Masakr u Pointe du Hoc

Zprava o vyprostovani II.praporu rangers

Muj plan vychazel castecne z uvodniho rozmisteni jednotek a lokalizace nemeckych pevnosti, o jejich nedobytnosti jsem uz od minula nepochyboval. I.prapor mel nastoupit k vyprosteni praporu rangers na Pointe du Hoc. Utok podel pobrezni cesty mel vest pres St.Pierre du Mont, kde byl lokalizovan nemecky bunkr. Vzhledem k uspesnosti mych utoku na bukry z Omahy, jsem neocekaval problemy. Jednotky rangers mely za ukol vyckavat do vhodneho okamziku a pak zutocit na nemecke oddily kolem. Muj III.prapor dostal za ukol samostatnou akci spocivajici v oddeleni nemeckych jednotek na pobrezi od posil v zazemi a pak postupnou likvidaci izolovanych nemeckych jednotek. Zdalo se to snadne ...

Uvodni utok I.praporu vysel krasne, nejen ze se podarilo totalne zlikvidovat predsunute pozice nemcu i s posadkou, ale navic i jednu cetu kulometu, ktera jim prispechala na pomoc. Pak se ale stalo neco zcela neocekavaneho. Pevnost nad St.Pierre du Mont a bunkr na silnici se naplnily nemeckou pechotou, kulomety a minomety a muj postup po silnici byl zastaven v krvave lazni. Stocil jsem tedy I.prapor vic k pobrezi a snazil se tudy proniknout k bunkru a zlikvidovat ho. Pod kourovou clonou se mi podarilo proniknout az k bunkru, ale jak se ukazalo, 155mm houfnice na bunkr nestacily, posadka dale odolovala a postupne ohlodavala utocici pechotu. Po trech kolech marneho snazeni a neprijemnych ztrat jsem byl nucen utok I.praporu odvolat. Bunkr se stale drzel a masaz nemeckych kulometu a minometu byla vice nez vrazedna.

Delostrelba 105mm houfnic zatim branila rangers, kteri byli na svem utesu tezce ostrelovani a byt jejich pozice v bunkru se zdala pevna, utpeli i zde znacne ztraty. O nejakem vypadu zatim nemohla byt ani rec, protoze "ohnivy kruh" pred rangerama drzela posilena rota nemecke pechoty a nemecke kulomety s zeleznou pravidelnosti likvidovaly jakekoliv me pokusy o presun ci vypad.

Nejlepe se z pocatku darilo memu III.praporu. Rota L, byt ostrelovana z nemeckych kulometu nad St.Piere du Mont, prorazila az do Beaumont, zajala cetu nemecke pechoty a zlikvidovala AT delo. Pak se ale dostala to velmi tezke a presne delostrelecke palby, o kulometne palbe ani nemluve, utrpela neprijemne ztraty a jeji postup byl zastaven. Nicmene zajistila pozice dle puvodniho planu a tak mezitim dorazivsi roty K a I mohly zahajit utok na Chateau de Baumont. Zamek a okolni park branila rota nemecke pechoty v zakopech, cili ne neprekonatelny protivnik. Utok tak brzdilo jen nemecke delostrelectvo, ktere jak se zdalo bylo vsude a co hlavne, jeho salvy byly az prekvapive presne a zasahy vrazedne. Nicmene vsechny tri roty postupovaly nezadrzitelne vpred a nic nemohlo zastavit utok III.praporu !!!

A prece jen. Z tyla vychodne od Chateau de Baumont se nahle vynorila rota nemecke pechoty a uderila na tylove jednotky III.praporu. Minomety a nekolik kulometu roty M se ocitlo v tezkem presu a situace hrozila katastrofou. Byl jsem tedy nucen odvolat urychlene rotu K z utoku na zamek a zachranit vlastni velitelstvi. Nemecka rota byla nakonec v krvave rezi s mou udernou rotou K zlikvidovana az na jednu cetu, z ktere zbyla jen pulka druzstva a az do konce bitvy se pak pohybovala v polich jihovychodne od zamku. Ten byl mezitim obsazen utokem rot I a L, posadka zajata.

To uz se ale bitva schylovala ke svemu konci a moje situace rozhodne nebyla moc uspokojiva. I.prapor byl stale pod palbou z nemeckych kulometu a i n tu obrovskou vzdalenost byl stale decimovan. Navic nemecke jednotky co chvili vyrazely do protiutoku po pobrezni ceste smerem na vychod, cimz dokonale zamestnavaly zbytky praporu. Jendotky rangers se pod stalou palbou nemohly ani pohnout a kdyz se jim nakonec podarilo s podporou veskereho delostrelectva a poslednich kourovych granatu obsadit cast nemeckych zakopu, byli zase rozhodnym protiutokem vytlaceni. Muj III.prapor uz take utrpel znacne ztraty, cast minimetu a tezkych kulometu byla ztracena a roty L a K uz utrpely nezanedbatelne ztraty. Rozhodl jsem se tedy pro zaverecny napor. Z meho praporu jsem sestavil udernou skupinu jejiz zaklad tvorila rota I plus nejsilnejsi cety rot K a L s ukolem zautocit dale na zapad a obsadit Cricqueville. Z I.praporu jsem sestavil udernou skupinu zhruba v sile roty, a podel plaze a pres minova pole ji protahl do perimetu rangeru. A konecne se dvema cetami rangeru jsem opet po plazi obesel "ohnivy kruh" kolem Pointe du Hoc a ocitl se tak v delostreleckych pozicich nepritele. Konecne tedy zeslabla nemecka delostrelecka palba a utok na nemeckou pechotu u Pointe du Hoc ze dvou stran konecne prorazil "ohnivy kruh" a rangers byli zachraneni.

Podobne slibne zacinal i posledni utok meho III.praporu. Uderna skupina zlikvidovala predsunuta nemecka postaveni v polich s zivymi ploty. Pak ale prisel dalsi z nemeckych protiutoku, ktery vyrazil celne proti me uderne skupine. Krvave boje mezi zivymi ploty rozhode nevedly k zadnemu vysledku a nez se mi podarilo nemecke jednotky obejit, byl tukonec scenare a s nim i konec mych nadeji ...