Německo - Stolberg - léto 1953
Sovětský úder na západní spojence přišel nečekaně a tvrdě. Záplava ruské obrněné a mechanizované techniky se valí Německem a již nezbývá moc kilometrů k jeho západním hranicím. K Cáchám se valí jednotky 128. a 251.mechanizované divize a před sebou hrnou zbytky zničených britských jednotek. K záchraně britů, ale hlavně k zastavení ruského postupu byly povolány záložní jednotky US Army ve Francii, 24. a 48.obrněná divize. Jejich stavy nejsou zdaleka úplné a tak byly vyztuženy jednotkami US Marines ...
Tento dějový scénář měl proveřit možnosti hraní scénářů z poválečného období a chtěli jsme si vyzkoušet netradiční výzbroj a možnosti (např. na spojenecké straně byl k dispozici vrtulníkový pluk k jehož nasazení ale nakonec nedošlo). Bohužel od začátku se ukazovalo, že mé obavy ze scénáře byly oprávněné. Mapa byla sice velká, ale až příliš členitá a komplikovaná a na ruské straně vznikla v úvodu nevyhnutelná zácpa a komplikace s tím spojené. Díky tomu se předhozené britské jednotky nestaly snadnou potravou pro ruskou lavinu, jak jsem původně předpokládal, ale naopak dokázaly způsobit poměrně nepříjemné ztráty čelním ruským jednotkám a ještě v relativním pořádku ustoupit na hlavní obrannou linii podél údolí řeky protékající Stolbergem. Severní úsek fronty jsem měl na starosti já (tedy Matto) a jižní Kajik.
Průzkumný let Kájikova letadla
Než se rusové propracovali k hlavní obranné linii užili jsme si spoustu legrace s průzkumnými letouny, které jsou také novinkou v JTCS. Lze s jejich pomocí prozkoumat rozsáhlou část mapy a vzhledem k tomu, že oportunity protiletadlových děl na ně nějak moc nezabíralo, bylo to poměrně i bezpečné. Takhle třeba Kájik bezpečně obkroužil kolonu Mpmv prodírající se neschůdným terénem v jižní části mapy a uvedl ho tak do menšího šoku.
Boje v severní části fronty
Bohužel hlavní obranná linie se pro rusy ukázala jako nepřekonatelná. Díky času, který jsme měli, se nám podařilo zničit většinu mostů přes řeku a navíc mohutná palebná síla spojeneckých jednotek dokázala udržet rusy od řeky dostatečně daleko a znemožnila jim tak postavit si most vlastní. Jediné místo, kde rusové trochu postoupili, byla severní část fronty, kde nebylo nutné řeku překonávat. Přesto za obsazení pvního VP zaplatili rusové tak mohutnou cenu (a to jsme stáhli z fronty těžké US tanky a nechali "jen" Pattony), že jsme scénář zastavili. Převaha spojeneckých jednotek je v jejich parametrech tak mohutná, že skutečně jen velmi početná přesila by dokázala zlomit jejich odpor.
Situace na konci, na severu se rusové probili pod hřeben a získali VP hned za řekou, na jihu se nedostali pořádně ani k řece. Ztráty děsivé ...
© Martin Smola, 1999-2017