Třetí fáze bojů
Amrický postup na severu vyhnal i Lanův III.prapor z obranných postavení, což znamenalo od té doby pomalý ale jistý ústup. Navíc Flint se se svými tanky pustil do boje s americkou pěchotou a utrpěl nepříjemné ztráty. Severní část Arkádyho praporu tak skoro ztratila kontakt se silami na severu a stáhla se do okolí svatyně na Mahuči. V Actyffském průsmyku v té době naopak vrcholil boj o pozice na samém vrcholu průsmyku. Rozhodovat se ale pomalu začalo na jihu. Postup Zdenkových paragánů mě vytlačil z výhodných postavení v zálivu a na okraji lesa. Jakmile se pak k paragánům přidali i mariňáci PvP, byl osud jižní fronty rozhodnut. Byl sem nucel pomalu ustupovat a odkrývat tak i postavení v Actyffském průsmyku. Situace se nám prostě postupně začínala vymikat z rukou. Naše síly utrpěly díky palebné převaze američanů větší ztráty než nepřítel a početní přavaha nepřítele nám znemožnila manévrový boj. Došlo tak k materiání bitvě, ve které sme dříve nebo později museli podlehnout ...

Postup v Actyffském průsmyku
Američané zde postupovali sice jen pomalu, ale za to jistě. Naše jednotky i přes zoufalý odpor ztrácely jednu pozici za druhou a s vrcholem průsmyku se blížilo i poslední vhodné obranné postavení. Jakmile by padlo i to, musela by se celá fronta stáhnout až před přístav v Actyffu. Do boje tak byly zasazeny všechny síly včetně dělostřelectva a našich tanků.

Ústup k Taka-te
Na jihu mé jednotky bojovaly zoufalou bitvu. Zdeněc mě postupně vytlačil z okraje lesa a na planině se mé jednotky udržet nemohly. Jakmile se pak do boje zapojil i PvP, byla už přesila natolik znatelné, že nezbylo než zatroubit k ústupu. Naštěstí v mém týle už byl Hukr, který tak můj ústup podchytil a převzal pobřežní frontu. Mé jednotky tak mohly zaplnit mezeru jižně od Actyffskéhu průsmyku a zabránit tak obchvácení fronty.

Konec na Kindelově ostrově
Osud se naplnil i pro naše slabé jednotky na Kindelově ostrově. Američané konečně zaútočili na Hukrova pozorovatele. Četa pěšáků jeho YSNLF se držela statečně a dlouhou dobu na sebe vázala americké síly, nicméně přesile nakonec podlehla.

Mahuči
Díky vydatné pomoci amerického postupu v Actyffském průsmyku se ke svému cíly, k Mahuči, propracoval i Alfréd. Bitva s průsmyku postupně odčerpala obranné síly od svatyně a Alfréd se probojoval až k ní. A snad právě to byla ta poslední kapka ... Vrchní velitel zavelel k závěrečnému banzai útoku. Ten v první chvíli skutečně vypadal nadějně, protože hlavně v oblasti Actyffskéhu průsmyku měl nečekaný úspěch. Nicméně jakmile byl zastaven, vše se vrátilo do zajetých kolejí materiální bitvy ...

Kapitulace
Vzhledem k celkové situaci se pak štáb japonských sil shodl na ukončení bojů a kapitulaci. Naše jednotky sice ještě zdaleka nebyly poraženy, ale byly nuceny přesilou nepřítele neustále ustupovat, čímž se zhoršovala strategická situace. Na jihu se sice do bojů zapojil čerstvý Hukrův prapor, ale mohl tak dosáhnout jen zastavení amerického postupu poděl pobřeží. A jakmile by američané zaútočili sevěrně od pobřeží, byla by celá obraná Actyffskéhu průsmylu donucena k ústupu. A tím by vlastně padla i pozice na hřebenu v okolí Mahuči. Boj tak sice mohl být ještě dlouhý a zajímavý, ale neustále rostoucí nepoměr sil už nedával šanci situaci nijak zvrátit. Boje tedy byly zastaveny. Pokud porovnáte tuto jump mapu s předcházející, je vidět jen nepatrný územní zisk amerických sil. Přesto byl tento postup nezadržitelný a postupně zničil většinu našich sil. A vzhledem k tomu, že za námi se už žádná vhodná obranná linie nenacházela, bylo toto postavení skutečně konečné ...