Sevastopol - Maxim Gorkij

Matto

12.června 1942 ... Německý útok pevnostní komplex Maxim Gorkij

Německým úkolem v tomto scénáři bylo probojovat se na a za hřeben na jehož vrcholcích byly umístěny baterie pevnostního komplexu Maxim Gorkij. Ruské pozice vypadaly na první pohled velmi dobře opevněné v bunkrech, pevnůstkách, zákopech a okopech a zajištěné pevnostními AT děly a těžkými děly pevností. Obě skupiny se sice hodně spoléhaly na německé samohybné hmoždíře Karl, ale ty se nakonec moc nepředvedly a tak všechnu práci za ně musely vyřešit klasické tanky, 88 děla a tlupy německých pěšáků ...

Moje pozice byly na levé straně mapy a proti stála Arkadyho skupina. Beren hájil pravou polovinu a valil se na něj Jalunda a jeho grupa. Jalundova skupina měla v tomto směru výhodu rychlejšího postupu po silnici v údolí, ze které se dalo kdykoliv odbočit k opevněním, ale na druhou stranu zde byl terén víc odkrytý. K mým pozicím vedly v zásadě dvě možné cesty. Buď čelní útok anebo průlom sedlem na levé straně. A tuto cestu si Arkadyho skupina zvolila.


Směry náporu útočících sil

Jalundova skupina se do opevnění vlomila nečekaně rychle. Tanky a 88mm děla rozstřílela první pevnůstky a než se Beren vzpamatoval, stáli Němci před hlavní baterií. Zde ale také na dlouho dobu zůstali a teprve když se Hanyz z jedné strany a Pupča z druhé strany probojovali do Berenova týla, tak se fronta pohnula.


První linie obrany se u Berena zhroutila nečekaně rychle

Na mé straně fronty se nepřítel sice dral usilovně vpřed do sedla, ale dostal se zde do křížové palby a z počátku utrpěl značné ztráty (šlo hlavně o Arkadyho a Zdenkovu skupinu). Teprve když se podařilo zlikvidovat a zatlačit mé levé křídlo, kam se prodral Kajik, byla cesta sedlem volná. Zde se pak německé síly rozdělily. Arkady s PvP postupovali postupně vzhůru k hlavnímu opevnění (bylo radost sledovat, jak se tanky šplhají po skalách vzhjůru), zatímco Kajik a Zdenec se vrhli do obchvatu skrz obsazené sedlo.


Situace po obsazení sedla. U Berena je vidět rýsující se kolaps na křídlech.

Prúnik do mého týlu se Kajikovi se Zdenkem podařil, většina mých sil zde byla zničena a hlavní VP zde byl poměrně snadno obsazen. Moje posily spěchající z klidného pravého křídla dorazily většinou pozdě. Na druhou stranu včas byly k dispozici kolem hlavní baterie opevnění, kam se dral PvP a Arkady. Ti měli nevýhodu, že postupovali po poměrně úzkém hřebeni a pravidelná palba si zde vyžádala další značné ztráty (jen minomety zde vyřadily kolem deseti tanků !). A tak díky zdržením a slábnoucí síle německých sil, se Arkadymu s PvP nakonec nepodařilo obsadit hlavní VP na hřebeni.


Situace několik kol před koncem

Uspěla naopak Jalundova skupina. Pupča s Hanyzem obešli Berenovy pozice z boků a nakonec se podařilo proniknout k VP za baterií. Obklíčené jednotky pak už poměrně rychle kapitulovaly pod tlakem Jalundy a Mpmv. Pupča se navíc prodral do již nebráněného týlu a obsadil VP i zde což ve finále znamenalo, že v posledním scénáři zvítězila Jalundova skupina.


VP padl, baterie je obklíčená, zbytek ruských jednotek je zahnán do několika houfů a bude zničen