Touto bitvou jsme na lednovém srazu začínali a doufali jsme, že si na ní vyzkoušíme nový princip. Právě to se nám nepodařilo, protože bitva se zvrhla v něco úplně jiného, než jsme čekali. Místo rozlehlé bitvy od Sidi Omar a průsmyku Halfaya až po Tobruk se bitva ve své hlavní části odehrála u Sidi Omar, kde se střetly hlavní síly obou stran. Přesto to byla velmi pěkná a zajímavá bitva, byť rychle dospěla ke svému konci. Její průběh na základě poznámek z průběhu se tu pokusím nastínit ...
Základním kamenem britského plánu byl drtivý úder tří tankových brigád na Sidi Omar, kde se bránila jedna tanková jednotka Afrikakorpsu. Podle plánu jsem měl z jedné strany zaútočit já a z druhé Mol, přičemž Kajik měl provést obchvat a donutit tak nepřítele k rychlému ústupu. Po obsazení Sidi Omar už neměl být problém otevřít průsmyk Halfaya a pak udeřit prudce na sever. Plán se zdál jasný, nepřítel si měl rychle uvědomit svou zoufalou situaci na jihu a urychleně se stáhnout ... nebo se nechat zničit v obklíčení. Pak se ale strhla hrozivá bitva u Sidi Omar, kterou nikdo nečekal a která nakonec rohodla. Nepřátelský velitel v Sidi Omar se rozhodl zcela nečekaně a proti vší logice sám se svými tanky zaútočil. Tím velitelem nebyl nikdo menší, než Zdenec !!!
Plán a průběh bitvy u Sidí Omar
Turn 1
Provedl jsem poslední kontrolu své brigády. Dvě roty tanků Stuart, rota tanků Crusader a rota motorizované pěchoty, dohromady 36 tanků, 6 obrněných
průzkumáků a 108 tomíků na náklaďácích. A hned vedle podobná skupina Kájika a kus dál na východ Mola. Nepřítel se má nač těšit ! V čas T vyrážíme
vřed, Mol poněkud rychleji než se čekalo a dostává se tak téměř okamžitě do kontaktu s předsunutými hlídkami nepřítele. Nečekaně ostře zaútočil
i Jalunda proti průsmyku Halfaya, snad ve snaze prorazit obranu bez naší pomoci. Snesla se na něj palba dobře zakopaných děl Mpmv a hned
v úvodu útoku mohl ze svého stavu odepsat dva pěchotní tanky.
Turn 2
Jak se ukazuje, obraně v Sidi Omar velí Zdenec, což může znamenat problémy, ale na druhou stranu, kdyby se nám podařilo ho zničit, máme půlku
vítězství v kapse !!! Mol útočí na Zdenkovy tanky, ale malý dostřel a průbojnost našich tanků moc velký úspěch neměla. Abych Zdenka zaměstnal,
zkrátil jsem svou cestu kolem opevnění a udeřil na první tankovou četu PzIII, kterou můj průzkum objevil. Přestože útočila drtivá většina mých tanků,
zničily svou palbou pouze jeden německý stroj !!! Zdenek toho využívá a vrhá většinu svých jednotek s podporou tanků Mpmv do útoku na Molovy tanky.
A teď přichází další šok. Tak, jak německé tanky odolávají našim, tak dobře naše hoří a explodují jen se na ně německé špatně podívají. Mol během
mžiku přišel o 26 strojů, němci přišli i s tím jedním mnou zničeným zatím jen o 6 strojů !!!
Turn 3
Nedá se nic dělat, ve snaze pomoct drcenému Molovi se vrhám přímo do Sidi Omar, kde narážim jen na pěchotu a slabé síly nepřítele. Podařilo se mi zničit další dvě
PzIII, ale s Molem je prakticky konec. Zdenek je vytlačen ze Sidi Omar na východ, ale má volnou cestu k Mpmv a obklíčení mu tedy již nehrozí. Naopak Kájikův průzkum
narazil na německé jednotky rychle postupující ze severu (Beren a Azazel). Celkové ztráty našich obrněnců jsou momentálně 36 tanků a 5 průzkumáků, němci zatím odepsali
jen 9 tanků a 1 průzkumák !!! Hrozivé.
Turn 4
Náš plán je zcela v troskách a další vedení boje je jen jedna velká improvizace. Společně s Kájikem ničíme čelní jednotky blíží se k nám od Fort Capuzzo. Já se zároveň
snažím dostat se svými tanky na účiný dostřel ke Zdenkovi, než se mu zcela podaří ustoupit k Mpmv, který stále v pohodě odráží Jalundovy pokusy o útok. Ve snaze
znejistit německý postup na jih vyráží do útoku i Reno z dalekého Tobruku, jehož jednotky se setkávají s Pupčovými u Knights Bridge, kde se do sebe zakousnou.
Aktuální stav mých jednotek je 32 tanků, 6 průzkumáků a 102 pěšáků.
Turn 5
Vrhám se silou celé své brigády do útoku na Zdenka a na tanky Mpmv západně od průsmyku Halfaya. I přes neskutečnou odolnost německých strojů se mi podařilo
obklíčit a zničit několik Zdenkových tanků, ten zas na oplátku v protiútoku rostřílel několik mých. Azazel s Berenem útočí na Kájika, který se pomalu stahuje k
Sidi Omar. Aktuální ztráty tanků jsou 49 ku 30, což už je sice lepší poměr, ale to na bojiště ještě nedorazily hlavní síly Azazela a Berena.
Turn 6
Pokračuje zuřivý boj západně a severně od Sidi Omar. Moje tanky se z bezprostřední blízkosti (jediná účinná vzdálenost pro palbu našich tanků) vrhají opět do útoku. S palebnou podporou několika Kajikových tanků
se mi prakticky podařilo zničit většinu Zdenkových tanků, zbytek se pak stáhnul k postavení Mpmv. Ale i já jsem těžce zaplatil,
mám už jen 24 tanků, 6 průzkumáků a většinu pěchoty, která si zatím moc nezabojovala. Ale už se jí to blíží, ze severu se blíží Beren a Azazel, proti kterému se teď
otočily věže našich plecháčů. Mezitím pokračuje boj o Knight Bridge, ale jak se zdá, rozhodně nedonutí němce ke stažení části jejich sil na sever.
Turn 7
Společně s Kájikem se vrháme do posledního zoufalého útoku. Využili jsme situace, kdy se cca půlka Azazelových sil oddělila od zbytku jeho a Berenových sil. Z jedné
strany zaútočily moje tanky, z druhé Kájikovy a za normální situace by to znamenal konec obklíčených německých tanků. Ale toto nebyla normální situace, alespoň
polovina napadených sil vydržela naše útoky a to i přes palbu na boční a zadní slabší pancíře německých obrněnců. Bylo až neuvěřitelné, co Azazelovy tanky
vydržely a ještě nám společně s ostatními tanky v okolí způsobily nepříjemné ztráty svou palbou. Celkové ztráty tanků jsou momentálně 80 ku 68, přesto to znamená náš konec.
Turn 8-10
V posledním pokusu zlomit německé obrněnce rozstřílíme ještě kolem dvaceti strojů, ale pak přichází zákonitý konec. Od Halfáye, kde sice část sil poutal Jalunda, na nás
zaútočil se zbytkem svých sil Zdeněk podporován tanky Mpmv, ze severu s asi polovinou svých sil Azazel a ze západu Beren. Našich posledních cca 30 tanků vybuchuje pod přívalem granátů
a jsou rychle zatlačovány do Sidi Omar, které jsme jako jediný cíl obsadili. Nakonec se v osadě brání už jen žalostná troska našich tří tankových brigád. Německé ztráty sice
ještě trošku vzrostly, ale už to nestojí za řeč. I na severu zastavil Reno svůj výpad z Tobruku, když boj u Knights Bridge skončil nerozhodně a jednotky se stáhly do výchozích
postavení. Jalunda v posledním útoku nakonec obsadil alespoň první zákopy před průsmykem Halfaya, ale dál se už taky nedostal. A přestože už i němcům nezbývá mnoho jednotek,
bitva končí naší porážkou protože na obnovení nějakého útoku už nemáme sil ...
Je 19. Listopadu 1941. V moři písku stále odolává přístav Tobruk. Naše statečné jednotky se snažily
dobýt tento důležitý prístav, ale čelní útok selhal. Nyní nepřítel nabírá dech a snaží se obklíčené
jednotky v Tobruku vysvobodit průlomem do našich řad.
Nepřítel operaci nazval CRUSADER
Byl jsem velitel I.praporu 5. obrněného pluku AfrikaKorps a na onu bitvu nikdy nezapomenu.
ROZKAZ č.040121 pro operaci zněl: Hlavním úkolem operace je zajištění a udržení lokací Sollum, el Duda a
Knight Cross. Druhotnými cíli pro Váše jednotky jsou vesnice el Adem a Bir el Gubi, které je nutno udržet
a zajistit, aby nepřítel nevyužil prostoru k manévrovému boji. Hodně štestí, Vrchní velitel Azazel.
Začátek operace probíhal přesně podle předpokladu. Britové udeřili na naše obranná postavení v Sidi Omar a
v průsmyku Halfaja silou tří praporů. Nebezpečí však hrozilo od čtvrté skupiny, která postupovala otevřenou
pouští a hrozila vpádem do nekrytého týla našich jednotek. Už během útoku jsme však zjistili, že právě ta
čtvrtá skupina posílila skupinu útočící na Sidi Omar a tím pádem útočily tři skupiny a sevřely tak I. prapor
8. obrněného pluku do kleští.
Začátek bitvy rozhodne dobře pro nás nevypadal. Přesila 4 skupin britů proti 2 německým přinesla své ovoce.
Velitel Zdenec byl chtě nechtě nucen opustit Sidi Omar a stahovat se na novou obranou linii před průsmykem
Halfaja. Ústupové boje byly urputné a veliteli Zdenecovi se podařilo část skupiny velitele Jalundy zničit.
Přesto Sidi Omar padlo do rukou nepřítele a uvolněné jednotky v síle asi dvou skupin začaly rychle
postupovat na pevnost Capuzzo. Celá naše jižní fronta se tak ocitla v ohrožení.
Po půl hodině bojů se podařilo skupině velitele Zdenece v ústupových bojích zničit jednu skupinu britských
jednotek. To uvolnilo tlak na průsmyk Halfaja, ale vážná situace se začínala tvořit před pevností Capuzzo a
u vesnice Bir el Gubi. V tu samou dobu vyrazil velitel Pupča na průzkum bojem k samotnému Tobrúku.
Po hodině boju bylo jasné, že dalším cílem spojených skupin velitelů Matta a Kajíka je pevnost Capuzzo.
Naštěstí jejich postup byl zpomalen. Nakonec oba velitelé změnili plány a stočili se k útoku na zbytky
sil Zdenece a MPMV, který pozičně výtečne bránil svůj perimetr u průsmyku Halfaja.
Moje skupina po zajištění Bir el Gubi se rozvinula k útoku na skupiny Matta a Kajika. V součinosti
s vrchním velitelem Azazelem jsme provedli protiútok na obě britské skupiny, které byly angažovány bojem
se skupinou Zdenecovou.
Po hodině a půl bitvy se podařilo britům prolomit Zdenecovu obranu a vlomit se za jeho linie. Dílo zkázy
hrdinné Zdenecovy skupiny pak dokonaly tanky Mattovy skupiny. I přes naši snahu odlehčit pretíženým
Zdenecovým jednotkám se nám katastrofě zabránit nepodařilo.
Po 1/3 bitvy byl stav vcelku vyrovnaný, ale pozičně jsme byli ve výhode. Nejobávanější britký postup byl
zastaven a přešli jsme do protiútoku.
Na planině, v prachu pouště, pod pevností Capuzzo, se rozhořela rozhořčená a bezohledná, krvavá tanková
bitva, kde jediným meřítkem úspěchu byl počet zničených tanků nepřítele.
Kvalita německých tanků nakonec slavila triumf a po hodině bojů v podstatě obrněné síly britů přestaly
existovat. Bitva dospěla do své poloviny a byla v podstate rozhodnutá. Britové utrpěli rozhodnou porážku
v tankové bitvě a jejich zbytky sil se stahovaly do výchozích postavení.
Naše síly jen čistily a zajišťovaly prostor a začaly sestupovat síly na konečný útok na Tobrúk.