Kdesi u Demjanska, zima 1942
Z deníku sovětského velitele
Pro pamět národa zaznamenal: Hanyz
Prý vítězíme a ženeme fašisty zpátky. No zatím to moc nevypadá. Po prsa se brodíme ve sněhu a před námi je další německé postavení, do Demjanska je to ještě dobrých 30kilometrů. V létě bychom tudy neměli šanci projít, fašisté se opevnili ve vesnici na úzké šíji, která vznikla mezi dvěma jezery. Teď v zimě je ale namísto vody několik metrů silná vrstva ledu, která unese i tanky.
Nechci však riskovat těch pár T34 a KV, co jsem dostal přidělené – lyžaři z druhého praporu přejdou v skrytu západní jezero, třetí prapor východní jezero a první prapor s velitelskou rotou a tanky bude předstírat útok středem – obchvatům moc velkou naději nedávám, tyhle kapitalistické vymyšlenosti jsou k ničemu. Zato náš pěkný útok napřímo, to je něco! Lehké tanky se poté odpoutají a podpoří jednu z obchvatných skupin.
Není nač dále čekat - jednotky NKVD, které budou postupovat za mými vojáky, jsou už také nervózní, ještě aby tak politruka napadlo, že váhám! Dávám příkaz spojkám a za chvilku už vyrážíme vpřed. Ihned poté se čelní jednotky dostávají do německé palby, tři družstva jsou v mžiku vyhlazena, několik dalších čet je přibitých k zemi palbou a zmateně ustupují. Povolávám tanky, ale i lehké obrněnce se boří spolu s těžkými do sněhu a prozatím nemohou pěchotu podpořit.
Uvidíme, jak se bude němcům líbit bubnová palba 152mm kanónových houfnic, které mám přiděleny k podpoře :o)
Obr2-výchozí rozmístění jednotek RA
Palba z německých zákopů decimuje pěšáky, kteří se ve sněhu nemají kde krýt, mohou jen pokračovat kupředu a se zaťatými zuby čekat, kdy si je najde německá kulka.
Ostřelují nás nejen ruční zbraně, ale i protitanková děla a dokonce samohybné AA kanony.
Chvíle odplaty ale nastala. Palebný přepad 152mm kanonů a velkorážních minometů vnáší zmatek do německých pozic, zbylá polovina německé kulometné čety opouští své liščí díry a německý velitel dostává v kübelwagenu přímý zásah granátem.
Obr.3-Zázrakem zachovalý snímek válečného zpravodaje ukazuje německého velitele von MVQ se svitou jdoucího ke štábnímu vozu. Jen několik okamžiků poté byl vůz zasažen a německý velitel zabit. Povšimněte si protekční SPZ jeho vozidla,které byly přidělovány jen nejvyšším prominentům Třetí říše ;-)
Sovětské tanky přesnou palbou ničí několik lehkých protitankových děl, ne, že by našim ocelovým kolosům mohla uškodit, sovětské oceli se nic nedotkne (zvlášť když je ukuta pro mírové účely), ale čistě pro jistotu.
Druhý i třetí prapor pokračují v obchvatu německých pozic, zatím je zřejmě nepřítel nezpozoroval. Přichází pět čet posil a zároveň špatná zpráva – dělostřelci mají jen polovinu přídělu střeliva, dostatek min mají jen praporní minomety ráže 82mm.
Z rádiového odposlechu divize přichází záznam vysílání německého velitelství, které končí patetickým voláním „Nein, Krasnaja armija zurük und schnell“. Rovněž se dozvídáme o posilách, které jsou prý již na cestě.
Obr.4-Německé motorizované posily
3.kolo
Nepřítel využil dočasného polevení naší dělostřelby a vrhl do linie čerstvé posily. Vypadá to, že celá šíje mezi jezery je těžce opevněna a proražení německé linie bude stát mnoho obětí. Během několika minut ztrácím celkem tři plné čety (17SP)– palba jediného esesáckého kulometu dokáže vyhladit během vteřiny polovinu čety.
Rovněž německá pěchota se vzpamatovala z šoku nečekaně rychle – nechci dělat nějaké závěry, ale zdá se, že smrtí německého velitele se jim vysloveně ulevilo a do naší palby se vrhají téměř s nadšením. Dle vyšitého monogramu MVQ, nalezeném na krajkovém spodním prádle s hakenkrajcíčky, jediném to zbytku po německém veliteli, se jim ani nelze divit. Dle přesných dat, získaných naším hrdinným rozvědčíkem Von Stirlitzem (osobní karta, průkaz do knihovny, legitimace člena říšského baletního spolku) jde o ostříleného vyššího proviantního důstojníka (což vysvětluje nejen nález obrovského skladiště schnapsu přímo pod jeho bunkrem, ale i elán německých vojáků, s jakým se nás pokouší vyhnat z obsazené pozice. Vypadá to, že to skladiště tu někde bude nejmíň ještě jedno).
Obr.5-Německé posily šly jak ovce na porážku
4.kolo-5.kolo
Palba německých kulometů pokračuje, není výjimkou, když po jedné dávce přijdu o polovinu čety. VP25 uprostřed šíje je však bezpečně v sovětských rukou a pomalu rozšiřuji vlom do německých liniích – za nimi už je volná cesta na Demjansk!!! Němečtí pěšáci v zákopech se docela drží, ale seržant Bezodkolkin dostal několika granáty 4 německé polopásové AA děla, která předtím zle zatápěla naší pěchotě. Pokud nemá někde nepřítel ty obávané 88mm kanony, je vyhráno!
Druhý prapor se dostal na břehu jezera do přestřelky s dvěma německými četami (jedna kulometná, jedna pěší) a byť se ztrátami (3SP) je na konci pátého kola situace u západní útočné skupiny taková, že německá pěší četa je disruptnutá a obklíčená a kulometná četa je zredukována na 1SP a disruptnutá. Pokud tady nemá nepřítel v záloze nejméně tři čerstvé čety, tak je tu příští kolo dobojováno.
Východní útočnou skupinu ostřelují německé AA samohybky, ale s minimálním úspěchem, naopak němci jsou překvapeni rychlým postupem sovětských lyžařských čet a i přes velkou vzdálenost díky naší přesné střelbě zbývá po pátém kole z 6samohybek už jen jediná, která hanebně prchá do týlu. Úkol je tedy splněn i na východě, nyní už zbýtá „jen“ zatáhnout smyčku.
6.kolo-8.kolo
Obchvat mého levého křídla začal poměrně nadějně, ale nepřítel přisunul posily a v osmém kole útok ztroskotal v palbě esesáckých kulometů, na ledové pláni se není kde krýt. Se (zamrzajícími) slzami vzteku moji muži pozorují němce v pohodlných krytech, kteří doplňují nemrznoucí kapalinu z všemožných lahví a butylek opatřených cizokrajnými barevnými obrázky tu myslivce s dvojkou, tu Ivana Chodce.
Střed prorazil nepřátelská postavení, nicméně po levé straně vlomu se nepřítel tvrdošíjně drží ve vesnici a po pravé straně, ač jsem obsadil nepřátelský bunkr, se stále drží jedna německá četa, rozsévající zkázu mezi mými pěšáky. Tanky sice rozstřílely německé velitelství, ale bohužel se nestrefily do dělostřelecké baterie na vrcholu dalšího kopce – němčouři už u ní mají připravené náklaďáky, snad ji budou odsunovat do bezpečí a tím pádem nebudou moci střílet. Pravé křídlo zaznamenalo úspěch a prorazilo nepřátelské linie – VP25 je těsně před pádem a byly zajaty dvě německé čety a šest nákladních vozů. Třetí četa němců se zatím drží proti všem útokům v opevněném postavení na úpatí svahu, ale jsou již demoralizovaní a se soudruhem Stalinem vyženeme němce i odtud! Díky rychlému postupu se nyní před čelními jednotkami otevřel výhled do německého týlu, kde se nyní jejich dělostřelectvo snaží ustoupit.
Zapisuji si do deníčku (v originále „bonzkartínka“, pozn. překladatele), abych nechal popravit osádky tanků T40, které nebyly schopny převálcovat objevené disruptlé postavení nepřátelských 75mm pěchotních děl. Já jim dám, kazit mi ofenzívu!
Další kolo bude rozhodující – pokud mí pěšáci ustojí německou palbu, dočistím zbylé odpory a cesta na Demjansk je otevřena…
9.-10.kolo
Němci si mezi smrtí a gulagem vybrali třetí variantu a překonávají se ve střelbě, v devátém kole jsem se sice se západní skupinou přiblížil opěrnému bodu ve vesnici a podařilo se mi tankem přejet nepřátelský kulomet (přiznávám, že omylem, prostě smyk – co neubrzdím, to neukecám), ale to bylo asi tak všechno, pak přišla z další opevněné vesnice ze dvou hexů palba německé „padesátky“ a měl jsem o jednu T34 méně. Pěchota západní skupiny pak už neměla ani elán, ani dostatečnou sílu se prosadit.
Střední skupina nakonec němce z opevnění po pravé (tzn. východní) straně našeho vlomu vyhnala a načas i obsadila VP na náhorní plošině, bohužel v posledním kole němci podnikl MVQ zdařilý protiútok a obsadil VP zpět.
Východní skupina úspěšně pokračovala, vyhnala němce ze zákopů a obsadila VP25, dokonce se podařilo spolu s tanky střední skupiny obklíčit němce na náhorní planině uprostřed a dorazit k dalšímu opěrnému bodu (VP). Nízké stavy pěchoty a čas hrál však proti nám.
Obr6-Německá obsluha minometů hluboko v týlu si právě všimla blížícího se tanku, který asi nebude německý :o)
Celkově měli spojenci děsivé ztráty pěchoty (přes 90SP)+1xT34+3xT40, na druhou stranu němci ztratili sice jen cca 35SP pěchoty, ale zároveň větší množství AT děl, kulometů (10SP) a pěchotních děl, velitelství a velitele. Bohužel ztráta velitele a velitelství se na schopnostech němců nepodepsala.
Výsledkem je zasloužené Axis minor victory a já tímto chci poděkovat MVQ za perfektní hru :o)
© Martin Smola, 1999-2017