Somálsko
Matto
Scénář útoku italských vojsk na Etiopii měl představovat v první fázi překročení obranného postavení na řece, jejíž údolí se hluboko zařezávalo do okolního terénu a dávalo tak obráncům výraznou výhodu. A tak přestože somálské jednotky nabyly zrovna super vyzbrojené, stačila jejich zaměřovací funkce pro dělostřelectvo, které i se svými starými 75mm kanóny dokázalo udělat své. Zde například ukázka situace v roklině, kudy se k řece dral Mpmv a Beren. Nešlo minout.
Velkou výhodu měl na začátku hráč hrající zcela na jihu, což byl Milan. Začínal totiž už za řekou a přestože to měl docela daleko, dokázal jako první zaútočit a obsadit první linii na řekou, která se opírala o místní vesničky s kopce.
Další, kdo se musel prodírat korytem řeky, byl PvP, který podobně jako ostatní s překvapením zjistil, že naše 20mm protiletadlové kanóny jsou velmi účinné i proti obrněným autům a dokázaly na přechodech udělat pěknou paseku (tady jsem rozhodně nevolil v orgu dobře, těch 20tek jsme měli zbytečně moc a byla to překvapivě rozhodující zbraň ... jedno její postavení je vidět zde nad okopem v pravém horním rohu obrázku).
Jakmile Milanův postup otevřel cestu přes řeku Pupčovi, vrhli se oba na mé pozice a nejen že vytlačili somálské jednotky do volného prostoru, ale podařilo se i zajetí celé jedné roty.
K úspěchu na jihu se brzy přidal i PvP s oběma skupinami, které měl k dispozici, a italská vojska utvořila linii postupující proti další pozici somálské obrany, hřebenu táhnoucímu se napříč mapou. Milan se pokoušel o obchvat, ale osamocen byl zastaven, zbytek se vrhnul na samotný hřeben, který byl bráněn hlavně z odvrácené strany a z boku, kde si část mých prvoliniových sil zachovala bojeschopnost a dokázala provést i několik menších protiútoků do boku postupujícího nepřítele.
Na severu byla situace komplikovaná díky obtížnému přechodu řeky, kde Kajik zcela na severu i Mpmv a Beren pod ním tvrdě zápasili s Aradyho houževnatou obranou. Nakonec sice Arkadyho jednotky zatlačili, ale všichni utrpěli značné ztráty a postup se tak omezil jen na boj o nejsevernější vesnici, kde se prohnala skutečně krvavá smršť a na Berenův postup na jihovýchod, kde poměrně snadno obsadil některé VP, ale od nápadu postupovat dál otevřeným terénem ho Arkady rychle odradil.
Na jihu končil scénář zuřivým bojem o hřeben, který sice Italové obsadili a v jednu chvíli to vypadalo i na průlom fronty a nucený ústup mých jednotek na další obrannou linii, ale nakonec se podařilo situaci stabilizovat (hodně pomohla přímá palba děl, které stály na odvrácené straně hřebene) a přejít do protiútoku ...
Na severu byl konec ve znamení velmi podobného vývoje. Nejprve se italské jednotky prokousaly vesnicí skoro až k východnímu okraji, ale pak jim došly síly a Arkadyho protiútok jim vyrval získané území zpět.
Celkově tak scénář skončil porážkou italských sil. Jak se ukázalo, přechod řeky pod sice slabou, ale vytrvalou palbou, byl hodně drahý a na obsazení dalších pozic už nezbyly síly. Letectvo moc nepomohlo, protože již zmíněné 20mm kanóny mu nedaly šanci a stejně tak dopadla i obrněná auta. A v samotné pěchotě nebyla italská převaha dostatečná ...
© Martin Smola, 1999-2017