PANZER SRAZ - Říjen 2012
5.- 7.října 2012
V září se nám nepovedlo sejít se a tak nám nakonec vyšel termín na začátek října. Přesto byla účast slabší, bylo nás jen sedm a to když na poslední chvíli onemocněl Arkady. Místo opět zajistil Milan v osvědčené Sokolovně v Radotíně, kde se sice konal turnaj v lakrosu, ale alespoň jsme měli v pauzách co sledovat.
Sestava praporu |
|
Matto Mpmv Kajik Milan |
PvP Pupca Beren |
Report sepisuji se zpožděním tentokrát několikaměsíčním a v časovém presu, čili tentokrát opravdu hodně stručně. CSkám jsme věnovali docela hodně času a zvládli jsme tři docela dlouhé scénáře (hlavní první dva, poslední jsme zastavili, ten se moc nepovedl) z nichž jeden jsem spíchnul na místě a zbytek byl připraven.
Prvním z nich byl scénář zařazen do bojů o Francii v květnu 1940: "Německé obrněné divize se valí severní Francií a jejich dalším cílem je odříznout spojence od Paříže a uzavřít je v kapse u Dunkerque. Je tedy potřeba dosáhnout Abbeville a přetnout tak poslední spojnici na pobřeží ..."
Scénář jsme odehrávali po 8mi kolech, kdy hráči hrající za německou stranu postupně dostávali posily k původnímu průzkumnému praporu pancéřové divize a snažili se nejprve prorazit polní opevnění v okolí města, následně rychle postoupit do města, obsadit jej a nakonec se dostat za řeku a zlikvidovat zbytek odporu francouzských jednotek. Za francouze jsem hrál sám, ale díky statické pozici jsem to zvládal rychle a hra pěkně frčela vpřed. Následující obrázek představuje mapu bojiště v úvodní fázi, kdy se němci teprve zakusují do vnější obrany.
Po té, co se němci probili do města čekalo je překvapení v podobě útoku francouzských tanků z týlu, ale protože jsem je vybavil samohybnými protiletadlovými děly ráže 88mm, což se ukázalo jako zcela ultimátní zbraň, byl útok snadno odražen. Obsazení druhého břehu, zničení zbytku mých sil a obsazení všech VP v požadovaném čase pak už bylo poměrně lehkou záležitostí.
Další scénář jsem sestavil na místě a využil jsem existujícího orgu a mapy. Průběh byl defacto podobný, japonský útok na brity držené město. Tady to měli japonci přeci jen obtížnější, obzvláště když se snažili dostat k městu přes odkryté pláně v okolí, kde vládly 40mm boforsy, nicméně jakmile se dostali do města či na blízko, tak začal vládnout Banzai a bylo zle. Britská obrana se hroutila ve velkých obkličovacích akcích, kdy se tlupy banzaistů prodíraly nezadržitelně mým týlem. Pravda i briti předvedli několik zdařilých protiútoků, ale nakonec slavně zahynuli v přívalu žlutých tváří ...
Poslední scénář byl experimentem, který moc nevyšel. Má představa zahrnovala elitně vybavenou skupinu německých tanků (Milan a jeho Paradise Group) prodírajících se terénem ve snaze uprchnout americkým pronásledovatelům (všichni ostatní) vstříc záchranné síti zbývajících německých sil (Matto). Bohužel jsem se nechal zmýlit rychlým Milanovým postupem v počátku scénáře a uměle ho zadržoval až US past sklapla nečekaně rychle a dřív, než došlo k žádoucímu spojení našich sil ...
© Martin Smola, 1999-2017