Z deníku Obersta Matto von Bran 1939-1945

Severní Afrika - Tunis - průsmyk Bin Dahell - 6.února 1943, čas 22:00

"Posaďte se pánové",
velitel se konečně ozval a hluk v místnosti se pomalu utišil. Jak sme se tak rozsazovali po bednách ve velkém štábním stanu, tyčil se nad námi v celé jeho protáhlosti. Vždyť i v tanku mu museli udělat sedačku na míru, aby moc nevyčuhoval z věže a nebyl tak snadným terčem nepřátelských střelců. A kolik dívek a žen by na celém světě zaplakalo nad smrtí Generála Flinta, který byl známý ani ne tak svými bojovými úspěchy, jako spíš řadou suvenýrů, ke kterým přišel během svých postelových průniků nepřátelskou obranou.
"Jak jistě víte, dle rozkazu máme zaútočit na pozice američanů u sedla Bin Dahell, prorazit jejich linie a způsobit zhroucení fronty v tomto úseku ! ... "
Jak tak velitel pokračoval ve výkladu a zmínil se o průlomu do týla nepřítele, mrknul sem na Majora Panzera, který si až do teď doloval ze zubů zbytky krevet, jeho oblíbené pochoutky, kterou sehnal v této prašné pustině neznámo jak. Nicméně teď se pozorně zaposlouchal, což se moc často nestávalo, a jeho očích se zalesklo. Už v duchu viděl jak jeho tanky drtí americké studebakery týlových jednotek ... Je to jasné, nechápu proč, ale opět dostal od velitele za úkol samostatnou průlomovou akci do týla nepřítele podél pravého křídla našeho útoku. A to i přesto, že lpí na rozkazech a jakmile bude potřeba aby operativně zasáhl, tak z toho nic nebude.

"První fáze útoku připadne 377. pěšímu pluku Obersta Matta. Granátníci se skrytě přesunou pod Kavčí hřeben a zaútočí na pozice 6.pluku americké obrněné pěchoty, která drží pozice na hřebenu. Podle zpravodajců se americké pozice táhnou od sedla přes hřeben až k jeho konci. Vaším úkolem bude zlikvidovat severní pozici a umožnit tak našim tankům průnik do týla nepřítele ... "
Kouknu na Majora Alfréda Jaegera, velitele II.praporu a procedim mezi zuby:
"Zase my !"
Ten je ale duchem někde u svého oblíbeného pěveckého sboru 3.roty jeho praporu a vůbec mě nevnímá. Určitě slyší tenor kulometčíka Ivanova o kterém se říká, že než přeběhl na Východní frontě k nám, znásilnil sekretářku samotného Žukova a pak utlouk klackem medvěda, který mu jako správný občan Sovětského svazu chtěl zabránit dezertovat. Pobaveně jsem se pousmál a kouknul na Obersta Azazela, velitele 12. tankového pluku, který říkal, že to nejspíš bylo obráceně, ale dával si pozor, aby to náhodou Ivanov neslyšel.

"Jakmile 377.pěší obsadí pozice na hřebenu, protáhne se Azazelův 12. tankový pluk za pozicemi našich granátníků a zaútočí na samotné město Bin Dahell za průsmykem. Pěšáci je budou krýt z boku a budou vázat bojem američany na hřebenu. Moje pozice bude jako vždy u II.praporu."
Oberst Azazel sledoval na mapě dlouhou trasu, kterou bude muset překonat, než se dostane do města. Ale představa, jak jeho osobní kameraman zase natočí svého velitele triumfálně vjíždějícího do města a jak pak ten film bude zase všem nabízet, rozehnala jeho pochybnosti. On to zvládne ...

"Tak a teď trošku klamného manévru, co bysme to byli za němce, kdybysme nepředvedli nějakou tu kulišárnu.",
zavtipkoval po rakousku General Flint a pousmál se na posledního velitele, kterému nikdo něřekl jinak než 566344, což bylo číslo, pod kterým byl vedený dva roky v Torgau, kde si odpykával trest za nějaké fyzikální pokusy v muničním skladu 380.pěšího pluku. Zákon a akce a reakce ho vynesl na titulní stránky bavorských novin a následný volný pád přímo do Torgau, kde pak mohl rozbíjet atom palicí v kamenolomu dle libosti.

"I. rapor 380. luku zaútočí na hřeben jižně od průsmyku a stáhne na sebe obranu tohoto úseku. Američani nesmějí dostat možnost, stáhnout své jednotky do ohroženého úseku na severu !!!"

A tím by plánování akce na zítřek prakticky skončilo. Ale nebyl by to náš velitel, aby si neodpustil několik peprností na adresu nepřítele. A tak sme se dozvěděli, že američanům na Kavčím hřebenu velí Colonel Charlie Khuska, o kterém zpravodajci tvrdí, že po jednom nepodařeném tankovém útoku jeho jednotky překousl plnicí pero, které neustále cumlal v puse. Modrým jazykem od inkoustu pak napsal něco neslušného na adresu Generála Pattona na pozadí jedné spojovatelky ze štábu, načež byl převelen k pěchotě a poslán do první linie.
Společně s ním tam velí pěchotě i Major Mpmv, což prý je čistokrevný rudokožec a ke svému jménu přišel tak, že kdosi přeložil jeho indiánské jméno do angličtiny a udělal z něj zkratku. V originále by se to prý dalo přeložit do němčiny jako "Ten, který tancoval kolem totemu až o půlku zubu přišel". Zlí jazykové navíc tvrdí, že to bylo po požití několika galonů ohnivé vody a že Mpmv pak ještě dlouho tvrdil, že neběhal kolem totemu, ale že lovil pádícího bizona. Pro ostudu pak odešel od svého kmene a vzali ho do US Army.
Velitelem v Bin Dahellu má být jižanský generál Zdenec, který je prý znám jako dobrý stratég a nejlepší manévry předvádí na plném stole jídla, které je jeho vášní. Nejznámější je prý jeho obchvat nepřátelského salátu, výsadkem pěčené kýty přímo do týla nepřítele a následným klešťovým manévrem dvojité porce hranolek bez kečupu.
A aby toho nebylo dost, dozvěděli sme se, že 37.pluk americké obrněné pěchoty má za velitele bývalého právníka Colonela Lana, který prý ještě před válkou hájil svého obviněného přítele, Majora Rena, velitele druhého praporu. Reno byl obviněn z uloupení cadilacu z garáže místních zbohatlíků a ohnutí zrcátka u skoro nového forda místního šerifa. A protože Lano hájil Renovu svobodu výrokem, že každý američan má přece právo jezdit v tak dobrém voze domácí výroby, zařídil jim šerif, mající známé v armádě, právo nosit úžasnou pušku M1 taktéž domácí výroby.