Sleduji pokus 12.praporu obsadit severní část Bin Dahellu. Na pomoc přispěchala i Panzerova pěchota a pomáhá vyčistit území severně od města, nicméně útok na město
samotné vázne a končí neúspěchem. Stočim dalekohled dolů do města, kde je Bauer a taky rota Alfrédova praporu. Ten teď stojí vedle mě a společně sledujeme, jak se do
města od jihu valí americké jednotky ...
"Je to s nima bledý, náš útok je v koncích, naše tanky daleko a amíci zahajujou protiútok ..."
Má pravdu, už se nedá nic dělat. Teď už jsou vidět minimálně dvě roty americké pěchoty, jak zahajují palbu na domy, kde se naši ještě drží ... a zprava najíždějí od
opěrného bodu na severu americké tanky ...
Nad údolím se valí mračna kouře, ale i přes něj je dalekohledem z bunkru na Kavčím hřebenu vidět, že odpor
obklíčených čet I a II.praporu 377.pluku v Bin Dahellu je u konce. Několik posledních výstřelů a pak opět nad městem
zavlála americká vlajka. Zhnuseně odvrátím pohled a zachytím pohyb Alfrédovy ruky, který sleduje naše tanky
pod hřebenem.
"Teď sou tady ! Teď, když už je pozdě ... "
"Přijely na přehlídku, ale ta se nekoná ... nebo aspoň ne ta vítězná."
A tak je zhruba po dvou hodinách bojů po všem. Náš útok se dostal hodně daleko, ale hlavního cíle nedosáhl. Naopak, v závěru, ve snaze obsadit bleskově Bin Dahell sme utrpěli značné ztráty a kdyby boj pokračoval dál, museli bysme se stáhnout zpět na Kavčí hřeben, který tak byl jediný pevně v našich rukách. Díky obratné obraně našich nepřátel a obtížné prostupnosti terénu, který hodně zdržel naše tanky, se nepodařilo realizovat plán našeho velitelství a bitva byla prohrána. Utrpěné ztráty byly na obou stranách přibližně stejné ...