Úvod

Turnaj okurkové sezóny považuji za bezva nápad a jelikož se objevila trocha toho času rozhodl jsem se dle mých možností, do turnaje také zasáhnout a upevnit si tak svoji skvělou pozici na konci tabulky generálního štábuJ. Jako každý správný důstojník zařazující svoji čest na pomyslném žebříčku hodnot na první místo (samozřejmě až po oblíbených borůvkových knedlících v rumové omáčce) zavrhl jsem jak reload „sejvů“ tak i čtení popisu scénářů mých kolegů před hraním té dané bitvy.Po odehrání scénáře, bude tohle čtení, ještě zajímavější a již nyní se na něj těším.

Můj první pokus, ušetřit co nejvíce dopisních papírů s tou nejsmutnějším tématikou pro pozůstalé hochů v khaki uniformách tedy mohl začít...

First Wave on Omaha Beach

aneb jak lze také vyhrát a dostát pověsti této krvavé bitvy

Strategie postupu

Jednotky jsem se rozhodl rozdělit na dvě části a vyslal je na východní(Dog Green) a západní ( Fox Green ) části pláže.

Ve východní části bylo pobřeží lépe chráněno a tak jsem zde počítal s pomalejším a obtížnějším postupem. Chtěl jsem posílit, již zde zachycené jednotky a s pomocí inženýrů prorazit na Vierville sur Mer .

V západní části mapy mě připadala cesta na pevninu schůdnější a méně bráněná.Nejdříve jsem právě sem chtěl odklonit celý výsadek ale pak jsem z obav časové tísně od něho upustil. Měl jsem v plánu se co nejrychleji probít směrem na Colleville sur Mer.Zde využít kvalitnější silnice pro zrychlený přesun a vpadnout nepříteli do zad přes kótu 814 a zaútočit na St.Laurent.Byla tu možnost,že němci k jeho obraně stáhnou část jednotek a oslabí silně bráněné východní pásmo.To by našim jednotkám mohlo pomoci k prolomení obrany v tomto úseku.No,uvidíme…

Tlustej Joe zpíval svoji oblíbenou píseň o jednonohé Mary, která úspěšně šlapala chodník v jeho rodném Los Angeles a byla slavnější než starosta. Ačkoliv jsme ji všichni měli svým způsobem rádi a dávala nám často aspoň na chvíli zapomenout na věci kolem nás, minula se tentokrát účinkem.Jednak jsme Joea skoro neslyšeli přes kravál co vydávaly naše plechový necky a za druhé jsme věnovali větší pozornost sami sobě abychom si udrželi všech pět pohromadě, což se dařilo jen částečně.

Palba lodních děl,která nám do této chvíle zněla jako požehnání, začala pomalu slábnout.Všem, které zlomyslný osud zavál na tyto místa, začínalo být jasné, že první jednotky dorazily na místo a vše bude záležet už jenom na nich.

Netrvalo dlouho a naše lodě vpluly do přesné palby těžkých zbraní a kulometů.Ztratil jsem pojem o čase.Bylo mě úplně fuk, že jsem cestou k ježatým zátarasům poztrácel pečlivě připravovanou a balenou výstroj. Zatím jsem si uchoval to nejdůležitější a to byl můj život...

Západ I

Po prvních ztrátách na západě se našim jednotkám jako vůbec prvním podařilo prolomit po těžkých bojích obranu v nejzápadnějším cípu mapy a začaly postupovat směrem na Colleville sur Mer.Část jednotek jsem oddělil a poslal východním směrem.Zde se poměrně dařilo vytlačit nepřítele z  opevnění a tím si vytvořit prostor pro další postup na St.Laurent. Tam začal další postup za pomoci kouřové clony, která mé jednotky částečně chránila před ostřelováním z východního obraného valu.Přesto si další postup vybral svou daň. Jelikož jsem jednotky na západě rozdělil do dvou směrů dorazily k oběma vesnicím značně oslabené a některé zůstaly v lepším případě „disrupnuté“ na nebezpečných úsecích fronty…

Východ I

Jednotky, které dorazily bez újmy do zóny vylodění byly decimovány na pláži přesnou palbou těžkých zbraní a kulometů.Nasměroval jsem je do úseku, kde se četa inženýrů snažila odstřelit vysokou zeď. Bohužel se tuto překážku odstranit nepodařilo a tím pádem se plán projít částečně krytým údolím zhroutilL. Nastal tedy zdlouhavý přesun,do výhodnějších pozic ještě východněji ,který byl nejen velkou ztrátou času ale bohužel i bohatý na ztráty v mých jednotkách.V cestě nám stála německá opevnění,která měla ničím nekrytá území jako na dlani…

Všechno mi splývalo v jeden obraz, ve kterém má smrt dnes hlavní slovo. Bože,jak to může ještě dlouho trvat?I přes naši zoufalou situaci, se začaly tvořit malá uskupení jednotek, které se snažily postoupit a uniknout z pláže.V další cestě nám stála vysoká betonová zeď. Všichni jsme pevně doufali, že se našim inženýrům podaří tuto překážku prorazit a umožnit nám bezpečnější postup.Osud tomu ale nepřál a ani na druhý pokus se to nepodařilo. Byly jsme tedy nuceni postupovat dál na východ podél pobřeží, kde snad na každých sto metrů byl zaměřený minomet či polní dělo a k zemi nás co chvíli přibíjely kulomety.Mnoho jednotek bylo rozprášeno nebo ztraceno a bez spojení…

Západ II

Až v 18!! kole se podařilo obsadit první VP v tomto scénáři.Vesnička Colleville sur Mer byla v našich rukou.Další dorazivší jednotky zabezpečily její obranu proti výpadům německé pěchoty.Ty sice přišly ale byli vždy s úspěchem odraženy.

Hned po útoku se podařilo dvěma četám tanků prorazit frontu a dostat se do týla nepřítele.Jejich cílem byl 250VP na severu v horní části mapy. Zde narazily zcela nečekaně na dělostřelectvo nepřítele.Jedna četa tanku skončila v plamenech a druhá se stáhla mezi pár opuštěných domů podél cesty.Odtud se jí podařilo střelbou něm. baterii „disrupnout“ a potom „assaultem“ zneškodnit.Další seskupení něm. děl umlčela přesná palba našeho dělostřelectva.Cesta k 250VP byla volná!

A – dobytí Colleville sur Mer

B – nečekané setkání

C – boj o St.Laurent

D – těžké boje o pevnost ve Vierville sur Mer

Dalším úspěchem na západě bylo dobytí St.Laurent.

Po úspěšné dělostřelecké přípravě, která z jedné poloviny vesnice zahnala bránící se němce, provedly mé jednotky vydařený útok na druhou část vesnice.Na v tuto chvíli volný další 150VP jsem poslal jednu četu tanků bez podpory pěchoty.Byl to risk ale vyplatil se.I přes moji veškerou snahu jsem zde ale nedokázal obranu posílit. Přesto tyto dvě slabé jednotky (1ceta pěchoty + 1četa tanků), kdy jsem četu tanků pouze doplnil ještě o velitele, udržely vesnici až do konce!!

Východ II

Jasným cílem bylo probít se přes německé zákopy do blízkosti Vierville sur Mer a zde zaútočit na pevnost a dobýt jej.Postup však byl velmi těžký a pomalý.Nakonec se naše jednotky konečně probojovaly do těsné blízkosti pevnosti. Přes soustředěnou dělostřeleckou podporu, zákopy nepřítele stále odolávaly. Morálka nepřítele se zdála neotřesitelná, síla našich útoků slábla. Situace v této části bojů začínala být zoufalá, když v tom na bojiště konečně dorazily dvě čety tanků, které přežily smrtonosnou palbu dole na pláži.To se nakonec ukázalo v té chvíli jako rozhodující. Pomyslný jazýček vah se přiklonil na naši stranu.První část pevnosti byla dobyta! Postupně dorazily další jednotky, které se mě podařilo pomocí velitelství „oddisrupnout“ v klidnější části bojiště. S jejich pomocí se podařilo pevnost 2x100VP (21.kolo) dobýt a jejich obránce vytlačit nebo zajmout.

Dále jsem již neriskoval žádný zbytečný postup a ztráty.Jedinou obavu jsem měl o udržení St.Laurent. Kdyby se dostaly čerstvé něm.jednotky,které by opustily opevnění východně od vesnice do její blízkosti, nedělal jsem si žádné naděje na její udržení.Obrátil jsem tedy pozornost dělostřelecké podpory i tímto směrem a některé z nich se podařilo znehybnit.Času zbývalo již jen málo a konec scénáře byl na spadnutí.

A - Colleville sur Mer je zajištěno

B - oslabené jednotky St.Laurent uhájily

C – díky nepodařenému odpálení zdi, zůstalo dělostřelectvo nepřítele prakticky nedotčeno

D – poslední tank slavil na severu úspěch

E - zlomená obrana ve Vierville sur Mer ale většina mých jednotek má 50-75% ztráty

Ti, kdo prošli peklem postupu na východ, měli konečně pevnost ve Vierville sur Mer na dohled. Sbírali jsme síly k poslední zkoušce dnešního dne.Pak to přišlo a šli jsme do útoku.Bohužel jsme ani na druhý pokus neuspěli. Každý z nás věděl, že to nebyl útok poslední.Nesměli jsme dát nepříteli čas posádky pevnosti posílit.Náhle však dorazily naše tanky a bez váhání zaútočily.Nastoupili jsme do rozhodujícího útoku, který byl nakonec úspěšný.Odrazili jsme několik protiútoků na pevnost, ale tu jsme již udrželi. Dorazily k nám zprávy, že všechny důležité lokace byly úspěšně dobyty.Ztráty však byly příliš veliké…

Pomalu jsem se opřel o betonovou zeď.Tělo mě už pomalu přestávalo poslouchat a byl jsem rád, že jsem si dokázal zapálit cigaretu.Najednou jsem se přistihl jak zpívám oblíbenou písničku naší roty:

“Jo Mary,

tu každej přece znal,

na ní panáka si dal.

Pak šel zas klidně dál…“

Zazpíval jsem jí tentokrát kupodivu celou.Tlustej Joe už nám jí totiž nikdy nezazpívá…

Rekapitulace

Od začátku mě bylo jasné, že využití kouře bude pro tento scénář, jeden z velmi důležitých faktorů přežití mých jednotek.Snažil jsem se jej tedy využít podle mých schopností co nejefektivněji.Nákladní vozy, které jsem si šetřil, jsem na pěchotu nakonec skoro vůbec nepoužil, pro příliš velké riziko.Byl jsem prakticky všude stále v kontaktu s nepřítelem.

Ačkoliv se jedná o scénář „ala“ Rising Sun tj. hlavní jsou  boje pěších jednotek, sehrály v „mém“ odehraném scénáři paradoxně hlavní roli „přeživší“ tanky, které mají na svědomí:

Ø získání 250VP v týlu nepřítele

Ø včasné obsazení St.Laurent a jeho udržení do konce scénáře

Ø rozhodující podíl na dobytí pevnůstek na východě

Zápory:

Ø veliké celkové ztráty, které mi asi znemožní pokračovat v kampani

Ø neschopnost inženýrů (nebo asi moje J?) odstřelit vysokou zeď a uvolnit tak vhodnější cestu k postupu na východě

Ø němcům zůstala neporušená opevnění s těžkými zbraněmi na západ od Les Moulins a působily mě ztráty až do konce bitvy

Klady:

Ø podařilo se určit vhodné lokace pro vylodění (Fox Green byla jistě dobrá volba a Dog Green také - pokud by „nezklamali“ inženýři)

Ø rozdělení jednotek na západě při postupu na Collevile sur Mer, které umožnilo včasné dobytí i St.Laurent, dříve, než zde stačili němci posílit obranu.Pokud by k tomu totiž došlo, mé slabé jednotky by zde neměly šanci uspět.

Ø odvážný průnik dvou čet tanků do nepřátelského týlu