PANZER SRAZ - Březen 2012
2.- 4.března 2012
Vzhledem k mrazivé zimě jsme našli volný termín na další sraz na začátku března. Milan jako vrchní ubytovatel tentokrát překvapil změnou Sokolovny v Radotíně na soukromou školku v Radotíně. Místo zcela izolované, velmi příjemné prostředí, spousty hraček a výtečné zázemí ... jedním slovem komfort.
Sešla se už víc než tradiční sestava a to včetně tradičního zrušení účasti Hanyzem.
Sestava praporu |
|
Matto Mpmv Kajik Arkady Jalunda |
PvP Pupca Milan Beren |
Tentokrát jsme zvolili volnější a méně CSkový styl, hrálo se hodně World of Tanks a pak každý kdo co měl, ostatně komu z nás se povede mít tolik hodin jen pro sebe a pro své oblíbené gamesky ...
Nicméně došlo samozřejmě i na CSka. O scénáře jsem se tentokrát podělil s Arkadym, který se toho ujal velmi zodpovědně a udělal na údržbu složitý a komplikovaný scénář o britském útoku na Termoli na Italské frontě. Hráli jsme tradičně dvě skupiny proti dvěma hráčům simulujícím lepší AI a scénář se nakonec vydařil, přestože jsme z obrovské mapy využili jen několik málo hexů ...
První částí scénáře byl na mém úseku fronty útok britů přes řeku a zajištění předmostí, čemuž měl zabránit prapor mých německých výsadkářů. Arkady několik kilometrů za mnou obdobným způsobem měl zabránit vylodění britů u města Termoli. Pohled na začátek britského útoku na mé frontě, proti stojí Kajik, Mpmv a Jalunda ...
... a u Arkadyho, kde bojoval PvP, Baren, Pupča a Milan. U Arkadyho měli briti trochu více prostoru a taky jich zde bylo víc, u mě přes most šly do útoku jen tři skupiny, což bylo na tak malý prostor maximum. Hned první kolo se Kajikovi povedl husarský kousek, když prokličkoval s průzkumnou četou pozicemi paragánů a skoro obsadil všechny cílové hexy. nicméně byl to nakonec největší průnik za frontu, tak daleko se už briti nikdy nedostali (pokud nebudu počítat PvP jízdu v Panzerově duchu po mapě křížem krážem).
Když se po první části ukázalo, že dosažení vytýčených cílů bylo pro brity jen zbožným přáním, dostali všechny připravené i bonusové posily, cíle jsme poněkud přiblížili a nechali je pokračovat v útoku. U mě briti zcela uvízli v palbě kulometů na malém předmostí, kde se sice uchytili, ale získat moje zákopy po jeho stranách se jim nepodařilo a jakýkoliv pokus o průnik středem končil v křížové palbě.
U Arkadyho se britům dařilo trochu víc, sice dlouho přešlapovali před městem, ale nakonec prorazili, město obsadili téměř celé a část obránců obklíčili a následně zlikvidovali.
Pak měl přijít Kesselingerův protiútok, jemuž měli briti jen s omezenou AT vyzbrojí odolat. Tanků jsme měli hodně a obzvláště u mě, kde se úder koncentroval na malé předmostí, kam briti AT děla ani poslat nemohli, nemohl neuspět. Za cenu malých ztrát na německé straně byli briti nakonec zahnáni až za řeku a mohli uvažovat, jak se budou vracet ...
U Arkadyho útok nešel tak snadno, briti zde měli víc prostoru pro krytí a postavení AT fronty a tak se němci do města zpět neprobojovali. Dokonce i Milan se překonal a s největším sebezapřením zničil palbou AT děl několik Arkadyho Pantherů ...
V poslední fázi scénáře přišla na řadu spojenecká obrněná kavalérie s úkolem zahnat tu zpropadenou Panzerwaffe sebranku pryč. K dispozici dostali briti krom Shermanů i několik Wolwerinů a hlavně 17pdr ATděla, která dokázala potrápit. U mě se tak briti opět propracovali přes řeku s úkolem získat podobné předmostí, jako drželi na počátku. O poslední VP se vedl krvavý boj a Jalunda jej v předposledním kole i nějakým zázrakem obsadil, ale protiútok jej srazil zpět a v posledním kole se moje jednotky na pozicích už udržely.
Arkady byl britským protiútokem poměrně rychle zatlačován a hlavně postupně ztrácel síly, až se nakonec v posledním kole briti převalili přes poslední obrannou linii a masou svých jednotek obsadili vše. Obrázek ukazuje situaci před posledním britským útokem ...
Druhý, mnou připravený scénář, byl naopak o poznání větší a to nejen mapou, ale i jednotkami. Hráli jsme 5x5 (resp. 5x4), ale myšlenka byla podobná, do boje se měly postupně zapojovat různé posily či zafixované části armády a měnit tak celkovou situaci. Nicméně scénář byl díky velikosti poměrně časově náročný a nakonec jsme ho nestačili dohrát a tak hvězdná hodina německého protiútoku nestačila zcela přijít. A tak jen pár momentek z bojů a hlavní mapa ruského útoku v DenM, 23.června 1941 ...
Útok průzkumné skupiny na německé pozice hájící most ...
Zoufalý a neúspěšný boj výsadkářů o letiště v hlubokém týlu nepřítele (ke spojení s pozemními jednotkami nedošlo i kdybychom hráli až do konce).
Palebná linie, která zadržela už jen svou hrozbou německý útok na rusy obsazené město ...
Na závěr bych snad jen dodal, že koncept takových scénářů, i přes jejich pracnost, se mi líbil a měl jsem pocit, že spokojenost byla všeobecná. Tak příště snad něco podobného ...
© Martin Smola, 1999-2017