Leden roku 1943 s sebou přinesl rozsáhlé boje hned na několika místech. V Číně zahájili japonci velkou ofenzívu s cílem vytlačit čínská vojska z Číny samotné. Letadlové lodě Královského námořnictva opět bojovaly u Andamanů, mohutné nálety američanů z Timoru přilákaly do oblasti japonský svaz pěti bitevních lodí, které se pak utkaly se spojeneckým loďstvem u Lautemu a v neposlední řadě, pokračují americké útoky na japonci držené ostrovy v Pacifiku.
Timor
Pokračující nálety amerických těžkých bombardérů startujících z Timoru a sužující okolní japonské základny (Maccasar, Kendari a Amboinu) přilákaly do oblasti svaz pěti japonských bitevních lodí. Tento svaz nepadl nejprve 8.ledna ostrov Kai, kde způsobil pravou pohromu. Při představě, že by se mu povedlo proniknout k Lautemu a ostřelovat zdejší letiště plná amerických letadel bledli všichni spojenečtí velitelé v okolí. A tak bylo rozhodnuto povolat všechny dostupné síly, aby se tomuto nebezpečí zabránilo. První dva útoky byly odraženy nálety letectva, nicméně ani zásahy pum neodradily japonce od dalších pokusů. A tak se nakonec stalo, co se stát muselo, 15.ledna byl opět detekován japonský bitevní svaz směřující z Kendari k Lautemu, ale špatné počasí nad Lautemem znemožnilo
starty bombardérů a tak nezbylo povolat hladinová plavidla, aby se útočníkům postavila.
Bitva u Lautemu
Jedinou větší námořní silou v oblasti byl bitevní svaz Královského námořnistva složený z bitevních lodí Warspite a Valiant, bitevního křižníku Repulse, těžkého křižníku Hawkins, sedmi lehkých křižníků a čtyř torpédoborců. Podpořit jej mohl americký svaz složený z těžkých křižníků Indianapolis, Northampton, Chester, Louisville a Minneapolis, dvou lehkých křižníků a pěti torpédoborců. Naproti tomu japonci vyslali bitevní lodě Kongo, Kirishima, Mutsu, Ise a Hyuga, těžké křižníky Nachi a Kinugasa, tři lehké křižníky a deset torpédoborců.
Krátce po půlnoci 16.ledna se japonské loďstvo přiblížilo k Lautemu a do cesty se mu postavil britský svaz, který japonské lodě sledoval na radaru. Přetože i japonské lodě byly vybaveny radarem, spojenecké lodě zachytily později a ocitly se tak v taktické nevýhodě, zaskočeny prudkým útokem lodí Královského námořnictva. Bitvu zahájila vlajková loď armirála Spoonera Warspite, která vyslala první salvy na bitevní loď Kirishimu. Druhá v řadě, bitevní loď Valiant ostřelovala Kongo a Repulse se zaměřil na Mutsu. Díky překvapení chvíli trvalo, než japonské lodě odpověděly a v tu dobu už bylo pro některé z nich pozdě. Bitevní lodě Kongo i Kirishima byly mnohokrát těžce zasaženy, Kongo bylo krátce po začátku souboje prakticky rozstříleno přívalem granátů. Kirishima na tom byla podobně, přesto se jí podařilo několikrát zasáhnout britskou vlajkovou loď Warspite, přičemž nejvíce škody napáchaly dva granáty proniknuvší do kotelen, které tak byly prakticky vyřazeny z činnosti.
Daleko hůř se vyvíjel souboj Repulse s Mutsu, první salvy Repulse nebyly moc úspěšné a i když se nakonec podařilo Mutsu zasáhnout, byla pouze zapálena a způsobené škody nebyly velké. Zato Mutsu hned třetí salvou zasáhla Repulse naplno a to navíc tak nešťastně, že granát probil slabší pancéřování paluby a vybuchl v muničním skladišti věže A. Následný výbuch pak zcela zdemoloval první třetinu lodi, věž A byla výbuchem dokonce odhozena do moře. Repulse tak byla vyřazena z boje a dál už do něj nezasáhla.
Na zbývající japonské bitevní lodě, křižníky a torpédoborce pak zútočily britské křižníky a torpédoborce. Proti bitevním lodím toho mnoho nezmohly, ale podařilo se poškodit těžký křižník Kinugasa a při torpédovém útoku těžce poškodit lehký křižník Yura a zcela rostřílet čtyři japonské torpédoborce. Na druhou stranu i britské lodě utrpěly nezanedbatelné ztráty, těžký křižník Hawkins byl zasažen několika granáty střední ráže a silně hořel, lehké křižníky Birmingham a Enterprise pak byly zasaženy množstvím granátů a navíc každý jedním torpédem, což pro oba znamenalo téměř konec.
V druhé fázi boje se obě loďstva k sobě přiblížila ještě víc a dělostřelecký souboj se tak změnil v množství utkání jednotlivých lodí. Zde jednoznačný prim hrála bitevní loď Valiant, která jako jediná zůstala plně bojeschopná. Dorazila Kongo a od nehybného Warspitu odehnala Kirishimu, která se krátce na to převrátila a potopila a Mutsu, která odplouvala hořící. Pak svá děla obrátila na dotírající torpédoborce a také zaznamenala několik zásahů. Po celou dobu bitvy naopak nebyla zasažena ani jednou, což je pověrčivými námořníky přičítáno bílému delfínovi, který se během plavby Indickým oceánem držel lodi několik dní po boku. Repulse už nebylo pomoci, po několika dalších zásazích jí už japonci nevěnovali pozornost. Přesto se udržela na hladině další dva dny a potopila se teprve 18.ledna.
Fatální poškození pro Warspite znamenaly zásahy do kotelen. Loď sice byla stále poměrně bojeschopná, ale téměř nehybná a tak se jí osudnou staly dvě japonská torpéda, která jí zasáhla ke konci bitvy. Podobně jako Repulse se ještě dva dny udržela na hladině a naděje na její záchranu nebyly rozhodně marné, nicméně pak selhala čerpadla na pravoboku a přeplněná loď se náhle převrátila a klesla ke dnu.
Druhá fáze boje lehčích sil pak jednoznačně vyzněla pro britské lodě. Japonské bitevní lodě Mutsu, Ise a Hyuga pokračovaly za svým cílem, když to Valiant a částečně i Warspite podpořily své křižníky v boji s japonskými. Doražen byl křižník Yura a zapálen křizník Yubari, podobně se pak vedlo dalším dvěma torpédoborcům, které byly společně s předchozími čtyřmi rozstříleny. Na britské straně byly opětovně zasaženy oba už poškozené křižníky a poškozen další.
Mezitím se na bojiště dostavil americký svaz a postavil se zbývajícím japonským lodím do cesty. V počátku se američanům poměrně dařilo, byla opětovně zasažená již hořící bitevní loď Mutsu a zapálit se podařilo těžké křižníky Nachi a Kinugasa, který byl dokonce zasažen i třemi torpédy a později potopen. Američané navíc doráželi už zdevastované japonské torpédoborce, ale i tak nakonec podlehli japonské přesile. Louisville zasáhly pouhé tři granáty z japonských bitevních lodí, ale to zcela stačilo, aby se loď rozlomila a klesla ke dnu. Křižník Northampton byla naopak udolán náporem granátů střední ráže a nakonec potopen torpédem. Chester byl zasažen přívalem granátů až na samém konci bitvy a druhý den klesl ke dnu. Minneapolis byl velmi těžce poškozen, podobně jako lehký křižník Hobart a dva torpédoborce.
Nicméně zbývajícícm japoncům to už stačilo a obrátili na sever. Čekal je ještě krušný den, kdy poškozené lodě, včetně bitevní lodi Mutsu a křižníku Nachi, zůstaly v dosahu amerických a britských letadel na Timoru.
Výsledek bitvy pak lze označit jako lehké spojenecké vítězství. Japonci ztratili bitevní lodě Kongo, Kirishima a Mutsu, těžké křižníky Nachi a Kinugasa, lehký křižník Yura a asi osm torpédoborců. Spojenci odepsali bitevní loď Warspite, bitevní křižník Repulse, těžké křižníky Northampton, Louisville a Chester, lehké křižníky Enterprise a De Ruyter a dva torpédoborce. Zbývající japonské lodi byly jen lehce poškozeny, spojenci mají naopak řadu těžce poškozených lodí, jejichž oprava potrvá měsíce. Nicméně podařilo se zabránit v ostřelování letiště u Lautemu a bojová síla amerického letectva tak zůstala zachována.
Bengálský záliv, Barma a Indie
Boje na pozemní frontě v Barmě téměř utichly, spojenecký útok byl odražen. Poslední pokus provedly spojenecké síly u Moulmein, když útok podporovalo ostřelování bitvními loďmi Royal Sovering a Revenge. Revenge pak ale byla zasažena torpédem japonské ponorky a musela odplout do opravy.
Stále samozdřejmě pokračuje letecká válka v oblasti, spojenci napadají obě japonské základny a občas si troufnou i na vzdálenejší cíle. Tak byly napadeny například skupiny dělových člunů u Victoria Point či dokonce u Bangkoku. Nicméně v druhé polovině měsíce se výrazně zlepšila kvalita japonských pilotů a tak úspěšnost útoků poklesla.
V Bengálském zálivu opět operovaly letadlové lodě svazu Y, jijichž Swordfishe napadly u Andamanských ostrovů japonský konvoj a potopily pět transportních a jeden klasický torpédoborec za cenu tří ztracených letadel.
Čína
Od 7.ledna do zhruba 15.ledna zuřila japonská ofenzíva v Číně. Mohutná vojska podporovaná silným letectvem udeřila na frontu kolem Kunmingu a severně od něj. Naštěstí spojenecká letadla brzy odrazila japonské letecké útoky (vyznamenala se opět 17.peruť a 433.australská peruť), i když udržet letiště v Kunmingu v provozuschopném stavu bylo hodně náročné, a spojenecké bombardéry pak pomohly odrazit útoky japonské pozemní armády. Frontu se tak podařilo udržet, i když obě strany utrpěly značné ztráty.
Ponorková válka
Leden byl opět bohatší na ponorkové boje. Jak už bylo řečeno, japonská ponorka poškodila bitevní loď Revenge, za což byla ubombardována hlídkovými letouny RAF. 9.ledna skórovala holandská ponorka O-24, když zasáhla transportní loď, den na to potopila KX japonskou minonosku. 14.ledna zasáhla KXVII další japosnký tanker, ale byla těžce poškozena eskortou a sotva se dovlekla na nejbližší základnu. Podobně dopadla i O-19 hned druhý den. A konečně 15.ledna britská ponorka Trusty potopila minolovku, ale byla při tom lehce počkozena.