I přes z počátku optimistické hodnocení situace se ruským jednotkám nakonec povedl rozsáhlý průlom. Jak se ukázalo, ruský vrchní velitel poslal do boje jednotky druhého sledu a ty se staly tou rozhodující silou. Hlavní úder přišel na Mjakotino hájené jednotkami mobilní skupiny Sintzenich po té, co původní fronta 440.pluku byla roztržena na styku II. a III.praporu. Po krátkém boji s přesilou se ruským jednotkám povedlo rychle proniknout do týla města a osud nemobilních jednotek tak byl zpečetěn. Fronta se definitivně roztrhla a zbytky II. i III.praporu byla zatlačeny do stran. Nepřítel se nyní valí směrem na Denezhnoe a neše jednotky s ním nemají kontakt. Zcela samostatný boj vede I.prapor podporován samohybnými děly 413.praporu. I zde se však rusům po těžkých bojích podařilo proniknout podél obrany a čelo I.praporu se tak ocitlo vysunuté daleko vpřed a celému uskupení nyní hrozí obklíčení v oblasti Dobrodina.
ruské: | 6 lehkých a 4 střední tanky, 740 mužů |
---|---|
německé: | 3 lehké tanky, 15 samohybných děl, 1 dělo či minomet, 570 mužů |
Odpoledne doráží posily v podobě motorizovaného praporu a velení posílá také baterii Kaťuší. Přeskupené jednotky berou opět útokem nemocnici a jelikož nepřítel ustoupil okamžitě ji obsazují. V lese směrem na Dobrino je minimálně prapor německé pěchoty a také několik samohybných děl. Posily a také tanky postupují na levém křídle. Bohužel nepřítel asi něco tuší a u výjezdu z lesa narážíme na samohybky. Tanky se zastavují a pěchota pokračuje po okraji lesa a snaží se obejít nepřítele který zaujal půlkruhovou obranu nejméně s praporem StuGin. Samopalníci mezitím postupují lesem od nemocnice, ale několikrát padnou do léčky a několik čet je zajato. Nakonec ale nepřítel raději ustupuje a les je obsazen. 2.prapor postupoval po hlavní silnici na Dobrino a díky tuhé nepřátelské obraně se mu podařilo obsadit pouze první obranné pásmo a vyčistit silnici od zátarasů a min. Před soumrakem tak prapor pěchoty obešel nepřátelské obrněnce a společně s hlavními silami jsme připraveni dokončit obklíčení německých pozic.
Krátce po obědě dorazila překvapivá zpráva – vrchní velení každému veliteli přidělilo další prapor pěchoty. Podle mých informací to způsobilo dodání několika lahví francouzského koňaku, které nalezly jednotky generálmajora Arkadyho v nemocnici v kanceláři štábního lékaře Dr. Weisse a které byly na základě přímého rozkazu politického důstojníka doručeny vrchnímu velení. Kromě tohoto praporu dorazily dvě čety T-34 ze záloh 627. tankové brigády.
Tyto posily společně s částí 11. gardové brigády (lehké tanky a nově příchozí pěší prapor) zahájily mohutný útok na město Myakotino. Naše minomety položily dýmovou clonu a jednotky v naprostém bezpečí dosáhly svých pozic a dosáhly okrajových čtvrtí Myakotina.
Vzhledem k nedostatku dýmových granátů již nebylo možné vytvářet další dýmové clony a tak byla očekávána těžká palba německých jednotek a značné ztráty naší pěchoty. Naštěstí pro nás přišla pomoc z naprosto nečekané strany. Německá vojska položila dýmovou clonu na místa kam jsme potřebovaly, čímž podpořily náš útok. Dým v ulicích města navíc zabránil větším ztrátám našich tanků, které byly ostřelovány na vzdálenost 250-750 metrů německými obrněnci v bojových postaveních. Po předpokládaném vystřílení munice byly německé tanky ostřelovány z pozic nezasažených dýmem a bylo zničeno několik Pz IV H a Marderů.
Pokud by se nám podařilo najít německého velitele děl, která položila kouř, byly by mu poskytnuty vynikající podmínky v našich příjemných zajateckých táborech. Protože ale vycházíme ze zkušeností v naší Rudé armádě byl již pravděpodobně popraven, a to i přesto že dostal souřadnice od vrchního velitele německé armády.
Po našich úspěších se zdálo, že německé jednotky ve městě podlehly panice a tak dobytí města a zajetí jeho obránců bude otázkou několika minut. Odhad se ukázal být správný jen z poloviny. Německým důstojníkům se podařilo německé obrněné jednotky zvládnout a stáhnout všechny svoje střední tanky z města a ty tak zůstávají díky většímu dostřelu a účinnosti na větší a střední vzdálenost pro nás smrtelným nebezpečím.
Po ústupu německých jednotek z dosahu našich pozic ve městě se k chvályhodnému a vynikajícímu činu rozhodl generálmajor Zdenec. Jeho lehké tanky objely Myakotino a zaútočily na město ze severu. Zde byly objeveny německé pěší jednotky. Několik výstřelů z tankových děl a sovětských elitních Mattarů rozvrátilo již tak nespořádanou německou obranu, která se díky útokům lehkých tanků ocitla v obklíčení. Po tomto úspěchu generálmajor Zdenec kontaktoval 627. tankovou brigádu, která bez problémů zajala veškerou německou pěchotu ve městě, což dokazuje i snímek pořízený německým průzkumným letounem. Za tuto svoji iniciativu bude generálmajor Zdenec navržen na vysoké vojenské vyznamenání.