice na Magistrále byly obsazeny. V Chitě dokonce zcela beze ztrát, což mě velmi potěšilo ...
Stejně tak se zadařilo i Gajdovi a jeho divizi, když 14tý den dorazil ke Krasnoyarsku, ihned zaútočil a město získal. Zbývá tak už jen jedno město v oblasti Primorsko (severně od Vladivostoku) a celá Magistrála bude volná s Omska resp. až z Chelyabinska až do Vladivostoku. Samozřejmě je to zatím jen teoretické, protože všude kolem je spousta bolševických band a na příliš loajální obyvatelstvo, které se teprve bude muset nechat dát přesvědčit.
Další zajímavé události jsou následující. Jednak informace, že bolševici mobilizují letecké jednotky (ostatně sám mám jednu v Omsku a jednu v Samaře), že ne moc známý komisař jménem Stalin začal organizovat rudé kozáky v Carycinu a hlavně, že v okolí Moskvy a Volhy vypuklo S-R povstání, což mi generuje další jednotky do Komučské armády, bohužel zoufale izolované a rozptýlené od Moskvy až po Kazaň. Zajímavá je samozřejmě i informace o zahájení organizace bílých oddílů na severu Ruska v Murmansku.
U Ekaterinburgu se již povedlo zformovat dostatečnou údernou sílu a tak jsem dal rozkaz k postupu na město a útoku. Klíčovou jednotkou tu je CS Legie generála Syrového (aktuálně s Vojcechovského divizí a jednou další samostatnou jednotkou) a dvě divize bělogvardějců. Takový útok by měl uspět ...
Podobným způsobem organizuji obklíčení Simbirska, kde si ale zaútočit zatím netroufám, protože město drží další silná jednotka rudých v podobě "Železné" divize pod vedením komcora M.A.Maravieva. Zatím se tedy spokojím se vzdáleným obležením a pošlu sem další komučské síly z okolí.
Dále začínám připravovat doplňky pro jednotlivé armády, které mám k dispozici. Pro legionáře tedy budu potřebovat trochu té elitní pěchoty, běžnou pěchotu mám v rezervě a pak trochu jízdy.
Nejprve situace u Ekaterinburgu. Bohužel se zcela nezdařil můj záměr. Ruská divize hájící město se vydala po železnici na západ a prapor bílých, který zde držel pozice, se ani nepokusil rudé zastavit a ti zmizeli v lesích západně od města. Když pak třetí den dorazila k městu ČS Legie generála Syrového, nebyl už problém město vyrvat z rukou posádky, kterou zde rudí zanechali ...
Bohužel rudí byli důslední a stačili provést to, co chtěli a k čemu jsem jim bohužel dal dost času ...
Dále pokračuje čištění Magistrály a přesuny jednotek jednak po Magistrále na západ a jednak k oblastem, stále ještě drženým bolševiky ...
Zajímavá je situace Komučských jednotek Yaroslavského povstání severovýchodně od Moskvy. Přímo z Moskvy jsem se pokusil vyvést skupinu D.Popova a spojit ji se silami v okolí Yaroslavi, ale bolševici se měli na pozoru a Popova smetli. Měl jsem zachránit alespoň jeho, Komučských velitelů nemám mnoho.
Aktuálně je situace taková, že krom tří měst a několika menších oblastí již držím celou Magistrálu od Samary až po Vladivostok. První město a oblast je Ufa a její okolí, kde mám nyní dvě divize Uralské armády a pád města nebude problém. Okolí čistí malá jednotka Legií. Zbytek jsou dvě pozice na Sibiři, jedno obléhá legionářská jednotka a jedno Semenova Sibiřská armáda. Velké množství jednotek se mi podařilo shromáždil v okolí Ekaterinburgu, kde je Syrového ČS Legie a několik divizí bílých, které hodlám zorganizovat do silného sboru. Cílem další postupu bude Perm a následně Kazaň se Simbirskem. Pak mě čekají menší akce. Volžskou flotilu jsem poslal vyprostit jednotky v Yaroslavi. Nemají šanci se tam dlouho udržet a jejich využití jako posil pro Komučské jednotky v okolí Samary bude smysluplnější. Dále postupuji s několika jednotkami na Samarkand a část Uralských jednotek jsem poslal na Aralsk (severní cíp Aralského jezera), kde bolševici drží železnici směřující na jih.
Dále trochu experimentuji se speciálními operacemi na víceméně obsazených územích. Nerad bych v týlu nějaké bouře a neklid a tak slibuji pozemkovou reformu za účelem zvýšení loajality. Bohužel mě to stojí dost peněz a začínají mi pomalu docházet a tak bych měl znovu přehodnotit možnosti rychlého postupu na Kazaň (anebo pak naopak za cenu snížení loajality vyberu daň v některé z oblastí ... zisk mnohonásobně převyšuje cenu pozemkové reformy, tak bych to pak mohl zase zachránit).
Odehrála se řada střetů, některé očekávané, některé neočekávané, některé s dobrým výsledkem, některé se špatným. Pokud to vezmu časově, tak nejprve úspěch Semenova ve Verkhneudinsku na Sibiři. Další město na Magistrále je v mých rukách.
Pak přišel na řadu Martynov a útok jeho uralských jednotek na Ufu. Opět bez problémů.
Pak mě zaskočili bolševici v Yaroslavi, kam dorazili nečekaně rychle, naštěstí zatím s ne moc velkou silou a Savinkov, dobrý v obraně, je odrazil a udržel tak přístav k nalodění.
Pak tu máme další překvapení a těsný výsledek. "Železná divize" rudých se rozhodla, že nebude v Simbirsku čekat, až bude obklíčena a vyhladověna a rozhodla se probít ven. Podobně jako v případě Ekaterinburgu se pokus o únik držel železnice na západ, kde jsem ho ale právě po neblahé zkušenosti z Ekaterinburgu očekával. Pozice zde držel Čeček se svou divizí a jedna Komučská divize. Přesto byl výsledek velmi těsný a byla klika, že se povedlo Muravieva odrazit.
No a na závěr jeden neúspěch a to pokus o obsazení Aralska. Zjevně jsem podcenil místní bolševické síly a útok byl odražen. Bohužel to znamená návrat přes step, protože nejbližší skladiště zásob a tak i možnost doplnění sil je daleko.
Chystám poslední útoky na Magistrále tak, abych ji konečně celou ovládl. Ve Vladivistoku se vylodili Američani a Japonci posílili své jednotky a tak posílám další jednotky po Magistrále do Omska a pak dál na Samaru (cesta trvá zhruba měsíc a půl, tedy tři tahy). Syrový obléhá Perm, bělogvardějské armády posílám směrem na Simbirsk, kde potřebuji nutně posily. Na jihu táhnu na Samarkand a u Yaroslavi dokončuji naloďování a posílám povstalce do Samary.
Následující obrázek ukazuje pozice Syrového u Permu a složení jeho "sboru" (Vojcechovského 2.divize, jeden samostatný oddíl a zásoby). Na pomoc mu táhne jedna silná Uralská divize, za Kamou je malý oddíl rudých, který pronásleduje pluk komučských sil.
Vzhledem k tomu, že finanční situace je velmi neuspokojivá, musím sáhnout k výběru daní. Bude mě to stát 10EP, což je v pohodě, ale taky dva body morálky.
A ještě pohled na celkový stav. Je vidět, kolik měst kdo drží (a hned taky vidím, že v Samaře a dalších dvou městech hrozí povstání), že jsem zatím v bpjích ztratil cca 11.500 mužů narozdíl od bílých na jihu, kteří mají ztráty dvojnásobné a bolševiků, kteří je mají téměř šestinásobné. Také je vidět, že jsem už pobral 2500 zajatců. Také je vidět, že poklesl podíl mých a bolševických sil a současně i podíl sil bílých na jihu.
Srpen začal dobrou zprávou o pádu Permu, který obsadili čechoslováci generála Syrového. Stejně tak uspěla skupina čechoslováků plukovníka Diterikhse v Primorsku, která obsadila poslední překážku na Magistrále, Blagoveshchensk. Magistrála je tak volná.
Pak ale přišel šok desátého dne. Nejprve se vydala "Železná divize" nepřítele na sever od Simbirska, kde jí vyrazila vstříc další jednotka rudých pod vedením Bela Kuny. Ta z chodu zaútočila na mnou obsazené městečko Cheboksary, které blokovalo železnici západně od Kazaně, obsadila ji a uvolnila tak "Železné divizi" únik na západ.
To ale nebylo vše, když z Ekaterinburgu pláchla, po popravě carské rodiny, divize rudých, marně jsem pátral, kam zmizela. Bohužel unikla kozákům, kteří po ní pátrali a teď se náhle zjevila na východním břehu Volhy i Simbirska, kde zcela zaskočila komučskou brigádu plukovníka Stěpanova, prakticky zcela ji zničila, Stěpanov padl a pronikla přes most do Simbirska. Nestačil jsem říct ani borůvkový koláč, jak jsem se lekl ...
Dále je tu několik novinových zpráv. Tak nejprve informace o shromáždění v Ufě, kde se sešli zástupci ČS Legie, Komuče a Bělogvardějců a ustanovili Direktórium, vládnoucí orgán sídlící v Omsku. Jako bych stejně celé oblasti nevládl já ...
Další zpráva přišla z Moskvy, kde se Fanny Kaplan pokus o atentát na vůdce bolševické revoluce Lenina. Bohužel neuspěl ...
Přestože jsem na tom zatím docela dobře, rád bych se pojistil pro budoucnost a boje s rudými budou ještě jistě dlouhé. Začínám proto strategicky budovat zázemí podél Magistrály. Centrem Bílé Sibiře je zatím Omsk a tam jsem se rozhodl vybudovat tam zbrojovku, která mě bude zásobovat válečným materiálem ...
Dále je potřeba vyřešit situaci kolem Simbirska a Kazaň severně od něj. Po průlomu Berzina a jeho II.sboru přes most se kolem vyrojila hromada dalších jednotek rudých, které si zde snad daly sraz. Rozhodl jsem se tedy v prvé řadě zablokovat železnici jihozápadně od města dostatečně velkou silou jednotek a pak vyslat část sil přímo k městu a pokusit se rudé zablokovat tam. Současně jsem uspořádal mobilizaci sil všude možně po Magistrále a síly čistící okolí Ekatěrinburgu a Permu a většinu poslal přes Samaru k Simbirsku ... v prvé řadě samozřejmě čechoslováky generála Syrového. Další část sil jsem pak poslal po železnici ke Kazani ve snaze dostihnout vlak s carským pokladem ...
Byl jsem zvědav, co se tento měsíc semele a obával se nejhoršího, ale nakonec se za celý měsíc neodehrál jediný boj, byť se síly o sebe několikrát otřely a jednou k boji málem došlo, ale rudí ustoupili dřív, než padly první výstřely. Takže nakonec to bylo jen velké manévrování bez střílení. Pro mě je důležité, že jsem zachránil většinu sil z Jaroslavského povstání a vysadil je u Samary. Vlaky jezdily taky velmi intenzivně a tak se mi povedlo přiblížit velkou část sil k Samaře (generál Syrový s hlavním tělesem ČS Legie) a poměrně dost sil i ke Kazani (jedna Uralská divize a několik jednotek komučských sil). Ze samotného Simbirska prchla jedna rudá divize na sever, ale II.sbor zde zůstal a opevnil se v městě samotném. Zbytek sil rudých zůstal více méně pasivní. Výslednou situaci vidíte zde a to včetně provincií, tak jak je která strana vojensky drží (každá provincie má dva parametry a tou jsou loajalita k jedné z bojujících stran a "military control") ...
V poli je plán jasný, posily k Simbirsku, kde chci izolovat II.sbor nepřítele a rychle ke Kazani, kde je vlak s carským zlatem (jestli tam ještě je). A pak postup na vedlejších bojištích, např. jsem oblehl minulé kolo Samarkand a posádka se zdá být malá, takže jej hodlám vzít útokem. Nicméně zbývá čas na politiku. Mám rozjetých několik politických akcí a zakládám pár nových (viz. obrázek níže). Cílem je získat větší procento loajality obyvatel, případně z nich naopak vyrazit nějaké zásoby či peníze za cenu menší ztráty loajality ...
Tak nejprve tu máme dobrou zprávu o obsazení Samarkandu. Krutin smetl 1200 obránců zcela nekompromisně a beze ztrát. Je to dobře, protože kolem se mi to rojí další stranou konfliktu, zelenými, což jsou místní muslimské bojůvky, které by se rády přiživily na globálním konfliktu rudí vs. bílí.
A zde je vidět několik výsledků mých speciálních misí. Většina obyvatel podél magistrály už pochopila, na které straně je dobro a delší bodáky a radostně podporuje bílé ...
Jinak byl klid, kolem Simbirska i Kazaně se stahuje kruh bílých a jednotky bolševiků se poněkud stáhly anebo drží své pozice.
Další posily do oblasti, to je plán. Navíc po úspěšné evakuaci jednotek Jaroslavského povstání mám k dizpocici Volžskou flotilu a posílám ji tedy ostřelovat Simbirsk a blokovat přechody přes Volhu ... jistota je jistota.
Tak tentokrát trochu rozpačité události. Na bojišti se toho opět moc neodehrálo. Obklíčení kolem Simbirska je pevné a síly pochodující ke Kazani teprve dorazily před město (postup přes lesy východně od městě je hodně zdržel). Navíc se mi rozmáhají bolševické bojůvky v týlu fronty a je potřeba se eliminovat (bolševikům se podařilo mi na dvou místech přerušit trať z Omska na západ ... naštěstí jen obsazením území a ne zničením tratě). Nicméně bojovalo se a to na Volze. Moje flotila totiž narazila na lodě bolševiků, které zřejmě zásobují či posilují (či evakuují) síly v Simbirsku. Samotná bitva dopadla docela dobře, ale moje lodě byly poměrně mohutně ostřelovány i ze břehu a řada byla poškozena.
A ještě horší zpráva přišla z Kazaně resp. z Moskvy ... vlak s carským pokladem se podařilo bolševikům evakuovat z Kazaně a dopravit do Moskvy. Po neúspěchu s carskou rodinou je toto další rána pro nástupnickou vládu bílých ...
Aktuální strategická situace je vidět na následující mapě. Masa bílých jednotek postupuje od Samary přes Volhu k Simbirsku, podobně je vidět cesta z Ekaterinburgu přes Perm do Kazaně. Osamocené jednotky severozápadně od Permu jsou malé skupinky povstalců anebo můj průzkum mapující situaci směrem k Moskvě. Podobně je vidět koncentrace rudých za Volhou u Kazaně, zjevně s úkolem vyprostit Simbirsk, kde je tedy mým úkolem odolat náporu a udržet obklíčení, než dorazí posily. Dále je vidět tlupa rudých v Aralsku a poněkud nepřehledná situace kolem Samarkandu, kde se jsem sice vytlačil rudé, ale síly zelených jsou všude kolem. Poslední zajímavost se rýsuje u Krasnovodsku, kam dorazil malý britský expediční sbor vyslaný z Persie a který jsem zde vylodil.
První zprávy z počátku října vypadaly velmi nadějně, aneb obléhání dosáhlo prvních výsledků a v Simbirsku i v Kazani bylo pobořeno opevnění, což je základ k úspěšnému útoku na samotné město. Následují informaci o fungování obchodního loďstva, které dodává část surovin do Vladivostoku.
Pak došlo na očekávané, k Simbirsku se pohnula armáda Kameněva a pokusila se uvolnit obklíčení. Nezbylo než přejít do útoku, do kterého povolal Almazov, vrchní velitel v oblasti, i naše Legie, resp. hlavně naše Legie. Bohužel jejich nasazení neproběhlo zrovna šťastně a přestože byli rudí poraženi a zahnáni zpět a to za cenu poměrně vysokých ztrát, ztráty na straně rudých jsou především v řadách naší Legie.
A pak přišla hodně špatná zpráva a to zcela nenápadně. Volžská flotila se zapletla do přestřelky s opevněním Kazaně (kde se mimo jiné pohyboval ještě Zlatý vlak, čili teď je otázka, jestli zpráva o jeho doražení do Moskvy byla mylná) a přišla o několik již dříve poškozených lodí, resp. dva dělové čluny. A tak nezbude, než povolat dělníky ze Samarských loděnic a zahájit stavbu nových. Další zajímavou informací je mobilizace komunistických kádrů v Rudé armádě. Pravděpodobně lze očekávat zvýšení morálky nepřátelských jednotek ...
Britský expediční sbor u Krasnovodsku začíná trpět nedostatkem zásob a tak zbývají jen dvě možnosti. Nečekat na průlom opevnění a prostě zaútočit anebo se nalodit a zase stáhnout. Briti se samozřejmě rozhodli zaútočit ...
K Simbirsku konečně dorazil generál Syrový a tak bylo možné zformovat samostatné uskupení ČS Legie a vymanit se tak z velení Almazova. Složení je vidět na obrázku dole. Podobně je vidět rudé jednotky kolem (Kameněv ustoupil přes řeku a utrpěl tak další ztráty) a prchající Volžskou flotilu od Kazaně. Jak je vidět z obrázku, nastavil jsem oběma armáda útok v případě, že bude prolomeno opevnění. Při troše štěstí by mohl Simbirsk padnout.
Konec října přinesl celou řadu bojů tak, jak jsem se ještě před začátkem zimy snažil dosáhnout maxima. V prvé řadě tady k Aralsku dorazil generál Martyrov se svým téměř dvacetitisícovým sborem kozáků a zaútočil prakticky z chodu na tři tisíce zaskočených bolševiků, kteří byli rozehnáni do okolních stepí a železniční spojení na jihovýchod tak bylo zajištěno. Následovalo překvapení u Penzy, kde se z lesů vyrojil prapor elitních bolševických sil s podporou praporu bolševických milicí to celé pod vedením Trockého (celkem 1750 mužů a několik děl), který zaútočil na Penzu bráněnou 4500 Savinkovových domobranců. Těch sice padlo kolem 900 a Trockyj ztratil jen 250 mužů, ale byl odražen a ustoupil zpět do čerstvě zasněžených lesů.
O největší překvapení se ale postaral Khanzhin a jeho Komučská divize, když prorazil opevnění Kazaně a za cenu ztráty pouhých 700 mužů toto strategické město na Volze obsadil !!!
Briti se samozřejmě rozhodli zaútočit ... ale protože se jim nepodařilo prorazit obranu tak i přes velké ztráty obránců byli odraženi, což znamená ústup z oblasti a doplnění zásob, protože na další útok už prostě nezbylo sil.
Dále tu máme hromadu informací ze zápolí. Jednak jsem byl informován, že mi na Sibiři dezertují vojáci, což je asi důsledek rudé agitace v některých oblastech. Dále pak, že do Vladivostoku dorazil francouzský generál Janin, který byl pověřen koordinací spojeneckých sil. A konečně že v okolí Moskvy, Petrohradu (kam se mimochodem přesunulo bolševické hlavní město, pravděpodobně z obav před možným postupem mých sil z Kazaně na Moskvu) a Carycinu se budují rozsáhlá opevnění.
A pak konečně dvě zásadní zprávy. První o ukončení Velké války v Evropě ... mír!!! Tedy pro Rusko toto neplatí ...
A pak bohužel nastalo okamžitě i to, co je v herním enginu nastaveno jako náhodná událost s rostoucím procentem pravděpodobnosti. V mém případě jsem tedy vyhrál hned na první pokus ... aneb Československé Legie jsou demobilizovány a poslány do Republiky ...
Morálka velení je po událostech minulého kola velmi nízká a zvažuji, jestli v reportu a hraní pokračovat ... aktuální situace je následující. Nejprve tedy povýšení Khazarina, který si je jistě zaslouží, ať už je morálka jakákoliv.
Nyní pohled na to, co zbylo z Legie u Simbirska ... z 27.000 sboru zůstali dva velitelé, Gajda a Vojcechovskyj. Syrový zatím na seznamu není.
Dále tu je řada praporů, které zůstaly na Magistrále. Všechny jsou zatím fixované. A to je ze všech ČS jednotek vše. Je samozřejmě možné, že část sil bude zase reaktivována, ale je taky možné, že už ne a budu muset dohrát jen s Komučskými silami, Uralskými kozáky, Sibiřany ... možná s Brity, Američany ...
Tady je pohled na celkový stav. Odchodem čechoslováků se změnil poměr mých sil vůči bolševikům na cca 2:3, což není pro útok zrovna ideální poměr. Pravda, část sil odčerpá můj jižní spojenec, ale co jsem tak koukal na mapu, moc se mu nedaří a zatím příliš nepostoupil. Je otázka, jak se teď změní situace na Ukrajině. Každopádně morálka mých vojsk je dobrá a bolševiků naopak slabá, což mi pořád dává šance na úspěch. Každopádně Moskva a natož Petrohrad jsou daleko a pokud nedorazí významnější posily, bude těžké se tam propracovat ... nehledě na to, že Československá vlajka na Kremlu zjevně nezavlaje (i když jestli budu mít alespoň jednu jednotku, tak ji tam pošlu !!!) ...
Pustil jsem se přeci jen do pokračování a nějak to doklepu. Přestože jsem v listopadu přiliš mnoho akcí nenachystal, událostí bylo docela hodně. V prvé řadě se začaly projevovat důsledky ukončení války v Evropě. Jednak tedy do Černého moře dorazila spojenecká flotila a lze tedy očekávat podporu a zvětšení sil bílých na jihu. Dále tu jsou zásadní události na Ukrajině, která se zatím profiluje jako samostatný stát, ale je zmítána rozmáhající se občanskou válkou, která nabírá na síle, jak se ze země stahují Rakouské a Německé síly. A tak se nám do konfliktu zapojují další strany ...
Dále tu máme informaci o vzestupu admirála Kolčaka, který se stává oficiální hlavou "mé" Sibiřské a Komučské armády a vlády. Uvidíme, jak se s ním budu snášet ...
Pak tu máme další boj i Simbirska, kde rudí vycítili po stažení ČS Legie příležitost a snaží se uvolnit sevření. Byli sice odraženi, ale ztráty jsou nepříjemně vysoké a pokud by měly boje takto pokračovat, budu brzy bez armády.
Radost mi udělal Molchanovov a jeho komučská divize, kterou jsem poslal po železnici z Permu směrem na severozápad. Podařilo se jí nejen zahnat menší oddíl rudých, ale následně i z chodu obsadit a zlikidovat posádku městečka Viatka, které je důležitou křižovatkou na jedné z možných cest k Moskvě.
Tak nejprve bolavé místo zvané Simbirsk. Rudí (konkrétně 4.sbor jehož součástí je i oblíbená "Železná" divize) se zase prohánějí kolem a tak zkouším změnu a posílám na ně Komučskou armádu od Simbirska a pak jeden ze sibiřských sborů z Kazaně. Uvidíme, jestli se mi je podaří skřípnout ...
Dále podařilo se mi dozásobit brity u Krasnovodska a tak místo stažení nařizují další útok. Teď už to musí dát! No a ve finále začínám budovat nový Legionářský sbor, tentokrát složený z bělogvardějců, ale pod vedením naším velitelů (objevil jsem ještě Direrikhse a tak mám hned velitele). Aktuálně má sílu cca 5.000 mužů Vojcechovského divize, která je složena z 10.pěší brigády a pluku Barnaulových důstojníků. Jako podporu jsem dočasně zařadil samostaný dělostřelecký prapor z Yaroslavské divize, ale ze Sibiře už putují další posily a to včetně dělostřelectva.
Tak jak se ukázalo Trocký se po posledním neúspěchu přemístil i se svou elitní gardou k Simbirsku a převzal velení nad 4.sborem. Bitva se opět odehrála, z mé strany se do ní zapojila jen část Komučských sil (přestože na obrázku to vypadá, že do toho šla celá Almazovova armáda) a podle toho vypadal i výsledek. Ještě několik takových kravavých remíz a budu muset od Simbirska odtáhnout.
Radost mi naopak udělali briti, kteří se tentokrát pochlapili a využili svou téměř desetinásobnou přesilu a zadupali bolševiky v Krasnovodsku do země. Dále tu mám několik oznámení týkajících se výroby, nejprve že byla dokončena zbrojovka v Omsku, pak že bolševici začali budovat zbrojovky v Moskvě a Petrohradu ...
Pak tu jsou informace z jihu: moji spojenci bělogvardějci na Kavkaze dostali posily od západních spojenců, bolševici mobilizují ukrajinské bolševiky a partyzány a obsadili Kyjev. Samé dobré zprávy ... a napadl sníh.
Napadlý sníh začíná komplikovat pohyb a hlavně zásobování. Budu muset nějak rychle vyřešit situaci kolem Simbirska, ideálně tak, že zde bolševici konečně kapitulují a já budu moct na jaře vyrazit na západ. Aktuální situace na frontě od Kazaně přes Simbirsk do Syrzaně je vidět na obrázku.
Vzhledem k tomu, že se situace na jihu Ukrajiny je nepřehledná a pořád se tam něco děje, začínám bedlivěji sledovat stav sil zúčastněných stran. Jak je vidět, tak po stažení ČS Legií se situace v poměru k boševiským silám spíš zhoršuje a to i přes to, že buduji a posiluji co se dá. Dokonce i Bělogvardějci na jihu jsou aktuálně silnější, než jsou mé jednotky. A tak jediné co je potěšující je poměr ztrát, kdy bolševici ztratili již cca 120 tisíc mužů zajatce nepočítaje, zatímco na mé straně je 35 tisíc padlých a zraněných a na jihu 30 tisíc.
Změna taktiky u Simbirska přinesla ovoce alespoň ve změně poměru ztrát a tak začínám doufat, že bolševiky dorazim a Simbirsk bude co nejdříve můj. Naštěstí zatím není široko daleko žádná další bolševická armáda, která by mě zahnala (což by vzhledem k nedostatku zásob, kterým zde mé sbory trpí byl asi snadný úkol).
Další události jsou už jen informativní (přeci jen se zimou bojové aktivity poněkud ochladly). Západní síly zásobují a posilují bělogvardějce přes obsazené přístavy v Černém moři (to se mě moc netýká) a ve Vladivostoku, pomocný sbor barona Ungern von Sternberga byl sestaven a vyslán do Mongolska, Poláci povstali proti Němcům a poslední Rakousko-uherské jednotky opustily Ukrajinu.