Cpt. F. Flinth`s 9.cervna 1944

Po uspesnem utoku na samotnou Omaha plaz, mne byl pridelen ukol ji take posleze vycistit i na jinych usecich. Konkretne to byl usek, okolo bodu du HOC, ktery byl nejhorsim dosavadnim mistem, operneho systemu plaze. Jednalo se o skalnaty vybezek smerujici do more, na kterem byla umistena silne hlidana baterie obavanych del 8,8 cm, Ktera byla i nasledne znicena jednotkami rangers.

Situaci jsem dostal k veleni, v momente, prisunuvsich se vylodenych jednotek a po momentu dobyti samotneho utesu du Hoc. Hlavni "startovni" smery utoku, jsem zvolil tri, (u jednoho jsem byl nucen).

Prvnim vychozim (svym zpusobem vnucenym) bodem, byl samozrejme samotny Point du Hoc, kde se tisnili na malem vybezku, vycerpani a prezivsi skupinky rangeru, po tezkem boji s obsluhou flaku a po jeste tezsim vystupu na utesy. Pred nimi se rozkladaly prvni obrane, zachytne linie, ktere nemilosrdne kontrolovaly a odstrelovaly samotny Point du Hoc. Prvni, co jsem mohl udelat, bylo ze jsem vycerpane jedotky skryl do dymu a vetsinu presunul do dobyteho bunkru. Smer jejich utoku, mely byt prvni zakopy, a to do te doby, nez se nemecka obrana posili a ja uz nebudu moci rozsirit predmosti. Dalsim smerem, jsem kupodivu nezvolil St. Pierre du Mont, ale bunkr na opacne strane. Samozrejme po dobyti prvnich okopu a prvniho vyznamejsiho bodu, leziciho naproti okopum v du Hoc. Vzdalenost z techto okopu byla kratsi, smerem k bunkru lezicim na zapadni strane, nez k silne branenem bunkru v St. Pierre du-Mont, ktery by asi vycerpani Rangers ani dobyt nedokazali.

Druhy vychozi bod, byl v Chateau d´Englesqueville, ze ktereho jsem vetsinu cast mych jednotek presunul smerem na jih, k druhemu a "uspesnejsimu" vychozimu bodu. Prvni linii a bod jsem uspesne dobyl a v prubehu bitvy, jsem se pokousel o dobyti bunkru v St. Pierre du-Mont, ale to jsem postupem casu vzdal (velmi silna osadka, velmi vyhodne postaveni branejicih se jednotek, kontrola i okonich bunkru a tezky vychozi bod k utoku). I se silnymi jednotkami, by byly ztraty prilis vysoke, proto jsem ho celou dobu ignoroval a proti pripadnemu utoku ze strany osadky bunkru, jsem se lehce opevnil v Chateau d´Englesqueville. Tudiz jsem nepotreboval takove mnozstvi jednotek, ktere jsem mohl vice upotrebitelneji nasadit v poslednim vychozim bode.

Treti vychozi bod lezel v okoli vesnicky Englesville. Puvodne mel byt uder veden v jednom smeru na Chateu de Beaumont a v druhem na samotny Beaumont. Ale po pruzkumu a prvnich ztratach oznacujicich silnou branici se posadku v Chateu de Beaumont, jsem zanechal na miste jen pozorovatele a par kulometnych rot a s vetsinou jednotek se premistil do lehce dobyteho Beaumont.

Hlavnim uderem se tedy staly jednotky z tretiho vychoziho bodu, dalsim, jiz mene podstatnym byl uder Ranger´s a jiz skoro nedulezitym, byl "uder" z druheho bodu. Hlavni uder pokracoval, fiktivne smerem k Criqueville, ze ktreho se ke mne hrnuly nemecke jednotky, ktere byly snadnym cilem pro me opevnene pesaky v Beaumont. Toho jsem vyuzil a nekterymi jedotkami se vydal nepozorovane obloukem k Cricqueville, zektereho jsem snadne vytlacil branici se posadku a zbyle jednotky "sevrel" mezi Cricqueville a Beaumont. V teto chvili se jiz zacala pomalu hybat nemecka obrana, coz byl signal pro me, bohuzel jiz celkem vycerpane jednotky.

Jednim usekem pohybu fronty, byl Chateu de Beaumont, ze ktreho se z obranych postaveni vyhrnuli nemecti pesaci primo pred hlavne mych kulometu, do techto postaveni jsem ihned poslal par jednotek z lesa Beaumont a do konce bitvyse tam s nimi drzel.

Dalsim usekem, byl bunkr mezi Beaumont a st. Pierre du Mont, osadka se zde oslabila a vydala smerem na vychod a posilit st. Pierre du Mont. S pomoci zadymovani jsem i tento bunkr,(sice se ztratami), dobyl.

Poslednim pohybem, byl takovy jednotny pohyb a zoufale pokusy vytlacit me vojaky z prave dobytych postaveni, nemecke jednotky se snazili za kazdou cenu "dobyt vse" ale nastesti nekoordinovane, coz byla vyhoda. Tuto moznost jsem vyuzil pri dobiti posledniho vyznamneho bodu u Chateau de Cricqueville.

Do konce byitvy,jsem pouze, zoufale drzel vycerpanymi pesaky dobyte postaveni a zahanel neprijemne utoky predevsim v okoli Chateau d´Englesqueville a Chateau de Beaumont, protoze v jejich blizkostech se stale nachazely dostatecne silne nepratelske jednotky.

Verdikt: Mozna s trochou stesti, nedopadla situace v okoli bodu du Hoc, tak spatne, jak vypadala. Po dobyti prvnich obranych linii, jiz slo vse v poradku, aneb, mel jsem vzdy kam stahnout do bezpeci me rangery. Rozdeleni a zvoleni hlavniho uderu, si myslim ze bylo take rozhodujici, myslim ze to bylo nejlepsi misto. Bunkr v st. Pierre du Mont byl velmi hlidany akontrolovany nebezpecne z tezkeho betonoveho bunkru nad nim. Stejne tak i brzky utok na Chateu de Beaumont, by byl ukvapeny. Nutno rici, ze jeste parchvil by trvala bitva dele, a mel bych potize udrzet si cerstve dobyte body.

podepsan cpt. F. Flinth´s

dodatek valecneho respondenta a verdikanta P.Phlyntha:

Jsem toho nazoru, ze ztraty byly presto stale neumerne, Cpt. F. Flinth´s, sice nekde zachranil sve jednotky pred zbytecnymi ztratami, ale zas na druhou stranu si je i rychle "vynahradil", napr. neutocil na St. Pierre, ale pak zas zprvu utocil celne na Cricqueville. Dalsim faktem a vyznamnou merou bylo, ze vyhral, byl fakt, ze nemecky velitel si nevsiml jeho nedostatku a delal celkem zasadni chyby, v polovine bitvy, misto aby stale drzel body, pocal najednout veskere jednotky presunovat a vystavil je jako cil a oslabil sve vyhodne postaveni. Nutno rici, ze kapitan vyhral hlavne s notnou davkou stesti.