Kursk - Stepanisce

Z počátku se nám dobře dařilo. MPMV, já a Zdenec jsme dorazili velmi rychle do Stepanisce a začali sme budovat obranu. Stejně tak Hajaja, Panzer a Lano postupovali úspěšně podle plánu. Kontakt s nepřítelem zatím nebyl navázan ...

Ten na sebe ale nenechal dlouho čekat. Němci správně rozpoznali důležitost kóty 586 jihozápadně nad městem. Jakmile se na vrchol vyšplhaly těžké tanky Tiger, bylo rázem Stepanisce odříznuto od přisunu posil. Tigeri měli nádherný rozhled a hlavně kontrolovali obě silnice vedoucí do Stepanisce z našeho týla. Jediná možnost, která nám zbyla, bylo vydatné použití dýmu a přesunů za touto kouřovou clonou ... Mezi Tigery a SU-152 dochazelo občas k přestřelkám, ale na hlavní německý útok se čekalo ...

Panzer mezitím tlačil svou záškodnickou skupinu mimo dohled do týla nepřítele. Poměrně rychle překonal nebezpečný terén a ukryl se v údolí říčky. Čas jeho nasazení měl teprve přijít.

Útok na Stepanisce přišel pro nás z poněkud nečekané strany. Všichni sme se obavali útoku z jihu, kde byla naše obrana roztažená do šířky. Útok ale přišel ze západu a to na poměrně úzké frontě. Hned jak sme to zjistili, pokusili sme se udeřit dříve, než se na nás německé jednotky vrhnou, ale moc se nám to nepodařilo. Naopak, naše jednotky byly vrženy zpět a bylo přerušeno spojení s Hajajovýma jednotkama v zavodu, kde byl zatím, až na menší přestřelky klid. Nejklidnější sektor byl prozatím jižní, kde ani Lano, který držel vesnici na východním břehu ani Azazel schovaný v údolí na západě, neprojevovali snahu zaúočit.

Pak už oběma stranám začali přijíždět posily a teď šlo o rychlost. Nám dělalo největší starost, že zrovna jediné posily do Stepanicse, jednotky MPMV se výrazně opožďovaly. Požádali sme proto Lana o poskytnutí podpory z jihovýchodu, o což se sice pokusil ale dostal se do palby Hukrových, Azazelových a Kajikových jednotek a utrpěl nepříjemné ztráty. Štěstí ale jinak stálo na naší straně. Dobrý výhled neměly jen německé jednotky na náš týl, ale z vhodných pozic i my na týl německý a podařilo se nám zachytit nepřátelské posily na přesunu a způsobit tak nepříteli kritické ztráty na pěchotě. Nejvíc utrpěl Alfréd s Flintem a Hukr.

Útok na Stepanisce, tentokrát už z jihu i západu se přesto rozběhl a díky tomu, že naše posily ještě pořád nedorazily, byli sme postupně zatlačováni hlouběji do města a ztráceli sme jednu lokaci za druhou. Nebýt ztrát na německé pěchotě, bylo by Stepanisce drtivým německým útokem jistě dobito ...