Mius - střetná bitva

Matto, velitel I.praporu 16.tankové divize

Fáze 1: Útok

Dle rozkazu vrchního velitele PvP nastoupil časně ráno 3.října 1941 můj prapor na pravém křídle sestavy LXX.sboru. Mým úkolem bylo podpořit na křídle útok sousedního Berenova pěšího praporu na Dobrovolje a pak se spojit s Zdencovým praporem divize Branderburg, který nastupoval do útoku z jihu (bod B). Dalším úkolem bylo proniknout do týlu nepřítele a prolomit se na Annovku, čímž mělo být završeno vítězství LXX.sboru nad jednotkami 21.sovětské armády.

Ještě pozdě večer 2.října jsem se vypravil v doprovodu svých velitelů na rekognoskaci terénu. Vzhledem k utajení jsme na sobě měli uniformy pěších jednotek ... jen jsem doufal, že nás takto nepřekvapí nějaká ruská hlídka a nezajme. Asi by se mnou zacházeli jinak než s velitelem tankových vojsk !!! Po obhlídnutí terénu jsme se rozhodli postupovat jižně od cesty do Dobrovolje, aby moje jednotky neblokovaly postup Berenových pěšáků. Terén byl jižně od silnice dobře sjízdný a postup po náhorní planině jižně od vesnice nabízel možnost obchvatu. Tím bych pracoval na obou částech mého úkolu, podpořit Berena a zároveň spěchat na východ.

Hodina H byla stanovena na 6:45, tedy krátce před úsvitem, doufali jsme, že Ivany překvapíme. A jak se zdálo, záměr se zdařil, moje čelní jednotky snadno překonaly území nikoho a zaujaly pozice JZ od Dobrovolje. Zde se nám naskytl úchvatný obraz na množství ruských tanků ... sakra, vždyť podle velitelství zde měly být pěší jednotky !!! Na překvapení narazil i Alfréd, velitel II.praporu 16.tankové divize, který v útoku na Turdovoj podporoval Rena. I tady bylo ruských tanků nějak mnoho. Jak se ukázalo později, z výslechu zajatých ruských vojáků a hlavně komisaře Mpmv, který už měl války plné zuby, rozdupal svou stranickou knížku a pošlapal čest komunistické strany, ruská strana plánovala na tentýž den útok a dokonce stejně jako my, s těžištěm na jihu. Jen díky tomu, že jsme svůj útok začali o chvilku dřív, jsme získali strategickou iniciativu a ruské plány se tak ocitly zcela ve vleku událostí.

Ruské tanky komisařů Kajika a Mpmv se sice snažily zastavit můj postup, ale byly poměrně snadno odraženy a zahnány do pozic východně od Dobrovolje. Tím jsem zajistil Berenovi klid a jeho pěchota tak poměrně snadno překročila Svinjachu a zaútočila na Dobrovolje, které po krátkém boji s ruskou pěchotou padlo. Podobně se zadařilo i v Turdovoj, kde Alfréd odvážným útokem překročil říčku a bleskově obsadil jih vesnice, čímž donutil Ivana, aby se z vesnice stáhl úplně. Nicméně se zde začalo rýsovat nebezpečí, protože Lanova pěchota, která měla zajistit bok útoku na Turdovoj, moc nepostoupila a Alfréd se tak ocitl na poměrně úzkém prostoru z boku zcela nekryt.

Další    stránka