STALINGRAD - Fall Hasenbraten

	Na předměstí Ivanovka se rozpoutaly tvrdé boje. Naše útoky směrem k victory pointům střídaly protiútoky a náš postup byl téměř zastaven. Ale navázali sme na sebe záložní Zdencovy jednotky a zbytky Hukrových jednotek ...
	... čímž byl umožněn postup Lana na chrám sv. Petra a hlavně Kájika a Hajaji, kteří v té době už napnuli frontu ustupujících Panzerových jednotek na nejvyšší míru. I na předměstí Ivanovka to pro nás vypadala docela dobře, ale to už se skrz Stalinův sad přihnaly Ivanům posily z jihu a naše pravé křídlo se ocitlo v ohni nového boje.
	Krvavá lázeň na Ivanovce byla bohatá na ztráty. Moje i Mpmv jednotky zde utpěly skoro 50ti procentní ztráty, ale stejně tak tady vykrvácely poslední ruské zálohy ... a pak fronta na severu povolila definitivně ...
	Kájik s Hajajou už před sebou tlačily docela bez větších problémů zbytky Panzerových jednotek a blížili se k Obilnému silu a sídlišti Lazur. I má detašovaná bojová skupina měla úspěch. Na břehu Volhy se vyhnula ruským zátarasům a i přes krátký boj s Azazelovým zajištěním pronikla do týla řidce bráněné fronty ...
	Tou dobou již začínalo být rozhodnuto. Na naše pravé křídlo sice dopadl ruský proitútok a část našich pracně vybojovaných pozic v Ivanovce padla, ale na severu už nic nebránilo v průniku a to znamenalo ruský konec ...
	Jakmile se naše jednotky probojovaly na dohled k Obilnému silu a protiútok v Ivanovce byl zastaven, požádali velitelé ruských jednotek o příměří a byla dohodnuta kapitulace.

I přes velmi značné ztráty (jen odhadem, ztráty našich jednotek dosáhly zhruba 60-70%, na druhou stranu, Panzerovy a Hukrovy jednotky byly téměř vyhlazeny a i Zdencovy zbylo jen pár tanků a pěchoty) tedy plán "Pečený zajíc" uspěl. Přestože jsme původně chtěli prorazit jen na dvou bodech, ukázalo se to jako nemožné a fronta musela být proražena po téměř celé šíři Panzerova a Hukrova praporu. Naši soupeři si v obraně vedli velmi dobře a naše chyby sme tvrdě platili. Kdyby si rusové uvědomili dřív, že težiště našeho útoku je na severu a podpořili zde se hroutící frontu včas, byl by náš útok pravděpodobně zastaven už v předpolí a naše pořážka by byla neodvratná. Na druhou stranu nutno říct, že velký kus práce odvedl Flint, který svými rušivými útoky udržoval Alfréda v jeho pozicích a tak mu zabránil, jako nejbližší jednotce, v posílení obrany severně od železnice. I krvavá bitva v Ivanovce byla velmi důležitá, protože tak umožnila Kajikovy a Hajajovy eliminovat Panzerův prapor a prorazit do ruského týlu. Na naší straně byla asi největší chyba to, že se nám nepodařilo dosáhnout obklíčení nějaké větší skupiny nepřítele. Vždy šlo jen o izolované body odporu, ale jednotky jako celek jsme jen zatlačovaly a tak sme jako útočníci, kteří jsou v takovém okamžiku ve zjevné nevýhodě utrpěli značné ztráty.

Předchozí    stránka